- Podcasty
- Ve vatě
Poslechněte si podcast: Finanční influenceři – jak poznat profesionála od samozvaného experta?
Na YouTube radí, kam s penězi. Čeští finanční influenceři mají statisíce, zahraniční i miliony zhlédnutí a obrovský vliv. Někteří přitom sami investují třeba jen pár let. Některé platí banky, jiné vývojáři pochybných kryptomincí.
Ve vatě
Podcast novinářky Markéty Bidrmanové a jejích hostů z řad investorů a odborníků. Poslechněte si konkrétní rady na téma investic, inflace, úvěrů nebo hypoték. Finanční „kápezetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Nový díl každý čtvrtek na Seznam Zprávách.
Trauma z minulosti. Odpověď, proč Češi zůstávají u jedné banky
Za levnějším máslem jsou Češi schopní cestovat i desítky kilometrů. Z banky do banky však kvůli úspoře na úrocích necestují. Bojíme se a jsme konzervativní, u mladé generace to bude jinak, věří ekonomka Jana Matesová. Vysoká inflace s sebou přinesla vyšší úrokové sazby, které se pozitivně propsaly i do vkladů českých střadatelů. Na změně trendu však mohli Češi vydělat mnohem víc, kdyby nebyli tak věrní svým bankám. Rozdíly v úročení mezi konty bank jsou totiž zásadní. „Konkurence na trhu je tu dobrá, ale kdyby se lidé nebáli měnit banky, byla by tu ještě větší,“ říká v podcastu Ve vatě ekonomka Jana Matesová. Takhle mezi sebou na bankovním trhu, kde mají hlavní slovo tři bankovní obři Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka, soutěží hlavně „mladé dravé štiky“. Pár příkladů. Nový účet od Trinity Bank nabízí úrok 6,28 procenta ročně, slovenská VÚB inzeruje pro český trh spořicí účet s 6,15 procenta a Max banka nabízí 6,01 procenta. Přes šest procent drží „na spořáku“ i UniCredit Bank a Komerční banka. Naopak Česká spořitelna má pro klienty, kteří v bance neinvestují, úrok pouze čtyři procenta. Ekonomka Jana Matesová však upozorňuje, že jen podle vysokého úroku by se klient rozhodovat neměl. Zvláště u menších bank je důležité sledovat i další okolnosti, třeba jejich majetkovou strukturu. Pozor na to, kdo vaši banku vlastní Trinity bank je bývalá kampelička Moravský Peněžní Ústav. Zdědila kolem 9000 bývalých družstevníků, nyní akcionářů. Zhruba ze 30 procent ji ovládá zlínský podnikatel Radomír Lapčík, který se netají tím, že by chtěl banku pro sebe. „Můžeme čekat významné vlastnické změny v průběhu příštích let. Střadatel se musí zajímat o to, jaká je stabilita té banky,“ říká Matesová. Max Banka vznikla z bývalé ruské Expobank. Příští rok se patrně spojí s dalším hráčem na bankovním trhu, s Creditas. „Tam je potřeba hledět na to, abyste neměli 250 tisíc úspor u Max Banky a 250 000 u Creditas na výhodných spořicích účtech. Protože jakmile se banky spojí, nemusíte už plnit podmínky pro výhodné úročení,“ varuje Matesová. VÚB je velká slovenská banka s dlouhou historií. Ovšem slovenský domicil banky s sebou nese komplikace. „Výhodné je, že se vám úrok připisuje každý den. To je velmi neobvyklé. Většinou se připisuje jednou za měsíc. Nicméně jako zahraniční banka vám z výnosu nestrhává daně běžnou srážkovou daní, jako to dělají české banky, ale musíte na ně odevzdat daňové přiznání,“ upozorňuje ekonomka. Proč český klient nestřídá banky? Český klient není zvyklý přecházet z ústavu do ústavu, podle toho, kde zrovna nabízejí lepší úrok. Je konzervativní a nedůvěřivý. „To se nese jako historická zkušenost té doby, kdy na celém českém trhu byla jedna státní banka československá, která plnila roli i komerční banky pro podniky a spořitelny. Lidé měli vkladní knížky na celý život a ani nebylo kam přejít,“ zdůvodňuje českou stabilitu Jana Matesová. Řada klientů si navíc pamatuje krachy bank z 90. let. „Přenáší se tam i zkušenost z devadesátých let, kdy byl trh velmi nestabilní. Starší a střední generaci tak stačí, když mají stabilní banku, která je nikdy dramaticky nezklamala. I když je ani nikdy dramaticky nenadchla.“ S nástupem mladší generace se však podle Matesové postoj změní. „Myslím, že budou ochotní přecházet s penězi z banky do banky podle toho, kde to bude výhodné, a více si také budou své peníze spravovat. Většina z nich už tuší, že se musí zajistit na důchod.“ Poslechněte si celou epizodu. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Česko hledá nové Bati. Rozjet firmu a prodat ji je špatně, vadí byznysmenům
Česko není úplný skanzen a růst se zase rozjede, říká jeden z nejbohatších Čechů Dalibor Dědek. Musíme vybudovat víc českých značek a nepustit je z rukou. Peníze ať půjčí nová národní banka, navrhuje finančník Pavel Řehák. „Dneska řada úspěšných startupů rozjede firmu, ta má velmi značnou dynamiku, ale majitelé sní o tom, že ji prodají velkému zahraničnímu investorovi. A mají pocit, že stráví zbytek života na Bahamách, to je špatně. Je potřeba vytvářet české stříbro, je potřeba tvořit ty Bosche a Siemense v České republice,“ přeje si Dědek, který přes nabídky na prodej svého Jablotronu nikdy nekývl. „Jako když v zoologické zahradě otevřeli mříže,“ přirovnává příchod svobody v listopadu 1989 byznysmen Dalibor Dědek. „My jsme žili v režimu, kde nás někdo krmil, ale nemohli jsme ven, páchlo to tam. Když se najednou ty mříže otevřely, byl to ohromný přerod.“ Otevření mříží využili naplno jak zakladatel společnosti Jablotron Dalibor Dědek, tak Pavel Řehák, majitel pojišťovny Direct, kteří byli hosty „sametového“ vysílání podcastu Ve vatě. Dědek založil Jablotron už v roce 1990, Řehák začal v pojišťovnictví podnikat až před 10 lety. A oba se ve svých oborech stali špičkou. Češi mají limity zbytečně nízko Přes skepsi, která v posledních měsících kolem tuzemského ekonomického vývoje panuje, je Česko podle obou byznysmenů v řadě věcí na vysoké úrovni. „Česko je špičkou ve vynalézavosti. Má neuvěřitelně silnou mladou generaci. Přibývá lidí, kteří dokážou přijít s inovacemi, kteří dokážou vymyslet, jak překonávat problémy, anebo je vtipně obejít. Máme to v genech,“ říká Dědek. V rozletu talentům ale podle obou podnikatelů brání české nastavení mysli. „Naše vlastní mysl je nám často překážkou k tomu, abychom udělali něco výjimečného. Lidi jako Dalibor Dědek nebo Tomáš Baťa tyhle limity neměli,“ má za to Pavel Řehák. „Má cenu podněcovat šikovné lidi, aby neměli strach, aby na sebe brali riziko, aby posouvali hranice toho, co je normální, aby se nebáli vystrčit nos z České republiky. Potenciálu je tady plno,“ myslí si Dědek. Rozjedou firmu a prodají ji. To je špatně Jedna věc je ale firmu rozjet a druhá udržet ji v českých rukou. „Dneska řada úspěšných startupů rozjede firmu, ta má velmi značnou dynamiku, ale majitelé sní o tom, že ji prodají velkému zahraničnímu investorovi. A mají pocit, že stráví zbytek života na Bahamách, to je špatně. Je potřeba vytvářet české stříbro, je potřeba tvořit ty Bosche a Siemense v České republice,“ přeje si Dědek, který přes nabídky na prodej svého Jablotronu nikdy nekývl. Podle Pavla Řeháka stojí cesta za lepším Českem na dvou základních stavebních kamenech. Těmi jsou jasné zákony a efektivní státní správa. Na její limity sám Řehák narazil během pandemie, kdy se jako „ten, který přišel, když jiní nepřišli“, nebo „muž s matematickým modelem“ snažil politiky varovat před přicházejícím úderem epidemie covidu. Na těchto základních kamenech leží tři priority. Podle Řeháka jimi jsou moderní vzdělávání, bezpečnost a transformace ekonomiky. A to vše zastřešují vize a odvaha. „Nepotřebujeme, aby stát ty priority realizoval, ale aby si vytknul priority, ve kterých vytvoří podmínky pro to, aby tvůrčí lidé mohli realizovat svoje projekty,“ popisuje Pavel Řehák. Ať už chtějí Češi chrlit do světa nanovlákna, nebo elektrobaterie. Evropu čeká v příštích dekádách také přechod na nízkoemisní ekonomiku a to bude zásadní pro průmysl. „My jsme průmyslová země, která je bohužel jedním z největších znečišťovatelů na hlavu, větší než Čína, větší než Amerika. Takže to pro nás bude velká výzva, ale zároveň obrovská příležitost,“ podotýká Řehák. Vznikne v Česku národní rozvojová banka? Přechod z fosilních na čistější paliva bude ale stát české firmy hodně peněz. A budou řešit, jak investice zafinancovat. „V tranzici ekonomiky bude důležité, aby banky ve spolupráci s vládou, teď se diskutuje o Národní rozvojové bance, zvládly tranzici ‚odfinancovat‘. Když se Národní rozvojová banka rozběhne a bude zaměřená na nové mladé projekty, a ne na dinosaury a giganty, tak to může pomoct,“ míní finančník Řehák. Ostatně jednou z překážek, které brání tomu, aby v Česku vznikaly globální firmy, je podle Pavla Řeháka náš malý kapitálový trh. „Kdo přemýšlí na evropské nebo globální úrovni, hledá kapitál v zahraničí,“ myslí si Řehák. Klíčovou prioritou pro lepší budoucnost naší země jsou taky moderní školy, jak se oba shodují. „Musíme chrlit vzdělané lidi, to je základní postulát úspěšné ekonomiky. Dnešní generace má trošku pocit, že vzdělání dětí řeší škola. Ale mně dal nejvíc do života můj táta, který mě naučil si poradit v řadě situací,“ vzpomíná Dědek. Jednoduché zákony a akceschopná státní správa jsou základem pro každý byznys. „Potřebujeme jednoduchou legislativu a efektivní státní správu, která nebude klást překážky tomu, abychom se mohli rozletět. Protože my jsme relativně malá a otevřená ekonomika a když tady někdo ‚chytne lauf‘ a jeho projekt běží, tak potřebuje mít možnost rychle exportovat, dostat se na zahraniční trhy, aby mohl hrát globální roli,“ uvedl majitel Jablotronu. Může Česko ekonomicky vystřelit obnova Ukrajiny? Co Dědka a Řeháka motivuje chodit do práce, i když mají dávno „vyděláno“? Podívejte se na celý záznam debaty speciálu podcastu Ve vatě z Korza Národní nahoře v článku. Poslechněte si celou epizodu. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Bitcoin stoupá. Má výhodu, že ve válce s ním můžete utíkat i nazí, říká expert
Nejznámější kryptoměna se aktuálně obchoduje za 814 tisíc korun. Od začátku letošního roku si bitcoin sice připsal přes 120 procent, proti maximu z konce předloňského roku ale stále citelně zaostává. Cenu bitcoinu ženou nahoru hlavně dva důvody. První z nich je fakt, že v dohlednu nejspíš spatří světlo světa ETF na spotový bitcoin. (Spotový bitcoin je forma této kryptoměny, kterou lze zakoupit nebo prodat za aktuální tržní cenu a vlastníte ji fyzicky, na rozdíl od derivátů nebo termínových kontraktů.) Americká Komise pro cenné papíry má totiž na stole žádosti hned několika investičních společností, které chtějí investorům nabídnout tzv. „étéefka“ (ETF, exchange traded funds, fondy obchodované na burze), která by mohla investovat přímo do „fyzického“ bitcoinu. „Nakupovaly by bitcoin přímo. Kdykoliv by jim člověk poslal peníze, kdykoli by si někdo to ‚étéefko‘ koupil, musely by zvyšovat zásobu bitcoinů, které drží,“ vysvětluje Dominik Stroukal, ekonom a odborník na kryptoměny. Dosud bitconové ETF fondy napřímo žádné bitcoiny nevlastnily, nakupovaly pouze jejich deriváty, jako jsou třeba bitcoinová futures. O spuštění bitcoinových spotových ETF žádají společnosti BlackRock, Fidelity, VanEck, WisdomTree nebo ARK Invest Cathie Woodové. Bitcoin teď bude nejspíše pro investory přístupnější, ale Stroukal si nemyslí, že by prodej nejznámějších kryptopeněz přes fondy na burze udělal z bitcoinu mainstreamovou záležitost. „Dneska můžeš dostat bitcoin jinými cestami a lidé to dělají. Koupí si ho přes Revolut v telefonu nebo přes firmu, která si bitcoin nakoupí na svoji rozvahu,“ řekl v podcastu Ve vatě. Hodnota bitcoinu se ztrácí Přesto se obává, že s nástupem ETF na spotový bitcoin se původní smysl této kryptoměny trochu vytratí. „Co je na bitcoinu sexy a zajímavé, je to, že je to decentralizovaná věc, kterou můžeš mít sama u sebe a která bojovala proti systému. Teď se do toho systému vsunula a lidé si to nakoupí jenom kvůli tomu, aby byli bohatí. Ta hodnota, ten fundament se podle mě ztrácí. Nějací lidé si myslí, že to půjde nahoru, ale čím víc lidí bude ETF kupovat, tím menší ten fundament je.“ Sám Stroukal věří bitcoinu proto, že ho vnímá jako ochranu v rozkolísaném světě: „Je to hedge proti systému v době, kdy na dvou ze čtyř světových stran zuří války. Je fajn mít něco pro případ, že by se mohlo stát něco nečekaného. Já jsem rád, že mám něco, co má svou hodnotu v tom, že to funguje nesystémově.“ S bitcoinem utečete před válkou i nazí Podle ekonoma se to potvrdilo naposledy při vypuknutí války na Ukrajině. „Byli lidé, kteří utíkali z Ukrajiny s bitcoiny. A dařilo se jim líp, než když utíkali s hřivnami. Stačilo utíkat i s dolary, ale bitcoin má tu výhodu, že kdyby člověk musel utíkat nahý, stačí si jen zapamatovat heslo, to žádné jiné aktivum neumí.“ Nespornou výhodou nákupu bitcoinu přes ETF bude časový test. Kdo vlastní cenné papíry déle než tři roky, nemusí při jejich prodeji platit daně. „Český člověk, který by si koupil bitcoinové ETF, tak normálně bude moci využít časový test. Když si koupí bitcoin napřímo, časový test neexistuje a tu daň musí vždycky odvést,“ míní Stroukal. Druhý důvod pro rostoucí cenu bitcoinu je blížící se halving. Kryptoměna existuje už 14 let a počet digitálních mincí je předem omezen na 21 milionů. Více bitcoinů už nebude. Do oběhu se mince uvolňují postupně. Každé čtyři roky se počet denně vygenerovaných virtuálních mincí snižuje na polovinu, proto halving neboli snížení odměny na polovinu. Další halving přijde v květnu příštího roku. Namísto 900 bitcoinů bude možné za den vytěžit jen 450. Halving dosud vždy odstartoval prudký růst ceny bitcoinu i ostatních virtuálních měn. Přestože je nárůst ceny podle Stroukala už zaceněný, bitcoin vždy dokáže překvapit. „Lidé čtou z minulých dat, když se to stalo předtím, tak věří, že to nastane i teď. Navíc kolem halvingu se o bitcoinu víc mluví,“ říká. Poslechněte si celou epizodu. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Na důchod investovat, a povinně. Expertka oprášila „druhý pilíř“
Politici dotahují nástroj, který má Čechy přimět k dlouhodobému investování a vylepšit tím mizerné zajištění na důchod. Dlouhodobý investiční produkt chce lákat na možnost odepsat si skoro 50 tisíc z daní. Češi si na penzi odkládají sice dlouhé roky, ovšem jen nedostatečné částky, které se jim navíc málo zhodnocují – třetí důchodový pilíř nefunguje. Podle Anny Píchové, hlavní analytičky společnosti Cyrrus, to nový dlouhodobý investiční produkt nezachrání: „Za mě dlouhodobý investiční produkt není řešení na selhávající třetí pilíř. Zvláště pro středně až nízkopříjmové občany, které je potřeba motivovat k tomu, aby si spořili a odkládali, je méně motivační, než bych si představovala. Zaujme spíše ty, kteří už se investování věnují a odkládají si bokem, než ty, kteří o tom vůbec nemají povědomí.“ Anna Píchová soudí, že by stát nejlépe podnítil lidi k investování tak, že by jim peníze rovnou strhával z platu a převáděl do vybraného fondu. „Nejlepší motivace, jak zlepšit situaci lidí ve stáří, by bylo založit penzijní fond, jako mají na Západě. Nějaká procenta ze mzdy, která se teď odvádí na důchodové pojištění, by se přímo a automaticky zainvestovala povinně do nějakého fondu. Podle osobních preferencí. To by byla velká důchodová reforma.“ Její návrhy nápadně připomínají „druhý pilíř“, který zavedla Nečasova vláda s platností od Nového roku 2013 a který posléze k Novému roku 2016 zrušila Sobotkova vláda. S tím rozdílem, že tehdy byl vstup do systému, na rozdíl od jiných států, dobrovolný. Takzvaný DIP teď míří do třetího čtení. Jak má fungovat? Investor si zřídí zvláštní investiční účet u jedné z institucí, kam posílá pravidelně peníze. Ať už do konkrétních akcií, podílových fondů nebo fondů obchodovaných na burze, tzv. ETF nebo klidně do státních dluhopisů. Za každý rok si může odečíst z daní až 48 tisíc korun. Na daních tak může ušetřit kolem sedmi tisíc ročně. Finální částku si může vybrat nejdříve po deseti letech a ve věku 60 let. Vyplácet jako rentu Podle Anny Píchové stát prováhal šanci, jak lidi namotivovat, aby si nastřádané peníze vybírali postupně jako přilepšení k důchodu a ne naráz. To je ostatně nešvar i stávajícího penzijního připojištění. Lidé ho přes podporu státu nakonec používají úplně k jinému účelu. „Je zarážející, že se tvoří nová alternativa a nebere se v potaz výtka, která tu je vůči současnému důchodovému připojištění. Zároveň se v té novele ale uvažuje o tom, že u současného důchodového připojištění budou jednorázové výběry omezené. Zatímco u dlouhodobého investičního produktu ne. Není to za mě úplně dobře vyvážené,“ vadí Píchové. Zatímco mladší generaci by DIP mohl přimět začít si pravidelně odkládat na stáří, střádaly ze starých penzijních fondů k investicím nejspíš nepřetáhne, myslí si Anna Píchová. „Zástupy nováčků k investování a ke spoření to nenaláká. Ale možná to namotivuje mladší generaci si nějaký takový produkt založit a pravidelně tam posílat peníze. Ale že by najednou se velká část populace po schválení zákona vzbudila a řekla si, konečně si začneme odkládat bokem, tak takový zájem skutečně nečekám. Někteří lidé v transformovaných fondech přes nulové výnosy zůstávají dlouhou dobu. I když tu byly lepší alternativy a oni mohli odejít.“ Na konci třetího čtvrtletí 2023 si spořilo na penzi v penzijních fondech celkem 4 271 938 účastníků. Z toho zhruba 2,5 milionu zůstává právě ve starých (tzv. transformovaných) fondech. Do čeho bude možné investovat? Zákon o DIP počítá s tím, že bude možné investovat do konkrétních akcií ze všech regulovaných trhů, do podílových nebo ETF fondů a do státních dluhopisů. S korporátními bondy se v aktuální verzi zákona nepočítá. Z podpory vypadly i úložky na spořicí účty. „U těch spořicích účtů je to zatím s otazníkem, v tom úplně původním návrhu tam byly i spořicí účty a termínované vklady, nicméně v dalších čteních, jak to procházelo Sněmovnou, tak spořicí účty vypadly,“ rekapituluje Píchová. Také zlato ve výčtu chybí. „Většina Čechů si skutečně nakupuje fyzické zlato. Co na DIP půjde dát, je třeba ETF navázané na zlato. Futures kontrakty nebo jiné deriváty tam nejsou, motivací by nemělo být spekulovat,“ míní Píchová. Subjekty, které budou dlouhodobý investiční produkt nabízet, musí být regulované finanční instituce, to znamená banky, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti. A to včetně zahraničních poskytovatelů, pokud budou mít pobočku v České republice. Poslechněte si celou epizodu. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Laciné hypotéky dobíhají. Jak na úrokový šok?
Zhruba 70 tisíc lidí čeká v příštím roce refixace hypotéky. Tsunami, které zvedlo měsíční splátky, už je za vrcholem. Stejně se však průměrný hypotékář musí připravit na navýšení o 4500 korun, varuje hypoteční expert Libor Ostatek. Žádný kolaps ve splácení nepřijde. Nejhorší skoky v sazbách mají Češi už za sebou a ustáli je s přehledem. Přestože se leckterým domácnostem spolu s hypotékami zvýšily i náklady na energie, pohonné hmoty či potraviny v součtu klidně i o deset tisíc, Češi splátky hradili dál s přesností švýcarských hodinek. Ba co víc, ještě spolehlivěji. „To období, ono pořád probíhá, nazýváme úrokovým šokem. Tak velký a dlouhý jsme ještě v České republice za skoro 30 let hypoték nezažili. Z celého portfolia existujících hypoték je takzvaně nevýkonných jen 0,6 až 0,7 procenta. Ve splácení jsme premianti, třeba i ve srovnání se Švýcarskem,“ říká hypoteční expert Libor Ostatek v podcastu Ve vatě. Za každý milion a procentní bod pětistovka navíc „Tsunami“ úrokových sazeb už má podle Ostatka kulminaci za sebou. I v příštím roce si však klienti, kterým vyprší fixace úvěrů na bydlení, notně připlatí. Klasické pravidlo říká, že s každým procentním bodem úrokové sazby navíc se měsíční splátka za každý vypůjčený milion zvýší zhruba „Pokud mi bude v roce 2024 končit fixace, tak bude nárůst na průměrné třímilionové hypotéce činit 4500. Pokud mám zůstatek milion, tak bude navýšení maximálně 1500,“ kalkuluje Libor Ostatek ze společností Golem Finance a Broker Trust. Na první nabídku banky však nekývněte, radí Ostatek. „První krok udělá banka, ale určitě vyjednávejte. Na rozhodnutí budete mít dost času.“ Banka má povinnost čtvrt roku před uplynutím fixace klientovi navrhnout nové podmínky. Jaké ceny úvěrů na bydlení tedy banky aktuálně vystavují ve svých cenících? „Za tříletou fixaci chtějí nejčastěji úrok 5,5 procenta, ale není výjimkou nabízet přes šest procent. Ostatní fixace jsou posazené vždy o 0,2 až 0,3 výše,“ vysvětluje Libor Ostatek. Desetileté fixace se téměř nevyskytují, nikdo se nechce ve vysokých sazbách zamknout na tak dlouho. Tříleté fixace jedou nejvíc U nastavení nové výše splátky hraje roli i to, jak velký zůstatek klientovi zbývá splatit. „Pokud mám třeba zůstatek 500 000, tak ta nabízená sazba je spíš vyšší. To znamená, že může být klidně přes šest procent. Je to trošku paradoxní,“ komentuje hypoteční expert. Banka se taky dívá, zda u ní máte sjednané jiné produkty. To pak obvykle přijde s lepší nabídkou. Klíčovou otázku, na jak dlouho zafixovat, pomůže rozřešit rozhodnutí o případných sankcích pro tzv. hypoteční turisty. Sněmovna právě schvaluje legislativu, která při splacení úvěru před koncem fixace zavádí sankci. Aktuálně se vede debata o její výši, mohou to být jedno nebo dvě procenta ze zbývající jistiny půjčky. Z nejistoty budoucího vývoje volí drtivá většina Čechů právě teď tříleté fixace. „Osm klientů z deseti volí tříletý fix. Zcela pragmaticky, vůči těm dlouhým fixacím je tam sazba stejná, ne-li nižší, a je to krátké období, které se dá dohlédnout,“ vysvětluje Ostatek. Poslechněte si celou epizodu. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Divoký růst skončil. Investoři volí vítěznou investici pro příštích pět let
Důležitější centrální banky. Rozpojený svět. Starší populace. A ceny energií. Čtyři trendy, které budou příštích pět let ovlivňovat ekonomiku. Jak podle nich investovat, rozebrali experti ve speciálu podcastu Ve vatě. Podle investora Jaroslava Brychty budou pro většinu investorů i v příštích pěti letech nejlepší volbou široké akciové indexy. „Nejvíc smysl dává investovat do akcií, ať už ze světových, nebo nějakých indexů amerických. Nikdy nebylo tak jednoduché investovat do trhu, jako je to teď. Pokud se bojíte, že to může propadnout o dvacet třicet procent, tak tam nedávejte všechno, zbytek si dejte na bankovní účet nebo na nějaký termíňák,“ říká Brychta. Stejný pohled zastává při pohledu na vývoj ekonomiky i makroekonom Dominik Stroukal. Investovat v dolarech do americké ekonomiky dlouhodobě, pravidelně a stejnou částku, ať se jí daří nebo ne, zní jeho recept. „Do toho mít část portfolia, se kterým si člověk hraje,“ dodává. František Bostl ze společnosti Starteepo, která vodí na Pražskou burzu menší české firmy, by v příštích pěti letech nepřekvapivě vsadil na domácí společnosti, do kterých sám investuje. Jednou z takových firem je podle něj společnost Karo Leather, která má unikátní výrobu kůží ve střední a východní Evropě a která za čtyři týdny otevírá novou fabriku. Důležitější centrální banky První hybnou silou, která bude příštích pět let udávat tón světových ekonomik, budou centrální banky. Základní úrokové sazby by příští rok mohly klesat, patrně budou ale delší dobu na vyšších úrovních, než by si investoři do akcií přáli. Růst bude i kvůli tomu pomalejší. „Dokonvergujeme do světa, který je pomalý, neroste moc rychle. Rostoucí centrální banky nakoupí hromadu aktiv. To není katastrofa, je to docela fajn život, Japonci se nemají špatně, ale k divokému růstu, který jsme zažívali předtím, se už nevrátíme,“ predikuje Stroukal. „Jako první by sazby mohly začít klesat v Americe. Pokud půjdou dolů, tak to samozřejmě bude nahrávat akciím,“ míní Bostl. Výnos desetiletého amerického dluhopisu, který je často označován za nejbezpečnější investici na světě, čerstvě překročil 5 %. Ve srovnání s mnohem rizikovějšími akciemi, které historicky nesou zhruba 7 % ročně, se dluhopisy podle investora Jaroslava Brychty zdají být aktuálně dobrou investicí. „Pokud by sazby klesly, tak dluhopisy budou velmi dobrá investice, obzvlášť ty s delší splatností. Já osobně bych se ale do dluhopisů na 10 let nezamkl. Z obav, jak skončí ten náš úžasný systém, který se o ten dluh a nízké sazby stále opírá,“ řekl v podcastu Brychta. Deglobalizace Světu před 25 lety jasně dominovaly Amerika a Evropa. Čína, co se HDP týká, pokulhávala. Dnes je ale jasně první, Spojené státy v závěsu a Evropa naopak drasticky propadla. „Čína se z levné továrny světa přeorientovala na velice kvalitní výrobu s přidanou hodnotou. Když se podíváte na přehled světových startupů, tak je to samé Silicon Valley, Čína se tam začíná objevovat, a kde jsme my? Evropě chybí inovační motor,“ komentuje František Bostl. Svět se mění a směřuje k stále většímu rozpojení. Dovoz některých produktů z Číny do Spojených států – včetně polovodičů, některých typů IT hardwaru a některé spotřební elektroniky – dramaticky poklesl. Stejně tak poklesly objemy dovozu oblečení, obuvi a nábytku, uvádí washingtonský think-tank Peterson Institute for International Economics. Dovoz notebooků a počítačových monitorů, telefonů z Číny je ale naopak vyšší než kdy dříve. Stárneme Dlouhodobě čekají Čínu těžké roky, upozorňuje Stroukal. Levná a snadno dostupná pracovní síla nebude k dispozici. „Už teď se Čína zmenšuje a za pět let bude menší než teď. Nemyslím ekonomicky, ale počtem lidí. To je podle mě jeden z faktorů, který bude Čínu brzdit, Čína zestárla dřív, než stačila zbohatnout. Do roku 2100 bude Číňanů polovina,“ avizuje Dominik Stroukal. Stárneme ovšem globálně. V následující dekádě odejde do důchodu víc lidí, než bude těch, kteří nastoupí do pracovního procesu, jak v bohatých, tak v rozvíjejících se zemích. Investiční příležitost tak mohou nabídnout nejen firmy ve zdravotnictví, ale také z oblasti sociální péče. Alzheimer centra, senior housy a podobná zařízení. František Bostl ovšem několik firem z tohoto sektoru prověřil a uvést je na burzu START mu nedávalo smysl. „Z mého hlediska je to neinvestovatelné, je to takový divný real estate,“ říká Ve vatě. Energetika Investice v příštích letech se budou točit i kolem energetiky. Svět čeká přechod k nízkoemisním energiím. Solární energetiku, která zažila velký boom, ale Bostl jako investiční příležitost nevidí. „Tam momentálně dochází k opravdu brutálním výprodejům, najednou je strašně moc solárů, nikdo to nechce. Zajímavá doba je v segmentu těch starých energií. Úplně si nemyslím, že bychom se měli dočkat třeba tady v Evropě toho, že by energii měly nějak dramaticky zlevňovat,“ myslí si František Bostl. „Doufám, že v Evropě dokážeme zainvestovat do energetického mixu tak, aby dával větší smysl, chybí tomu takové to chytré koření, abychom uvolnili legislativu a dotáhli technologie, abychom si elektřinu mohli posílat a pak ji konzumovat, kdy potřebujeme. Aby měla každá firma fotovoltaiku, je za mě nesmysl,“ uvažuje Bostl. Poslechněte si celou epizodu. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Kdo nejde s námi, nakoupí dráž. Řetězce tlačí Čechy do věrnostních karet
Některé obchodní řetězce staví zákazníky před nové dilema. Část zboží prodávají za „normální“ ceny jen majitelům svých věrnostních karet. Zbytek to má i o polovic dražší. „Je to na hranici vydírání,“ říká ekonomka Jana Matesová. Nakupování v akcích je disciplína, ve které jsou mnozí Češi mistry. Zatímco starší generace umí chodit v letákových akcích, ta střední a mladší si oblíbila věrnostní aplikace a karty. Nejznámějším věrnostním programem v Česku je Tesco Clubcard. Svůj mají ale i Billa, Penny, Lidl, Albert, Kaufland. A nezaostávají ani drogerie či lékárny. Češi využívají průměrně 12 různých věrnostních programů, každý desátý se upsal do více než dvaceti, ukázal průzkum výzkumné agentury Inconminde. Vlastnictví takové kartičky je totiž vstupenkou ke slevám v řádu i desítek procent. Kdo kartu nemá, platí cenu znatelně vyšší. Rýže dlouhozrnná pro věrné za 50, pro ostatní za 75. Mleté hovězí namarkuje běžný zákazník za 150 korun, ten s věrnostní kartou za 110. Kočičí žrádlo za 180 za plnou cenu, za 110 s věrnostní slevou. Na týdenním rodinném nákupu tak mohou slevy udělat několik stokorun, ukazuje srovnání cenovek z on-line obchodu řetězce Tesco, které aktuálně tuto strategii „dvojích cen“ praktikuje nejviditelněji. Věrným sleví, ostatním zdraží Ale Tesco není samo, kdo se pokouší zákazníky získat skrze slevy jen pro klubisty. „Viděli jsme v létě minimálně dva další řetězce, které vyzkoušely třeba na týden, jestli by mohly své slevy takhle hluboce navázat jenom na karty,“ všímá si Jana Matesová v podcastu Ve vatě, kde bude nově další stálou expertkou. Oslovené nákupní řetězce si systém chválí. Ale na zářijové konferenci Asociace nákupních center z úst manažerky jedné retailové skupiny zaznělo, že se v Tescu údajně od zavedení nového systému Clubcard snížila návštěvnost o 20 až 30 %. A podle Jany Matesové zákazníky tak výrazné rozdíly v cenách pro klubisty a neklubisty naštvaly. „Lidé reagují racionálně. V Česku máme slavnou hlášku Šimka a Grossmanna ‚Nechci slevu zadarmo‘. A chytří klienti chápou, že tahle sleva je za vaše informace, ale taky za to, že všichni ostatní, kdo si Clubcard nepořídí, budou nakupovat přehnaně draze,“ myslí si ekonomka. Na zlevněné zboží pro držitele klubových karet, ať už těch plastových, nebo virtuálních v mobilu, doplácejí podle Jany Matesové klienti, kteří si kartu nepořídili. „Samozřejmě ten řetězec nebude prodávat pod cenou, to by vyráběl ztrátu. On si na těch ostatních zákaznících, kteří nemají klubovou kartu, nadělá všechen svůj zisk. Zatímco u těch hlubokých slev může jít trošku do ztráty, těm ostatním se ceny o to trošku víc zvýší.“ Když chtějí datum narození, utíkejte V místech, kde je mezi řetězci konkurence, toto Matesová nevnímá jako problém. Řetězce se prostě snaží přetáhnout nové klienty a zavázat si ty stávající. Kdo nechce výměnou za slevy poskytnout své osobní údaje, jde příště prostě jinam. „Tam, kde je ale jen Tesco a široko daleko nikde není jiná varianta nákupu, tak je to zneužití tržní síly,“ domnívá se Matesová. Vysoké věrnostní slevy jsou často aplikovány i na základní potraviny a drogerii. „V současné ekonomické situaci spoustu lidí nutíte, ať vám svá data dají. Je to na hranici vydírání,“ má za to ekonomka. Ve slevách se prodá už 65 % zboží. Podle Matesové by bylo žádoucí podíl zlevněného zboží nějakým způsobem regulovat. Věrnostní kluby jsou pro obchodníky skvělým zdrojem informací o zákazníkovi. Zvlášť díky aplikacím dostanou takřka bezplatně dokonalý popis jeho nákupního chování. To je podle Matesové legitimní. Lidé by si ale měli podle ní dávat pozor, jaké informace o sobě obchodům poskytují. „Jméno, adresa jsou v pořádku. Pokud chtějí datum narození, běžte dál. Hrozí, že vaše informace přeprodávají třetím stranám,“ varuje Matesová. Jak vůbec funguje slevový systém? Na co si dát pozor? Je nakupování přes věrnostní kluby skutečně výhodné? Poslechněte si celý podcast nahoře v přehrávači. Poslechněte si celou epizodu. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Vracíme se do éry levnějších peněz, říká ekonom. Vše se změní v prosinci
Období extrémního růstu cen je na ústupu. Hned čtyři členové bankovní rady ČNB na posledním zasedání rady nevyloučili brzké snížení sazeb. Trhy čekají, že by se sazby v následujících třech měsících měly dostat o celý jeden procentní bod níže, tedy ze současných sedmi na šest procent. Tak optimistický ekonom Dominik Stroukal není. Na listopadovém zasedání podle něj radní ČNB ke snížení sazeb ještě nedospějí. „Vsadil bych na pomalejší a prosincové snižování. Nemyslím si, že v současné době má centrální banka motivaci nás překvapovat a šokovat, jako to dělala za covidu, když se sazby zvyšovaly,“ odhaduje v podcastu Ve vatě. To v Polsku centrální bankéři trh naopak překvapili razantnějším snížením úroků. Navzdory dvojciferné inflaci setnuli základní sazbu o 0,75 procentního bodu na šest procent. „To možná nalilo optimismus i našemu trhu. My ale nejsme Polsko,“ říká Stroukal z Metropolitní univerzity Praha. Doba levnějších úvěrů, hypoték a peněz obecně se však blíží. „Vracíme se do éry levnějších peněz. Ale že bychom se takhle rychle vrátili do období, na které jsme si zvykli po roce 2008, kdy byly sazby na nule, to bude ještě trvat. Nejen u nás, i ve světě,“ předpovídá. „Budeme muset počkat minimálně do konce příštího roku, než budeme zase mluvit o nějakých normálních sazbách, ale na nulu se dostaneme až dlouhodobě,“ dodal ekonom s tím, že i Česko míří k „japonskému scénáři“. „Dlouhodobě míříme do světa, který známe už 30 let z Japonska. Růst nebude takový, jaký si pamatujeme. Svět čeká japonská cesta. Už kvůli tomu, že stárneme,“ řekl. Inflační očekávání jsou v tuzemsku podle ekonoma stále vysoká. Teď podle Stroukala záleží na tom, zda nás centrální bankéři dokážou přesvědčit o tom, že svět je zase v pořádku. Ať už jde o šéfa amerického Fedu Jeroma Powella, nebo guvernéra ČNB Aleše Michla. „Na těchto dvou to záleží nejvíc, jestli nás dokážou přesvědčit o tom, že jsme se vrátili zpátky a všechno je fajn, tak pak všechno fajn bude. Pokud nás o tom nedokážou přesvědčit, tak se my všichni budeme chovat, jako kdyby inflace byla vysoká.“ Co se bude dít, až sazby klesnou? Až ČNB sazby sníží, začnou zlevňovat i hypotéky, ale velmi pomalu. Jejich ceny se odvíjejí od dlouhodobějších sazeb na trhu. „Nastartuje to nějaký trend a tenhle trend postupně nastartuje třeba trh s nemovitostmi a ty hypotéky to trošku nakopne,“ říká ekonom. „Jak budou padat sazby, už nebude tak jednoduché dát si peníze jen na spořicí účet a mít ty peníze likvidně u sebe, kdykoliv je potřebuju,“ říká Stroukal. Už teď je však podle něj třeba uvažovat, jak se na snížení sazeb připravit. „Já pořád ještě hodně peněz držím bokem. Čekám na příznivější období nižších sazeb. Ale lidé si už teď můžou vybrat nějakou nemovitost. Je dobré být investičně připravený,“ říká Stroukal. Banky vydělávají, když jdou sazby nahoru i dolů Jedním z odvětví, která z vysokých sazeb těžila nejvíce, byl finanční průmysl. Podle Stroukala však bude nadstandardně vydělávat dál. „Ty jednoduché žně bankám skončí. Neznamená to ale, že se banky překlopí ze zisku do ztráty, bankovnictví je zázračná oblast, kde se vydělává, když jdou sazby nahoru i když jdou dolů.“ Dlouhodobé snižování sazeb hraje do karet dlouhodobým investorům. „Jakmile padají sazby, tak se investuje dobře, ale na to si ještě počkáme. Úplně bych neočekával nějakou jízdu na českém akciovém trhu kvůli tomu, že se sníží sazby,“ mírní nadšení Stroukal. Se snížením sazeb čekají změny i českou korunu. „Koruna si pravděpodobně neudrží svůj kurz. Tohle bude mít reálné dopady na české podniky a české domácnosti. Nepomůže to nikomu, kdo bude chtít odcestovat do zahraničí, pomůže to exportérům,“ vypočítává Stroukal. Poslechněte si celou epizodu. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Covidoví investoři to vzdávají. Přišli o iluze i o peníze, říká expert
Během covidu se spousta lidí, kteří byli zavření doma, poprvé pustili do investování. Teď vystřízlivěli, protože s loňskými propady přišli o peníze. Nováčky ještě čeká řada rizik, která pro ně budou nová, varuje investor Gladiš. Během covidu se spousta lidí, kteří byli zavření doma, poprvé pustili do investování. Teď vystřízlivěli, protože s loňskými propady přišli o peníze. Nováčky ještě čeká řada rizik, která pro ně budou nová, varuje investor Gladiš. Kdo skočil do investice během pandemie, příjemně se svezl na svižném popandemickém růstu. Dařilo se totiž takřka všemu a všem a lidé tak mohli uvěřit, že investování je vlastně snadné. Loňský rok ale přinesl vystřízlivění. „Máme tady relativně mladou generaci investorů, která vlastně nemá vůbec žádné zkušenosti s jinými prostředími než těmi, které znají za poslední tři roky,“ říká v podcastu Ve vatě investor Daniel Gladiš. „Téměř všechno, co je čeká během příštích třeba deseti let, bude pro ně nové, je pro ně velikým zdrojem rizika. Neznají prostředí, kdy by americký trh dlouhodobě zaostával za jinými trhy. Donedávna neznali prostředí vysoké inflace a prudce rostoucích sazeb. Neznají jiné prostředí, než že dominuje pasivní investování, neznají prostředí, ve kterém pár akcií totálně dominuje indexům,“ vypočítává hlavní rizika zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV Gladiš. Pokles loňského roku podle Gladiše část investorských „nováčků“ z trhu vyhnal. „Vlna lidí, která se na ten trh vrhla za poslední tři roky, je bezprecedentně velká. Myslím, že část z nich už trh opustila, vyléčená trošku ze svých iluzí. Jak trh loni hodně padal, jak se stal složitější, hodně lidí přišlo o peníze a trh nuceně opustili,“ řekl. Odhadovat, kolik lidí z trhu odešlo, je ale podle něj složité. Čím vyšší riziko, tím vyšší výnos? Krátkodobé výkyvy trhu neboli volatilita podle Gladiše riziko pro investor nepředstavují a zmínil i dopady současné války Izraele s hnutím Hamás. „Historie ukazuje na řadě případů, že regionální války mají relativně malý dopad na globální trhy. První den války jsme viděli, že šla nahoru ropa, akcie de facto stagnovaly, trošku se to projevilo na zlatu a na dolaru pozitivně, ale jinak dopad je minimální,“ řekl. Sám Daniel Gladiš se na riziko dívá jako na něco, co může ohrozit dosažení jeho investičního cíle a pro každého je tak rizikem něco jiného. Kdo si dá za cíl dlouhodobě porážet inflaci, pro toho je rizikové držení hotovosti, kterou inflace spolehlivě ohlodává. Držení akcií je pro něj pak naopak méně riskantní. Kdo si za cíl stanoví, že nechce během příštích 12 měsíců přijít o peníze, tomu akcie přinášejí zbytečné riziko a naopak držení cashe mu cíl zaručí, uvedl. Riziko můžeme dle Gladiše vnímat i jako „pravděpodobnost trvalé ztráty“. „Investor, který v roce 2007 zainvestoval do akcií Lehman Brothers, která v roce 2008 zbankrotovala, přišel o všechny své peníze a utrpěl trvalou ztrátu bez možnosti tyto peníze získal zpět, protože jsou pryč,“ vysvětlil. Přímá úměra „čím vyšší riziko, tím vyšší výnos“ tedy neplatí. „Kdyby rizikovější investice spolehlivě přinášely vyšší výnosy, tak by nebyly riskantnější. Vyšší výnosy lze dokonce dosáhnout tehdy, když člověk riziko sníží,“ míní Daniel Gladiš. Nejčastěji investoři přicházejí o peníze, když investují do věcí, kterým nerozumí. „Pokud něčemu člověk nerozumí, tak by do toho neměl investovat. Tečka. Lidé se pouštějí do korporátních dluhopisů, do různých směnek nebo spekulují v umění,“ vypočítává Gladiš. Poslechněte si celou epizodu. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Pád cen bytů nakonec přijde. S koupí vydržte, radí analytik
Česko má ještě před sebou strmý pokles cen bytů, tvrdí analytik Martin Lobotka. Cenovky budou na dně několik let. S koupí bytu bych počkal, radí expert ze společnosti Conseq v podcastu Ve vatě. Česko má ještě před sebou strmý pokles cen bytů, tvrdí v podcastu Ve vatě analytik společnosti Conseq Martin Lobotka. Cenovky podle něj budou na dně několik let, a proto by s koupí bytu počkal. Cenovky u bytů se zdají být pořád horentní. Ovšem statistická data za druhý kvartál ukazují, že meziročně přece jen klesly. Dokonce i developeři, kteří prohlašovali, že nezlevní, nakonec snížili ceny o pět procent. U starých bytů ceny spadly o sedm procent. Podle Lobotky nás teď čeká ještě strmější pád cen. „Očekávám, že ceny budou teďka ještě nejméně dva roky klesat a že ten pokles bude v nejbližších kvartálech strmější, než byl v posledním cyklu. Poté bude následovat několik let trvající dno. Pak se velmi, velmi pozvolna ceny vydají nahoru,“ predikuje. Taky Libor Ostatek, hypoteční expert Broker Trust a zakladatel Golem Finance, věří v další propad cen realit. Upozorňuje však, že nabídka těch volných je proti minulé krizi po pádu Lehman Brothers výrazně nižší. „Parkoviště nemovitostí na prodej před deseti lety praskalo ve švech, teď je nabídka zhruba čtyřicetiprocentní,“ říká. Ceny do pár let spadnou o čtvrtinu Ne všechny typy nemovitostí však podle Libora Ostatka zlevní. Kvalitní stavební pozemky dokonce naopak podraží. „U energeticky úsporných nemovitostí vidím potenciál v řádu jednotek procent v horizontu roku či dvou. Obrovský potenciál však skýtají zbytečně velké starší domy v horším technickém stavu, v méně lukrativní lokalitě. Tady půjdeme vesele do slev, které mohou jít do několika desítek procent v řádu několika let,“ predikuje expert. Podle Lobotky mohou ceny bytů oproti rekordům v roce 2022 spadnout výhledově až o čtvrtinu. „Prostor pro další pokles ceny je velký, pokles z toho vrcholu v roce 2022 bude někde mezi 20 až 25 procenty. U lokalit, kde je spousta investičních bytů, to může být i víc. Na maxima z roku 2022 nedosáhneme ani koncem tohoto desetiletí.“ Ceny jsou pořád přepálené Pro pokles mluví podle Lobotky tři hlavní důvody. Nemovitosti jsou, jak tvrdí ve své zprávě o finanční stabilitě i Česká národní banka, stále nadhodnocené. A to o 25 až 45 procent podle lokality. „Ceny bytů se výrazně odpojily od fundamentu. Je normální, že se několik let odchylují od vývoje mezd a vývoje nominálního HDP. Ale nemůže to trvat desetiletí,“ míní Lobotka. Zadruhé, úrokové sazby jsou na rozdíl od minulé hypoteční krize vysoko. Kupovat byt pro investici podle Lobotky nedává smysl. „Pokud umí investor počítat, nedává mu investice do bytu smysl. Doporučil bych kouknout se kamkoliv jinam včetně termínovaných vkladů a státních dluhopisů. Proč investovat deset milionů do bytu za 3,5% výnos a ještě mít starosti s nájemníky?“ ptá se Lobotka. Zlatých zrnek je minimum Podle Ostatka se dobré investiční příležitosti dají najít i v současném kontextu. „Pokud se bavíme o Praze, tak to podepisuju. Těch zlatých zrnek je tam minimum, ale pokud se dívám na krajská města nebo některá zajímavá menší města nebo střední města, tam může být velmi dobrá příležitost u nemovitostí, které v sobě skýtají potenciál modernizace,“ říká Ostatek. A za třetí, ekonomická situace se bude zhoršovat. „Máme tady konsolidační balíček, máme tady zpomalování v eurozóně, v Německu, na kterém naše ekonomika bytostně závisí, je to ještě horší, a to se postupem času projeví i u nás,“ vysvětluje Lobotka. Kdo kupuje byt nikoli na investici, ale na bydlení, měl by podle Lobotky vyčkat. „Pokud můžete s koupí bytu čekat, tak bych ještě počkal.“ Poslechněte si celou epizodu. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].