Osada Světví (německy Gschwendt) se nachází zhruba 1,5 kilometru severovýchodně od Horní Stropnice na Českobudějovicku. První písemná zmínka o Světví pochází už z roku 1279, kdy Albert ze Stropnice vesnici věnoval klášteru ve Zwettlu.

Když se člověk zastaví v Radkově u Telče na pomezí Jihočeského kraje a Vysočiny a zadívá se na věž kostela svatého Bartoloměje, možná ho na první pohled nenapadne, kolik paměti se v ní skrývá. Právě tam, pod klasicistní helmicí a cibulí střechy, se otevírá příběh ohně, války i znovuzrození.

Původně gotický kostel svatého Michaela Archanděla v Horní Pěně na Jindřichohradecku získal dnešní podobu barokními úpravami z let 1725 a 1726. Nad krajinou tu po staletí zní čtveřice hlasů, které – každý po svém – vyprávějí příběhy víry, paměti i lidské vytrvalosti.

Mezi dominanty Starého Města pod Landštejnem na Jindřichohradecku patří gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, vystavěný nákladem pánů Krajířů z Krajku v letech 1495 až 1514. Před kostelem stojí mohutná zděná hranolová třípatrová zvonice, ve které se nachází starobylý zvon Svatá Maří Magdaléna.

V otevřené věžičce obecní kaple svatého Václava v Dobronicích u Chýnova na Táborsku se nachází památný zvon z roku 1798. Je zasvěcen svatému Floriánovi a jeho autorem je budějovický zvonař Josef Perner mladší. Po restaurátorské obnově se tento zvon v roce 2025 vrátil do pravidelného provozu a zní v hlavním tónu a2.

V seriálu o zvonech českobudějovické diecéze se vypravíme do Bezděkova na Klatovsku. Mezi dominanty této malebné obce patří areál kostela sv. Ondřeje se samostatně stojící zvonicí a přilehlým hřbitovem.

Hřbitovní kostel sv. Václava v Jindřichově Hradci je zmiňován v písemných pramenech už k roku 1399. Je gotického původu, po roce 1608 byl poničen a posléze obnoven. V průčelí kostela je nevelká hranolová věž, která byla roku 1878 v patře přestavěna na osmibokou. V současnosti se v ní nachází jeden památný zvon na ruční zvonění.