„Mantra úspěšného rappera se super károu je klišé,“ myslí si Tomáš Kučera z kapely 58G. V rozhovoru mluví o milostném songu z nové desky, feminismu, a samozřejmě i o fotbalu.

„Poslední dobou už věci nejdou tak lehce, cejtím, že přešlapujeme na místě, nestíháme, každej jsme v jiným městě,“ rapuje Kučera na nové desce jihlavských 58 G nazvané Za 5 dvanáct. Jejím ústředním tématem je utíkající čas a rychle se měnící svět, ale i věci, které zůstávají jako konstanty: přátelství a vztahy.

„Dospíváme. Já jsem se oženil, Roman Doktor čeká dítě, takže přirozeně stárneme a řešíme trošku jiné věci,“ vysvětluje náladu nové desky Tomáš Kučera alias TK27. „Zároveň je hudba pořád hlavní motor našeho přátelství, hlavní vášeň. Z toho materiálu jsem upřímně šťastný. Myslím, že je to naše nejlepší věc.“

Nová deska 58 G mění náladu s každým dalším trackem. Na Talk to Me Nice dělají TK27 s Doktorem ramena a zároveň vysekávají poklonu slovenské rapové legendě Otisovi z uskupení H16. Heatmap jak Kanté je triptych osobních vyznání, které jsou s každou další slokou temnější.

A pak je tu milostný track Dvě strany mince. „Pojďme dát ven i tyhle emoce. Nemluvili jsme o tom, je to důležitá součást našich životů, pojďme ji nějak zpracovat,“ řekli si prý rappeři, než nahráli skladbu, v níž mluví o lásce ke svým partnerkám. Love song, podle slov TK27 nesmírně těžká discplína, zní v podání jihlavského tria jako pocta nejhlubšímu přátelství a věrnosti. Nic křečovitého v něm není.

Kučera v rozhovoru také zmiňuje, že je nejspíš už dlouhé roky feminista, aniž by o tom věděl. „Ty principy a přemýšlení jsou pro mě přirozené. Asi jsem v tom byl vychovaný,“ vysvětluje. A naopak přiznává, že svět rapu je mu v dnešní době trochu nepříjemný. „Jsem z toho prostředí lehce otrávený. Mám pocit, že spoluformuje problém všech těch fenoménů, jako je Filip Turek. Ta mantra úspěšného rappera, který má super káru a flexí, je klišé,“ myslí si Kučera.

„Vím, že spousta rapperů řeší vztahy, osobnější témata nebo toxickou maskulinitu. Ale nedělají o tom tracky. Nevím, do jaké míry se bojí, nebo to prostě není ta úspěšná formulka, která ti přihraje streamy a peníze,“ uvažuje TK27.

Jak jde dohromady feminismus a fotbal? Co má společného rap a seriál Hra o trůny? A kdo určuje módu: fotbalisti, nebo rappeři? Poslechněte si Kulturák s TK27.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Děje se tolik strašných věcí, že člověk má jinou míru vnímání toho, co je zrůdné a co ne,” myslí si Nina Špitálníková, která právě vydala pokračování knižních rozhovorů s uprchlíky ze Severní Koreje. Dokážeme jejich příběhům ještě naslouchat?

Jak se žije v Severní Koreji, nejuzavřenější zemi světa? Když Nina Špitálníková vydala první knihu rozhovorů s uprchlíky z tuhé totality, vzbudila nečekaný čtenářský zájem. Svědectví o životě v KLDR přitom vůbec nemuselo vzniknout.

„Měla vyjít Severka, ale nestíhala jsem ji dopsat a bála se to říct nakladatelství,” přiznává Nina Špitálníková s poukazem na svou beletristickou knihu. Čtyři týdny předtím, než měla vyjít, nabídla spisovatelka nakladatelství jako náhradu první várku rozhovorů. „Asi nebudou nikoho zajímat,” myslela si tehdy. „Natáčela jsem je pro sebe.”

První reakce čtenářů byly velmi pozitivní. Za jeden z největších kladů Svědectví Špitálníková považuje to, jak spojuje generace: „Mladší čtenáři už nemají tu přímou zkušenost, na extrémním případu totalitu dokážou nacítit.”

Koreanistka Špitálníková se ale setkala i s kritikou. „Dostala jsem negativní recenzi, že severokorejské příběhy jsou málo smutné. Představila jsem si severokorejce, kterému říkám: Potřebuju víc slziček. To je podle mě obraz doby,” myslí si autorka. „Děje se tolik strašných věcí, že člověk má jinou míru vnímání toho, co je zrůdné a co ne.”

Jaké jsou nové příběhy uprchlíků? Některé znějí povědomě. Jako bychom je znali i z naší společnosti. „Kdybychom si přečetli příběh Manželky a nevěděli, že je ze Severní Koreje, tak to nepoznáme,” popisuje Špitálníková rozhovor se ženou, která uprchla hlavně kvůli tomu, že ji manžel týral. „Spousta lidí kouká na severokorejce jako na roboty. Ale jsou to lidi, kteří mají často úplně stejné problémy jako my.”

Špitálníková v rozhovoru zmiňuje i Palestince: „Když se podívám na to, co se děje v Gaze, tak jsem nešťastná. Jak můžou být lidé soucitní k jednomu národu a úplně necitelní k jinému? Dění v Gaze je horší, než co se děje běžnému severokorejskému občanovi.”

Těsně před natáčením rozhovoru se Nina Špitálníková veřejně ohradila proti obchodním praktikám online antikvariátu Knihobot, kde se dají koupit i jinak neprodejné deníky ze Severní Koreje, které spisovatelka před lety nabízela přispěvatelům v rámci kampaně na Doniu.

V průběhu několika dní se ale téma posunulo. Špitálníkové se začali anonymně ozývat zaměstnanci a brigádníci z Knihobotu, kteří si stěžovali na pracovní podmínky ve firmě. V kontaktu je s nimi i redaktor Seznam Zpráv Petr Švihel, který pro Kulturák říká: „Celková kultura v té firmě z toho, co jsem se zatím dozvěděl, nepůsobí úplně zdravě.” Zda se tu porušuje pracovní zákon, je podle něj ale sporné.

Jak vážná je „kauza Knihobot”? A o čem vypráví pohádková kniha Niny Špitálníkové Tota lítá? Poslechněte si aktuální Kulturák.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Když jsem začínal, byl jsem jako mladý člověk z internetu pro politiky úplně cizí element. Dnes jsou ze všech politiků kolegové influenceři,“ vysvětluje youtuber Jan Špaček, proč chce po volbách skončit s politickými videi.

„Politická situace je horší než kdykoliv dřív. Uráží se. Nemají se rádi. A já vím, že je to hlavně moje vina. Měl jsem se snažit víc,“ prohlásil Jan Špaček na videu z konce června. „Tiskovou konferenci“ svolal před pražský hrad. Obešla se bez jediného dotazu, pak najatý moderátor špatně zazpíval hymnu.

Youtuber, který urazil Víta Rakušana, ukazoval znaménko na svém pozadí Andreji Babišovi a vyvedl z míry snad všechny další politiky na domácí scéně, se rozhodl, že po parlamentních volbách skončí s politickým obsahem.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy bez okolků hodnotí politické kampaně a snahu stran přiblížit se mladým voličům a predikuje výsledky voleb. Nejsmutnější prý bude Vít Rakušan. „Karma je zdarma. Asi si to zaslouží. Před čtyřmi roky byli smutní Piráti, tak teď se to vyváží,“ říká v podcastu Špaček.

Dobře ovšem podle něj nedopadne ani současný premiér Petr Fiala. „V sázce je hrozně moc. Ale z jeho týmu jsem měl dojem, jako by už nechtěli nic moc vymýšlet,“ myslí si Jan Špaček, který měl s Fialou vyrazit na jeden z jeho výjezdů po republice, z něhož ale sešlo. „Mě to strašně zklamalo. Tak možná si tu prohru zaslouží. Taková apatie, neinvence, neambicióznost v prostředí, které by teď mělo být úplně na hraně a nejvíc makat.“

Mladý youtuber v Kulturáku kritizuje i úroveň dalšího online obsahu. Proč ho tak pálí videa, která točí Kovy? „Původně jsem se na jeho kritice trochu profiloval. Ukazoval jenom politický bizár, vlastně říkal implicitně, že politika je nesmysl,“ vysvětluje Špaček s tím, že on chtěl nabídnout jiný pohled.

Jaký je Jan Špaček, když shodí masku Fabulací? Dělal sám někdy "bizár"? A co točil před politickými videi? Poslechněte si Kulturák, který se z laskavého podcastu výjimečně změní v hard talk!

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Kafka nebyl lhostejný ke svému nitru ani vůči okolí. Potřeboval věci pojmenovávat. To máme společné,“ říká herec Josef Trojan. V rozhovoru mluví o filmu Franz, ale i o vlastních psychických problémech, egu či potřebě chvály.

Do kin vstupuje nový film polské režisérky Agnieszky Holland - Franz. Snímek, který zkoumá život i odkaz jednoho z nejvýznamnějších evropských spisovatelů 20. století, bude za Polsko bojovat o Oscary. Josef Trojan v něm sehrál dvojroli herce Izáka Lövyho i alterego Franze Kafky.

„Bylo nutné se ve filmu vydat do Kafkových románů. Vznikla taková surreálná rovina, kde vystupuji jako Josef K,“ vysvětluje herec. Jaký podle něj Kafka byl? „Nedokázal jsem ho jako člověka přečíst. Chvíli jsem s tím bojoval, ale v určitém momentu jsem se s tím smířil. Asi je dobré se k němu vracet v určitých fázích života,“ říká Trojan, který si nejvíc oblíbil Kafkovu korespondenci. „Dnes bychom řekli, že spamoval. Dokázal napsat tři dopisy za den jedinému člověku. Mileně Jesenské byl schopný napsat třeba dvanáct listů. Bezpochyby to byl člověk, který potřeboval psát.“

V rozhovoru mluví Josef Trojan i o svém syndromu podvodníka, kolísavém sebevědomí nebo o hospitalizaci, kterou popsal už v knize rozhovorů Jako by mě opustila všechna síla novinářky Lindy Bartošové. „Jenom vás postaví na nohy, dál ale musíte jít sám,“ popisuje herec měsíční pobyt ve stacionáři. „V momentě, kdy máte stavy, že jste to jen vy versus svět, který navíc vnímáte jako velmi nehostinné místo, asi se od něj musíte na chvíli oddělit,“ popisuje svou zkušenost Josef Trojan.

Co mu pomohlo najít vlídnější vztah ke světu? A proč se snaží vyhýbat sociálním sítím? Poslechněte si Kulturák s jedním z protagonistů filmu Franz.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Film K-pop: Lovkyně démonů boří rekordy hned na dvou frontách. Rychle se vyšvihl jak v žebříčku nejsledovanějších filmů Netflixu, tak v hudební hitparádě Billboard. Může být umění z tovární linky autentické? A záleží na tom?

K-pop není jen zvuk, je to celý dokonalý balíček. Nabízí hity, tanec, fashion a promyšlený marketing i prezentaci. „Vzali všechny prvky globálního popu a narvali je do tří minut dokonalé písničky,“ vysvětluje korejský fenomén, který už pár let dobývá zbytek světa, hudební publicista Karel Veselý.

Podle k-pop djky Sandry Burdové se čím dál oblíbenější žánr inspiroval elektronikou, latinem, R&B i rapem, a přidal k němu zcela novou úroveň perfekcionismu, který se projevuje jak u interpretů, tak u fanoušků.

K-pop vyrůstá z průmyslové logiky. Kdo se chce stát hvězdou, musí projít tvrdým tréninkem, který často zabere i 14 hodin denně, tvrdí Burdová, která korejskou scénu bedlivě sleduje. „Agentury někdy nabírají budoucí členy k-popových uskupení podle vzhledu. Dovednosti doběhnou výcvikem,“ vysvětluje djka vystupující pod přezdívkou Chacha Girls.

Interpreti musí být dostupní fanouškům a nehodí se, aby měli vztahy. Fanoušci jsou vůči nim na oplátku loajální a perfektně organizovaní. Když se pak k-pop dotkne politiky, začne to být zajímavé. „Pamatuji si, jak fanoušci skoupili lístky na Trumpův mítink a stadion pak zůstal prázdný,“ připomíná Karel Veselý.

Film K-pop: Lovkyně démonů už představuje novou úroveň globální produkce. Vznikal totiž ve Spojených státech. Možná i proto snímek, který momentálně dominuje žebříčku Netflixu i hitparádě Billboard, nabízí také mírnou sebekritiku. „Možná že ten neustálý drill není úplně dobrý nápad,“ vysvětluje Karel Veselý motivy filmu, jehož hrdinky se nikdy nedokážou zastavit.

Podle Sandry Burdové Lovkyně démonů tematizují i roli fanoušků: ve filmu se od líbivého hitu Soda Pop přechází k temnější skladbě Your Idol, kde kapela otevřeně zpívá o tom, že má publikum pod kontrolou. „Je tam vidět, jak snadno se může obdiv změnit v posedlost a jak málo prostoru zůstává pro kritiku,“ uzavírá.

Jak moc se K-pop liší od současného západního popu? A převálcuje ho? Poslechněte si podcast Kulturák s Karlem Veselým a Sandrou Burdovou.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Někteří mi už na peroně řekli, že si mě předplácí. Za jinou identitu se neschováš,“ říká moderátor a novinář Čestmír Strakatý o své účasti v soutěži Zrádci. „Od začátku jsem věděl, že to bude složité. A nějak se to potvrdilo.“

Oblíbená show Zrádci se vrací na obrazovky, jedním z nových soutěžících je také populární moderátor Čestmír Strakatý. V rozhovoru pro podcast Kulturák mluví o izolaci bez telefonu i o tom, jak mu hra pomohla prověřit jeho vlastní limity. „Nezklamal jsem sám sebe. Jestli nezklamu ostatní, to nevím,“ hodnotí svou účast v soutěži.

Původně se měl objevit už v první sérii. Tu ale odmítl kvůli rodinným důvodům. Natáčení druhé řady ho ale okamžitě pohltilo.

„Už od první minuty tě dokážou extrémně vtáhnout a změnit tvoje priority. Najednou je ta hra to nejdůležitější na světě a nezáleží na tom, co se děje venku. Co když Donald Trump zemře nebo ukončí válku, nebo naopak rozjede další válku s Putinem? Co se stane? Já budu někde zavřený a nebudu na to moct reagovat. Bude mi vycházet nějaký rozhovor s hercem a lidi si budou říkat, že jsem se zbláznil,“ popisuje svoje obavy moderátor. „Ale najednou, když už tam jseš, tak si říkáš: wow, na tomhle mi teď záleží.“

„Myslím, že naše série je objektivně lepší,“ hodnotí Strakatý druhou řadu Zrádců, jejichž první díl je od nedělního večera k vidění na platformě Prima +. „Bylo nám vysloveně řečeno, že na mrtvé dědečky už se nebude přísahat. Já myslím, že by to ani nikoho nenapadlo, protože každý, kdo tohle udělá, je automaticky podezřelý.“

Soutěžící v nové sérii Zrádců mají promyšlené strategie. Oblíbenou změnu identity si ale Čestmír Strakatý nemůže dovolit. „Nemůžu si hrát na to, že se jmenuju jinak a mám jiné povolání. Nejsem hráč pokeru, nejsem letuška, všichni mě znají,“ uznává moderátor, který zkoušel vsadit na jiné karty: „To, co mi funguje v rozhovorech - naslouchání a empatie - jsem zkusil přenést i do hry.“

Proč se ale naslouchání ne vždy vyplatí? Umí Čestmír Strakatý lhát? A jaké nevýhody má práce „na ksicht”? Poslechněte si novou epizodu podcastu Kulturák.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Platí za nejúspěšnějšího autora fantastiky v Česku. Leoš Kyša alias František Kotleta tvrdí, že psaní nemá žádná pravidla. V jeho knihách, které sám označuje jako „brak s velkým B“, se řeší mimozemšťani, sex i klimatická krize.

Ještě než vyšla, Kotletova nejnovější kniha s názvem Kyberpunková swingers party v předpodejích dosáhla na šest tisíc objednávek. „I když vás zastavují lidi na ulici a chtějí podpis, i když vidíte čísla prodejů, stejně máte někde vevnitř úzkost a říkáte si: tohle je nějaký divný,“ přiznává spisovatel, který má na kontě víc než 50 knih.

Při psaní prý pociťuje jen štěstí. „Jsem nervózní, když nemůžu psát. Psal bych, i kdyby moje knihy nikdo nechtěl,“ líčí v podcastu.

Sám o sobě často říká, že píše „brak s velkým B“. Zároveň tvrdí, že rozdělování literatury podle prestiže je překonané. „Vysoká literatura je často to, co se za vysokou literaturu označí. A brak je to, o čem se řekne, že je brak. Zvlášť v té fantastice,“ tvrdí Kotleta. „Knihy, které vycházejí v Argu nebo v Hostu, jsou často plné zběsilého p*cání stejně jako ty mé. Jenom se v nich občas zamyslíte nad tématem globálních změn klimatu nebo existenciálních depresí, tak řeknete, že je to high fantasy, lepší fantastika. Rozdíl je ale často jen v interpretaci.“

I v Kotletových románech se ale řeší vážná témata. „O klimatické krizi mluvím snad v každé knize,“ přiznává spisovatel, který sice nemá rád angažované psaní, ale sám už se setkal s kritikou svých politických postojů.

Proč je Perunova krev údajně „skrytá eurohujerská propaganda”? A jak by vypadalo literární post-apo ze Sudet? Poslechněte si rozhovor s Leošem Kyšou alias Františkem Kotletou.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Na Netflix se vrací jeden z nejpopulárnějších seriálů v jeho historii. Příběh o Wednesday Addamsové, podivínce mezi podivíny, která se zároveň stala vzorem pro teenagery na celém světě. Zopakuje druhá sezóna úspěch té první?

„Každý dobrý teenagerský seriál ti pomáhá přemýšlet sám o sobě,“ říká kulturní publicistka Táňa Zabloudilová o Wednesday, televizním fenoménu, který tři měsíce po své premiéře překonal hranici miliardy odstreamovaných hodin.

Tvůrčímu týmu, jehož součástí je také slavný režisér Tim Burton, se podařilo odvyprávět příběh, který do jisté míry zažívají všichni teenageři. Wednesday zkoumá sebepřijetí i zapadání do kolektivu, přidává k tomu detektivní zápletku i romanci.

A také hvězdnou Jennu Ortegu, ze které se záhy stala jedna z nejsledovanějších mladých hereček. Její Wednesday charakterizuje pronikavý pohled (ve svých záběrech zásadně nemrká), sympatická asociálnost i nenávist k tenchologiím.

„Scéna s utopeným telefonem se mi líbí,“ odkazuje se Vilma Svobodová, moderátorka popkulturního podcastu Slejvák, ke scéně z prvního dílu nové řady seriálu. „Možná to ke mně jako k zástupkyni generace Z promlouvalo. Četla jsem mnoho průzkumů o tom, že naše generace už nechce mít nic společného s technologiemi, chce se, jak se říká, dotýkat trávy,“ poznamenává Svobodová a potvrzuje tak slova tvůrců, že Wednesday je „analogová“.

Nová série, ze které zatím Neftlix zveřejnil první čtyři díly, podle Vilmy Svobodové neurazí, ale ani nenadchne. Chybí jí moment překvapení. „Nepřijde mi výrazně odlišná od první sezóny,“ dodává Táňa Zabloudilová, která lituje, že seriál o Wednesday Addamsové neviděla jako mladší. Českým divákům a divačkám podobná tvorba prý dlouhodobě chybí.

„Byla bych ráda, kdyby se začaly tvořit nějaké české teenagerské seriály na způsob Wednesday. Ze svého vyrůstání jsem si vzpomněla jen na jeden hodně starý, osmdesátkový seriál, kde je ánsámbl dívčích postav: Tři holky z městečka,“ připomíná Táňa Zabloudilová. „Českých věcí bylo strašně málo. Nic, kde by byly holky, které neřeší vzhled a kluky. Chtělo by to seriál, který by dokázal vystihnout české prostředí. Myslím, že tu vyrůstají autoři, kteří by to zvládli.“

Vznikne někdy Mladá Arabela? Poslechněte si Kulturák o seriálovém hitu jménem Wednesday.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Škola tě má naučit dělat, co tě baví,“ říká Tomáš Matonoha jako učitel v dnes již kultovním snímku Gympl. „Kdykoli tu větu slyším, je mi příjemně,“ dodává Jiří Mádl. V závěru filmové trilogie, Džob, utíká z korporátu.

Jiří Mádl a Tomáš Vorel mladší se spolu už potřetí potkávají před kamerou jako dva rebelující sprejeři Kolman a Kocourek. Tentokrát se snaží vybalancovat osobní život, rodinu, umělecké ambice i práci v korporátu. Z čím dál komplikovanější reality pořád hledají únik v podobě nočních výletů za graffiti.

„Vím, co to obnáší chodit na píchačky do práce, sedět u počítače každý den devět hodin a mít přísná pravidla,” říká Tomáš Vorel mladší, syn režiséra celé trilogie. Náplň jeho korporátní práce prý nebyla tak špatná. „Ale ten časový rámec, kdy jste opravdu jako v kleci osm a půl hodiny denně, to jsem nezvládl,” přiznává Vorel, který v korporátní práci vydržel tři roky.

Na repliku Škola tě má naučit dělat, co tě baví si oba herci pamatují. „Je to zásadní věta filmu,” myslí si Jiří Mádl, kterého spolu s Vorlem fascinuje, že Gympl se pořád těší veliké divácké oblibě. Na YouTube, kde je k vidění zdarma, má 13 milionů shlédnutí. Proč film zjevně baví i mladší generace?

„Kdykoliv slyším tuhle větu, poleje mě takové příjemné teplíčko. Chápu, že musí být i ta disciplína. Myslím, že hledáme balanc, než že bychom se něčeho měli zbavovat,” dodává Jiří Mádl. „Ale evidentně je nějaký hlad po tom to slyšet.”

„Taková ta devadesátková mentalita, že jsme v korporátech do desíti do večera, absolutní loajalita, dělání kariéry - to už Gen Z nezajímá,” myslí si Vorel. „Život se dá žít plnohodnotněji, jinak, tohle se určitě mění. Ta věta - máš se naučit to, co tě baví, v tom se možná jsou schopní zhlédnout.”

Jak se Jiřímu Mádlovi pracovalo s režisérem Vorlem starším? Proč o něm režisér řekl, že je neprofesionální herec a proč se pořád navzájem špičkují? A jak herci chtěli upravit původní scénář, který se jim nelíbil? Poslechněte si Kulturák o Džobu.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Trvalo mi mnoho let, než jsem našla odstup a mohla se víc chovat jako já,” říká o začátcích své kariéry Aneta Langerová, jedna z nejúspěšnějších českých zpěvaček.

Před rokem oslavila dvacet let na scéně. Aneta Langerová začínala jako hvězda prvního ročníku soutěže Česko hledá SuperStar, narozdíl od mnoha ostatních účastníků soutěže se jí podařilo dlouhodobě zůstat relevantní a aktivní umělkyní. Brzy se totiž, i díky pomoci svého bratra a manažera Nikoly, naučila říkat ne, a naopak se pevně soustředit na to, co chce. Jak na komplikované začátky vzpomíná? A kdy pociťovala, že sláva není jednoduchá?

„Pozornost médií nebo to, že jsem nemohla vyjít na ulici, to byla pro mě silná nesvoboda,” přiznává Langerová, nositelka jedenácti hudebních cen Anděl a tří Slavíků. Nevěděla, co všechno SuperStar přinese. „Zažívat tu pozornost každý den, když dospíváte a nejste úplně extrovert, není úplně příjemný tlak.”

Zpěvačka si ale uvědomovala, jakou jí soutěž nabízí šanci: „Samozřejmě jsem si byla vědoma toho, že mi to dává možnost s tím svým životem nějak naložit, že mám dobrou pozici pro to, abych to mohla využít. Takže jsem spíš balancovala. Odtrhne vás to od kamarádů, odtrhne vás to skoro od všeho, co se kolem vás děje. Trvalo mi mnoho let, než jsem našla takový svůj klid a odstup a mohla jsem se víc chovat jako já.”

V sobotu se Langerová vrací na pódium festivalu Prague Pride. V rozhovoru vzpomíná na svůj coming out i na to, jak se proměnil vztah české společnosti ke queer komunitě. „Když jsem oficiálně začala žít se ženou, nebylo mi zrovna do skoku. Bála jsem se. Nechtěla jsem chodit jen tak po ulici ještě s tím, co mě pronásledovalo z té soutěže,” svěřuje se hudebnice. „Nebylo to zdravé, bezpečné prostředí pro lidi jako jsem já.”

Dnes už to tak podle Langerové není: „Je mnohem bezpečnější a normálnější vzít někoho za ruku a jít, neohlížet se nalevo, napravo. I když já s tím pořád bojuju. Je to takový ten zvyk, že se to nedělá. Bacha, ať tě někdo nesejme.” Přesto má zpěvačka pocit, že se situace v Česku uvolnila. „Zaplať pánbůh za to, že se můžeme bavit o jakékoliv jinakosti u nás otevřeně ve veřejném prostoru. Tak to dřív podle mě nebývalo. To je největší změna, kterou jako člověk pociťuji.”

Jak se introvertovi žije v showbyznysu? A čím SuperStar připomíná život na sociálních sítích? Poslechněte si rozhovor s Anetou Langerovou.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.