Hlad po sociální spravedlnosti, nebo nástroj na umlčování nepříjemných hlasů? Woke ovlivnilo svět v dobrém i ve zlém, nalevo i napravo. A každopádně nikam nemizí, myslí si hosté živého podcastu Kulturák z MFDF Ji.hlava.

Woke. Slovo, které má původ v komunitě afroameričanů v USA a objevovat se začalo už před sto lety. Ale také výraz specifický tím, že ho často definují spíš lidé, kteří se vůči němu vymezují, myslí si publicista a autor podcastu Redneck Matěj Schneider. V debatě podcastu Kulturák z dokumentárního festivalu v Jihlavě vysvětluje, že woke nikam nemizí. Inspiruje totiž i Donalda Trumpa.

„Nechci zabíhat do toho, jestli si americká pravice to, co označuje za woke hnutí, definuje férově a správně. Podle mě ne, ale klidně to nechme být. Rodící se trumpismus tvoří něco, co je zrcadlově podobné tomu, co kritizuje,“ myslí si Schneider.

V debatě je zmíněn také festivalový dokument Knihovnice z amerického Texasu, kde vláda nařídila knihovnám z nabídky vyřadit přes osm set knih pojednávajících o homosexualitě, rasových otázkách nebo o procesu Roe vs. Wade, který se týkal zákazu potratů.

Jak se woke projevilo v kultuře? Mělo vliv na oscarové ceremoniály i největší popové hvězdy. „Po prvním zvolení Donalda Trumpa vyšla Lady Gaga do ulic a fotila se s cedulí Love Trumps Hate,“ vzpomíná umělec Jakub Polách. „Všichni měli strašně silné proklamace další čtyři roky. Dneska už si všichni jedou svá turné a moc se nevyjadřují. Do tvorby největších mainstreamových hvězd to vlastně už moc neproniká.“

Polách popisuje hlavně „šaškárny“, které umělecká scéna předváděla, aby zachytila trend woke. Které kulturní okamžiky po sobě ale zanechaly pozitivní stopu? „Podle mě jde do téhle kategorie zařadit to, když Kendrick Lamar potupil Drakea,“ zmiňuje Matěj Schneider loňský spor, který napjatě sledovala celá rapová komunita. Kulminoval v Lamarově skladbě Not Like Us, která loni získala pět cen Grammy včetně těch za nejlepší song a nahrávku roku. „Lamar obviňoval Drakea z toho, že si afroamerickou kulturu přivlastňuje a trochu ji banalizuje a zneužívá pro svoje účely. Kendrick to vyhrál dost jednoznačně,“ uzavírá Schneider.

Jaké zásadní momenty zažilo woke v Česku? Nejen o tom debatují Jakub Polách a Matěj Schneider v živém Kulturáku z MFDF Ji.hlava.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Americké drama Medvěd, české odnože reality shows jako Hell’s Kitchen či Ano, Šéfe Zdeňka Pohlreicha. Pořady o vaření a seriály z restauračních kuchyní bývají konstantou televizní zábavy. Jak ovlivnily náš jídelníček? A jaká byla česká zvláštnost kulinářských pořadů?

„Že se v nich objevují tak hojně celebrity,“ myslí si historik jídla Martin Franc, který o vaření debatuje ve speciálu podcastu Kulturák na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. „Dřív to bylo často i na úkor kvality. Vystupovali v nich lidi, kteří ve svém občanském životě třeba ani nikdy nevařili.“ Franc zmiňuje Hanu Hegerovou, Jiřinu Bohdalovou vařící čínu nebo Evu Pilarovou připravující kuřecí roládu.

Televizní zábava spojená s jídlem se postupně vyvíjela, mezi jiným také s tím, jak se zlepšovala kvalita a dostupnost surovin na vaření, připomíná Franc.

Kromě historického exkurzu debatující probírají i současné seriály jako americký Medvěd s Jeremy Allenem Whitem v hlavní roli. Podle publicistky Táni Zabloudilové měl na slavný seriál velký vliv Američan Anthony Bourdain, autor knihy Důvěrnosti z kuchyně. „Ukázal tu backstage se všemi problémy a s tím, co to obnáší, když chcete být šéfkuchař, jaký život vedete. Najednou všichni viděli další možnosti, že o jídle se dá mluvit způsobem, jakým se to do té doby nikdy nedělalo,“ vysvětluje Zabloudilová.

Element dramatu ale do současné televizní zábavy o vaření může přinášet i jistá dekadence, která se s pojí s luxusní gastronomií. Při každém velkolepém odhalení jídla v reality show či dramatu z drahé restaurace může divák někde vzadu v hlavě pocítit, že „na druhé straně planety jsou lidi, kteří nemají co jíst. Z toho automaticky vzniká tenze,“ myslí si publicistka.

Ovlivnily televizní pořady to, jak jíme, nebo je to naopak? Ve které zemi nejlépe vyprávějí příběhy o vaření? Poslechněte si jihlavský Kulturák na téma kuchyně a televize.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Co všechno musí dělat ženy, které si vydělávají tvorbou obsahu pro dospělé? Co člověku taková práce bere, a co mu dává? Nejen o tom mluví Barbora Chalupová, režisérka filmu Virtuální přítelkyně, a Rosalinda, jedna z jeho protagonistek.

Přes tři sta milionů uživatelů, každý den půl milionu nově příchozích, cituje statistiky webu OnlyFans režisérka Barbora Chalupová. „Zajímá je to i přesto, že máte spoustu dostupné pornografie zadarmo. Proč je ten obsah tak exluzivní a proč si za to lidé platí?” ptala se dokumentaristka podepsaná také pod filmem V síti, když se připravovala na snímek Virtuální přítelkyně. Ten zkoumá příběhy tří žen, které si vydělávají tvorbou obsahu pro dospělé. Snímek ukazuje, že web s dospělým obsahem není jen kompenzací sexuálních potřeb, ale také mezilidských vztahů.

„Podařilo se mi navázat spoustu úzkých, jakoby pevných vazeb, ne tím, že bych muže manipulovala nebo jim slibovala, že se uvidíme, nebo že spolu jednou budeme,” vysvětluje jedna ze tří protagonistek snímku Virtuální přítelkyně, který byl premiérově uveden na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. „Spíš to bylo o nějaké otevřené komunikaci. Vlastně už je to na pomyslné zdravé hranici. Kam až může tenhle virtuální kontakt zajít?” ptá se Rosalinda.

Co vlastně tvůrkyně jako Rosalinda na internetu prodávají? Virtuální přítelkyně ukazují, že zdaleka nejde jen o erotický nebo pornografický obsah. Co taková práce dělá s intimitou a jak posouvá hranice toho, co je neprodejné? „Pro mě je nejintimnější mé soukromí,” vysvětluje Rosalinda, která na OnlyFans dlouho vystupovala v masce zakrývající obličej. „Už tady nejsem jen sama za sebe. Mám syna, to je pro mě úplně nejintimnější. Dělala jsem to bez identity, což byla vlastně moje nejintimnější partie.”

Proč věříme, že ženy, které pracují na OnlyFans, vydělávají miliony? A jaká je realita? Nejen o tom mluví režisérka a protagonistka filmu Virtuální přítelkyně v podcastu Kulturák natočeném na dokumentárním festivalu v Jihlavě.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Mantra úspěšného rappera se super károu je klišé,“ myslí si Tomáš Kučera z kapely 58G. V rozhovoru mluví o milostném songu z nové desky, feminismu, a samozřejmě i o fotbalu.

„Poslední dobou už věci nejdou tak lehce, cejtím, že přešlapujeme na místě, nestíháme, každej jsme v jiným městě,“ rapuje Kučera na nové desce jihlavských 58 G nazvané Za 5 dvanáct. Jejím ústředním tématem je utíkající čas a rychle se měnící svět, ale i věci, které zůstávají jako konstanty: přátelství a vztahy.

„Dospíváme. Já jsem se oženil, Roman Doktor čeká dítě, takže přirozeně stárneme a řešíme trošku jiné věci,“ vysvětluje náladu nové desky Tomáš Kučera alias TK27. „Zároveň je hudba pořád hlavní motor našeho přátelství, hlavní vášeň. Z toho materiálu jsem upřímně šťastný. Myslím, že je to naše nejlepší věc.“

Nová deska 58 G mění náladu s každým dalším trackem. Na Talk to Me Nice dělají TK27 s Doktorem ramena a zároveň vysekávají poklonu slovenské rapové legendě Otisovi z uskupení H16. Heatmap jak Kanté je triptych osobních vyznání, které jsou s každou další slokou temnější.

A pak je tu milostný track Dvě strany mince. „Pojďme dát ven i tyhle emoce. Nemluvili jsme o tom, je to důležitá součást našich životů, pojďme ji nějak zpracovat,“ řekli si prý rappeři, než nahráli skladbu, v níž mluví o lásce ke svým partnerkám. Love song, podle slov TK27 nesmírně těžká discplína, zní v podání jihlavského tria jako pocta nejhlubšímu přátelství a věrnosti. Nic křečovitého v něm není.

Kučera v rozhovoru také zmiňuje, že je nejspíš už dlouhé roky feminista, aniž by o tom věděl. „Ty principy a přemýšlení jsou pro mě přirozené. Asi jsem v tom byl vychovaný,“ vysvětluje. A naopak přiznává, že svět rapu je mu v dnešní době trochu nepříjemný. „Jsem z toho prostředí lehce otrávený. Mám pocit, že spoluformuje problém všech těch fenoménů, jako je Filip Turek. Ta mantra úspěšného rappera, který má super káru a flexí, je klišé,“ myslí si Kučera.

„Vím, že spousta rapperů řeší vztahy, osobnější témata nebo toxickou maskulinitu. Ale nedělají o tom tracky. Nevím, do jaké míry se bojí, nebo to prostě není ta úspěšná formulka, která ti přihraje streamy a peníze,“ uvažuje TK27.

Jak jde dohromady feminismus a fotbal? Co má společného rap a seriál Hra o trůny? A kdo určuje módu: fotbalisti, nebo rappeři? Poslechněte si Kulturák s TK27.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Děje se tolik strašných věcí, že člověk má jinou míru vnímání toho, co je zrůdné a co ne,” myslí si Nina Špitálníková, která právě vydala pokračování knižních rozhovorů s uprchlíky ze Severní Koreje. Dokážeme jejich příběhům ještě naslouchat?

Jak se žije v Severní Koreji, nejuzavřenější zemi světa? Když Nina Špitálníková vydala první knihu rozhovorů s uprchlíky z tuhé totality, vzbudila nečekaný čtenářský zájem. Svědectví o životě v KLDR přitom vůbec nemuselo vzniknout.

„Měla vyjít Severka, ale nestíhala jsem ji dopsat a bála se to říct nakladatelství,” přiznává Nina Špitálníková s poukazem na svou beletristickou knihu. Čtyři týdny předtím, než měla vyjít, nabídla spisovatelka nakladatelství jako náhradu první várku rozhovorů. „Asi nebudou nikoho zajímat,” myslela si tehdy. „Natáčela jsem je pro sebe.”

První reakce čtenářů byly velmi pozitivní. Za jeden z největších kladů Svědectví Špitálníková považuje to, jak spojuje generace: „Mladší čtenáři už nemají tu přímou zkušenost, na extrémním případu totalitu dokážou nacítit.”

Koreanistka Špitálníková se ale setkala i s kritikou. „Dostala jsem negativní recenzi, že severokorejské příběhy jsou málo smutné. Představila jsem si severokorejce, kterému říkám: Potřebuju víc slziček. To je podle mě obraz doby,” myslí si autorka. „Děje se tolik strašných věcí, že člověk má jinou míru vnímání toho, co je zrůdné a co ne.”

Jaké jsou nové příběhy uprchlíků? Některé znějí povědomě. Jako bychom je znali i z naší společnosti. „Kdybychom si přečetli příběh Manželky a nevěděli, že je ze Severní Koreje, tak to nepoznáme,” popisuje Špitálníková rozhovor se ženou, která uprchla hlavně kvůli tomu, že ji manžel týral. „Spousta lidí kouká na severokorejce jako na roboty. Ale jsou to lidi, kteří mají často úplně stejné problémy jako my.”

Špitálníková v rozhovoru zmiňuje i Palestince: „Když se podívám na to, co se děje v Gaze, tak jsem nešťastná. Jak můžou být lidé soucitní k jednomu národu a úplně necitelní k jinému? Dění v Gaze je horší, než co se děje běžnému severokorejskému občanovi.”

Těsně před natáčením rozhovoru se Nina Špitálníková veřejně ohradila proti obchodním praktikám online antikvariátu Knihobot, kde se dají koupit i jinak neprodejné deníky ze Severní Koreje, které spisovatelka před lety nabízela přispěvatelům v rámci kampaně na Doniu.

V průběhu několika dní se ale téma posunulo. Špitálníkové se začali anonymně ozývat zaměstnanci a brigádníci z Knihobotu, kteří si stěžovali na pracovní podmínky ve firmě. V kontaktu je s nimi i redaktor Seznam Zpráv Petr Švihel, který pro Kulturák říká: „Celková kultura v té firmě z toho, co jsem se zatím dozvěděl, nepůsobí úplně zdravě.” Zda se tu porušuje pracovní zákon, je podle něj ale sporné.

Jak vážná je „kauza Knihobot”? A o čem vypráví pohádková kniha Niny Špitálníkové Tota lítá? Poslechněte si aktuální Kulturák.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Když jsem začínal, byl jsem jako mladý člověk z internetu pro politiky úplně cizí element. Dnes jsou ze všech politiků kolegové influenceři,“ vysvětluje youtuber Jan Špaček, proč chce po volbách skončit s politickými videi.

„Politická situace je horší než kdykoliv dřív. Uráží se. Nemají se rádi. A já vím, že je to hlavně moje vina. Měl jsem se snažit víc,“ prohlásil Jan Špaček na videu z konce června. „Tiskovou konferenci“ svolal před pražský hrad. Obešla se bez jediného dotazu, pak najatý moderátor špatně zazpíval hymnu.

Youtuber, který urazil Víta Rakušana, ukazoval znaménko na svém pozadí Andreji Babišovi a vyvedl z míry snad všechny další politiky na domácí scéně, se rozhodl, že po parlamentních volbách skončí s politickým obsahem.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy bez okolků hodnotí politické kampaně a snahu stran přiblížit se mladým voličům a predikuje výsledky voleb. Nejsmutnější prý bude Vít Rakušan. „Karma je zdarma. Asi si to zaslouží. Před čtyřmi roky byli smutní Piráti, tak teď se to vyváží,“ říká v podcastu Špaček.

Dobře ovšem podle něj nedopadne ani současný premiér Petr Fiala. „V sázce je hrozně moc. Ale z jeho týmu jsem měl dojem, jako by už nechtěli nic moc vymýšlet,“ myslí si Jan Špaček, který měl s Fialou vyrazit na jeden z jeho výjezdů po republice, z něhož ale sešlo. „Mě to strašně zklamalo. Tak možná si tu prohru zaslouží. Taková apatie, neinvence, neambicióznost v prostředí, které by teď mělo být úplně na hraně a nejvíc makat.“

Mladý youtuber v Kulturáku kritizuje i úroveň dalšího online obsahu. Proč ho tak pálí videa, která točí Kovy? „Původně jsem se na jeho kritice trochu profiloval. Ukazoval jenom politický bizár, vlastně říkal implicitně, že politika je nesmysl,“ vysvětluje Špaček s tím, že on chtěl nabídnout jiný pohled.

Jaký je Jan Špaček, když shodí masku Fabulací? Dělal sám někdy "bizár"? A co točil před politickými videi? Poslechněte si Kulturák, který se z laskavého podcastu výjimečně změní v hard talk!

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Kafka nebyl lhostejný ke svému nitru ani vůči okolí. Potřeboval věci pojmenovávat. To máme společné,“ říká herec Josef Trojan. V rozhovoru mluví o filmu Franz, ale i o vlastních psychických problémech, egu či potřebě chvály.

Do kin vstupuje nový film polské režisérky Agnieszky Holland - Franz. Snímek, který zkoumá život i odkaz jednoho z nejvýznamnějších evropských spisovatelů 20. století, bude za Polsko bojovat o Oscary. Josef Trojan v něm sehrál dvojroli herce Izáka Lövyho i alterego Franze Kafky.

„Bylo nutné se ve filmu vydat do Kafkových románů. Vznikla taková surreálná rovina, kde vystupuji jako Josef K,“ vysvětluje herec. Jaký podle něj Kafka byl? „Nedokázal jsem ho jako člověka přečíst. Chvíli jsem s tím bojoval, ale v určitém momentu jsem se s tím smířil. Asi je dobré se k němu vracet v určitých fázích života,“ říká Trojan, který si nejvíc oblíbil Kafkovu korespondenci. „Dnes bychom řekli, že spamoval. Dokázal napsat tři dopisy za den jedinému člověku. Mileně Jesenské byl schopný napsat třeba dvanáct listů. Bezpochyby to byl člověk, který potřeboval psát.“

V rozhovoru mluví Josef Trojan i o svém syndromu podvodníka, kolísavém sebevědomí nebo o hospitalizaci, kterou popsal už v knize rozhovorů Jako by mě opustila všechna síla novinářky Lindy Bartošové. „Jenom vás postaví na nohy, dál ale musíte jít sám,“ popisuje herec měsíční pobyt ve stacionáři. „V momentě, kdy máte stavy, že jste to jen vy versus svět, který navíc vnímáte jako velmi nehostinné místo, asi se od něj musíte na chvíli oddělit,“ popisuje svou zkušenost Josef Trojan.

Co mu pomohlo najít vlídnější vztah ke světu? A proč se snaží vyhýbat sociálním sítím? Poslechněte si Kulturák s jedním z protagonistů filmu Franz.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Film K-pop: Lovkyně démonů boří rekordy hned na dvou frontách. Rychle se vyšvihl jak v žebříčku nejsledovanějších filmů Netflixu, tak v hudební hitparádě Billboard. Může být umění z tovární linky autentické? A záleží na tom?

K-pop není jen zvuk, je to celý dokonalý balíček. Nabízí hity, tanec, fashion a promyšlený marketing i prezentaci. „Vzali všechny prvky globálního popu a narvali je do tří minut dokonalé písničky,“ vysvětluje korejský fenomén, který už pár let dobývá zbytek světa, hudební publicista Karel Veselý.

Podle k-pop djky Sandry Burdové se čím dál oblíbenější žánr inspiroval elektronikou, latinem, R&B i rapem, a přidal k němu zcela novou úroveň perfekcionismu, který se projevuje jak u interpretů, tak u fanoušků.

K-pop vyrůstá z průmyslové logiky. Kdo se chce stát hvězdou, musí projít tvrdým tréninkem, který často zabere i 14 hodin denně, tvrdí Burdová, která korejskou scénu bedlivě sleduje. „Agentury někdy nabírají budoucí členy k-popových uskupení podle vzhledu. Dovednosti doběhnou výcvikem,“ vysvětluje djka vystupující pod přezdívkou Chacha Girls.

Interpreti musí být dostupní fanouškům a nehodí se, aby měli vztahy. Fanoušci jsou vůči nim na oplátku loajální a perfektně organizovaní. Když se pak k-pop dotkne politiky, začne to být zajímavé. „Pamatuji si, jak fanoušci skoupili lístky na Trumpův mítink a stadion pak zůstal prázdný,“ připomíná Karel Veselý.

Film K-pop: Lovkyně démonů už představuje novou úroveň globální produkce. Vznikal totiž ve Spojených státech. Možná i proto snímek, který momentálně dominuje žebříčku Netflixu i hitparádě Billboard, nabízí také mírnou sebekritiku. „Možná že ten neustálý drill není úplně dobrý nápad,“ vysvětluje Karel Veselý motivy filmu, jehož hrdinky se nikdy nedokážou zastavit.

Podle Sandry Burdové Lovkyně démonů tematizují i roli fanoušků: ve filmu se od líbivého hitu Soda Pop přechází k temnější skladbě Your Idol, kde kapela otevřeně zpívá o tom, že má publikum pod kontrolou. „Je tam vidět, jak snadno se může obdiv změnit v posedlost a jak málo prostoru zůstává pro kritiku,“ uzavírá.

Jak moc se K-pop liší od současného západního popu? A převálcuje ho? Poslechněte si podcast Kulturák s Karlem Veselým a Sandrou Burdovou.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Někteří mi už na peroně řekli, že si mě předplácí. Za jinou identitu se neschováš,“ říká moderátor a novinář Čestmír Strakatý o své účasti v soutěži Zrádci. „Od začátku jsem věděl, že to bude složité. A nějak se to potvrdilo.“

Oblíbená show Zrádci se vrací na obrazovky, jedním z nových soutěžících je také populární moderátor Čestmír Strakatý. V rozhovoru pro podcast Kulturák mluví o izolaci bez telefonu i o tom, jak mu hra pomohla prověřit jeho vlastní limity. „Nezklamal jsem sám sebe. Jestli nezklamu ostatní, to nevím,“ hodnotí svou účast v soutěži.

Původně se měl objevit už v první sérii. Tu ale odmítl kvůli rodinným důvodům. Natáčení druhé řady ho ale okamžitě pohltilo.

„Už od první minuty tě dokážou extrémně vtáhnout a změnit tvoje priority. Najednou je ta hra to nejdůležitější na světě a nezáleží na tom, co se děje venku. Co když Donald Trump zemře nebo ukončí válku, nebo naopak rozjede další válku s Putinem? Co se stane? Já budu někde zavřený a nebudu na to moct reagovat. Bude mi vycházet nějaký rozhovor s hercem a lidi si budou říkat, že jsem se zbláznil,“ popisuje svoje obavy moderátor. „Ale najednou, když už tam jseš, tak si říkáš: wow, na tomhle mi teď záleží.“

„Myslím, že naše série je objektivně lepší,“ hodnotí Strakatý druhou řadu Zrádců, jejichž první díl je od nedělního večera k vidění na platformě Prima +. „Bylo nám vysloveně řečeno, že na mrtvé dědečky už se nebude přísahat. Já myslím, že by to ani nikoho nenapadlo, protože každý, kdo tohle udělá, je automaticky podezřelý.“

Soutěžící v nové sérii Zrádců mají promyšlené strategie. Oblíbenou změnu identity si ale Čestmír Strakatý nemůže dovolit. „Nemůžu si hrát na to, že se jmenuju jinak a mám jiné povolání. Nejsem hráč pokeru, nejsem letuška, všichni mě znají,“ uznává moderátor, který zkoušel vsadit na jiné karty: „To, co mi funguje v rozhovorech - naslouchání a empatie - jsem zkusil přenést i do hry.“

Proč se ale naslouchání ne vždy vyplatí? Umí Čestmír Strakatý lhát? A jaké nevýhody má práce „na ksicht”? Poslechněte si novou epizodu podcastu Kulturák.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Platí za nejúspěšnějšího autora fantastiky v Česku. Leoš Kyša alias František Kotleta tvrdí, že psaní nemá žádná pravidla. V jeho knihách, které sám označuje jako „brak s velkým B“, se řeší mimozemšťani, sex i klimatická krize.

Ještě než vyšla, Kotletova nejnovější kniha s názvem Kyberpunková swingers party v předpodejích dosáhla na šest tisíc objednávek. „I když vás zastavují lidi na ulici a chtějí podpis, i když vidíte čísla prodejů, stejně máte někde vevnitř úzkost a říkáte si: tohle je nějaký divný,“ přiznává spisovatel, který má na kontě víc než 50 knih.

Při psaní prý pociťuje jen štěstí. „Jsem nervózní, když nemůžu psát. Psal bych, i kdyby moje knihy nikdo nechtěl,“ líčí v podcastu.

Sám o sobě často říká, že píše „brak s velkým B“. Zároveň tvrdí, že rozdělování literatury podle prestiže je překonané. „Vysoká literatura je často to, co se za vysokou literaturu označí. A brak je to, o čem se řekne, že je brak. Zvlášť v té fantastice,“ tvrdí Kotleta. „Knihy, které vycházejí v Argu nebo v Hostu, jsou často plné zběsilého p*cání stejně jako ty mé. Jenom se v nich občas zamyslíte nad tématem globálních změn klimatu nebo existenciálních depresí, tak řeknete, že je to high fantasy, lepší fantastika. Rozdíl je ale často jen v interpretaci.“

I v Kotletových románech se ale řeší vážná témata. „O klimatické krizi mluvím snad v každé knize,“ přiznává spisovatel, který sice nemá rád angažované psaní, ale sám už se setkal s kritikou svých politických postojů.

Proč je Perunova krev údajně „skrytá eurohujerská propaganda”? A jak by vypadalo literární post-apo ze Sudet? Poslechněte si rozhovor s Leošem Kyšou alias Františkem Kotletou.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.