- Podcasty
- Zločiny staré Plzně a okolí
Poslechněte si podcast: Tohle nevyšlo: Chtěl se obohatit, ale vysloužil si kriminál
- června roku 1923 se obec Štěnovice na jižním Plzeňsku večer ukládala ke spánku po náročném dni stráveném na polích. Druhý den přišel, tak jako obvykle, štěnovický starosta Jakub Chocholatý do práce. Po chvíli ale zjistil velice nepříjemnou věc.
Zločiny staré Plzně a okolí
Kriminální případy a nejrůznější aféry Plzeňska z dob minulých přináší každé pondělí v 11:35 Kateřina Dobrovolná. Poslouchejte mnohdy zapomenuté příběhy, a to jak ty několik staletí staré, tak některé i ze století minulého.
Nejlépe by bylo, kdybychom neřáda zabily, spřádaly plán matka s dcerou
V dubnu roku 1918 došlo ve Kdyni na Domažlicku k tragickému vyústění dlouhodobých rodinných sporů. Stala se tady tenkrát vražda.
Kamarádku zavraždila kvůli botám. Čekal ji pak nepěkný život s tragickým koncem
Psal se 10. červen 1916. Dvě 15leté kamarádky se vracely domů z práce v bolevecké střelnici. Do poslední chvíle asi ani jedna netušila, že cestu domů už absolvuje jen jedna z nich. Dodnes můžete na okraji Plzně najít upomínku na tuto událost v podobě kříže.
Lehli si spolu do trávy, Jeník přiložil Mařence revolver k hlavě a střelil
Láska mnohdy dokáže člověku zatemnit rozum a zdravý úsudek. Jak jinak si vysvětlit událost z roku 1931, kdy se mladý pár rozhodl společně spáchat sebevraždu…
Útoky v roce 1937 a 2013 měly společné jmenovatele – kyselinu sírovou a zhrzené milence
Kyselina sírová se v rukou pomstychtivého člověka snadno stane nebezpečnou zbraní. Své o tom vědí zejména oběti útoků kyselinou, kdy následky zpravidla nebývají nikterak pěkné…
Farář, který udával, byl podle blovických žen úchyl a slizký člověk
Ve 40. letech minulého století přicházelo na plzeňské gestapo velké množství anonymních dopisů. Tehdy udával kdekdo, takže to nebylo nic neobvyklého. Jedním, který z této plejády udavačů ale vyčníval, byl velice neodbytný a nebezpečný člověk. Šlo o blovického faráře Karla Slaběňáka.
Každého desátého popravte, žádal blovický udavač
Během 2. světové války přicházelo na plzeňské gestapo poměrně velké množství anonymních udavačských dopisů. V letech 1941 a 1942 jich bylo hodně zejména z Blovic na jižním Plzeňsku. Ten, kdo za mnoha udáními svých spoluobčanů stál, byl člověk, do kterého by to řekl asi jen málokdo.
Ta káva dnes chutná nějak divně, pomyslel si otrávený muž
Psalo se 28. září 1930 a v domě s číslem popisným 161 v Domažlicích se schylovalo k velké rodinné tragédii. Dcera Marie zde otrávila oba dva své rodiče a bratra Ludvíka. Ten jediný nakonec otravu přežil.
Jan Janeček byl vnímán jako David Copperfield své doby
Jan a Josef Janečkovi byli známými lotry z Plzeňska. Přepadávali a loupili, často hlavně pro potěšení. Oba byli nakonec odsouzeni. Mladší a méně zkušený výtržník Josef k doživotnímu trestu odnětí svobody, starší a nebezpečnější Jan k trestu smrti. Jeho poprava se nesmazatelně zapsala do historie jako poslední veřejná poprava v Rakousku-Uhersku.
Plzeň byla dějištěm poslední veřejné popravy v Rakousku-Uhersku
Poslední veřejná poprava v Rakousku-Uhersku proběhla 9. září roku 1871 v Plzni. Popraven byl Jan Janeček (pravým jménem Jan Serinek), který se provinil několika vraždami, násilím páchaném na lidech, loupežnými přepadeními a tak dále. Svatoušek nebyl ani Josef Janeček.
Do té kořalky někdo něco dal, pomyslel si štamgast před smrtí
Metanolové aféry nejsou výdobytkem moderní doby, naopak ve společnosti se objevují už poměrně dlouho. Své o tom věděli i štamgasti jedné hospody na Sušicku ve 30. letech minulého století.