Jak vnímá válku na Ukrajině Milan Švrčina, bývalý učitel matematiky a fyziky a nyní na frontě aktivní člen Mezinárodní legie, samostatného 1. praporu pod pozemními vojsky Ukrajinské armády?

Antisystémová hnutí nahradila během dekád u nás dříve rozšířená hnutí extrémně pravicová. Jejich představitelé nevěří v demokracii a vyjadřují obdiv autoritářským režimům jako tomu ruskému. Antisystém tak zcela zastínil tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty.

V době probíhající ruské agrese spustil Vladimir Putin výraznou politickou změnu. Navrhl jmenovat Andreje Belousova ministrem obrany místo Sergeje Šojgua, který na tomto postu sloužil od roku 2012. Podle spisovatele a publicisty Jefima Fištejna je ale ještě významnější změna ve funkci tajemníka Bezpečností rady Ruské federace, kam na místo Nikolaje Patruševa nastupuje právě Šojgu.

Environmentální a sociální psycholog, spisovatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl se zabývá nejen tím, jak lidé žijí v souladu s přírodou, ale například i tím, jak naše společnost přistupuje k ochraně životního prostředí.

Aktivisté z dosud neznámé skupiny Akademici*čky proti apartheidu tlačili na Univerzitu Karlovu, aby se „zbavila“ expertky na Blízký východ Ireny Kalhousové. „Je to doba, která v zásadě komukoli umožňuje, aby se dostal do veřejného diskursu, což je v zásadě pozitivní. Druhá věc je, že je to zároveň meč se dvěma ostřími, takže to někdo může zneužívat,“ komentuje zahraniční novinář a bývalý zpravodaj České televize na Blízkém východě Jakub Szántó.

Nejnovější prognóza OSN předpokládá, že Rusko bude mít v roce 2100 o 34 milionů lidí méně než dnes. „Je to ale srovnatelné s některými dalšími zeměmi v postsovětském prostoru a především na západním Balkáně, v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře a jsou i další země, které s velkou pravděpodobností čeká ještě větší procentuální propad počtu obyvatelstva,“ tvrdí demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Uvítal bych, aby byli západní politici víc odvážní. Kdyby to byli víc státníci než sběrači lajků na sociálních sítích, ale žijeme v situaci, ve které žijeme,“ říká bývalý diplomat a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek s tím, že demokracie není dokonalý systém, ale lepší prostě nemáme.

Celý svůj profesní život se věnuje kulturní diplomacii, vystudovala mezinárodní vztahy a antropologii a je ředitelkou všech Českých center ve světě. Jak Jitka Pánek Jurková představuje cizincům naši zemi? A podle čeho se rozhoduje, kde české centrum založit?

Rafah na jihu Gazy je posledním místem zatím odkládané izraelské vojenské operace a také místem s obrovskou koncentrací civilistů. „Pokud nebude hodnověrný plán evakuace civilistů – a takový při tak velkém množství lidí neexistuje –, tak hlavním důvodem stálého izraelského proklamování a neakce je, že není jasné, co by mělo následovat. Navíc je to velmi nebezpečné i pro izraelské vojáky, kde budou asi velké ztráty,“ říká analytik Oldřich Bureš.

Vykopával masové hroby, zatýkal osnovatele vraždění a svědčil proti nim, vyslýchal pozůstalé, díval se do očí válečným zločincům. Co vidí v očích Vladimíra Putina, i když jsou to pohledy zprostředkované obrazovkou počítače nebo televize? Co s ním udělaly záběry teroristického útoku Hamásu na civilisty v Izraeli? A viděl u některých zatýkaných pokoru, nebo to se u nich nenosí? Moderuje Barbora Tachecí. Pořad vysíláme v repríze.