Mentorem Alexandra III. Makedonského (356–326 př. n. l.) byl slavný filozof Aristoteles, který mu poskytl vynikající vzdělání, samostatné uvažování a sociální dovednosti. Alexandr tak byl připraven na skvělou dráhu, kterou započal už ve svých 18 letech a jejíž pozdější výsledky byly ohromující.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

V celých našich dějinách najdeme jen minimum takových osobností, jako je Jan Amos Komenský (1592–1670). Svět ho dnes zná především jako „učitele národů“, ale chápat ho „pouze“ jako pedagoga by byla hrubá chyba. Komenský byl také filosof, biskup jednoty bratrské, lingvista i muž, jenž býval přizván k důležitým politickým jednáním své doby. Jeho ambice však šla ještě dál: vytvořit filozofický systém zahrnující veškeré dosud známé vědění (Komenský ho nazýval pansofií), který povede k nápravě lidstva.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nikola Tesla - geniální vynálezce a fanstasmagorický snílek, který věrně dostál obrazu podivínského vědce: spal dvě hodiny denně, byl posedlý bouřkou, trpěl obsedantně kompulzivní poruchou, bál se dámských náušnic, nikdy nebyl ženatý a holuby považoval za nejlepší přátele.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

V roce 1915 narukoval Ludvík Svoboda do války jako devatenáctiletý. Padl do ruského zajetí a vstoupil do československých legií. Po bolševické revoluci uvízl na ruském území. Domů putoval přes Ameriku a Japonsko. Do své kroměřížské posádky doputoval teprve v roce 1920. Chvíli pracoval na rodném statku, záhy se však vrátil do armády, byl převelen do Užhorodu. Po mnihovské zradě přešel do Polska, kde chtěl vytvořit jednotku, která by bojovala proti Němcům. Čechoslováci se však ocitli v sovětské internaci. Jejich další osud by nejistý... V roce 41 začal v Buzuluku stavět československou jednotku, která měla bojovat po bokou Sovětské armády, zažil – později už s celým sborem – peklo v Dukelském průsmyku. Záhy se dozví o krutém osudu své rodiny – Svobodovi ilegálně ukrývali československé partyzány. Popraven byl i jeho syn, přežila jen manželka Irena a dcera Zoe. Po válce by si měl Svoboda užívat nového postavení – ministra obrany. Jeho kariéra však nepotrvá dlouho, i on upadl v komunistickou nemilost... Zvrat pak nastává až v roce 1968, kdy se stává prezidentem. Po dlouhodobé nemoci umírá v roce 1975.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Za 2. světové války založili jugoslávští partyzáni svou první komunistickou brigádu. U jejího zrodu stál padesátiletý Josip Broz Tito: šéf jugoslávských komunistů, který se v příštích třech letech stane symbolem boje proti nacistické okupaci své země a po válce bude na 35 let prakticky neomezeným vládcem Jugoslávie.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Václavu IV. se dostalo od jeho otce, silného panovníka Karla IV., předem umetené cesty. Měl perfektní vzdělání a jeho pozice byla budována už od malička. Ve dvou letech byl korunován na českého krále, v devíti letech byl oženěn, v 15 letech se stal římským králem. O to víc mu chyběla samostatnost, rozhodnost a chuť ke správě země.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

1. září roku 1504 byla na náměstí Piazza della Signora ve Florencii slavnostně odhalena socha Davida od Michelangela Buonarrotiho. Pětimetrová mramorová postava je dnes dost možná nejslavnější sochou světa, ideálem renesanční krásy, který svému (v té době devětadvacetilétemu) autorovi přinesl nehynoucí slávu i spoustu peněz. Dostal za ni 900 zlatých dukátů, což prý bylo víc, než Leonardo da Vinci vydělal za celý život…

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

O jedno z největších diplomatických faux-pas v historii se postaral někdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov, když 12. října 1960 během Valného shromáždění OSN začal na znamení svého nesouhlasu mlátit uprostřed plného sálu botou do stolu. "Jseš chudej Filipíňák! Blbej poskok a lokaj imperialistů!" křičel k tomu lídr SSSR na šéfa filipínské delegace Lorenza Sumulonga, jehož otázka Chruščova rozčílila.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

1. září 1925 došlo v hlavním městě Mexika k nehodě autobusu. Jednou z cestujících byla i Frida Kahlo – 19letá studentka, která si z oné osudné jízdy odnesla řadu zranění – od proražené pánve, přes zlomenou páteř až po zpřeráženou nohu nebo vykloubené rameno. Přestože lékaři dívce příliš šancí na rekonvalescenci nedávali, Frida zatnula zuby a svoji bolest vlila na malířská plátna. Nakonec přežila. Ba co víc – její díla dnes zná takřka celý svět. Její jméno dnes vyzdvihují jak feministky, tak komunita LGBTQ. Šlo totiž o skutečně renesanční ženu – byla vzdělaná, zajímala se o politiku a slovo konvence neměla ve slovníku. Udržovala tak (stejně jako její muž, Diego Rodriga) řadu mimomanželských afér, a to jak s muži, tak se ženami. Nejen díky svému umění, ale i zjevné bisexualitě a pestrobarevným šatům vycházejícím z tradiční mexické kultury je tak i o půl století později stále známu osobností. A pokud by někdo náhodou jméno Frida Kahlo neznal, stačí jediný pohled na některý z jejích autoportrétů a žena se svým typicky srostlým obočím se mu navždy vryje do paměti.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

O Cyrilovi s Metodějem většina z nás ví jen to, že přišli na Velkou Moravu 5. července. A tahle informace je navíc nesprávná, přišli totiž spíše v květnu. Znát jen datum příchodu je velká škoda. Oba bratři byli mimořádné osobnosti a jejich osudy napsaly strhující příběh.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.