Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 20. června roku 1837, 5 hodin ráno, a u brány Kensingtonského paláce v Londýně stojí dva významní – a v tuto časnou hodinu i neočekávaní – návštěvníci: arcibiskub z Canterbury a vrchní královský komoří, lord Conyngham. Příčinou jejich návštěvy je 18letá dívka, která spí v jedné z ložnic paláce. Jmenuje se Alexandrina Victoria a později si o tomto ránu zapíše do svého deníku následující věty: „Matka mě vzbudila, já jsem jsem vstala a jenom v županu jsem šla do svého obývacího pokoje. Tam jsem je uviděla. Lord Conyngham mi řekl, že můj ubohý strýček už nežije, že zemřel přesně 12 minut po druhé hodině … a v důsledku toho, se stávám královnou já…“

Ano. Takhle banálně se začíná psát příběh o vládě panovnice, která vydrží na trůně více než 63 let – tedy déle než kdokoliv z jejích předchůdců. Bude vládnout 400 milionům poddaných na čtvrtině suchozemského povrchu planety Země a Velká Británie projde za jejího panování takovými ekonomickými změnami jako nikdy předtím. Spojené království se stane nejvýznamnější světovou mocností a celé této době se podle královnina jména začne říkat „viktoriánská“.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 29. května roku 1453 a hlavní město Byzantské říše Konstantinopol dobývá po 53 dnech obléhání osmanský sultán Mehmed II. Zdaleka to není jen tak ledajaké dobytí města, jakých jsou plné středověké kroniky. Tady se píše velká historie. Tento den definitivně končí existence posledního pozůstatku Římské říše. Tento den se kdysi největší a nejbohatší křesťanské město světa dostává do rukou muslimům. Není divu, že mladý osmanský sultán – vždyť je mu teprve 21 let – dostane díky tomuto dni přezdívku Fatih, neboli Dobyvatel.  

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 1. dubna 1976 a ve městě Cupertino v americkém státě Kalifornie se začíná psát převratná kapitola v historii vývoje počítačů. Tehdy 21letý Steve Jobs, společně se svými dvěma partnery – Stevem Wozniakem a Ronaldem Waynem – zakládá firmu s názvem Apple Computer Company. Oba Steveové, jak Jobs, tak Wozniak, sní o tom, že počítače od jejich firmy bude jednou mít na stole každý člověk na světě. Jak se později ukáže, tenhle jejich sen nakonec nebude zdaleka tak utopický, jak to tehdy, v dubnu roku 76, vypadalo. A z původně garážové firmy se postupem času stane jedna z nejslavnějších a nejhodnotnějších společností světa. 

Tenhle fenomenální úspěch je spojovaný především s osobou Steva Jobse. Právě on je dodnes považovaný za jednoho z největších vizionářů světa moderních technologií a za jednoho z nejvlivnějších podnikatelů všech dob. Během své kariéry dokázal změnit pohled lidí nejen na počítače, ale také na telefony, hudbu, nebo animovaný film. Pod Jobsovým vedením společnost Apple od základu změnila odvětví informačních technologií a unikátním způsobem propojila zábavu s komunikací.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 26. května roku 1872. Z jihoanglického přístavu Southampton vyplouvá loď, jejímž cílem je jihoafrický přístav Port Elisabeth. Na její palubě je také 25letý mladý muž jménem Emil Holub. Český rodák, čerstvý absolvent lékařské fakulty, si právě plní velký životní sen: poznat blíže Afriku – tehdy stále ještě částečně neprobádaný kontinent. Jak se ukáže, bude to cesta, která Emilu Holubovi od základu změní život. Potrvá celkem sedm let a už jen její začátek bude poměrně dobrodružný. Holub si do svého deníku napíše: „Na lodi jsme měli více než 30 dní bouřlivé počasí, celé čtyři neděle jsem trpěl prudkou úplavicí, která mě tak zeslabila, že jsem již doufati si netroufal, že bych živ pobřeží jihoafrického dosáhl.“ I přes tyto útrapy se však po krátkém mezipřistání v Kapském městě vyloďuje v přístavu Port Elisabeth a začíná psát příběh, který z něj udělá jednoho z nejrespektovanějších cestovatelů a etnografů té doby.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 10. května 1940 a Evropou zmítá druhá světová válka. Ještě před necelými dvěma roky se přitom zdálo, že se podaří bojům vyhnout. Když v září 1938 uzavřely evropské mocnosti Mnichovskou dohodu, britského premiéra Chamberlaina národ po návratu do Londýna nadšeně vítal jako zachránce míru. Jeden z mála poslanců, kteří tehdy podpis smlouvy kritizovali, byl Winston Churchill. Teď, v polovině května 1940, je už všem jasné, že 65letý politický matador měl pravdu – cesta k míru nevede přes dohodu s nacisty, ale jedině přes jejich totální porážku. Smířlivý Chamberlain tak na premiérské pozici končí. Nově teď povede Spojené království právě Winston Churchill – muž, kterému se díky jeho houževnatosti a brilantní rétorice podaří v nadcházejících zlých časech přesvědčit národ, že naděje žije dál i v té nejtemnější hodině …

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Píše se 14. březen 1899 a jistý Mustafa Kemal nastupuje na vojenskou akademii v Istanbulu, oficiálně stále ještě Konstantinopoli. Je mu 18 a zatím je to neznámý mladý muž z nevýznamné rodiny. Jsme v hlavním městě Osmanské říše, v jejíž čele tradičně stojí sultáni a kde islámské náboženství ovládá všechny aspekty života od rodiny, přes typickou orientální módu i kulturu. Málokdo by asi řekl, že právě tento plavovlasý a modrooký muž to během svého života všechno změní. Že právě on se stane největším národním hrdinou, stvořitelem moderního Turecka a zarytým reformátorem, který zažité pořádky obrátí vzhůru nohama. A že nakonec díky tomu všemu dostane i čestné jméno Atatürk, Otec Turků. 

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 9. dubna 1865 a v buditelském deníku Národ vychází první část textu s názvem Idea státu rakouského od Františka Palackého. 67letý autor vyslovuje v samém závěru svého textu slavnou, výhružnou větu: „ Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm“. 

U mnohých to vyvolá překvapení, protože ještě před pár lety byl Palacký jedním z největších zastánců české budoucnosti v rámci mnohonárodnostní rakouské říše. Radikální změna názoru však dobře dokumentuje dynamickou dobu dnes nazývanou „národní obrození“, během níž se Češi formovali v moderní národ. Sám Palacký byl jedním z největších hybatelů celého tohoto procesu. Ne náhodou dostane ještě za svého života přezdívku Otec národa … a ne náhodou si ho od vzniku samostatného státu v roce 1918 nosíme v peněžence, vyobrazeného na tisícikoruně. 

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 25.dubna 1931 a Ferdinand Porsche, vynálezce a automobilový konstruktér, zakládá ve Stuttgartu firmu, která ponese v názvu jeho vlastní jméno. Úplně přesně se jmenuje: Ferdinand Porsche - poradenství pro motory a konstrukci vozidel. Dnes, téměř o století později, jsou modely značky Porsche známé po celém světě. Staly se synonymem pro silné a luxusní sportovní vozy a mnozí automobiloví nadšenci je zkrátka milují. Podobně silné, byť velmi smíšené, emoce dodnes vyvolává také jméno zakladatele firmy. Cesta Ferdinanda Porscheho, rodáka z Vratislavic nad Nisou, od skromných začátků, přes první konstrukční úspěchy, členství v Hitlerově NSDAP a v jednotkách SS až k založení světoznámé automobilky, stvořila příběh, který určitě stojí za vyprávění...

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 16. března roku 37 našeho letopočtu a v Misenu poblíž Neapole umírá 77letý římský císař Tiberius. V pořadí druhý císař v římských dějinách odchází nikým nemilovaný a mnohými nenáviděný. Už před více než deseti lety se přesunul z Říma na ostrov Capri u Neapole a odsud vydával rozkazy svým zmocněncům, kteří je vykonávali. V posledním období života se změnil v paranoidního starce posedlého strachem o vlastní život a na základě svých podezření – někdy oprávněných, jindy vybájených – vydával nemilosrdné rozkazy k likvidaci svých oponentů i jejich rodinných příslušníků. Stejný den, tedy onen 16. březen 37, naopak přinese dramatický vzestup jinému muži: Tiberiovu prasynovci Gaiovi, řečenému Caligula. Ten byl – jak vysvětlíme v zápětí – v rodinném propletenci vládnoucí dynastie zároveň jeho adoptivním vnukem … a teď se tedy stane jeho nástupcem. Dva dny po Tiberiově smrti ho senát prohlásí za císaře a 28. března příjíždí Caligula do Říma. Je mu 24 let a vítají ho nadšené davy, které se radují z konce Tiberiovy epochy a v mladém císaři vidí světlou budoucnost své říše. Začíná necelých 1400 dnů Caligulovy vlády. Začíná neuvěřitelná jízda plná arogance, marnotratnosti, sexu a násilí. Člověk se až zdráhá uvěřit, že tohle se mohlo v nejvyšších patrech všemocného impéria skutečně odehrávat…

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Píše se březen roku 453. Attila, obávaný "Bič boží" a vládce hunské říše, slaví svatbu. Není to poprvé: už má jak jiné manželky, tak i spoustu milenek. Víno teče proudem, válečníci se baví a král si odvádí svou novou, mladou ženu Ildiko na lože. Ráno ho zde najdou mrtvého, zbroceného krví. Jak 46letý vládce zemřel, nevíme. Podle některých historiků se zadusil krví, která mu začala chrlit z nosu. Jiní se domnívají, že ho podřízla jeho mladá – zřejmě germánská – manželka, aby se pomstila za zvěrstva, kterých se dopustil na jejím lidu.

Ať tak nebo tak, obávaný Attila je po smrti a jeho hunská říše, kterou si v Evropě vybojoval a která sahala od Kaspického moře až k moři Severnímu, vezme během následujících roků za své. Ani to však nezmění nic na tom, že ještě dnes, po více než patnácti stech letech, je Attila považován za jednoho z nejkrutějších, a také největších, válečníků všech dob…

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.