„Kulturáky už se nikdy nebudou opakovat,” říkají fotografové, kteří prozkoumali přes pět desítek pódií i zákulisí kulturních domů v Česku. Každý z nich je podle Oskara Helcela a Martina Netočného unikátní.

„Každý má svou atmosféru, která na člověka dýchne už když tam vleze. A to nemyslím v nějakém retro slova smyslu. Když si takhle vedle sebe vyskládám těch více než padesát kulturních domů, které jsme navštívili, skutečně je každý jiný,” říká Martin Netočný, který se spolu s Oskarem Helcelem podíleli na publikaci Osvěta, kultura, zábava: Kulturní domy v Československu. 

Ta vyšla před několika týdny ve spolupráci nakladatelství UMPRUM a galerie VI PER a nabízí komplexní vhled do fenoménu míst, ve kterých se dodnes scházejí milovníci hudby či divadla i sběratelé známek. Kulturáky jsou často jediná budova v obci, kde se lidé mohou potkávat, říkají Netočný a Helcel.

Poslechněte si celý rozhovor a podpořte tento podcast v anketě Podcast roku. Díky!

Rozhovory Jonáše Zbořila

• Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.
• Přepis celého rozhovoru čtěte zde.
• Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde.

Kdo určuje, co je cool? A proč už to nejsou kulturní novináři? Nejen o tom mluví v rozhovoru digitální antropoložka Marie Heřmanová. 

„Sociální sítě rozmlžily hranice mezi novináři, kteří o kultuře mluví, a konzumenty. Teď konzumujeme všichni - a všichni o kultuře mluvíme,” říká Marie Heřmanová, spoluautorka nové publikace nazvané Pravidla vkusu. V ní se autoři zabývají tím, kdo určuje, jaký seriál má být zrovna v kurzu nebo jak moc vkus vypovídá o společenských rozdílech. 

„Neznat Taylor Swift je také postoj,” myslí si Heřmanová o vlivu jedné z nejslavnějších zpěvaček současnosti. „Přihlašuješ se tím k tomu, že mainstreamovou kulturu nesleduješ. To ale znamená, že se k ní nějak vztahuješ.”

Poslechněte si celý rozhovor a podpořte tento podcast v anketě Podcast roku. Díky!

Rozhovory Jonáše Zbořila

• Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.
• Přepis celého rozhovoru čtěte zde.
• Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde.

Videohry dávno nejsou odpočinková záležitost pro gamery. Hry čím dál víc reflektují společenské dění. A spolu s tím se mění i způsob, jakým se o nich píše. 

„Společenská kritika v herním psaní se stává součástí diskurzu,“ říká Jaroslav Švelch, akademik, herní publicista a autor knih Jak obehrát železnou oponu (2023) a Hráč versus příšery (2024). Ondřej Trhoň, který o hrách právě vydává publikaci Ještě jeden level, dodává, že některé videohry začínají svou propracovaností a společenskou reflexí připomínat velké společenské romány.

Proč jsou příšery ve hrách dědictvím studené války a co nám říkají o jinakosti? A čím to, že videoherní prvky čím dál víc lákají i umělce? Na to v rozhovoru pro Seznam Zprávy odpovídají Jaroslav Švelch a Ondřej Trhoň.

Rozhovory Jonáše Zbořila

• Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.
• Přepis celého rozhovoru čtěte zde.
• Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde.

„Mám pocit - patrně mylný - , že když se mi podaří napsat báseň, stanu se na vteřinu lepším člověkem než jindy. Týká se mě totiž najednou celý svět,“ říká básník Petr Hruška, který se právě vrátil z literární tour po USA.

Laureát Státní ceny za literaturu Petr Hruška má za sebou v českém literárním prostředí nezvyklou zkušenost. Básně, které nedávno vyšly v anglickém překladu Jonathana Boltona v knižním výboru Everything Indicates, představil v největších amerických městech - od New Yorku přes Chicago až po San Francisco a Los Angeles.

Básník, který brzy oslaví šedesátiny a na konci května vydá novou sbírku, mluví o tom, jak si američtí posluchači přáli slyšet básně také v českém originále. „Přímo jsem slyšel, jak jim to dělá dobře; nerozuměli sice konkrétním významům slov, ale o to pozorněji mohli vnímat celkový vzkaz řeči.“

V rozhovoru pro Seznam Zprávy přemítá Petr Hruška také o svém vztahu k poezii. Dobrá báseň je podle něj cestou, jak se přiblížit tajemství světa: „Všichni bychom si na jednu stranu přáli, abychom konečně přišli na pravdu světa, na jeho smysl, abychom konečně dosáhli nějakého středu. Nic takového se nám, zdá se, zatím nenabízí. Může se ale stát, že se v jistou chvíli mineme přesně, což znamená, že zůstaneme s tajemstvím ve velmi energickém vztahu. A tohle dělá poezie.“

Rozhovory Jonáše Zbořila

• Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.
• Přepis celého rozhovoru čtěte zde.
• Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde.

„Neměla jsem v plánu stát se spisovatelkou,“ říká rusistka Alena Machoninová, jejíž román Hella se stal Knihou roku Magnesia Litera. Výjimečný text není jen rekonstrukcí zapomenutého osudu, ale hlavně oslavou literatury.

Na první pohled je čerstvě oceněný román Hella knihou o polozapomenutém osudu československé židovky Heleny Frischerové, která byla v roce 1937 zatčena v Moskvě a poslána do gulagu. Její manžel byl zastřelen, ona byla v domovském Československu považována za mrtvou.

Osud Frischerové je fascinující i tím, že se v průběhu uplynulého století nečekaně zjevoval v různých knihách. „Není to příběh o živé osobě. Je to příběh o literatuře,“ říká autorka Helly Alena Machoninová, která posledních patnáct let pobývala v Moskvě. V Česku je od loňského podzimu.

„Když jsem přijela, překvapilo mě, jaká tu panuje lhostejnost vůči válce,“ vzpomíná Machoninová. „Cítila jsem se spoluzodpovědná za to, co se děje. Za to, že se mi nepodařilo dostatečně vysvětlit, že Rusko je skutečně nebezpečná země. Myslí si to i celá řada Rusů, těch, kteří smýšlejí svobodně, protirežimně. Upozorňovali na to dlouho a Západ to vůbec nechtěl vidět.“

V rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví Machoninová také o svobodném prostoru literatury i o těžkostech psaní.

Rozhovory Jonáše Zbořila

• Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.
• Přepis celého rozhovoru čtěte zde.
• Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde.

„Kulturní válka o auta je umělá. Plynulou dopravu si přejeme všichni,“ myslí si Petr Šesták, spisovatel, jehož románový pamflet Vyhoření byl nominován na nejznámější domácí literární cenu v kategorii próza.

Rytmicky psaný text působí jako akční jízda nervózním městem a zároveň apel na čtenáře, aby přemýšleli nad posedlostí auty, ale i nad tím, kam člověka může přivést nekontrolovaný vztek. 

„Měli bychom hledat cestu, která nepovede k destrukci,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Petr Šesták, jehož text zpočátku vznikal ve formě poznámek nadiktovaných do telefonu při jízdách Prahou na kole.

Rozhovory Jonáše Zbořila

• Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.
• Přepis celého rozhovoru čtěte zde.
• Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde.

„Musím být co nejupřímnější k sobě i k ostatním. Pak už je na nich, jestli mi plivnou do tváře.“ Herec Jan Cina o Artists4Ceasefire, stejnopohlavních sňatcích i o tom, jak se učí otevřeně mluvit o věcech, které ho „svrbí“.

„Něco se odšpuntovalo, teď je na každém, jak se k tomu postaví,“ říká Jan Cina v rozhovoru pro Seznam Zprávy o svém podpisu otevřeného dopisu Artists4Ceasefire, který volá po klidu zbraní v Pásmu Gazy. „Ta diskuze nakonec nemusí být vyloženě jen o Izraeli a Palestině, ale i o životních hodnotách a o přístupu k životu i tady v Česku.“

Podle oblíbeného herce se v Česku stále neumíme vypořádat s jinakostí. Problémy nám dělá soužití s Romy i respekt vůči gay komunitě. „Pořád se říká, že jsme tolerantní národ. Tolerance není respekt. Toleruje se něco, co nás obtěžuje,“ myslí si Jan Cina.

Rozhovory Jonáše Zbořila

• Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.
• Přepis celého rozhovoru čtěte zde.
• Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde.

„Hodně se mluví o empatii. Myslím, že si to slovo vykládáme špatně,“ říká spisovatelka, terapeutka a milovnice metalu Iva Hadj Moussa. Podle ní bychom se ěli snažit naslouchat i těch, s nimiž nesouhlasíme. Ve své nové knize vypráví Hadj Moussa o padesátnících, kteří nadávají na svět a třískají do kytar.

„Spousta problémů současného světa plyne z chyb nás všech. Nejde jen o určitou skupinu,“ hájí boomery Iva Hadj Moussa, autorka románu Těžké duše. Jeho hrdina je čerstvý padesátník Johannes. Rozvedený, zahořklý chlapík s nekalou minulostí, který krizi středního věku vyřeší tím, že se vrátí ke své mladické metalové kapele.

„Myslím, že leckterý stárnoucí muž by mohl uvažovat o terapii,“ navrhuje autorka. Dodává ale, že i návrat k vlastním snům je odvážný krok. Zvlášť, když jde o hraní v metalové kapele. „Tahle hudba dokáže uvolnit emoce, které v sobě nahromadím. Díky metalu můžou ven,“ říká v rozhovoru Iva Hadj Moussa, která o metalu napsala už druhý román.

Rozhovory Jonáše Zbořila

• Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.
• Přepis celého rozhovoru čtěte zde.
• Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde.

„Z fyzikálních rovnic odvodíte hodně, ale ne Shakespearovy sonety,” říká Martin Myšička, herec a umělecký ředitel Dejvického divadla, které se chystá do kin. Diváci po celé republice budou na začátku dubna moci shlédnout přímý přenos představení Elegance molekuly o českém vědci Antonínu Holém a komplikované historii vývoje léku viru HIV. 

„Co budeme léčit? To, co vyléčí víc lidí, nebo to, z čeho bude víc peněz?” líčí Martinš Myšička dilema divadelní hry Elegance molekuly a odhaluje mechanismy společnosti, ve které mají hlavní slovo peníze. 

Myšička ale mluví i o své vlastní nezvyklé rozkročenosti mezi uměním a vědou. Jeho alma mater totiž není jenom DAMU, ale také matematicko-fyzikální fakulta. „Fyzika mě navedla k tomu, že materialismus nestačí,” říká herec, který přiznává, že se chodil zavírat do učeben DAMU, aby se vyřval z vlastního emočního bloku.

Rozhovory Jonáše Zbořila

• Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.
• Přepis celého rozhovoru čtěte zde.
• Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde.

„Měla jsem slzy na krajíčku, když jsem slyšela, jak hanlivě se předseda vlády vyjadřuje o mé zemi,” říká slovenská zpěvačka Jana Kirschner. V rozhovoru mluví v Anglii žijící umělkyně o stesku po rodné zemi i o nové desce. 

„Moc nevěřím na hranice. Přinášejí víc problémů než radosti,” myslí si Jana Kirschner, slovenská zpěvačka dlouhodobě žijící v Londýně. Po deseti letech vydala novou řadovou desku nazvanou Obyčajnosti, která se inspiruje v každodennosti a nebýt pandemie covidu-19, možná by nikdy nevznikla.

„Poprvé za deset let se mi otevřela příležitost, abych znovu začala skládat,” říká o zvláštní pandemické době zpěvačka, která popisuje, jak si v malém londýnském bytě plném věcí stanovila pravidelných patnáct minut denně, kdy si dovolila všechnu pozornost věnovat vlastní hudbě. Skladby, které Janě Kirschner rostly pod rukama, spojoval stesk po Slovensku a naděje, že domov si s sebou člověk může odnést kamkoli. 

V rozhovoru pro Seznam Zprávy vzpomíná Jana Kirschner i na svůj odvážný obrat od mainstreamového popu k autentičtějšímu umění. „Vrhla jsem se do totální nejistoty,” vypráví o albu Krajina rovina (2010), které jí tehdy slovenská pobočka labelu Universal odmítla vydat. Jana Kirschner tehdy málem přišla o práci,  „Dávno to nedělám proto, abych psala hezké písničky. Hudba má i jiné poslání, než být hezká.”

Rozhovory Jonáše Zbořila

• Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.
• Přepis celého rozhovoru čtěte zde.
• Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde.