- Podcasty
- Kulturák

Poslechněte si podcast: Režisér Sbormistra: Nikdy to není sadista, kterého poznáte na první pohled
„Část toho příběhu byla pro některé sboristky opravdu dobrá,“ vysvětluje ambivalentní pocity kolem Bohumila Kulínského Ondřej Provazník, režisér filmu Sbormistr. Ten se kauzou zneužívání v Bambini di Praga volně inspiroval.
Ambivalence se jako linka táhne celým filmem, který je na jednu stranu působivý a plný krásy, na druhou stranu v něm kvete cosi velice temného. „Diváci říkají, že byli dojatí, ale zároveň znepokojení. V některých film otevřel zasuté, nepříjemné vzpomínky,“ říká Provazník a mluví o dvojznačnosti filmu.
„Potkává se tu nádherný sborový zpěv a skladby, které děvčata s tím sbormistrem nacvičují na špičkové úrovni, a zároveň to temné pod tím - toxický systém, do kterého se hlavní postava zaplétá,“ popisuje režisér. „Můj záměr byl vytvořit prostředí, ve kterém ukážu komplexnost takovýchhle kauz i to, jak je složité pro oběti či svědky vystoupit a jít s tím ven. Ukázat, že opravdu nemůžou jít na policii, jak jim to vždycky je předhazováno. Takhle to prostě není. Ta situace je složitá a než si najdete odstup, ať už je vám patnáct, osmnáct, pětadvacet, tak vám to bude trvat.“
Proč vlastně tolik lidí stálo na straně Bohumila Kulínského? „Člověk v takovém kolektivu zažije spoustu neuvěřitelných příhod, krásné věci, které se mu přihodí ve formativním věku. Do velké míry se to pojí s jeho identitou. Tráví tam čtyři dny v týdnu, víkendy, soustředění, koncerty, zájezdy. Pro mladého člověka je to poměrně velká jízda, když se dostane do takového kolektivu. Je součástí elity. Tohle zahodit, pošlapat, říct si, že to celé byla špína a podvod, je složité, protože část toho příběhu pro některé sboristky opravdu byla dobrá,“ myslí si Provazník.
Jak podle režiséra vypadá sexuální predátor? Proč mohly autority dřív mnohem víc? A jak česko posunulo hnutí MeToo? Poslechněte si Kulturák o filmu Sbormistr.
---
Kulturák
Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
Kulturák
Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Hvězda Sbormistra o zneužívání: Proč jsme se o tom na škole nikdy nebavili?
Snad žádný film neměl na karlovarském festivalu tak silnou odezvu jako snímek režiséra Ondřeje Provazníka Sbormistr, volně inspirovaný kauzou Bohumila Kulínského, který byl odsouzen za to, že ve sboru Bambini di Praga opakovaně sexuálně zneužíval nezletilé.
Protagonistkou Sbormistra je patnáctiletá Kateřina Falbrová, která ve filmu ztvárnila křehkou outsiderku Karolínu. V rozhovoru pořízeném mezi karlovarskou a pražskou premiérou snímku mluví herečka o překvapivých diváckých reakcích i o své frustraci ze základní školy. O sexuálním zneužívání se tu prý nikdy nemluvilo.
„Víme o tom, že nemáme pít alkohol a nemáme brát drogy, ale o tom, že se na světě vyskytují sexuální predátoři, nám nikdo neříkal,“ vysvětluje Kateřina Falbrová. „Teď jsem tady potkala spolužáka. Říkal: Katko, proč jsme se tom vlastně nebavili na základce? Proč jsme to nerozebírali víc?“ dodává herečka.
Sama Kateřina se k roli ve filmu dostala díky castingu. V době natáčení jí bylo třináct let. Tíhu příběhu si prý v době, kdy zjistila, že byla vybrána do hlavní role, příliš neuvědomovala. „Když jsme to pak konzultovali s rodiči, říkali: Kačko, bude to hodně náročný film. Četli jsme scénář a bojíme se, že to nezvládneš,“ vzpomíná Falbrová.
Při natáčení ji pomohlo, že měla vždycky k dispozici hereckou koučku. Podpora prý ale přicházela i ze strany hereckého kolegy Juraje Loje, režiséra Ondřeje Provazníka a taky jeho partnerky. I ona měla být natáčejícím dívkám k dispozici v případě, že by potřebovaly ženskou podporu.
Co všechno se Kateřina Falbrová dozvěděla díky roli na filmu? A co její generaci teď nejvíc trápí? Poslechněte rozhovor s mladou hvězdou filmu Sbormistr v bonusovém vydání podcastu Kulturák.
---
Kulturák
Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
Elizaveta Maximová v roli Mámy: Strávila jsem půl roku v nemocnici s pacienty
„Bude to nejtěžší věc, kterou jsi v životě zažila. Ale nemusíš se učit žádný text,“ řekl režisér Jiří Strach herečce Elizavetě Maximové. Nabízel jí roli v televizním filmu Máma, v němž měla sehrát roli Lilian, ženy s vážnou mentální poruchou, která se nedokáže starat o svou dceru Malvínu. Herečka na výzvu kývla.
V rozhovoru o práci na snímku, který na televizní obrazovky zamíří na podzim letošního roku, Maximová mluvila o tom, proč byla role Lilian taková výzva. Kombinovala v sobě náročnou přípravu i intuitivní herectví. „Musíš se prodýchávat na nulku, pořád jen vycházet ze svých pudů, přirozených impulzů, na které v průběhu let zapomínáš,“ vysvětluje jedna z nejobsazovanějších hereček posledních let.
Přiznává také, že se role ve filmu bála. Slova Jiřího Stracha se potvrdila. „Dlouho jsem ležela na podlaze a říkala jsem si, tohle je nejtěžší věc, do které jsem kdy šla. Měla jsem strašné stavy strachu,“ svěřuje se Elizaveta Maximová.
Bylo pro ni důležité, aby se z Lilian nestala karikatura: „Především kvůli tomu, že jsem strávila půl roku v nemocnici v blízkem kontaktu s pacienty, kteří mají stejnou diagnózu jako Lilian. Říkala jsem si, že mám vnitřní zodpovědnost za to, aby to nebyla karikatura. Chtěla bych ukázat vnitřní svět Lilian. Pak už tam nebyla ani žádná herecká ambice, ale jen touha po pravdě.“
V rozhovoru mluví také o karlovarském pozlátku. Jak moc musí herci na festivalu živit sociální sítě? A jak moc si mohou dovolit říkat to, co na slavnostním zahájení prohlásila herečka Vicky Krieps, tedy: „Nejsem cool?“ Elizaveta Maximová dřív svou internetovou prezentaci moc neřešila. Ale rozumí pocitům, které by šly popsat jako instagramová únava. „Všichni jsme tím leskem už přesyceni. Tou dokonalostí, veselostí, perfomance. Ryzost ale lidi vidí. Nevíš, čím to je, proč je ti nějaký člověk sympatický, ale otočíš se za tím. Dáš tomu lajk.“
A co říká na situaci v rodném Rusku? „Jelikož jsem se politicky angažovala, mám vstup do Ruska uzavřený. Zároveň tam mám rodinu,“ vysvětluje herečka.
Poslechněte si celou čerstvou epizodu podcastu Kulturák.
---
Kulturák
Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
Emancipace mužů ještě neproběhla, myslí si autorky podcastu Vyhonit ďábla
„Pořád mě zaráží, jak málo lidí se baví o sexu se svým partnerem,“ říká Terezia Ferjančeková, polovina podcasterského dua Vyhonit ďábla. Proč se víc nebavíme o sexu a intimitě? A jak téma zobrazujeme v kultuře?
Od roku 2019 mají úspěšný podcast Vyhonit ďábla, ale Terezia Ferjančeková a Zuzana Kašparová už se svými rozhovory o sexu a intimitě expandovaly také na televizní obrazovky. Letos v květnu se na Ivysílání.cz objevila druhá série jejich edukačního pořadu nazvaného Na záchodcích. V osmi epizodách probírají všemožná témata - od maskulinity až po šikanu na sociálních sítích. Se sexem totiž souvisí.
„Mužství mě fascinuje. Už jsme prošli emancipací žen, snažíme se emancipovat menšiny, ale emancipace mužů nejspíš ještě neproběhla,“ myslí si Terezia a vysvětluje, že proto se v sérii Na záchodcích rozhodly spolu se Zuzanou probrat, co to vlastně dnes znamená být správný muž. Obě dodávají, že stejně jako ženství se i mužství topí ve stereotypech. Od zákazu plakat až po nemožnost se líčit.
Autorky podcastu Vyhonit ďábla mluví o tom, jak důležité je nevidět věci v opozitech, ale všímat si nuancí. „Člověk není jen buď incel, nebo feminista,“ myslí si Zuzana Kašparová.
V rozhovoru mluví protagonistky série Na záchodcích také o tom, jakým stereotypům čelí ony samotné. „Být ženou a mluvit o sexu znamená mít škatulku. Buď jste rajda, nebo frigida. A ještě lidé vyhodnocují, jestli by s vámi měli sex, nebo neměli,“ vysvětlují Kašparová s Ferjančekovou. „Lidi si často myslí, že sdílíme 99% našeho života. Ale paradoxně jsme obě velmi soukromé osoby.“
A další stereotypy o sexu? „Že musíme být hezcí, abychom měli sex.“ A co zklamání? Třeba že s člověkem, do kterého se bláznivě zamilujeme, vůbec nemusí být dobrý sex, jak v televizním pořadu zmiňují Kašparová s Ferjančekovou. „Zklamání je i zažít to naopak. Že s nekvalitním člověkem může být kvalitní sex. Funguje to oboustranně,“ směje se Terezia.
Jak moc důležitý je pro atraktivitu vzhled? A daří se v Česku bořit nějaké stereotypy o sexualitě? Poslechněte si čerstvou epizodu podcastu Kulturák.
---
Kulturák
Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
Stuchlíková a Šlajer: Z bitcoinové kauzy by byl skvělý seriál
Na Canal+ skončila televizní minisérie Moloch, která mapovala ruský vliv v české politice. Prezident v podání Miroslava Donutila působí zvenku jako vazal, ale postupně se ukazuje, že všechno je trochu komplikovanější. Jak se vlastně točí politické seriály? Jak pravdivě se jim daří zobrazovat zákulisí politiky? A kde se tvůrci inspirují?
„Není to Miloš Zeman, není to Václav Klaus, je to možná kus z nich všech,“ popisuje hrdinu minisérie Moloch producent Vratislav Šlajer. Dodává, že v Molochu bylo nejdůležitější sledovat, co se děje ve společnosti, když dojde k teroristickému útoku nebo pokusu o atentát na politika: „Jak do běžného života může vstoupit útok, zlo, které má nějaký dopad.“
Co ale podobným událostem předchází? A jak vlastně vznikají politické kauzy? Třeba jako ta aktuální, „bitcoinová“?
„Za politikou vidíme zákulisí a intriky, ale často je to tím, že je někdo trochu líný, někdo trochu neschopný, někdo něco zadal nějakému stážistovi a pak mu to bylo blbé, že výsledek nestojí za nic, tak to stejně poslal dál,“ vysvětluje Lucie Stuchlíková, politická reportérka Seznam Zpráv a čerstvá nositelka ocenění Podcast roku za Vlevo dole. „Ve výsledku politiku dělá série marginálních rozhodnutí.“
Lucie Stuchlíková i Vratislav Šlajer se shodují, že z bitcoinové kauzy by byl skvělý seriál, ať už dramatický nebo satirický. „Nejzajímavější jsou motivace těch lidí. Bez toho bitcoinovou kauzu nikdy nepochopíme,“ myslí si Stuchlíková. „A pak je tu příběh Pavla Blažka jako strašně rozporuplné osoby. Na jedné straně je sečtělý, má charisma, jisté osobní kouzlo. Na druhé straně s ním jde z Brna šílená pověst a přezdívka Don Pablo.“
Poslechněte si čerstvou epizodu podcastu Kulturák o seriálech a filmech o politice a dozvíte se, jak reálně vypadá práce politického novináře nebo jak se připravuje thriller o atentátu.
---
Kulturák
Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
Lucie Žáčková: Jako křesťana mě musí zajímat i člověk, který to pos*al
„Chtěla jsem zahrát člověka, který úplně sešel z cesty,“ říká herečka Lucie Žáčková o roli vražedkyně Dany Stodolové. V rozhovoru mluví také o víře i o čerstvé premiéře divadelní hry Komuna v pražském Činoherním klubu.
Lucie Žáčková ztvárnila jednu z nejkontroverznějších postav nedávné české historie, Danu Stodolovou. Ta byla spolu se svým manželem odsouzena za vraždu osmi důchodců. Snímek z loňského roku, který před týdnem připomněla Česká televize, Žáčkové vysloužil nominaci na Českého lva.
„Říkala jsem si, že žádné vraždy neexistují. To byla cesta k té postavě. Je možné, že i ona to takhle dělala. To nejhorší, za co je člověk potom odsouzený, je od něj trošku odstřižené,“ přibližuje herečka svůj přístup ke kontroverzní roli. „Jako křesťanka mám pocit, že mě musí zajímat každý člověk. I ten, který je zavřený v nějaké kobce a s prominutím to po*ral. Alespoň na dálku mě musí zajímat jeho srdce a to, kým byl, když přišel na tento svět.“
V uplynulých dnech bylo možné herečku vidět také v inscenaci pražského Činoherního klubu s názvem Komuna. Ta vypráví o tříčlenné rodině, která se rozhodne ve zděděném domě zabydlet s dalšími lidmi a vytvořit demokratické společenství. Na pódiu je po většinu času hry v režii Ondřeje Sokola sedm herců. „Vedl nás k tomu, abychom nevytvářeli klišoidní herecké věci, ale abychom spolu opravdu nějak mluvili, reagovali na sebe,“ přibližuje Žáčková vznik představení.
V rozhovoru mluví i o důležitosti herecké kolegiality a také o tom, jak jí v práci pomáhá víra v Boha. „Dala mi klid v tom, že si můžu počkat na opravdové věci, na opravdové reakce, na opravdová setkání. Na role, ve kterých mě fakt chtějí,“ říká Žáčková. Ale také přidává historku o tom, že křesťanství a herectví může být i ve sporu. „Potkala jsem kněze, který mi řekl, že hrát se nesmí, že je to ďábelské.“
Proč se rozhodla obrátit na víru? A co jí v příběhu nové inscenace Komuna dodává naději? Nejen o tom mluví Lucie Žáčková v Kulturáku.
---
Kulturák
Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
Bobina a Domi: Jak na reality show? Buďte sami sebou, stejně vás prokouknou
„Jediné místo, kde tě neslyší, je v moři. Chodili jsme tam řešit taktiku,“ přiznává Domi z reality show Survivor. „Trvá to, než si zvyknete na první hejty,“ říká Bobina z Bachelora. Která soutěž je těžší? A co se děje mimo natáčení?
Denise Ayverdi a Dominika Hašková, známé spíš jako Bobina a Domi, jsou dvě účastnice populárních reality shows Bachelor a Survivor. Do paměti diváků se zapsaly třeba tím, že patřily mezi ty nejpohodovější soutěžící. Jaká strategie se jim osvědčila?
„Buďte sami sebou, protože když budete něco předstírat, rychle to vyjde najevo,“ věří Denise Ayverdi. Zároveň ale dodává, že soutěžící musí pořád přemýšlet nad tím, co se kolem nich děje a jak se chovají. „Takže být sám sebou. A pak taky přemýšlet,“ směje se účastnice soutěže Bachelor. „Není to jednoduché. Jde o psychologické hry, pomluvy, intriky.“
„Byla jsem nastavená tak, že je to hra,“ přidává se s vlastní nedávnou zkušeností Dominika Hašková z reality show Survivor. „Že to nemůžu brát osobně. To ale v Bachelorovi musí být hrozně těžké - jsou v tom ještě emoce a láska.“
V rozhovoru mluví obě účastnice také o rozdílech v tom, co vidíme na obrazovkách a co zůstává divákům skryto. Podle Denise „Bobiny“ Ayverdi divák o moc ochuzen nebyl. „Přišlo mi, že ty osobnosti jsou opravdu takové, jaké je vidíme v televizi,“ říká autorka oblíbené hlášky „Pohodinda“. Dodává, že se štábem se měla ráda. „Vadilo mi jen to, jak se chovaly některé další soutěžící,“ přiznává. „Kdyby nebyly takové, mohlo to tam být úplně fajn. Jenže to by potom samozřejmě nebyla ta show.“
Dominika „Domi“ Hašková zase přiznává, že jedno z mála míst, kde soutěžící nesledovaly kamery a mikrofony, bylo moře. „Chodili jsme tam řešit taktiku,“ říká Domi.
Co bylo na účasti v reality shows nejtěžší? A kdy se Domi i Bobině hodil psycholog na telefonu? Poslechněte si Kulturák o Bachelorovi a Survivorovi.
---
Kulturák
Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
Sudety po Gertě Schnirch: Léčíme ještě trauma, nebo ho už jen prodáváme?
Sudety. Místo na periferii země, ale v literatuře přímo ve středu dění. „Zájem o Sudety ukazuje, kolika z nás se to týká,“ říká Kateřina Tučková, autorka románu, který odstartoval novou vlnu zájmu o české historické trauma.
Román Vyhnání Gerty Schnirch spisovatelky Kateřiny Tučkové vyšel v roce 2009. V době, kdy se v české společnosti jen neochotně mluvilo o komplikovaném vztahu Čechů a Němců v období druhé světové války. Její próza toho ale hodně změnila.
„Dozvěděla jsem se o ženách, které byly odsunuty, zařazeny do pochodu smrti. Nastoupily na trasu k rakouským hranicím a skončily v hromadném hrobě v Pohořelicích. Skutečnost, že někde 30 kilometrů za Brnem je hromadný hrob, kde leží na tisíc žen, dětí a starých lidí, mě absolutně šokovala. Bylo to něco, co nikdo nevěděl nebo nepřiznával,“ vzpomíná v podcastu autorka.
Vyhnání Gerty Schnirch se zpětně jeví jako impulz ke velké společenské změně. Román Kateřiny Tučkové pomohl otevřít potlačované trauma. A také pomohl k renesanci žánru, kterému v Kulturáku pracovně říkáme „sudetský román“.
„Vnímám tam komerční potenciál, čtenářský úspěch, který dnes tyhle romány přinášejí,“ myslí si literární kritik Kryštof Eder. „Určitá vlna tohoto typu psaní spojeného s národnostním střetáváním, s odsunem a tak dál, už prostě nemá co objevit. Ty příběhy byly tolikrát vyprávěné, že každá další kniha míří jen na zaručený čtenářský zájem a úspěch. Na druhou stranu jsou pořád části Sudet, které jsou literárně nedotčené. Spisovatelé by se tam mohli vydat a třeba se podívat, jak se tam žije teď. To je hrozně přehlížená perioda, přitom zásadní.“
Jak se posunula diskuze o Sudetech? A kam se vyvíjí literatura o nich? Poslechněte si Kulturák o románech, jako jsou Vyhnání Gerty Schnirch nebo aktuální Úlice.
A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Díky!
---
Kulturák
Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
Vladimir 518 a 7krát3 natočili desku plnou mutagenů
„Baví nás věci, které jsou trochu odjinud,“ říká zpěvák 7krát3, který spolu s rapperem Vladimirem 518 právě vydal společnou desku. Na té se míchá hip hop s rnb i křehkost s divností.
Když se potkali poprvé, ani jeden z nich netušil, co je čeká. Na první společné fotce z doby před více než jedenácti lety ještě pózují jako fanoušek a hvězda. „Můj brácha říkal, hele, Vladimir, pojďme se s ním vyfotit,“ vzpomíná zpěvák 7krát3, civilním jménem Štěpán Hebík. „V té době mě rap ani moc nezajímal. Vůbec mě v tu chvíli nenapadlo, že se naše životy takhle protnou.“
Teď vydávají 7krát3 a Vladimir 518 společnou desku nazvanou White Boy. Rap a rnb na ní kombinují organicky. „Jeden čas byly trička, že rnb zabíjí hip hop. To bylo období sektářství,“ říká rapper Vladimir 518 a vysvětluje, že oba hudebníci na novém albu před škatulkami upřednostnili svobodnou kreativitu. „Ctíme procesy. Být dohromady, dávat tomu čas. Ta věc musí téct.“
Deska White Boy vyrůstala z pospolitosti, vysvětlují oba umělci. „Na dnešní dobu je to vzácné. Kolaborace dneska vznikají na dálku. My ten čas trávili spolu.“ 7krát3 a Vladimir 518 se pravidelně zavírali do studia v zahradním domku u Hebíkovy rodiny, ve kterém je často navštěvovaly zpěvákovy děti. Rodinný život a umění do sebe prorůstaly podobně jako rap a rnb na nové desce, která někdy zní jako soundtrack k fantasmagorickému komiksu. V textech přitom tematizuje také křehkost, hledání identity nebo domova.
„Uvědomili jsme si, že napsat takovéhle téma je adekvátní naší situaci. Člověk by asi měl psát o tom, co žije,“ říká Vladimir 518. A vysvětluje, proč je k získání pocitu domova třeba změnit sebe: „Základní je odhození egoistické agresivity a hrubosti. To vytváří dobrý vibe doma, v kapele i na ulici.“
Jaké bylo svěřovat se na mikrofon s druhým umělcem neustále v zádech? Proč bylo důležité odhodit agresivitu? A co pro Vladimira 518 a 7krát3 znamená domov? Poslechněte si nové vydání Kulturáku.
A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Díky!
---
Kulturák
Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
Třpytky a politika. Eurovize je jako hudební OSN s falickými mikrofony
Vítězem letošního ročníku Eurovize, tedy soutěže, které Češi nemohou přijít na jméno, se stal Rakušan JJ. Jeho operně-popové číslo Wasted Love nakonec zvítězilo nad druhým Izraelem. Jak moc je Eurovize apolitická? Jak funguje v zákulisí? A kdo byl na hudebním klání ve švýcarské Bazileji nejvýraznější?
„Upřímně mě tento rok až tolik věcí nezaujalo,“ přiznává baskytaristka kapely Vesna Tereza Čepková, podle které si JJ ocenění v nepříliš výrazné konkurenci zasloužil. „Připadá mi to téměř jedna ku jedné k loňskému vítězi Nemovi,“ namítá Tereza Povolná, novinářka z pořadu Šťastné pondělí a dlouholetá divačka Eurovize.
Estonec Tommy Cash se svým parodickým italo songem Espresso Macchiato, švýcarka Zoë Më s odvážně intimním stagingem nebo vystoupení lotyšských Tautumeitas, hudebních příbuzných kapely Vesna - to řadí hosté podcastu Kulturák mezi best of Eurovize roku 2025. Co ale s druhým Izraelem?
„Po hudební stránce se letošní číslo hodně podobá loňskému, zase poslali baladu, krásně zazpívanou, ale reprezentantka se stává nástrojem státní propagandy,“ říká Tereza Povolná o zpěvačce Yuval Rafael, která přežila útok ze 7. října 2024 a na Eurovizi vystoupila s písní New Day Will Rise. „Vím, že se schovávala pod mrtvými těly, proti tomu ani popel. Ale to, že ji tam pošlete s tímhle pozadím, není náhoda. Pro mě to úplně přebíjí hudební stránku.“
„Eurovize si říká apolitická soutěž, ale vůbec to tak není,“ myslí si Barbora Juránková, houslistka a vokalistka kapely Vesna. „Od interpretů se požaduje, aby přinesli silná témata. To je to, co společností zarezonuje. My jsme také nechtěly přijít s plytkou věcí. Protože jsme vystupovaly v době, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Chtěly jsme se postavit za ty utlačované. Nesměly jsme to dávat úplně najevo, v metaforách jsme tam tuhle zprávu ale potřebovaly dostat.“
Barbora Juránková zároveň připomíná, že kdyby o svých záměrech a pocitech mluvily příliš otevřeně, Evropská vysílací unie (EBU), která soutěž pořádá, by Vesnu vyloučila.
Jak to tedy s Eurovizí je? Je to víc legrace, nebo politické klání? Festival dvojsmyslných songů a falických mikrofonů? „Já myslím, že je to všechno dohromady, kdybys to hodil do mixéru. A navrch přidal třpytky,“ hodnotí soutěž Tereza Čepková z Vesny.
Poslechněte si speciál podcastu Kulturák o festivalu politiky a třpytek. A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Díky!
---
Kulturák
Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.