- Podcasty
- Ve vatě

Poslechněte si podcast: Exbankéř: Nádherné dluhopisy má Křetínský. Svých protiinflačních se zbavím
Spokojenost držitelů protiinflačních dluhopisů je přímoúměrný výši inflace. Kdo si je stihl nakoupit už v říjnu 2021, vydělal v roce 2022 celkem přes 17,5 %. Investice za 100 000 pak přinesla na účet 17 500 korun navíc. S klesající inflací jde ale výnos dluhopisů rychle dolů. Česká národní banka již delší dobu ohlašuje, že příští rok se inflace vrátí na 2 %. „Dvě procenta je propaganda České národní banky. Oni udávají v prognóze nějaké rozpětí inflace. Neodsuzuju je za to, působí na inflační očekávání. Ale já inflaci 2 % nečekám,“ oponuje partner dluhopisového fondu Encore Wealth Management v podcastu Ve vatě. I tak ale podle Žalmana přišel čas se s těmito dluhopisy rozloučit. „S protiinflačními dluhopisy je to ještě horší, než to vypadá. Za letošní rok tam bude ještě hezký výnos kolem osmičky podle toho, jak se bude vyvíjet inflace poslední čtvrtletí. Příští rok se ale s výnosem dostaneme někam na 4 %. Možná to bude 5 nebo 6, ale 8 % už to nebude,“ uvedl Žalman. Prodat je možné jen jednou ročně, brzy to přijde Protiinflační dluhopisy lze prodat jen jednou ročně, v předem stanoveném termínu a jen do výše 500 tisíc korun. „Teď někdy v říjnu, na začátku listopadu je to období, kdy člověk může dát pokyn k odkupu. Peníze pak dostane hned začátkem ledna. Já se svých protiinflačních dluhopisů zbavím. Každý by se měl zamyslet, jestli peníze může zainvestovat lépe.“ A takových možností je podle finančníka několik. Nejlepší alternativou jsou podle Lubora Žalmana aktuálně termínované účty. „Když bych uvažoval o tom, že prodám státní protiinflační dluhopisy, první, co bych udělal, je, že bych se podíval, kolik mi banka nabízí na termínovaných vkladech. A to dřív, než odprodám ty dluhopisy, ne až potom.“ Jak termínované účty, tak ty spořicí čeká v příštím roce, až se ČNB pustí do snižování základní úrokové sazby, pokles úroků. „Pakliže ČNB sníží reposazbu, na spořicím účtu mi banka sníží úroky hned druhý den, u termínovaných vkladů ne, tam se banka zavázala, že bude úrok platit až do skončení toho termínu,“ upozorňuje Žalman. Investor může peníze také přesunout do kvalitních dluhopisů zavedených firem. Ale jak je v téměř nekonečné nabídce firemních bondů poznat od těch problematických? „Nejkvalitnější firmy mají mezinárodní rating. Třeba ČEZ, České dráhy nebo taky velká česká města,“ vypočítává investor. Křetínského „nádherný“ dluhopis Druhá kategorie kvalitních eminentů jsou firmy, které jsou stabilní, mají dlouhodbě velké zisky a byznys, kterému se těžko konkuruje. „Třeba EPH. To je nádherný dluhopis. Jsem ale zvědav, kolik dluhopisů budou v budoucnosti ještě vydávat, protože generují tolik hotovosti, že moc nemají důvod se zadlužovat,“ chválí bondy Křetínského energetického holdingu Žalman. Mezi investiční jistoty pak podle investora patří i dluhopis polostátního ČEZ. Nejasnosti kolem budoucího vývoje energetického kolosu totiž majitele dluhopisů - na rozdíl od majitelů akcií ČEZu - trápit nemusí, myslí si Žalman: „Ať už stát zvýší svou pozici v ČEZu, ať už vykoupí akcie drobných akcionářů za x nebo za y, pro vlastníky dluhu se nic nemění. Ti dostanou to svoje procento, které je na dluhopisech napsáno.“ Mezi dobré investice řadí Žalman i dluhopisy Moravských naftových dolů, které jsou součástí skupiny KKCG Karla Komárka nebo dluhopisy zbrojovky Colt. Ale ani známé jméno zavedené firmy není stoprocentní zárukou, že investor o své peníze nepřijde. „Varoval bych před známým jménem, které bylo vytvořeno čistě jenom PR a marketingem. Příkladem je Arca Capital,“ připomíná Žalman případ zkrachovalé společnosti, jejíž věřitelé po ní chtějí 23 miliard korun. Podle jakých pravidel lze státní protiinflační dluhopisy prodat? Jak a kde nakoupit firemní bondy? Jak zajímavé jsou aktuálně bondy developerů? Poslechněte si celý podcast nahoře v přehrávači. Poslechněte si celou epizodu. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Ve vatě
Podcast novinářky Markéty Bidrmanové a jejích hostů z řad investorů a odborníků. Poslechněte si konkrétní rady na téma investic, inflace, úvěrů nebo hypoték. Finanční „kápezetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Nový díl každý čtvrtek na Seznam Zprávách.
Kam investovat sto tisíc? Odborníci radí americké akcie i český „termíňák“
Všechno vsadit na akcie Komerční banky. Nakoupit americká ETF. Dát peníze na termínovaný účet. Rozjet podnikání. Kam v současné době nejlépe investovat sto tisíc korun? Ve 100. díle podcastu Ve vatě se ptáme expertů i kolegů z redakce SZ. Pro průměrného Čecha je sto tisíc korun slušná částka, která může, pokud se dobře investuje, udělat podstatný rozdíl ve výnosu. „Kdyby mi to spadlo z nebe, tak bych dost možná rozšířil svoji sbírku bankovek. Kdybych si je tvrdě vydřel, tak bych šel do akcií,“ přemýšlí ekonom Dominik Stroukal. Investorovi Jaroslavu Šurovi nedává smysl stotisícovou částku rozdělovat a celou by ji „vrazil“ do akcií Komerční banky. „Jsem český rezident. Když se podíváme na zdejší kapitálový trh na Pražskou kurzu, je tam likvidních pouze několik titulů. ČEZ je víceméně spekulace, to je politické. Erste si můžete koupit za eura. Komerčka je nejbezpečnější a velmi defenzivní titul.“ Daniel Gladiš, investor z hedgeového fondu Vltava Fund Sicav, by také volil akcie. Konkrétně jednu americkou - Asbury Auto. „Je to jeden z největších dealerů aut ve Spojených státech. Mají několik stovek prodejen, kde prodávají nová auta, ojetá auta, poskytují servis, opravy a financování aut.“ Dan Vořechovský je v Česku patrně nejznámější investor, který je angažován v Číně. Pokud by on investoval v korunách, vsadil by na ETF (burzovně obchodované fondy) na akciovém indexu S&P 500, které podle něj co do poměru rizika a výnosu vychází historicky nejlépe. „Akcie v Americe jsou ale teď hodně vysoko, takže je otázka, jestli by se třeba nevyplatilo vzít 20 000 a dát je tam hned a dalších 20 000 dát na termínovaný vklad v korunách a čekat, až se cena amerických akcií zlepší.“ Výnos „termíňáku“ a amerických akcií aktuálně vychází podobně, kolem 6 procent. Dan Staněk alias Electrodad by nejdříve s hypotetickými sto tisíci splatil dluhy. „Pokud bych byl v životní fázi, kdy ještě nemám splaceny náklady na bydlení, hypotéku, tak bych těch 100 000 Kč vzal a snažil bych se umořit jistinu. Později bych dal sto tisíc do ETF na těžbu nerostných surovin, které jsou potřeba v elektromobilitě,“ řekl s tím, že je velkým propagátorem elektromobility. Analytička společnosti Cyrrus a nová expertka podcastu Ve vatě Anna Píchová by největší část ze svých 100 000 investovala do vzdělávání. „Část těch peněz bych dala do svého vzdělání, rozhlédla bych se po nějakých zajímavých vzdělávacích kurzech, po něčem, co mě může něco nového naučit a v budoucnu i něco dodatečného přinést,“ vysvětluje Píchová. Zakladatel obuvnické firmy Vasky Václav Staněk by zase celou částku nalil do podnikání. „Za 100 000 jde rozjet úspěšná firma, koneckonců Vasky měla základní kapitál 30 000 Kč,“ vzpomíná byznysmen. Poslechněte si celou epizodu. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Místo živého manažera jen kopírujte. Je to nejlevnější, říká expertka
Namísto aktivního řízení podílového fondu drahými manažery probíhá investování do ETF fondů podle přesného algoritmu. Výsledkem je jednoduchá obsluha a nízké poplatky. Právě proto nabírají ETF fondy na popularitě. Stačilo 20 let a evropský trh s „éteefky“ vybral od investorů 1,2 bilionu liber. Exchange traded funds (ETF) – tedy fondy obchodované na burze – bývají označovány za vhodný nástroj pro začínající investory. Zvlášť pokud si vybere ETF, který kopíruje nějaký index. Třeba 500 nejhodnotnějších amerických firem najdeme v indexu SP500. Index DAX se zase skládá z 30 největších německých společností. A MSCI World je odrazem světové ekonomiky, obsahuje společnosti z celého světa. Když se změní index, změní se i vaše portfolio. „Jsou ETF, která pokrývají celý trh, akcie z Ameriky, Evropy i z rozvíjejících se trhů, jako je Čína a Brazílie. Tímto nákupem nešlápne vedle. Máte pokrytý celý trh,“ míní Anna Píchová. „U akcií potřebujete 15 až 20 titulů, aby měl diverzifikované portfolio. A hrozí, že se 15 až 20 krát spletete,“ dodává analytička společnosti Cyrrus, která je novou stálou expertkou investičního podcastu Ve vatě. Drobnému začínajícímu investorovi bude stačit jedno ETF, ideálně co nejširší, míní Píchová. Pokročilý může kombinovat ETF fondy pro různé trhy. Kromě akciových „étéefek“ jsou na výběr i fondy zaměřené na dluhopisy, komodity nebo nemovitosti. ETF fondy se na rozdíl od těch podílových obchodují na burze. Můžete je v kterýkoli moment koupit nebo prodat. „Kdykoli je otevřená burza, koupíte nebo prodáte. Nehrozí, že by je od vás nikdo nechtěl koupit,“ vyzdvihuje specifikum exchange traded funds analytička. Radši v eurech než v korunách Jsou dvě základní možnosti, jak si ETF pořídit. Buď přes brokera, zahraničního nebo českého, například přes Lynx či Degiro anebo Fio banku. Anebo přes platformy jako jsou Portu či Fondee, které na základě automatických algoritmů vytvoří a spravují portfolio za vás, bez „živého“ správce. „Obě možnosti jsou schůdné. Větší obnos peněz bych dala přes robo advisory. Kdo chce investovat pravidelně a už má něco o investicích načteno a naposloucháno, doporučila bych jít přes obchodníka. Spousta z nich má výhodné podmínky, jednou měsíčně můžete třeba investovat bez poplatků, jde tam nastavit pravidelný příkaz.“ Ve srovnání s podílovými fondy jsou ETF mnohem levnější. Celková nákladovost těchto fondů (TER) se pohybuje v desetinách procenta. „U těch nejrozšířenějších ETF je pod 0,1 %, jsou to ultralevné investiční nástroje. Některé mají i poplatek za správu, jiné zase fixní poplatek za nákup od nuly až po 10 dolarů,“ připomíná Anna Píchová. Pokud po třicet let investujete tisícovku měsíčně do fondu s poplatkem ve výši 0,1 %, připraví vás jen tento poplatek o necelých 23 tisíc z výnosu. Pokud byste ale zvolili fond s TER 2 %, přijdete o 375 tisíc korun. Šestnáctkrát tolik. ETF fondy doporučuje Píchová nakupovat v původní měně raději než v korunách. „Vím, za jaký kurs to kupuju. A myslím, že koruna tu za 20 až 30 let bude méně pravděpodobnější než euro a dolar.“ Poslechněte si celou epizodu. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Jak vybrat mezi dvěma zly? Drahá hypotéka, nebo drahý nájem
Dělat v době předraženého bydlení a drahých nájmů rozhodnutí, zda koupit vlastní nebo se spokojit s životem „v cizím“, není vůbec jednoduché. „Jsme zakletí ve vlastnickém bydlení. Je jako naše mantra, potřebu bydlet ve vlastním máme v DNA. I průzkumy mezi mladými lidmi ukazují, že 97 procent z nich chce v současné době vlastní bydlení,“ říká Libor Ostatek, hypoteční expert Broker Trust a zakladatel Golem Finance. Jak se dostat z rozhodovací paralýzy? „Udělejte si základní úvahu, kde a jak chcete žít. Najděte pět, deset, patnáct nemovitostí. Běžte si ty byty prohlédnout, ať už na prodej nebo na pronájem. A pak kalkulačku do ruky,“ uvažuje Ostatek. Sazby půjdou dolů V každém regionu však kalkulačka dodá jinou odpověď. Zatímco v Praze se cena za metr čtvereční v podnájmu pohybuje v průměru kolem 400 korun, na Ústecku je to polovina. Kdo může do bydlení měsíčně alokovat kolem 15 tisíc, cílí v řadě regionů na byt v ceně mezi 3,5 až 4,5 miliony korun. Při současné úrovni úrokových sazeb se lze se splátkou hypotéky na obdobný byt dostat na 17 tisíc, spočítal Ostatek. „Na hypotéku potřebuju 20 procent ze svého, to znamená 600 000, případně deset procent, pokud jsem mladý. Mezi akčními nabídkami hypoték lze najít úvěry za 5,49 procenta, nejlevnější úroková sazba je aktuálně za 5,39 procenta. Splátka u půjčky na 30 let vychází kolem 17 000 Kč,“ spočítal Ostatek. Už příštím roce je však pravděpodobné, že úrokové sazby a s nimi i ceny hypoték půjdou dolů. A po skončení fixace může klient odejít za nižší splátkou. „Během dvou, tří let se můžu dostat na splátku 13 až 14 tisíc podle toho, jak budou úrokové sazby klesat,“ popisuje expert. Korekce cen končí Okno, kdy se daly koupit byty ve slevě, je otevřené poměrně krátce a podle Ostatka se už na jaře zase zavře. „Moc jsme si to neužili, protože máme pořád velmi nízkou nezaměstnanost. Korekce cen bytů pomalu končí a příští jaro už bude přecházet do fáze tlaku na kupující,“ vysvětluje Ostatek. V hlavním městě jsou ceny realit i nájmů úplně jinde než v regionech. Na Starém Městě se u třípokojového bytu pohybujeme s nájmem vysoko nad 50 000. V okruhu širšího centra, jako jsou Vinohrady nebo Praha 6, jsme mezi 25 až 50 000 měsíčně. A na periferii jsou už byty za dostupnou cenu kolem 15 000 Kč. Podnájem, zvláště pro mladé páry, nemusí být podle experta špatná volba. „Na pražském trhu mi přijde racionální si byt, zejména ten startovací, pronajmout.“ Ušetří si starosti se sháněním milionu až dvou z vlastních zdrojů, stres se splácením klidně padesátitisícové hypotéky a navíc může „ušetřené“ peníze investovat. „Do úvahy je třeba zahrnout i investice. Když vložím do cihly svůj jediný milion, mám tedy byt. Ale je užitečné si porovnat, jakou parádu mi ten milion udělá, když ho budu investovat,“ doporučuje Libor Ostatek. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Peníze na běžných účtech? Pryč s nimi, sponzorujete banku!
Dlouho očekávaná změna kurzu se blíží. ČNB začne na podzim diskutovat o tom, kdy sníží úrokové sazby. Podle bývalého ředitele Raiffeisenbank a investora Lubora Žalmana je čas přemýšlet, co dál s penězi. „Až ČNB sazby sundá, pak už bude pozdě, už to bude drahé,“ říká zakladatel dluhopisového fondu Encor Wealth Management. I drobné snížení klíčové dvoutýdenní reposazby spustí v ekonomice domino. Obchodní banky ho propíšou do cen úvěrů včetně hypoték, které půjdou postupně dolů. Ovlivní ale i úročení vkladů domácností i firem, které se naopak sníží okamžitě. „Sazby na běžných účtech a spořicích účtech klesají okamžitě, příští den je tam nižší sazba. Na termínovaných účtech ne, tam dohodnutá sazba platí, než ten termínovaný vklad skončí,“ říká Žalman. Jak tedy naložit s úsporami, když je snížení sazeb na dohled, ale dříve než na únorovém zasedání centrálních bankéřek a bankéřů se ho patrně nedočkáme? Poslechněte si celou epizodu. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
K čemu je dobrá digitální měna? Připravte se, bude i v Česku
Čína už je zkouší, na Jamajce se s nimi dokonce platí a do pár let budou i v Česku. Digitální peníze, které můžou jednou nahradit hotovost. V Číně chtějí přes digitální jüan kontrolovat obyvatele, varuje ekonom Dominik Stroukal. Hotovost je mrtvá, bezhotovostních transakcí rychle přibývá. Jsou pohodlné, ale taky pod drobnohledem bank či provozovatelů platebních aplikací. Celá řada centrálních bank po celém světě teď vymýšlí nový typ měny, digitální peníze, které stojí mimo běžné banky. Nejsou to jen peníze uložené ve formě jedniček a nul na jejich účtech. Ale jsou pohledávkami přímo centrálních bank. Největším průkopníkem těchto tzv. CBDC (Central Bank Digital Currency – digitální peníze centrálních bank ) je Čína, která digitální jüan zavádí napříč celou zemí. Švédsko, kde hotovost rychlým tempem mizí z oběhu, testuje svou e-korunu. Spojené státy zvažují digitální dolar. A Evropská centrální banka zase chystá e-euro. Digitální měně se tak patrně nevyhne ani Česko. „Pravděpodobně nás čeká, zavázali jsme se přijmout euro a politici ho dřív nebo později přijmou, ať se nám to líbí, nebo ne. A s ním přijmeme i digitální euro, které v té době už patrně bude,“ předpovídá Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha, v podcastu SZ Byznys Ve vatě. „Když to budou pilotovat tak dlouho jako v Číně, tak se můžeme bavit o jednotkách let. Já si myslím, že do konce této dekády to budou lidé, nebo alespoň na začátku spíše firmy, používat,“ předpovídá ekonom. Jak používání takové měny vypadá v praxi? Jaké jsou její výhody i nevýhody? Poslechněte si celou epizodu. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Riziko, výnos, čas. Jak si vybrat investiční fond krok za krokem
Zatímco nový mobil vybírají lidé i týdny, celoživotní úspory často naslepo svěří bance, kde mají účet, nebo prvnímu finančnímu poradci, který jde kolem. Ten chce ale primárně prodat, co má v kufříku, varuje investor Daniel Gladiš. Jen v Česku aktuálně působí na 780 podílových fondů. Když k tomu přičteme ty zahraniční a na burze obchodované fondy, jsou tu desetitisíce příležitostí, jak investovat. Vybrat ten pravý je ale jako hledat jehlu v kupce sena. Investor Daniel Gladiš z hedgeového fondu Vltava Fund SICAV sestavil pro podcast Ve vatě návod, jak se při výběru fondu nespálit. 1) Ujasněte si, proč investujete Čeho a za jak dlouho chce člověk investováním docílit, by měla být vůbec první otázka, kterou si investor položí. Zda chce investovat dlouhodobě na penzi, nebo peníze na rok či dva ochránit před vysokou inflací. „Není možné si nejdřív vybrat fond a potom přemýšlet o tom, k čemu je. To je, jako kdyby člověk přišel do lékárny a začal si z regálů vybírat léky. Některé vám pomůžou, jiné vás můžou zabít,“ říká investor Daniel Gladiš. 2) Zvažte, kolik chcete investováním trávit času Potom by měl investor zvážit, jak moc chce být v investování angažovaný. Kdo chce peníze pustit z hlavy a nechce se jimi zabývat od rána do večera každý den, patrně zvolí aktivně řízený podílový fond. Práci za něj totiž vykonají trénovaní portfolio manažeři. Koho investice baví a rozumí jim, může nakupovat jednotlivé akcie sám za sebe. Střední cestou je nákup na burze obchodovaných ETF fondů. 3) Udělejte si představu o historických a pravděpodobných budoucích očekávaných výnosech Nejhorší je držet hotovost pod polštářem, protože ztrácí na kupní hodnotě. O něco lepší je zlato, které dlouhodobě s velkými výkyvy zhruba udržuje svou kupní sílu. Kousek nad tím jsou výnosy bankovních vkladů nebo fondy peněžního trhu. Následují dluhopisy, nad tím stojí nemovitosti a historicky nejvýnosnější jsou akcie. Jejich výnos se v jednotlivých zemích liší, průměrně však nesou 7,5 % ročně. „Nemůžu říct, jestli historické akciové výnosy zůstanou na 7,5 % i příštích 25 let, ale velice pravděpodobné je, že budou vyšší než výnosy dluhopisů, zlata a hotovosti,“ říká Gladiš. „Když má někdo na investice třeba jen rok nebo dva, nezajímají ho dlouhodobé výnosy aktiv. Pokud má investiční horizont 10, 15, 20 let, nemělo by ho zajímat, co se stane letos nebo příští rok,“ připomíná investor. 4) Zamyslete se, co je pro vás riziko Zatímco výnosy jsou dobře měřitelné, vnímání rizika je subjektivní. Podílové fondy často publikují sedmistupňovou škálu rizika od minimálního do maximálního. „Bohužel to riziko je měřeno na základě standardní odchylky historické volatility, výnosů toho fondu, což není dobré měřítko rizika,“ míní Daniel Gladiš. „Podle mě je riziko něco, co ti zabrání dosáhnout tvého cíle. Když chceš třeba jako dlouhodobý investor výrazně překonávat inflaci, pak třeba fondy peněžního trhu jsou pro tebe velice riskantní, automaticky ti svým nízkým výnosem zabraňují cíle dosáhnout,“ vysvětluje svůj pohled investor. 5) „Napasujte“ vhodné fondy na svůj cíl, ne naopak Když máme jasno, s jakým cílem, jak dlouho a s jakým rizikem a výnosy chceme investovat, přichází čas rozhodnout se, jaký typ fondu je pro nás vhodný. „I debata s poradcem by měla začít u vašeho cíle a rizika, a ne u toho, jaké fondy on zrovna má v kufříku na prodej,“ varuje Gladiš. Proč neplatí, čím větší fond, tím lepší volba? Na co si dát pozor u portfolio manažerů? Poslechněte si celý podcast Ve vatě! * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Trh s hypotékami ožívá. Řekněte si o „podpultovku“
Trh hypoték začíná ožívat, i když rekordním letům je stále velmi vzdálen. Úrokové sazby jsou už za vrcholem a míří dolů, vhodná doba je i pro výběr bytu. Příznivý výhled vývoje inflace i uvolnění regulace České národní banky začíná více probouzet hypoteční trh. To se projevuje i ve vyšší ochotě bank jít se sazbou výrazně níže, než jaké jsou jejich nabídkové sazby. Poslední zveřejná data ČBA Hypomonitoru ukazují, že na konci letošního pololetí nabízely banky nejčastěji sazby hypoték v relativně širokém rozpětí mezi 6 a 7 procenty. Ovšem realizované úrokové sazby, které reflektují skutečně podepsané smlouvy nově poskytnutých hypoték, byly v průměru 5,86 procenta, nejníže v letošním roce. Banky očekávají i s ohledem a poslední prohlášení představitelů České národní banky, že inflace bude postupně klesat a s tím se zvyšuje i šance, že koncem roku či počátkem příštího by mohly začít klesat i klíčové úrokové sazby. Podle experta na financování bydlení Libora Ostatka je vhodná doba říct si o podpultové hypotéky. „Asi bych to tak nazval. Když jsem šikovný tak si mohu vyjednat hypotéku nebo i cenu nemovitosti úplně jinde, než co visí ve výkladní skříni.“ Za letošní první pololetí banky poskytly zhruba 24 tisíc hypoték v celkovém objemu 40 miliard korun. Meziročně o třetinu méně, ale výrazné chlazení nastartovalo již loni, kdy banky poskytly včetně refinancování 197 miliard hypoték. Oproti roku 2021 to však představovalo pokles o 60 procent. Podle Ostatka je důležité při vyjednávání o levnější hypotéce mít pro banku relevantní argumenty. Kromě nezbytné bonity mohou hrát roli i výše hypotéky. Čím vyšší hypotéku si klient bere, tím vyšší ochotu jít se sazbou dolů banka má. „Lze to přirovnat k množstevní slevě. Pak samozřejmě hraje roli, na jak velkou část hodnoty nemovitosti klient chce půjčit. Pokud má víc vlastních zdrojů, může víc vyjednávat,“ říká Ostatek. Banky také začínají více promítat do cenové politiky i enegetickou náročnost nemovitostí. Jednak chtějí deklarovat, že se podílejí na „zeleném“ financování a na druhou stranu je jim jasné, že energeticky náročnější nemovitosti užírají více z rodinného rozpočtu dlužníka. Kromě prostoru pro vyjednávání o ceně hypoték vidí Ostatek aktuálně dobrou situaci na trhu i pro zájemce o koupi bytu. Zejména u secondhandového trhu starších bytů je teď pro kupující výhodnější doba. „Hodně lidí odkládá nákup bytu po prázdninách, takže přes léto poptávka stagnuje. Nechci říkat, že realitky zejí prázdnotou, ale je to ideální doba pro zájemce, kteří si chtějí nabídky projít teď. Zejména u bytů, které jsou v nabídce delší dobu, je možné použít páku a zkusit vyjednat slevu.“ Jakou fixaci sazby by si měl v současné době volit zájemce o hypotéku a jak je věrohodný průzkum německého institutu Ifo o silném růstu cen nemovitostí v Česku v příštích letech? Poslechněte si celou epizodu, kterou mimořádně moderuje šéfredaktor SZ Byznys Martin Jašminský. Příště již opět s Markétou, která se vrací z dovolené. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Nepoděláš, nevyděláš. Co zbabral investor Lubor Žalman a jak se z toho poučil
Nejlepší je poučit se z chyb, které udělali jiní. V horším případě aspoň z těch vlastních. To platí v byznysu i investicích. V aktuální epizodě podcastu Ve vatě sdílí šest svých investičních či byznysových přešlapů zkušený investor a exšéf Raiffeisenbank Lubor Žalman. „Je důležité si říct, proč se chyba stala a co příště udělám jinak. Jinak je to promarněná příležitost,“ říká. Co se tedy v byznysové kariéře nepovedlo partnerovi v dluhopisovém fondu Encor Wealth Management a jaké poučení si z chyb vzal? 1. Nikdy nejdi proti centrálním bankám Pandemie vyškolila řadu investorů. „Každý si myslel, že přišel konec světa. V Číně byl zákaz vycházení, mezinárodní doprava kolabovala, jeden kontejner mezi Čínou a Evropou stál desetkrát tolik co dřív. I já jsem čekal menší ‚armagedonek‘.“ A skutečně, akciové trhy začaly prudce padat. Ovšem už po dvou měsících se otočily nahoru. „Začal jsem spekulovat na pokles akcií, jenže ty šly do nebe. A já jsem na tom prodělal částku, která pro mě byla podstatná,“ vypráví Lubor Žalman. Od té doby nedá dopustit na zlaté pravidlo. „Nikdy na trhu nejdi proti centrálním bankám. Do roku 2008 byl jejich úkol hlídat inflaci, teď pod tlakem vlád zachovávat hospodářskou stabilitu. V covidové panice začaly pumpovat do ekonomiky peníze stejně jako v roce 2008,“ říká Žalman. Tenhle trend bude podle něj pokračovat i dál. A podle investora to není dobrá zpráva. „V dlouhodobém horizontu je potřeba vyndat tzv. zombie firmy z ekonomiky. Peníze mají mít svou cenu. Úvěr není něco, co má dostat každý a zadarmo. Pravděpodobnost, že by vlády sáhly k bolestivým opatřením a dopustily recesi, ale klesá,“ míní Žalman. 2. Mějte v investicích pořádek Wirecard byla německá finanční společnost, která platila za budoucí hvězdu evropského fintechového trhu. Jenže pak se ukázalo, že jí na účtu chybějí dvě miliardy eur. I na takových firmách vydělávají tzv. shortaři. „Hledají společnosti, které jsou masivně přeceněné. Firmu najdou, zanalyzují a otevřou si krátkou pozici. Když jde cena její akcie dolů, vydělají. A pak to oznámí to světu. Shortaři z Viceroy Research takhle třeba upozornili na jihoafrickou firmu, která chtěla být kopií IKEA. Přitom se sypala jako domeček z karet,“ vysvětluje Žalman. I Žalman takové firmy občas vyhledává a snaží se na jejich poklesu vydělat. „I morálně je to správně, plevel by se měl z trhu odstraňovat,“ myslí si. Na Wirecard mohl vydělat jmění, ale udělal chybu. Dokonce dvě. „Otevřel jsem si krátkou pozici, asi o týden později jsem na tom pár eur vydělal, a protože jsem ty peníze potřeboval, pozici jsem zavřel a na Wirecard úplně zapomněl. Když jsem o rok později dělal daňové přiznání, byl už Wirecard na prvních stranách ekonomických novin,“ vzpomíná. 3. Pozor na monopol Poučná byla pro Žalmana taky investiční zkušenost se startupem na výrobu kyčelních kloubů. „Byl tam světový oligopol tří firem, měly 90 procent trhu, jenže jim končily patenty. Takže bylo možné ty klouby začít replikovat. Mysleli jsme, že ten oligopol rozbijeme,“ vypráví Žalman. Svůj první produkt uvedli na trhu ve Velké Británii a vypadalo to slibně. „Když jsme ale potřebovali schválit druhý produkt, začalo se to táhnout. Zjistili jsme, že jeden z těch oligopolistů sponzoroval knihu předsedovi komise, která měla o povolení rozhodovat,“ vzpomíná hořce Žalman. Do cizích startupů od té doby Žalman neinvestuje. „Když chce člověk jít do startupu, měl by mít celé startupové portfolio. Pak je větší šance, že objeví nějakou ‚garážovou‘ hvězdu,“ naráží investor na slavný příběh zakladatele Applu. Poslechněte si celý podcast. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Vysoké výnosy, ale i vysoká rizika. Jak investovat na mladých trzích?
Závody na americkém trhu pokračují. Podle investora Daniela Gladiše ale boduje jen sedm firem. Kdo chce podle něj vsadit na růst a nebojí se většího rizika, ať se dívá na země jako Brazílie či Mexiko. Vysoké výnosy, ale i vysoká rizika. Investice na tzv. rozvíjejících se trzích zažívají boom. „Jsou to obrovské země. Představují 80 % světové populace a 70 % světového HDP. Většina investorů se zabývá americkým trhem, je největší a nejrozvinutější. Ale když se podíváš na konci roku, které jednotlivé akcie si vedly nejlépe, tak z TOP 50 je většina neamerických,“ všímá si investor Daniel Gladiš, zakladatel fondu Vltava Fund SICAV v podcastu Ve vatě. Čína, Indie, Brazílie – tam všude poroste střední třída a tedy i spotřeba. „Ten trh dohání tu nerozvinutost,“ říká Gladiš. Typickým příkladem sektorů, které čeká na rozvíjejících se trzích neboli „emerging markets“ rozmach, jsou podle něj finančnictví a pojišťovnictví. „Nebo třeba segmenty spotřebního zboží. U nás je spotřeba na úrovni ad absurdum, na emerging markets ale roste střední třída ještě rychle.“ Podle Daniela Gladiše může být investice do rozvíjejících trhů klidně formou úspor na důchod, když člověk investuje dlouho a pravidelně. Nikdy by ovšem neměl sázet všechny peníze na jedinou kartu. Nejlépe z mladých trhů mají našlápnuto Brazílie a Mexiko, věští Gladiš. „Brazílie má po delší době slušný obchodní přebytek, stává se exportním gigantem. Mexiko těží z trendu deglobalizace. Americké firmy se snaží po zkušenostech s náročnou logistikou za covidu přitahovat si své dodavatelské řetězce blíž. A Mexiko je blízko a je osvědčené,“ vysvětluje investor. Důvodem, proč rozvíjející se trhy investory lákají, je jejich nadprůměrná ziskovost. Některé firmy z mladých trhů patří mezi nejziskovější společnosti světa. Co se lokalit týče, má Gladiš jasno. „K těm nejlepším patří investice na Filipínách. Nejhorší zkušenosti jsou s investicemi v Číně. To, co jsme tam zažili, když jsme analyzovali čínské firmy, to jsme nezažili někde jinde. Míra korporátních podvodů je tak velká, že jsme v roce 2011 došli k rozhodnutí se tomuto trhu vyhýbat. A nikdy jsme toho nelitovali.“ Jak na „emerging markets“ investovat? A na co si dát pozor? Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].
Kartou, hotově nebo skenem duhovky? Stroukal o budoucnosti placení
Zatímco zhruba milion Čechů stále nemá bankovní účet, ekonom Dominik Stroukal už dva roky platí čipem voperovaným v ruce. Budoucnost placení ale vidí jinak. Do dvaceti let se podle něj rozšíří platby otiskem prstu či duhovky. Dominik Stroukal má v těle dva NFC čipy. Jeden slouží k převodu bitcoinů, druhý nahrazuje klasickou platební kartu. „Tím prvním jsem už od roku 2016 platil bitcoinem, to tam ještě neuměli narvat kartu. S tím přišel až v roce 2021 jeden Polák s jedním kyborgem, tak jsem se hned přihlásil a nechal jsem si to tam šoupnout. Byl jsem jeden z prvních,“ říká nadšenec do fintechu. Praktické to ale podle něj moc není. „Čip je pod docela velkou vrstvou kůže, takže často musím terminál hladit půl minuty, než najdu ten správný bod, kde to pípne,“ vysvětluje. Při částkách nad 500 korun musí zadávat PIN, stejně jako u klasických plateb kartou. Exoticky si Stroukal nepřipadá: „Není to taková divočina. Je to technologie, kterou mají dneska u nás v sobě i psi. Takže to není taková exotika, že jsem kyborg.“ Budoucnost placení ale podle něj implantované čipy nejsou. Do deseti až dvaceti let se podle něj ovšem rozšíří možnost placení biometrikou. Otiskem prstu. Skenem oční duhovky. „Problém s biometrikou je ten, že když mi někdo sebere kartu anebo zjistí PIN, tak se to dá změnit. Ale když mi někdo sebere v databázi otisk prstu, tak už ho použít nemůžu. Je to pohodlný, pohodlnější než čip v ruce, člověk si nechce nechat vrtat do ruky, ale riskuje to, že se nepodaří uhlídat jeho data,“ obává se ekonom z Metropolitní univerzity Praha. Obchodníky, kteří kvůli poplatkům odmítají akceptovat platby kartou, Stroukal přes svou lásku k moderním platebním technologiím chápe. Možnost platit bezhotvostně si ale podle Stroukala klienti stejně časem vynutí. „Zákazník je vždycky ten, kdo vyhraje. Obchodníci se budou muset přizpůsobit. Akorát by mi vadilo v tuhletu chvíli přikazovat platby kartou lidem, který k jejich odmítání fakt nemusí mít jenom nelegální důvody,“ dodává. Jaký podíl na našich běžných účtech má hotovost? Skutečně klesá počet podniků, kde se přijímají platby kartou? A jaká bude budoucnost placení? Poslechněte si celou epizodu. * Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové [https://twitter.com/Bidrmanova]. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. * Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. * V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. * O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz [audio@sz.cz].