Volby do Evropského parlamentu jsou jedním z možných lákadel pro ruské vlivové operace. Proč? Europoslanci do značné míry určují směr, jakým se ubírá politika 27 zemí. Také na nich bude záviset, zda bude Unie dál pomáhat Kyjevu čelit ruské agresi. „Evropské volby jsou jedním z dílků celé skládačky. Hlavní cíl, který Rusové vidí, je průběh a výsledek války na Ukrajině,“ říká v nejnovější epizodě Bruselských chlebíčků analytička Veronika Víchová.

Už za měsíc se konají volby do Evropského parlamentu. V Česku dominuje politickým debatám téma migrace a spor o nedávno schválenou azylovou reformu EU. Dalo se to čekat, shodují se autoři podcastu Bruselské chlebíčky v dalším předvolebním díle. Jednoduchá a zkratkovitá hesla o zastavení migrace a zrušení migračního paktu měly opoziční strany v programech už od počátku. Mimo to se kampaň nese na zelené vlně a odporu proti Green Dealu. A jak je to jinde v Evropě?

Na starosti už měl vyjednávání brexitu, společné nákupy plynu a nově také naplňování Zelené dohody pro Evropu. Slovenský eurokomisař a aktuálně i výkonný místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič je jedním z nejdéle sloužících eurokomisařů – v unijní exekutivě je už 15 let. A v podcastu Bruselské chlebíčky prozrazuje, že by chtěl pokračovat i v dalším funkčním období. „Pokud by byl zájem a prostor, abych pokračoval, jsem připravený ucházet se o důvěru,“ říká Šefčovič.

Premiér Petr Fiala (ODS) zavítá tento týden do Bílého domu na jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Jeho nástup do čela Spojených států v roce 2021 vyvolal v Evropské unii velké naděje na zlepšení transatlantických vztahů po jejich výrazném ochlazení za předchozí vlády Donalda Trumpa. Odborník na Severní Ameriku Jan Hornát se domnívá, že evropská očekávání spojená s Bidenem se do značné míry naplnila, i když ne úplně. A ještě chmurnější vize má do budoucna.

Evropská unie ztrácí konkurenceschopnost ve většině oblastí průmyslu. V novém díle podcastu Bruselské chlebíčky o tom mluví Ivan Hodáč, který v Bruselu řadu let působil jako tajemník Asociace evropských výrobců automobilů a pohyboval se i ve filmovém či potravinářském průmyslu. „Dlouho jsme to téma podceňovali a teď se konečně dostalo na stůl. Nemůže za to ale jen poslední Evropská komise, to bych jí křivdil,“ dodává.

Evropská unie to není jen Brusel, Praha nebo Berlín. Jsou to i regiony, na jejichž rozvoj dává miliardy eur. Jedním z krajů, který patří u nás k největším příjemcům unijních dotací, je ten Moravskoslezský. Bruselské chlebíčky se proto vypravily přímo do Ostravy zjistit, jak tento region z evropských peněz těží a jestli tam pomáhají měnit i pohled na unii. „Jsme skeptičtější, ale vidím pozitivní trend,“ říká Daniel Konczyna, jeden z hostů veřejné debaty v centru Pant.

Pod bruselským Atomiem se konal historicky první jaderný summit. Zúčastnili se ho představitelé z téměř 40 zemí celého světa. Energie z jádra zažívá nejpozději od ruské invaze na Ukrajinu renesanci. Do diskuse ale promlouvá více okolností, třeba geografické podmínky, které neumožňují rozvoj obnovitelných zdrojů. Ne všechny země ovšem sdílí nyní převažující jaderný optimismus, který opanoval Evropskou unii.

Do evropských voleb zbývají necelé tři měsíce. Většina českých stran a koalic už zveřejnila alespoň část svých kandidátek a některé i svůj volební program. Autoři Bruselských chlebíčků si k nim proto už podruhé sedli a vybaveni spoustou zákulisních informací rozebrali nejzajímavější jména a momenty na kandidátních listinách, v kampaních a programových dokumentech. Našli v nich i několik ukrytých poselství pro politické konkurenty.

Bývalý prezident Ukrajiny Petro Porošenko i lotyšský ministr zahraničí Krišjānis Kariņš nadšeně vítají českou iniciativu na nákupy munice mimo Evropskou unii. Podle Kariņše se s nimi mělo začít už mnohem dříve. „Odpor proti nákupům mimo Evropu se zhroutil, protože si všichni uvědomili, že jinak zde bude problém, což my jsme věděli už před rokem,“ říká Kariņš ve speciální epizodě podcastu Bruselské chlebíčky, která vznikala na Kongresu Evropské lidové strany v Bukurešti.