- Podcasty
- Houpačky
Poslechněte si podcast: Znovu učíme děti, že můžou spolužákovi dát ruku na rameno, říká terapeutka o situaci ve školách
„Před pandemií jsme s dětmi nejčastěji pracovali na vztazích ve třídě, řešili jsme různé spory a podobně. Teď se nám stává, že je v kolektivu i pět dětí, které jdou do úzkosti v momentě, kdy jen mají před ostatními říct, jak se mají,“ říká Aneta Zápotocká, terapeutka a lektorka primární prevence organizace Magdaléna.
Houpačky
Houpačky jsou magazín pro aktivní rodiče, který každý týden nabízí diskuse o dětech, mateřství, otcovství, rodině a životním stylu s lékaři, psychology, poradci i rodiči, kteří vypráví své příběhy.
Nedaří se kojení? Nebojte, nejste v tom sama, uklidňují mámy
Do Houpaček si Martina Poliaková pozvala mámy Marcelu a Terezu a povídaly si o svých zkušenostech s kojením. Shodly se, že je to jedno z nejdůležitějších témat prvních měsíců mateřství, ačkoli je při přípravách na příchod miminka většinou v mírném zákrytu za porodem. Případné komplikace se pak řeší ve stresu a mohou vést k pocitům selhání.
„Bude se ti trochu stýskat a je to tak v pořádku.“ Jak připravit děti na tábor nebo školu v přírodě?
Léto je mimo jiné i časem odloučení dětí od rodičů, obdobím táborů a odjezdů z domova na delší čas. „Je dobře, když si dítě ověří, že i jinde než doma se může mít fajn. Pokud ale už dopředu avizuje, že jet nechce a že ví, že to nezvládne, nenuťte ho,“ říká psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek.
Nečekejte, až se porodnická zařízení dokonale změní k lepšímu. Když víte, jak to chcete, udělejte to
„Dobrý porod je takový, po kterém se matka cítí dobře, což ovlivňuje i její dítě. Dobrý porod může být jakýkoli,“ říká Petra Sovová, zakladatelka Hnutí za aktivní mateřství. „Může to být císařský řez, může to být i situace, po které matka nebo dítě potřebuje intenzivní péči. Jde o to, jak probíhá komunikace, jak je nebo není nabízena a kdo a jak matku procesem provede.“
Kdyby si děti mohly samy budovat svoje okolí, bylo by plné bludišť a skrýší, říká sociální geograf
Prostor ideálního dětského hřiště by měl obsahovat tzv. volné věci, to se ví už od 70. let minulého století. „Věci, které můžou děti vzít a někam přesunout, nakládat s nimi, jak chtějí. Na hřištích v u nás tyhle věci většinou úplně chybí,“ říká Daniel Kaplan.
„Nemám tě rád!“ často u dětí znamená „Prosím, pojď ke mně blíž, není mi dobře.“
„Nenávist je emoce, kterou u svých dětí těžko snášíme. Ale ať už chceme, nebo ne, přichází a dítě ji prožívá. Období vzdoru je zdravé a fyziologické. Je dobře, že přichází. Jde jen o to, co s ním my jako rodiče uděláme,“ říká Kateřina Králová, speciální pedagožka, lektorka a autorka Nevýchovy.
Odklad první třídy nikomu dětství neprodlouží, rodiče si ho často vynucují zbytečně
„Dítě mezi pátým a šestým rokem dozrává k tomu, aby se chtělo učit. Je dobré tenhle okamžik nepromeškat, což se u neopodstatněných odkladů stává. Pro dítě, které zůstává o rok déle v mateřské škole, je to degradující, ztráta času. Odklady si vynucují hlavně rodiče, kteří mají obavy z toho, co je čeká v první třídě,“ říká Lenka Kocumová, ředitelka 54. mateřské školy Plzeň.
Co dětem přináší do života skaut? Dal mi kamarády, příležitosti a pocit odpovědnosti, říká jeho člen
„Vyrůstat ve skautském oddíle znamená chopit se šance žít naplno. Být aktivní a najít vlastní místo ve světě.” To se píše na stránce skauti.cz v záložce Proč se stát skautem. Co dítěti může dát skautství? „Skaut mi přinesl do života kamarády a příležitosti,” říká v podcastu Houpačky Aleš Vitinger, který se skautem vyrostl a později v něm i vedl oddíl.
Když zazvonil telefon, byla to naprostá euforie, říká Klára, kterou dělí krok od adopce miminka
„Věděli jsme, že je to holčička a že jsou jí tři týdny a že je momentálně u přechodné pěstounky,“ říká Klára Vohrnová. S manželem se po šesti letech pokusů o vlastní biologickou rodinu rozhodli pro pěstounství a následnou adopci malého dítěte. Dnes mají tříměsíční dceru.
Umět říct svůj názor a nepotřebovat lidi urážet, i to nás má učit škola, říká psycholožka
„Děti se soužití s někým, kdo je jiný, musejí učit. Problém jsou rodiče, kteří mají pocit, že jejich dítě se tohle učit nemusí a že je na státu, aby „jiným“ dětem zajistil segregované vzdělávání s následným uplatněním v chráněných dílnách,“ říká Kristina Březinová, psycholožka z Národního pedagogického institutu.
Míváme propady, kdy si říkáme, že nezvládáme vůbec nic, říká máma holčičky se sluchovým postižením
„Když byl dceři rok a půl, začali jsme používat znakový jazyk – pejsek, kočka, sluníčko a podobně. Serafínka reagovala okamžitě, byla nadšená, že se konečně může vyjádřit a že jí někdo rozumí,“ vzpomíná Klára Svobodová. Její šestiletá dcera se narodila předčasně s těžce postiženým sluchem.