- Podcasty
- Jihočeské nebe
Poslechněte si podcast: Český astronom Zdeněk Kopal byl jedním z expertů, kteří v Americe připravovali projekt Apollo
Nejvýznamnější český astronom Zdeněk Kopal okouzlil svět vědy už jako gymnazista. Pak studoval na Univerzitě Karlově, kde se věnoval nejen astronomii, ale také numerické matematice. Své znalosti zúročil a získal stipendium nejprve na univerzitě v anglickém Cambridge, posléze na americkém Harvardu.
Jihočeské nebe
O hvězdách, planetách a vesmíru, který nás obklopuje.
Měsíc na jeho obvyklé cestě, jen dvě planety, ale také meteorický roj nabízí noční květnová obloha
S postupujícím květnem se otepluje, a tak si mnozí lidé rádi posedí déle venku a zvednou oči k nebi. Co uvidí? Především Měsíc. Nejnápadnější těleso na noční obloze míří k novu, kterého dosáhne 15. května, úplněk nastane 23. května.
Erupce na Slunci mohou díky novému dalekohledu lidé vidět na vlastní oči z budějovické hvězdárny
30 tisíc lidí ročně navštíví hvězdárnu a planetárium v Českých Budějovicích. Chodí sem jednotlivci, ale také školní výpravy, kterým astronomové nabízejí například program o planetách a souhvězdích na naší obloze.
Astronom Zdeněk Kopal publikoval první odborné články už v patnácti letech. Zaujaly i v zahraničí
Na duben připadá řada kosmonautických a astronomických výročí. 12. dubna 1961 vzlétl jako první člověk do vesmíru Jurij Gagarin a dvacet let po něm odstartoval první americký raketoplán. 24. dubna byl vypuštěn Hubbleův kosmický dalekohled.
Planety se schovaly, v dubnu uvidíte na obloze jen Jupiter. Měsíc je na další cestě k úplňku
Co můžete pozorovat na dubnové obloze? Podle jihočeské astronomky Jany Tiché toho vlastně mnoho není. Měsíc pokračuje na své pouti, druhého dubna dosáhl poslední čtvrti, osmého dubna byl v novu, patnáctého doputuje do první čtvrti a čtyřiadvacátého nastane úplněk.
Co je Pluto, když ne planeta? Astronomové nakonec vymysleli úplně novou kategorii vesmírných těles
Když v roce 2006 Mezinárodní astronomická unie vyřadila ze seznamu planet Pluto, stála před otázkou, kam těleso nově zařadit. Jednalo se i o diplomatický problém, protože Pluto bylo jedinou planetou objevenou na americkém kontinentě.
Pluto bylo skoro 80 let označováno za planetu. O status ho připravil pražský protokol
Dlouhá léta se žáci ve školách učili, že sluneční soustava má devět planet. Devátou planetou bylo Pluto, které objevil americký astronom Clyde Tombaugh v roce 1930. Jenže v roce 2006 Pluto planetou být přestalo.
Poslední neděle v březnu přináší změnu času. Je to pozůstatek doby, kdy bylo třeba šetřit svíčkami
Přechod ze středoevropského času na letní středoevropský je vždy stanoven na poslední neděli v březnu. Letos nás tedy čeká 31. března. Čas se posouvá ve dvě hodiny v noci o hodinu dopředu, na třetí hodinu. Objektivní důvody k tomu ale už moc nemáme.
Poslední člověk na Měsíci měl prarodiče z jižních Čech. Do vesmíru bral i československou vlajku
Dosud posledním člověkem, který kráčel po Měsíci, byl Eugene Cernan. Americký astronaut se narodil v březnu 1934 česko-slovenským rodičům. Babička a dědeček z otcovy strany byli emigranti z Vysoké nad Kysucou, zatímco matčin otec pocházel z Borovan v okrese Písek a matčina matka z Nuzic nedaleko Týna nad Vltavou.
Jarní rovnodennost nastává koncem března, od toho okamžiku jsou dny delší než noci
Březen je měsícem jara a na jeho konci nastává jarní rovnodennost. Obvykle se uvádí datum 21. března, ale jak připomíná astronomka Jana Tichá, přesný okamžik se posouvá. Letos jarní rovnodennost nastane 20. března ve 4:06 hodin středoevropského času.