Bitcoin je dlouhodobě kontroverzním tématem v ekonomických kruzích. Může ale vůbec centrální banka investovat do tak rizikového aktiva? O tom hovořil hlavní ekonom skupiny Roklen Jan Berka v pořadu Big Deal.

Základní otázkou celého tématu je, zda by ČNB vůbec měla investovat do bitcoinu. Podle Jana Berky je odpověď jasná: centrální banka není běžný investor a musí se řídit jinými pravidly než soukromé subjekty.

"Centrální banka neinvestuje pro dosažení výnosu, ale aby udržela cenovou stabilitu a finanční stabilitu," vysvětluje Berka. To znamená, že musí mít dostatek rezerv, které jsou likvidní a jejich hodnota je relativně stabilní.

Bitcoin je vysoce volatilní aktivum, což je v rozporu s tímto principem. Kdyby ČNB držela významnou část rezerv v bitcoinu a jeho cena prudce klesla, mohla by se dostat do situace, kdy by jí chyběly prostředky k obraně kurzu koruny a stabilizaci trhu.

Michl a bitcoin

Guvernér ČNB Aleš Michl se v minulosti netajil tím, že do bitcoinu investuje. Objevují se tak otázky, zda jeho názory neovlivňují osobní zájmy. Berka ale takovou interpretaci odmítá.

"Nemáme důkaz, že by guvernér Michl skutečně držel bitcoin. Navíc v zahraničí, například v USA, je u centrálních bankéřů běžné, že se od investic drží dál, aby se vyhnuli střetu zájmů," říká Berka.

Pokud by však centrální banka skutečně zvažovala investici do kryptoměn, podle něj by bylo nutné provést hlubší analýzu a zvážit rizika.

Christine Lagarde a „měna zločinců“

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová označila bitcoin za „měnu zločinců“ a tlačí na jeho přísnější regulaci. Berka však tento přístup považuje za zastaralý.

"Je pravda, že bitcoin byl v minulosti využíván k nelegálním transakcím, ale dnes už má pevné místo na finančních trzích a stává se běžnou součástí investičních portfolií," říká.

Centrální banky ale tradičně zůstávají velmi konzervativní. Podle Berky je jejich hlavním cílem udržet stabilitu ekonomiky, nikoliv provádět experimenty s rizikovými aktivy.

5 % devizových rezerv v bitcoinu?

Česká národní banka má devizové rezervy ve výši 3,5 bilionu korun. Pokud by do bitcoinu investovala například 5 % této částky, znamenalo by to nákup kryptoměn v hodnotě 175 miliard korun.

"V současné době má ČNB v rezervách 50 tun zlata, což odpovídá asi 3 % portfolia. Cílem je dostat se na 100 tun, což by mohlo znamenat 5 %. Možná se tedy bitcoin vnímá jako součást širší diverzifikace – 5 % zlato, 5 % bitcoin a zbytek v dluhopisech a dalších aktivech," spekuluje Berka.

Přesto varuje, že kryptoměny jsou stále volatilní. Pokud by se bitcoin propadl o 50 %, znamenalo by to okamžitou ztrátu 87,5 miliardy korun.

Česká republika jako kryptoměnová velmoc?

I když se může zdát, že bitcoin je pro centrální banky okrajovým tématem, Česká republika má v kryptosvětě významné postavení.

"Máme zde jedny z největších světových kryptofirem, silnou komunitu a pořádáme významné konference. V tomto ohledu nejsme žádné ořezávátko," říká Berka.

To by mohlo znamenat, že ČNB by se mohla v oblasti kryptoměn profilovat jako inovativní centrální banka. Pokud by Česká národní banka skutečně do bitcoinu investovala, mohla by vytvořit precedent pro další centrální banky.

"Nemyslím si ale, že by to spustilo lavinu. Většina centrálních bankéřů je velmi opatrná a jejich hlavní starostí je stabilita měny," vysvětluje Berka.

Přesto jde o významný krok, který ukazuje, že kryptoměny už nejsou jen doménou technologických nadšenců, ale začínají být brány vážně i na úrovni centrálních bank.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

5 věcí, které se v článku nedozvíte:

Jak konkrétně by ČNB mohla bitcoin nakupovat a spravovat.
Jaký je pohled zahraničních centrálních bank na kryptoměny.
Jak by mohl bitcoin ovlivnit stabilitu české koruny.
Jaké jsou největší mýty o kryptoměnách a centrálních bankách.
Jaké další kroky ČNB plánuje v oblasti digitálních měn.