Polsko má obavy z šíření slintavky a kulhavky a na hraničním přechodě v Náchodě proto zavádí nové kontroly nákladních automobilů nad 3,5 tuny. Je to jediné místo na česko-polské hranici, kde Polsko k takovému opatření sáhlo a dopravci s rizikovým nákladem musí projet právě tímhle místem.

1. ročník Novopackého šutráku se konal v hotelu Centrál v Nové Pace. Ústředním tématem bylo výročí 80. let od konce 2. světové války. Soutěžní výstava nabídla bohatou přehlídku prací domácích i zahraničních modelářů. Návštěvníci viděli desítky propracovaných modelů letadel, bojové techniky, lodí, automobilů i diorámat, která přibližují historické i současné události.

Dnes už dvaadevadesátiletý pamětník popisuje dramatické i úsměvné okamžiky z počátku května roku 1945 - od zásahu německé hlídky přes příchod sovětských vojáků až po první oslavy svobody. Reportáž je první z třídílné série vzpomínek natočených reportérkou Adélou Kavříkovou k osmdesátému výročí konce druhé světové války.

Polsko od 5. května až do odvolání zavádí preventivní kontroly na hraničním přechodu Náchod - Kudowa Słone. Důvodem je riziko zavlečení slintavky a kulhavky.

Řidiče v Trutnově čekají v následujících dnech komplikace hned na několika místech současně. Na Výšince a v Mladých Bukách opravuje Ředitelství silnic a dálnic silnice první třídy a k tomu se přidávají další omezení. Jejich přehled má připravený reportérka Kateřina Kohoutová.

Opočno nechá zrestaurovat dva válečné hroby a upraví také jejich okolí. Podle vedení města má obnova pietních míst uchovat jejich historickou hodnotu a zároveň vzdát úctu obětem válečných konfliktů.

Je to pozoruhodnost, která není až tak známá - na svazích Krkonoš volně roste 26 památných stromů. Tito věkovití velikáni nejsou jen ozdobou horské krajiny, odborný průzkum prokázal, že mají důležitý význam i jako domov mnoha vzácných živočichů. A tak se o ně Správa Krkonošského národního parku také náležitě stará. Co všechno taková péče obnáší?

Obyvatelé Výravy na Královéhradecku dostali během dubna vlastní nádoby na třídění odpadu. Obec za ně zaplatila přes půl miliónu korun a evropská dotace pokryla sedmdesát procent nákladů.

Pevnost Josefov v Jaroměři na Náchodsku slaví 245 let od svého zrodu. Císařská komora odkoupila v roce 1780 vesnici Ples i s přilehlým okolím a Josef II. rozhodl o výstavbě tehdy přísně utajovaného pevnostního města. Strategicky významné návrší nad řekou Metují museli místní opustit a 1. května 1780 se na loukách u soutoku Metuje s Labem začala pevnost vyměřovat.