Už za dva roky by umělá inteligence mohla převzít většinu juniorských pozic. Firmy vyjde levněji, ale lidstvo bude mít problém. „Jak se z juniorů stanou senioři, když budou mimo? Jak budou fungovat?“ ptá se Jan Romportl.

Open AI – zatím neveřejně – škáluje úrovně umělé inteligence. Stupňů je pět. Na jedničce, tedy nejníže, je smysluplná konverzace, tedy vlastně všechny současné chatboty, nejvyšší příčku ovládá AI, která funguje jako organismus.

Už za dva roky by ale mohl být naprosto běžný stupeň číslo tři – takzvaní Agenti. Umělá inteligence schopná plnit úkoly a opravit své chyby. „To bude zásadní přelom, autonomní AI. Entita, kterou pustíte do světa a ona má nějaký cíl. Začne si dělat plány, ty kritizovat, přizpůsobovat a autonomně jednat. Myslím, že tohle bude zásadní zlom,“ říká v pořadu Inside Talks expert na umělou inteligenci Jan Romportl.

• Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl?
• Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize Penty, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital a Martin Durčák z ČEPS.
• Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
• Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Počet pacientů v lázních padá a důvod je prostý – spory mezi praktiky a specialisty. Podle šéfa Svazu léčebných lázní ČR Eduarda Bláhy může být pokles takzvaných „křížkových pacientů“, které do lázní posílají lékaři, proti předchozím letům zhruba desetiprocentní.

„Samozřejmě za tím být jiné faktory, ale přičítáme to hlavně tomu, že se změnila legislativa, která přitom měla celý proces zjednodušit,“ říká v Agendě SZ Byznys Bláha.

„Nyní je tím, kdo lázně doporučí, specialista, který pacienta s jeho nemocí léčí. Ten také vystaví návrh na pojišťovnu, což však v minulosti vždy dělal praktický lékař. Nicméně narazilo to na zvyková práva,“ dodává Bláha. Výsledkem podle něj je, že specialisté čekají, až lázně vypíší praktici, a ti zase čekají, až to udělají specialisté. „Takže to nepíše nikdo,“ uzavírá.

Češi mění práci jen neradi. Za rok vymění místo zhruba každý sedmý a jen každý dvanáctý odchází dobrovolně.

„Spousta lidí čeká na to, až dostanou výpověď, až budou mít nárok na odstupné. Dobrovolné změny práce se u nás týkají ročně řádově necelých osmi procent lidí ze všech zaměstnaných. Roční míra fluktuace v České republice je kolem 14 procent zaměstnanců, kteří změní práci,“ shrnuje poslední dostupná data analytik trhu práce společnosti Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský.

Nízká fluktuace není způsobená tím, že by byli Češi se svou kariérou spokojení.  „Čtyřicet procent zaměstnanců je docela těžce frustrovaných, například 37 procent lidí uvádí, že mají nižší mzdu, než by odpovídalo jejich pozici. Navzdory určité míře frustrace lidé zůstávají,“ komentuje náladu na trhu Dombrovský v pořadu Agenda SZ Byznys.

Česká skupina Fidurock zakládá fond, do kterého vloží své činžovní byty s nájemním bydlením. Právě nájemné má podle firmy velkou budoucnost. A pokud by byl trend jiný, má Fidurock pro investory plán B – byty lze vždy prodat.

Činžáky v Praze a v Brně a v nich nájemní byty – základ portfolia společnosti Fidurock, která od roku 2014 skupuje ve dvou největších českých městech staré činžovní domy. Ty  pak předělává na moderní byty pro nájemníky.

V tuto chvíli jich má zhruba 600 a cílí na další tisícovku. „Tím, že kupujeme projekty před rekonstrukcí, máme byty i ve starých nerekonstruovaných nemovitostech. Ten objem se bude postupně navyšovat tím, jak budou dobíhat rekonstrukce,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys zakladatel skupiny Fidurock David Hauerland.

Nejnověji skupina koupila tři bytové domy v Praze – dva v části Vinohrady a jeden na Žižkově – a v hledáčku má další. „V letošním roce jsme koupili tři činžovní domy a máme rozjeté tři další transakce, které bychom chtěli dokončit do konce letošního roku,“ říká Hauerland s tím, že všechny domy jsou určeny k další rekonstrukci a nástavbám. Spolu s nákupem dalších vyhlédnutých činžáků opět na Vinohradech jde o investice za miliardu a půl.

• Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.
• Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
• Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Česko má velký problém. Neumí digitalizovat a současné problémy u stavebního řízení jsou jen špička ledovce.

„Nechci se dopustit jakéhokoliv nefér jednání vůči lidem, kteří na tom pracují, ale pravda je, že digitální stavební řízení je prostě průšvih, to je třeba si říci,“ říká v Agendě SZ Byznys Milan Sameš, šéf jedné z největších IT skupin v zemi Aricoma.

Dalším zásadním tématem je kyberbezpečnost. Kromě útoků přes nastrčené stránky a SMS jsou stále častější ivysoce cílené útoky na konkrétní osoby, proti kterým není příliš obrana. „Skupina si vyhlédne mimořádně movitého člověka a zaútočí na jeho finance. Sám jsem s jedním takovým člověkem mluvil. Popisoval mi ten pocit, když se mu myš pohybovala sama po obrazovce a odesílala peníze,“ dodává Sameš.

• Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.
• Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
• Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Za první půlrok se v Česku vyrobilo 774 tisíc vozidel - nejvíc v historii. Jenže ani rekordní rok nedává automobilovému průmyslu příliš velké důvody k optimismu.

Už v příštím roce totiž na evropské automobilky míří přísnější emisní cíle a aktuálně platná hranice 116 g CO2 na kilometr se má posunout na 93 gramů na kilometr. „To je obrovský problém. Průměr Evropy je totiž 110 gramů a třeba v České republice jsme přes 130,“ říká v pořadu Inside Talks odborník na automobilový průmysl Petr Novák z koncernu JTEKT.

• Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl?
• Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize Penty, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital a Martin Durčák z ČEPS.
• Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
• Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Česká asociace pojišťoven zveřejnila první odhad škod víkendových povodní. Následky vyčíslila prozatím na 17 miliard korun, z čehož polovina jde za domácnostmi a polovina za firmami.

Podle tajemníka Hospodářské komory Ladislava Minčiče ale přímé škody v zasažených regionech nebudou tak velké jako při povodních v roce 2002 a 1997. Firmám však výše bude narůstat v čase. 

„Nejde totiž jen o přímou majetkovou škodu, ale také o škody, které vzniknou teprve v nejbližších týdnech a měsících, kdy firmy nebudou moci splnit své smluvní závazky a svůj výrobní program. Veškeré finance zkonzumuje obnova stávajících provozů,“ uvedl v živém vysílání pořadu Agenda SZ Byznys. 

Solární byznys za sebou má turbulentní období. V loňském roce se u nás podle dat Solární asociace postavilo skoro 83 tisíc nových fotovoltaik. Firmy instalující fotovoltaiku na střechy domů tak hlásí rekordní čísla.

„Máme auditované výsledky a mohu říct, že rok 2023 byl pro nás extrémně úspěšný. V řeči čísel jsme udělali 1,2 miliardy tržeb a v zisku jsme někde kolem 50 milionů,“ říká v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys Jaroslav Šuvarský, zakladatel a jednatel S-Power Energies, jednoho z největších dodavatelů. Tržby firmy vyrostly dvojnásobně.

Jedním dechem však dodává, že letos se už rekordní čísla opakovat nebudou. Naopak celý trh čeká výrazná konsolidace a propad.

Předčasný útlum uhlí se netýká jen Tykačovy skupiny Sev.en Energy. Provoz elektráren se nebude zřejmě už od roku 2026 vyplácet ani zbývajícím hráčům, tedy skupinám ČEZ a Sokolovská uhelná.

Pokud se však před koncem dekády zavřou elektrárny, hrozí zastavení těžby na všech tuzemských lomech. Ty totiž nemají šanci přežít jen z dodávek uhlí menším teplárnám, závodním energetikám a domácnostem, varuje v podcastu Agenda SZ Byznys Jan Vondráš, spoluzakladatel analytické společnosti Invicta Bohemica.

Teplárnám tak hrozí, že přijdou o uhlí dřív než v roce 2030, do kdy je plánována dekarbonizace domácího teplárenství. Přechod na náhradní paliva do roku 2030 však stejně většina tepláren nestíhá, upozorňuje Vondráš.

Analytik dále tvrdí, že očekávaný výpadek ve výrobě elektřiny po odstavení uhelných zdrojů nebudeme schopni v zimních obdobích při nepřízni počasí a vyšší spotřebě pokrýt dovozem. A to i přesto, že Ministerstvo průmyslu na základě svých modelací hlásá opak.

Oběd i pivo v restauraci přestává být v Česku standardem. Ceny v hospodách a restauracích jdou totiž dál nahoru, kam je ženou vyšší daně a personál, který chce přidat. Trend, který z lidového pokrmu a nápoje udělal téměř „luxusnější zboží“ pokračuje systematicky už od covidu.

„Typická česká jídla narostla od roku 2019 téměř o 50 %. Když se podíváte na, dejme tomu, cenu klasického řízku, tak tam se pohybujeme okolo 170 Kč ve městě a o něco níže mimo město,“ vypíchl restauratér Luboš Kastner, člen představenstva Asociace malých a středních podniků. Podražila i obědová menu. 

„My jsme byli mistři světa v meníčkách. Lidé brali oběd za velmi levnou položku. U obědů je tak cenový nárůst nejzřetelnější a na tržbách je tam zároveň největší propad. Přibližujeme se západním zemím, kde meníčka hrají menší a menší roli,“ komentuje Kastner pro SZ Byznys.