Tenhle příběh je sice skoro dvacet let starý, ale je to pro mě vzpomínka, kterou mám hodně ráda. Kdysi dávno dávali na Nově, na konci zpráv, naše oblíbená zvířátka, vzpomínáte si? Mě pokaždé napadlo, že sestříhají dokument, který je o něčem úplně jiném, namluví k němu vtipný komentář, my se zasmějeme a zapomeneme na katastrofy, na které jsme koukali během zpráv.

Vážně! V Kolíně na Zálabí se stal zázrak! V sobotu jsem šla s naším drsnosrstým jezevčíkem Baxíkem pro noviny a všimla jsem si - ono si ani nešlo nevšimnout - vykopnutého odpadkového koše na hlavní cestě ke kolínskému lesoparku Borky. Odpadky se samozřejmě vysypaly a válely se kolem vykopnutého koše.

Je to už pár let, co mě napadlo, že máme v Kolíně málo soch. Myslím soch lidí, soch, které jsou „zasazené“ do ulic, jsou součástí města, žijí v Kolíně s jeho obyvateli.

Letos v dubnu to bude deset let. Budu své obdivovatelce říkat Pětka. Proč Pětka, to se dozvíte na konci. Pětka mě tehdy požádala o přátelství na facebooku. Že prý je moje čtenářka a moje knihy miluje. Neměla jsem důvod jí nevěřit, protože podobné žádosti o přátelství dostávám od svých čtenářek i čtenářů pravidelně.

Tenhle příběh mi vypravoval kamarád Pavel, se kterým občas jedu z Prahy, vystoupím v Kolíně a on pokračuje do Pardubic. Tak, Pavle, máš slovo!

Některým mužům říkám metodici. Že jste o tom nikdy neslyšeli? Ani jste nemohli. Muži metodici totiž tají, že jsou metodiky, a jejich ženy tím pádem nevědí, že mají doma muže metodiky a jsou přesvědčeny, že mají doma nemehla, které radši o žádnou domácí práci nežádají, protože už mají vyzkoušené, že nadělají víc škody než užitku.

Pokaždé, když vidím v televizi Emílii Vášáryovou, vzpomenu si, jak jsme na podzim v roce 2000 zkoušeli v Činoherním klubu hru, Návrat do pouště, kde paní Milka, jak jsme jí všichni říkali, hrála sestru Petra Nárožného.

Moje minulé vypravování má tuhle únorovou tečkou. Jenom vám krátce připomenu, o co minulou neděli šlo. Kamila, stejně stará se mnou, kterou znám čtyřicet let, mi dala před Vánoci „dárek“ s datem spotřeby do července 2005. Chcete vědět, jak to dopadlo? Tak poslouchejte!

Možná to znáte. Někdo vás nepříjemně překvapí a ne jednou, a vy se s ním stejně pořád scházíte, sice ne často a maximálně na kafe, ale scházíte se s ním, jako byste čekali, až se stane něco, co tenhle podivný vztah ukončí.