Proti klíšťové encefalitidě je očkováno 46 procent Jihočechů, celorepubliková proočkovanost je ještě o něco nižší, pohybuje se kolem čtyřicet procent. Znamená to, že více než polovina lidí se proti „klíšťovce“ nechrání. Přitom neexistuje jiný způsob obrany a virové onemocnění přenášené klíšťaty může mít pro člověka až devastující následky. Potvrzuje to praktický lékař z Českých Budějovic Ivo Petrášek.

Existuje třináct vyjmenovaných faktorů, které v určité intenzitě nebo kombinaci dělají z pracoviště rizikové místo a z naší práce činnost, která může poškodit zdraví. Primář oddělení pracovního lékařství při českobudějovické nemocnici Aleš Hejlek uvádí, že mezi nejčastější rizikové faktory u nás patří přetěžování svalových skupin, zejména horních končetin. Dále třeba vibrace, ale také prach a hluk.

Farmaceut Josef Suchopár už v magazínu Zdravíčko připomněl, že čaje a ovocné šťávy nejsou vhodné k zapíjení léků. Čaj, černý i zelený, účinky léčiv tlumí. Naopak džus, zvlášť grapefruitový a pomelový, účinky nebezpečně zvyšuje. Tablety bychom proto měli zapíjet jen čistou vodou. A co třeba káva?

Specialistou na lékové interakce je farmaceut Josef Suchopár. V pořadu Zdravíčko připomíná, že je velmi důležité, abychom své léky užívali správně. Nejspíš nás to ani nenapadne, ale zásadní vliv má třeba to, čím tablety zapíjíme.

Pracovní lékařství zkoumá nemoci ve vztahu k našemu pracovnímu prostředí, k podmínkám profese a k její náplni. Každý člověk je ale jiný, a tak do hry vstupují i čistě individuální faktory. To, co se jednoho skoro nedotkne, druhému škodí. Jak se posuzuje, která práce je riziková, v magazínu Zdravíčko vysvětluje Aleš Hejlek, primář oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice.

Historik a filolog Václav Grubhoffer z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se mimo jiné zabývá dějinami medicíny. V magazínu Zdravíčko popsal metody léčby z 16. až 19. století. Někdy mohou působit úsměvně, jindy právě naopak...

Endoskopie v trávicím ústrojí, tedy vstupování do něj existujícími tělními otvory bez nutnosti řezat, se v českobudějovické nemocnici prováděla už v 70. letech minulého století. V 80. letech došlo i na složitější výkony s využitím kombinace různých vyšetřovacích metod. A v roce 1998 se internistka Olga Shonová zasloužila o vznik samostatného gastroenterologického oddělení.

V Česku roste počet lidí nakažených černým kašlem, tuberkulózou nebo záškrtem. U černého kašle už se dá mluvit o epidemii. Čísla u tuberkulózy tak vysoká nejsou, protože k nakažení vede až dlouhodobý kontakt s nemocným s otevřenou formou choroby a také narušená vlastní imunita. Záškrt se ale šíří velice snadno a objevil se u nás znovu po 27 letech.

Umrtvení pod ultrazvukem nebo také ultrazvukem navigovaná blokáda, to jsou názvy pro jednu z moderních metod anestezie. Umožňuje zpřesnit místní znecitlivění i při velkých operacích, a to pomocí známého sona. Princip je jednoduchý a šetrný k pacientově zdraví, ale ne každý ho umí. Tuhle „vyšší dívčí“ ovládají lékaři písecké nemocnice a už roky v ní školí své kolegy z celé republiky.