Klacík z mraveniště nebo ostřice z bažin, i to byly dobroty, kterými si jídelníček vylepšovaly venkovské děti. My zůstaneme u tradičnějšího receptu.

Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření přiblíží některé z májových pranostik a přidají recept na králíka s bůčkem a uzenými žebry.

Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření připomenou, že na jaře měli napilno nejen hospodáři, ale i hospodyně. Řada prací byla jejich starostí. A k tomu musely ještě stačit něco dobrého nachystat v kuchyni. Třeba koláč se slaninou.

Hlavní roli v Kuchařském čarování tentokrát hraje chřest neboli špargl. Kromě něj se bude kulinář Petr Stupka věnovat i domácímu mlékárenství. Prozradí, jak udělat třeba dobrý tvaroh.

Co umí jarní mrazy, příroda už ukázala. Obavy budily i v dobách našich babiček. Připomeneme ledové muže a posilníme se pečeným králíkem na česneku.

Kynuté kohoutí hřebeny jsou pečené z překládaného těsta, ze kterého třeba ve Francii dělají croissanty. Tyhle hřebeny jsou po upečení na povrchu lehce křupavé, ale uvnitř měkké a nadýchané jako peřinka, a provoněné kořením, které se skrývá v makové a ořechové náplni. Pekla je Dagmar Talášková z Ostravy.

Také vás učili, že u jídla se nemluví? Plútarchos z Chairóneie už před 2500 lety napsal: U jídla se musí mluvit! Sníst pokrm beze slova je vlastní pouze vepřům.

Jedním z nejoblíbenějších salátů v Česku je hlávkový. Ten pěstovaný venku je většinou robustnější a má výraznější chuť. Některé kousky mohou dosahovat hmotnosti až půl kilogramu. Dobrou kvalitu salátu lze poznat podle sytě zelených vnějších listů a pevné hlávky.

Soutěžní recept: Kohoutí hřebeny plněné mákem a ořechy upekla Dagmar Talášková; Rada z etikety: Smí se u jídla mluvit?; Zajímavost: Hlávkový salát znali už v 16. století.

Od Vladimíry Jakouběové a Jaroslava Hořeního se dozvíme, jak se v dobách našich babiček zdobily cukrovinky a dorty a jak se připravoval sirup z fialek.