- Podcasty
- Rozhovory Jonáše Zbořila
Poslechněte si podcast: Psal jsem permanentně naštvaný. Romský novinář vydal vzpomínky na 90. léta
„Chtěl jsem zapsat tu dobu z pohledu Roma,“ říká Patrik Banga o své knize Skutečná cesta ven. Poslechněte si nové vydání podcastu Kulturák, kde novinář a hudebník popisuje devadesátky ze své perspektivy.
Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s filmaři a filmařkami, hudebnicemi a hudebníky, spisovateli a spisovatelkami a dalšími lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.
Annet X: Na nové desce vztek nepotlačuju a nejsem „diplomatická”
„Snažím se samu sebe přesvědčit, že už jsem dospělá. Že můžu věci říkat nahlas,“ vysvětluje čtyřiadvacetiletá zpěvačka Annet X vznik své nedávno vydané druhé desky Koukej se mnou. Na české hudební scéně se objevila už jako teenagerka. Díky společnému singlu s Benem Cristovaem rychle prorazila, ale nevyřízené účty s podivnými praktikami v hudebním byznysu řeší dodnes. Slyšet je to i na nové desce Koukej se mnou. Hlavní emocí je na ní vztek. „Celoživotně je to pro mě dost potlačovaná emoce,“ vysvětluje Annet X. „Teď jsem si řekla: Fuck it.“ Zpěvačka mluví o nové desce i v souvislosti s pokusem vstoupit do světa vyhraněného pro kluky. V rozhovoru pro Seznam Zprávy řeší také život na hranici mezi offline a online světy nebo proč bychom měli psaní deníků vyměnit za video. Rozhovory Jonáše Zbořila * Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete. * Přepis celého rozhovoru čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/clanek/241013]. * Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/kultura-163].
Luc Besson: Z Hollywoodu je fabrika bez kreativity
„Dnešní společnost vyměnila Boha za peníze. Dokud budou peníze naší hlavní motivací, společnost bude degenerovat,“ myslí si filmový režisér Luc Besson. V Praze představuje nový film DogMan. Bůh v něm připomíná psí smečku. V devadesátých letech patřil Luc Besson k nejvýznamnějším režisérům na planetě. Proslavil se osobitými akčními snímky jako Leon, Brutální Nikita nebo Pátý element. Bessonův nový snímek DogMan je o chlapci, který vyrůstal mezi psy, a patří k tomu nejzajímavějšímu, co francouzský režisér v pozdější části své kariéry stvořil. Komorně laděný příběh o excentrickém outsiderovi řeší odvěkou lidskou volbu mezi dobrem a zlem, ale také se v něm prohání smečka opuštěných pouličních psů, kteří pro svého podivínského bosse fungují jako (trochu vypelichaní) archandělé spravedlnosti. „Pes vás přivede zpátky do přírody, od které se odstříháváme,“ říká Besson, jehož novému filmu se zatím od kritiků nedostává nejlepšího přijetí. Čtyřiašedesátiletý režisér se tím ale nenechá rozhodit. „Točím filmy pro lidi, kteří se ještě ani nenarodili. Ale co když se DogMan dotkne někoho, kdo se narodí za dvacet let, a rozpláče ho? V době, kdy už nebudu naživu?“ Jako značný problém vnímá současnou kondici Hollywoodu. „Moc v Hollywoodu se přesunula od kreativních lidí směrem k bankéřům a právníkům. Všechno propočítávají. Studují cílovou diváckou skupinu. Ale zapomínají si přečíst scénář,“ říká Besson v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Rozhovory Jonáše Zbořila * Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete. * Přepis celého rozhovoru čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/kultura-163]. * Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/kultura-163].
Spisovatel Marek Torčík: Naše vzpomínky nejsou minulost
„Bez knih bychom na všechno zůstali sami,“ myslí si Marek Torčík. Jeho román o traumatickém dospívání může působit depresivně, paradoxně však čtenářům poskytuje naději. „Jsem důkaz, že to bude lepší,” tvrdí Marek Torčík, básník a debutující prozaik, jemuž před několika týdny vyšel v nakladatelství Paseka román Rozložíš paměť. Vypráví příběh mladého chlapce vyrůstajícího na společenském okraji, který se vyrovnává s vlastní sexualitou a jinakostí. Nepřidává mu fakt, že žije na malém městě s alkoholickým dědou. Musí čelit šikaně, násilí i osamělosti. Torčíkův román má na své čtenáře přesto konejšivý efekt. „To nejdůležitější, co jsem si odnesl ze své knihy, je to, že všichni děláme chyby,” říká mladý spisovatel. „Společnost nám říká, že musíme být dokonalí, splňovat normy. Hluboko uvnitř víme, že to tak není. Chápeme, že druzí nejsou dokonalí a nechceme to po nich.” Rozložíš paměť není zápisem bolestných traumat, ale spíš opatrný, sebekritický pokus o rekonstrukci vlastní minulosti. „Nic jako pravdivá vzpomínka neexistuje,” uvědomuje si autor jednoho z nejzajímavějších tuzemských románů letošního roku. V rozhovoru s Markem Torčíkem mluvíme o tom, že jedině literatura nám pomůže přijmout vlastní jinakost, o potřebě zapomínat i o blahodárném vlivu anime a mangy. Rozhovory Jonáše Zbořila * Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete. * Přepis celého rozhovoru čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/kultura-163]. * Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/kultura-163].
Rychlíková, Pehe: Devadesátky prostupovala touha po lepším světě
„Pro celou řadu lidí to byla náročná doba,” říkají Apolena Rychlíková a Veronika Pehe, spoluautorky knihy Věčná devadesátá. Kolektiv autorů v ní chtěl ukázat, že tahle dekáda nemá jen své vítěze a že je daleko nejednoznačnější, než se dnes může zdát. Pro Rychlíkovou a Pehe jsou devadesátky mimo jiné také symbolem nerovnosti, která přinášela velmi rozdílné zkušenosti a vzpomínky. Ve sborníku se tak zkoumají zkušenosti Romů a problémy rasismu, organizovaný zločin, ale také občanská společnost, sport nebo kultura. V rozhovoru probíráme osobní zkušenosti autorek s „dekádou svobody”, řešíme, proč se o ni teď vede politický boj, jak říká Veronika Pehe, ale samozřejmě také mluvíme o jejích pozitivech. „Při psaní té knihy jsem cítila v mnoha momentech také radost. Prostupovala ji nějaká touha po lepším světě,” říká Apolena Rychlíková. Rozhovory Jonáše Zbořila * Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete. * Přepis celého rozhovoru čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/kultura-163]. * Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/kultura-163].
Michal Kašpárek: Psaním prozkoumávám, proč je lepší se s něčím prostě smířit
Michal Kašpárek napsal knihu o lidské konečnosti a stárnutí, o klimatické krizi i mezigeneračních konfliktech, která se na svět chce dívat s odstupem geologické epochy. V rozhovoru o románu Fosilie dochází k tomu, že lidé potřebují více stoicismu. „Mezigenerační a mezilidské střety se úplně nedají vysvětlit a nemají řešení,” myslí si Michal Kašpárek, novinář, spisovatel a autor románu Fosilie, který řeší vztah otce, syna a vnučky i jejich rozdílné pohledy na svět. Zatímco dědeček pilně studuje konspirační teorie a sepisuje o nich knihu, otec pije plnými doušky svět devadesátkového pozlátka a dcera se noří do deprese z pomalu hořící planety. Kašpárek se sice věkem blíží k postavě otce Vladimíra, ale čím dál více se ztotožňoval s mladou Julií. „Teprve, když moje děti přišly na svět a když jsme spolu na malém prostoru prožili pandemie a další radosti, tak jsem začal víc přemýšlet: byl vůbec dobrý nápad do tohoto světa přivádět děti? Věřím, že jo. Ostatně i mladá hrdinka románu má podle mě docela užitečný point: kdyby svět skutečně začal kolabovat, zůstává přece pořád spousta prostoru vyplnit naši existenci něčím smysluplným. Péčí o ostatní, ale nakonec i o sebe,” říká Kašpárek a dodává: „Prostor pro radost a blízkost tady doufám bude pořád.” V rozhovoru mluví o potřebě „odzoomovat” od každodenních problémů i o čím dál těžším břemenu, které lidstvo nese na svých bedrech. „Bojím se toho, jestli se naše v něčem pořád jeskynní mozky dokážou popasovat s tolika velikými výzvami,” říká autor románu Fosilie. Rozhovory Jonáše Zbořila * Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete. * Přepis celého rozhovoru čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/kultura-163]. * Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/kultura-163].
Režisér filmu o dětech z charkovského metra: Půl roku neviděly slunce
„Představte si, jak to vypadá, když jdete ráno do práce a je plný peron metra. Tady ti lidi nikam nejedou: stojí na místě pět měsíců,” říká Ivan Ostrochovský, slovenský filmař, který natáčel v charkovském metru v době okupace ruskými vojsky. Jeho snímek Světloplachost, který natočil spolu s Pavlem Pekarčíkem, byl Slovenskem vyslán do Oscarových bojů a v Česku ho uvede festival dokumentárních filmů v Jihlavě. Vypráví příběh dvanáctiletého Nikity Pyščenka a jeho rodiny, jejíž obývákem byl půl roku vagon charkovského metra. Celou tu dobu neopustili podzemí. Na ulici jim hrozila smrt. „Já tam vydržel maximálně tři, čtyři dny v kuse. Pak už jsme museli ven. Upadali jsme do depresí,” přiznává Ostrochovský a tvrdí, že v charkovském metru mělo pomáhat minimálně sto psychologů. Hrdina jeho filmu trpí zatím jen zcela očividnými problémy. Chybí mu vitamín D, má suchou kůži. „Nedovedu si představit, co s nimi tohle všechno udělá. Co z nich bude za patnáct let za lidi,” říká filmař. V rozhovoru ale mluví i o radosti, o tom, že válka v člověku otevírá schopnost zvládnout dříve nezvládnutelné. Rozhovory Jonáše Zbořila * Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete. * Přepis celého rozhovoru čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/clanek/238804]. * Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/kultura-163].
Agnieszka Holland: Ztratili jsme citlivost k tomu, čeho je lidstvo schopné
„Musím mluvit o tom, jaká je cena, kterou zaplatíme za propagandu,” říká Agnieszka Holland. Svým novým filmem Hranice upozorňuje, že mezi Polskem a Běloruskem umírají a trpí obyčejní lidé. Zatímco politici jsou beztrestní. „Nevidím politickou sílu, která by k migraci měla nejen racionální, ale také lidský a dlouhodobý přístup,“ říká polská režisérka, jejíž film vzbudil u našich sousedů kontroverzní reakce dlouho před svou premiérou. Politici Holland obviňují, že z Poláků dělá nacisty a vrahy, režisérka musí mít ochranku. Nejvíce kontroverzní myšlenkou Hranice je přitom to, že všechny aktéry humanitární krize na bělorusko-polských hranicích ukazuje jako lidské bytosti. Uprchlíky, aktivisty i pohraničníky. Jen politiky ve filmu nenajdete. Jsou v pozadí, přestože za celé dění nesou zodpovědnost. „Politici, i když dělají nejstrašnější věci na světě, nemusí za své činy platit žádnou cenu. Podívejte se na Trumpa,“ říká Holland. A tvrdí, že Evropa se čím dál více stává zajatcem diktátorů. „Očkování holocaustem přestalo působit. Ztratili jsme jasnozřivost a citlivost k tomu, čeho je lidstvo schopné, a jaký je první krok k tomu, aby se stalo to nejhorší.“ Poznámka: Rozhovor vznikl 19. září. Rozhovory Jonáše Zbořila * Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete. * Přepis celého rozhovoru čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/clanek/238448]. * Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/kultura-163].
Bez krizí by nešlo jít dopředu, říkají tvůrci Brutálního vedra
„Byl bych nerad, kdyby náš film působil jako pláč nad ztraceným světem,” říká režisér Brutálního vedra Albert Hospodářský. Film, který natočil s bratrem Vincentem, hledá naději ve světě zahlceném úzkostmi. Zápletka celovečerního hraného debutu Alberta Hospodářského je jednoduchá: Na planetu Zemi míří úlomek slunce a v Česku je takové vedro, že se nedá nic dělat. Cesta mladého Vincenta za kamarády na chatu se brzy mění v labyrint bizarních setkání s lidmi, kteří tváří v tvář ztíženým podmínkám podléhají vlastním pudům. „Jsme členy společnosti, která je kompletně postavená na růstu, individualismu a ctižádosti. Ale v momentě, kdy se člověk bojí, že svět skončí, svou ctižádost zredukuje na úplnou podstatu. Chce pít, jíst, reprodukovat se. Chce se maximálně saturovat, než zmizí,” myslí si režisér Brutálního vedra. Jedním hlasem ale dodává, že jeho snímek není apokalyptickou vizí, ale spíš studií krize. Ať už té, které může lidstvo zažívat na planetární úrovni, nebo té, kterou žije člověk na hraně mezi dětstvím a dospělostí. „Bez krizí by nebylo vůbec nic. Je to zásadní zdroj vývoje nebo růstu,” říká Hospodářský. Jaké krize zažívají dnešní dvacátníci? „Máme tolik možností, tolik kariérních cest, států, kultur, informací. Člověk je konstantně zahlcený, až najednou věci ztrácí smysl a ta cesta je zamlžená. Nevíš, kudy máš jít. Zůstaneš zaseklý na jednom místě,” myslí si režisérův bratr Vincent. Jaké je točit film s vlastním bratrem? A v čem nacházejí Albert a Vincent Hospodářští tváří v tvář krizi radost? Nejen o tom mluvíme v následujícím rozhovoru. Rozhovory Jonáše Zbořila * Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete. * Přepis celého rozhovoru čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/clanek/37107]. * Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/kultura-163].
Kamila Zlatušková: České seriály mohou konkurovat světu
Seriály jsou důležitější, než si myslíme. „Společnost je díky nim každý večer v prime time vystavena velkým tématům,“ říká Kamila Zlatušková, ředitelka festivalu Serial Killer. Ten ukazuje, že domácí tvorba má mít světové ambice.„Ukazuje se, že velká část úspěchu některých západoevropských titulů, které máme rádi, je dána jen tím, že mají lepší marketing,“ myslí si Zlatušková. Podle ní je domácí produkce na vzestupu. Mohla by přitom být ještě daleko lepší. Kvalita u nás podle významné české producentky, dramaturgyně, režisérky a pedagožky zaostává kvůli systému, který někdy zbytečně brzdí kreativní projekty a osobnosti, a také kvůli malému sebevědomí. „Neumíme seriál vzít a říct: Je skvělý, tohle sledujte. Nejsme přitom žádní nýmandi, kteří chodí s igelitkami bosí po ulici.“ Které české seriály poslední doby podle ní patří k tomu nejlepšímu? Které z nich bodovaly nebo by mohly bodovat i v Americe a proč je teď nejlepší příležitost bodovat právě za oceánem? Na co se v televizi máme těšit a jak se povedla Eliška a Damián? Nejen o tom mluvíme s Kamilou Zlatuškovou. Rozhovory Jonáše Zbořila * Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete. * Přepis celého rozhovoru čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/clanek/236776]. * Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/kultura-163].
Gluchovskij: V Rusku už nikdo nevěří, že se dá režimu ublížit
Ruský spisovatel Dmitrij Gluchovskij, autor slavné post-apokalyptické ságy Metro, byl Putinovým režimem v nepřítomnosti odsouzen k osmi letům odnětí svobody. „Říkám to samé, co vždycky, to země se změnila,“ tvrdí Putinův kritik. „V den, kdy válka začala, byl můj messenger plný rozhořčených zpráv: Ten starý zk***ysyn to opravdu udělal,“ vzpomíná spisovatel. Na začátku invaze se nacházel v zahraničí — a do své vlasti se už nevrátil. V rozhovoru přitom mluví hlavně o ní. „Pokud bych měl Rusko definovat spirituálně, vládne mu konformismus, fatalismus a strach. Lidé, kteří rozumí celé té situaci, se bojí promluvit, protože ví, co jim hrozí, nemají na to sílu. Lidé, kterým na tom nezáleží, dokud se jich to osobně netýká, jsou konformní,“ říká o své zemi Gluchovskij. V rozhovoru pořízeném přes internet v nejmenované zahraniční kavárně Gluchovskij mluví o tom, jak tvrdý ruský režim mění jeho známé v úplně jiné lidi, ale také o tom, co pojmenovává jeho aktuální román Stanoviště: že zlo přežívá generace. „Když dovolíte lidem, aby vraždili jiné lidi, aby jim ubližovali, nenáviděli je, když mačkáte tlačítka v jejich duši, díky kterým jim všechno tohle bude připadat normální, ba dokonce nutné, nemůžete čekat, že pak najdete jiné tlačítko, kterým to zničehonic všechno vypnete. Už nikdy to nepůjde vypnout. Tohle zlo tu zůstane navždy,“ myslí si spisovatel. Rozhovory Jonáše Zbořila * Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete. * Přepis celého rozhovoru čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/clanek/236422]. * Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/kultura-163].