Americký Kongres se poslední půl rok bolestivě a zdlouhavě hádal o poskytnutí finanční pomoci několika spojencům v čele s Ukrajinou. Celé drama nakonec ale vyšumělo. Z nového předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona i z exprezidenta Donalda Trumpa se nakonec vyklubali daleko menší „potížisté“, než jak se dosud prezentovali.

Původně to vypadalo jenom jako bizarní sešlost na bizarním místě z bizarního důvodu. Nicméně věc záhy vzbudila nebývalý rozruch v pobouřených řadách katolické církve.

Němečtí Romové, jsou-li označeni za cikány, cítí se uraženi podobně jako Židé, když někdo o nich mluví jako o židácích. Nelze si totiž nevybavit nacistický holocaust. Přesto, tak soudí německý romský aktivista Gianni Jovanovic, si jazyk, aniž by měl ambici urážet, dál drží takový pojem jako kupříkladu cikánská pečínka. Připomíná, že si po staletí na takové pečeni pochutnávali nejen Romové.

Nenechám zemi populistům, řekl na volebním kongresu ODS Petr Fiala. Bohužel neřekl, jak to chce udělat, když má tak nízkou podporu.

Zrušením druhého hradního setkání, které se týkalo změn důchodů, hnutí ANO definitivně hodilo vidle do jakékoliv dohody o důchodové reformě z dílny ministerstva práce a sociálních věcí. Jen pro připomenutí, ta řeší nedostatek peněz na důchodovém účtu především prodloužením věku odchodu do důchodu.

Koaliční strany teď kazí vládnutí malichernými spory. A zase ty důchody. Aby se extrémisté nedostali do vlády. Křest jako řemen. Kterak nediskriminovat nás učí Španělé.

Změny v zákoníku práce představené ministrem Marianem Jurečkou jsou víc než obsahem pozoruhodné koaliční přestřelkou kolem nich. Která navíc není jediná a nevěstí nic dobrého pro zbytek vládnutí kabinetu Petra Fialy.

Deník The New York Times spolu s agenturou Sienské univerzity organizovaly průzkum veřejného mínění, aby zjistily, jak se nyní, po 4 letech prezidentování Joea Bidena, změnil postoj voličů k výkonu jeho předchůdce Donalda Trumpa. S výsledkem dotazovací akce určitě nebyly spokojeny.

Pokud se někomu pletou soudní spory Donalda Trumpa, pak není divu. Na svém začátku je další kauza, sice pro exprezidenta možná méně nebezpečná než jiné, ale o to více vypovídá o Americe jako takové, a o té dnešní zvlášť.

Co vlastně vysílá do světa někdejší ČSSD víc než dva roky poté, co vypadla z Poslanecké sněmovny? Snad jen že se přejmenovala na Sociální demokracii, ve zkratce SOCDEM, vede ji takřka neviditelný předseda a její voličská podpora zůstává pod pětiprocentní hranicí.