- Podcasty
- Jak to bylo doopravdy
Poslechněte si podcast: Zpátky do Evropy. Co pomyslný návrat obnášel a co mu předcházelo?
Změny, které nastartoval listopad 1989, se týkaly takřka všeho, v čem lidé žili a jak fungoval totalitní stát. Po dlouhých čtyřiceti letech Československo zásadně změnilo, otočilo také svou zahraniční politiku a cílem bylo dostat se znovu mezi demokratické státy. Jedno z hesel bylo „Zpátky do Evropy“, zdánlivě jednoduchý cíl – alespoň pohledem na mapu –, ale ve skutečnosti to trvalo velmi dlouho.
Jak to bylo doopravdy
Odhalujeme mýty, polopravdy, dezinformace či lži z naší historie.
Pražské matky protestovaly kvůli ekologii a obavám o život dětí. A měly štěstí, míní historička
Životní prostředí bylo jedním z neuralgických bodů komunistického státu. Všem šlo jen o ekonomiku a plnění „pětiletek“ – a tak se v oblastech, jako byly severní Čechy, severní Morava, východní Slovensko nebo Praha, nedalo žít, občas ani dýchat. Československo se stalo předmětem kritiky, a to i té mezinárodní. Nejen ze Západu, ale své výhrady nám důrazně sdělovali i sousedé a soudruzi z východního bloku.
Druhá republika měla být z naší historie raději vymazána, míní historik
Druhá republika trvala jen několik měsíců – od konce září 1938 do poloviny března 1939 –, přesto nejde o období dějin, na které vzpomínáme zrovna s nadšením. „Nešlo sice o zásadní změnu politického režimu jako po únoru 1948, ale o kvalitativně jiné období než předcházející,“ říká historik a politolog Stanislav Balík.
Estébáctví se dědilo z otce na syna. Příkladem a obrazem totality jsou oba Prchalové, míní historik
Státní bezpečnost (StB) komunistického Československa nebyla jen klasickou zpravodajskou službou. Její zaměření souviselo s politickým zadáním vládnoucí KSČ. Jejich běžnou praxí byly manipulace a provokace a nebylo nic výjimečného, když se vedle otce objevil syn, jako tomu bylo v případě staršího a mladšího Antonína Prchala.
Převrat v únoru 1948 začal mnohem dřív, možná už podpisem smlouvy se Sovětským svazem, říká historik
Zásadním dnem v komunistickém kalendáři byl 25. únor 1948, označovaný jako „Vítězný únor“. Den, který byl považován za začátek éry komunistického státu. Podrobnějším studiem dění ale dojdete k závěru, že rozhodnuto bylo dřív.
Příběh prvorepublikové atletky Zdeny Koubkové, která se stala mužem
Ženský sport v období první republiky byl do jisté míry na okraji zájmu společnosti, stejně jako tomu bylo v dalších státech. Ženy se přece měly zabývat jinými činnosti. Přesto se objevil mimořádný talent. Zdena Koubková byla dokonce držitelkou světového rekordu. Ale ve sportovní historii jako by neexistovala.
Bydlel v pražském Faustově domě opravdu proslulý doktor Faust?
Otevřeme-li turistického průvodce Prahou, dočteme se o proslulém Faustově domě na pražském Karlově náměstí. A ve Starých pověstech českých od Aloise Jiráska najdeme pověst a příběh o údajném doktoru Faustovi.
Byli bychom příliš krutí, kdybychom Rudolfa II. označili za pouhého podivína, myslí si historička
Když v roce 1951 natočil Martin Frič film Císařův pekař a Pekařův císař, dostal se Rudolf II. Habsburský do povědomí širšího publika. Popisuje tam jeho zálibu v umění, ezoterice a okultních vědách. Rudolfínská Praha je pak přímo pojem, kterým dodnes označujeme období, kdy bylo hlavní město centrem evropského dění. Byl ale Rudolf II. jen nějaký podivín, nebo se zasloužil o rozvoj celého císařství?
ČST vysílala socialistický fungující svět. Ve skutečnosti nefungovalo nic, popisuje historik
Když začala v roce 1953 vysílat Československá televize (ČST), byla to velká událost. Malé černobílé obrazovky se staly magnetem pro diváky. Komunistický stát si toho byl velmi dobře vědom a tak se televize stala, stejně jako tehdejší další sdělovací prostředky, nástrojem mocenské ideologie. Její historie v době komunistického státu ovšem nebyla tak jednoduchá, právě druhá polovina 60. let je spojena s do té doby nebývalými vizemi. Zlom přišel až s nástupem normalizace.
Byl prezident Masaryk potomkem Habsburků? Bez srovnání DNA to vyloučit nemůžeme, odpovídá historik
Životním krédem „prezidenta zakladatele“, jak se TGM říkalo, bylo hledání pravdy. Ostatně – sám se ve svém životě několikrát při hledání pravdy „proti proudu“ postavil. Poslechněte si reprízu pořadu.
O „nepolitické politice“ mluvil Václav Havel pouze ve dvou předlistopadových textech, říká Pithart
5. října 1936 se v Praze narodil Václav Havel: dramatik, disident, kritik komunistického režimu. Po jeho pádu se stal prezidentem Československa a později i České republiky. Václav Havel je považovaný za autora konceptu nazvaného „nepolitická politika“ a je také kvůli němu kritizován. Ale byl skutečně Václav Havel tím, kdo tento pojem použil jako první, nebo je to jinak?