Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 3. května 1469 a jsme v Olomouci. Čeští a zejména moravští katoličtí šlechtici tady svou volbou právě teď přiřkli uherskému králi Matyáši Korvínovi českou královskou korunu. Je to volba v každém ohledu kontroverzní. Země koruny české totiž svého krále mají: už víc než 10 let jím je Jiří z Poděbrad, dodnes poslední Čech na našem trůně a muž, který si nese přízvisko „husitský král“. 

A v tom je právě ten problém. Království je totiž už půl století, od dob mistra Jana Husa, vnitřně rozdělené. Zejména v Čechách se u moci drží kališnická šlechta, která po husitském vzoru dodržuje přijímání podobojí, na Moravě zase převládají tradiční katolíci. Umírněný král Jiří, sám kališník, se až dosud pokoušel oba proudy spojovat, ale katolická šlechta se mu bouří. A pak, 23. prosince 1466, přichází z Říma zlá zpráva. Jiří je papežem Pavlem II. exkomunikován, uvržen do klatby a je proti němu vyhlášena křížová výprava. Jejího velení se dlouho nikdo nechce ujmout: teprve ambiciózní uherský král Matyáš I., u nás známý pod jménem Matyáš Korvín, si vezme tento úkol za svůj.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | 12. srpen roku 1624 je pro muže jménem Armand-Jean du Plessis, jehož však celá Francie zná prostě jako kardinála Richelieu, mimořádným dnem. Po dlouhých letech práce, snažení a intrikování ho král Ludvík XIII. jmenuje do funkce svého prvního ministra.

Kardinál, který za pár dní oslaví 39. narozeniny, se tak konečně ocitá tam, kde vždycky toužil být. V samotném středobodu politického rozhodování, kde bude mít největší vliv na absolutisticky vládnoucího krále. Na druhé straně: také pro krále Ludvíka je to šťastné rozhodnutí. Vysokého, hubeného a poměrně neduživého kardinála sice nebude nikdy milovat – ale jeho politické názory se mu budou velice hodit. Pro Richelieuho bude totiž silná Francie, reprezentovaná silným králem, tou nejvyšší hodnotou. To on bude s přesvědčením likvidovat královu vnitřní opozici a škodit zahraničním nepřátelům, to on dá jasnou podobu tomu, čemu se dodnes říká Raison d´État – tedy volně přeloženo: národní zájmy. Právě tyto zájmy postaví kardinál Richelieu nad všechno ostatní: nad morálku, mír, lidské utrpení ... i nad svou oddanost katolické církvi.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 25. června 1876 a poblíž říčky Little Bighorn v dnešní Montaně se odehrává krvavý souboj mezi vojáky 7. kavalerie, tedy 7. jízdního pluku americké armády, a válečníky místních indiánských kmenů. Když toho dne ráno objevili stopaři velícího důstojníka, podplukovníka George Armstroga Custera, velký indiánský tábor, považoval Custer bitvu za předem vyhranou. Ale teď, na kopci, který už brzy ponese jméno Custer’s Last Stand, jeho mužům rychle docházejí síly. Převaha indiánů je drtivá a jejich motivace bezbřehá – pokud prohrají, přijdou o své posvátné vrchy nazývané Black Hillsa svobodný život vystřídá doživotí v rezervaci. Tento scénář si však nepřipouštějí. Jejich náčelník Sedící býk měl totiž o několik týdnů dříve zjevení o velikém vítězství a na cestě k němu dokázal nebývalým způsobem sjednotit bojovníky hned několika kmenů…

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 20. června roku 1837, 5 hodin ráno, a u brány Kensingtonského paláce v Londýně stojí dva významní – a v tuto časnou hodinu i neočekávaní – návštěvníci: arcibiskub z Canterbury a vrchní královský komoří, lord Conyngham. Příčinou jejich návštěvy je 18letá dívka, která spí v jedné z ložnic paláce. Jmenuje se Alexandrina Victoria a později si o tomto ránu zapíše do svého deníku následující věty: „Matka mě vzbudila, já jsem jsem vstala a jenom v županu jsem šla do svého obývacího pokoje. Tam jsem je uviděla. Lord Conyngham mi řekl, že můj ubohý strýček už nežije, že zemřel přesně 12 minut po druhé hodině … a v důsledku toho, se stávám královnou já…“

Ano. Takhle banálně se začíná psát příběh o vládě panovnice, která vydrží na trůně více než 63 let – tedy déle než kdokoliv z jejích předchůdců. Bude vládnout 400 milionům poddaných na čtvrtině suchozemského povrchu planety Země a Velká Británie projde za jejího panování takovými ekonomickými změnami jako nikdy předtím. Spojené království se stane nejvýznamnější světovou mocností a celé této době se podle královnina jména začne říkat „viktoriánská“.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 29. května roku 1453 a hlavní město Byzantské říše Konstantinopol dobývá po 53 dnech obléhání osmanský sultán Mehmed II. Zdaleka to není jen tak ledajaké dobytí města, jakých jsou plné středověké kroniky. Tady se píše velká historie. Tento den definitivně končí existence posledního pozůstatku Římské říše. Tento den se kdysi největší a nejbohatší křesťanské město světa dostává do rukou muslimům. Není divu, že mladý osmanský sultán – vždyť je mu teprve 21 let – dostane díky tomuto dni přezdívku Fatih, neboli Dobyvatel.  

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 1. dubna 1976 a ve městě Cupertino v americkém státě Kalifornie se začíná psát převratná kapitola v historii vývoje počítačů. Tehdy 21letý Steve Jobs, společně se svými dvěma partnery – Stevem Wozniakem a Ronaldem Waynem – zakládá firmu s názvem Apple Computer Company. Oba Steveové, jak Jobs, tak Wozniak, sní o tom, že počítače od jejich firmy bude jednou mít na stole každý člověk na světě. Jak se později ukáže, tenhle jejich sen nakonec nebude zdaleka tak utopický, jak to tehdy, v dubnu roku 76, vypadalo. A z původně garážové firmy se postupem času stane jedna z nejslavnějších a nejhodnotnějších společností světa. 

Tenhle fenomenální úspěch je spojovaný především s osobou Steva Jobse. Právě on je dodnes považovaný za jednoho z největších vizionářů světa moderních technologií a za jednoho z nejvlivnějších podnikatelů všech dob. Během své kariéry dokázal změnit pohled lidí nejen na počítače, ale také na telefony, hudbu, nebo animovaný film. Pod Jobsovým vedením společnost Apple od základu změnila odvětví informačních technologií a unikátním způsobem propojila zábavu s komunikací.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 26. května roku 1872. Z jihoanglického přístavu Southampton vyplouvá loď, jejímž cílem je jihoafrický přístav Port Elisabeth. Na její palubě je také 25letý mladý muž jménem Emil Holub. Český rodák, čerstvý absolvent lékařské fakulty, si právě plní velký životní sen: poznat blíže Afriku – tehdy stále ještě částečně neprobádaný kontinent. Jak se ukáže, bude to cesta, která Emilu Holubovi od základu změní život. Potrvá celkem sedm let a už jen její začátek bude poměrně dobrodružný. Holub si do svého deníku napíše: „Na lodi jsme měli více než 30 dní bouřlivé počasí, celé čtyři neděle jsem trpěl prudkou úplavicí, která mě tak zeslabila, že jsem již doufati si netroufal, že bych živ pobřeží jihoafrického dosáhl.“ I přes tyto útrapy se však po krátkém mezipřistání v Kapském městě vyloďuje v přístavu Port Elisabeth a začíná psát příběh, který z něj udělá jednoho z nejrespektovanějších cestovatelů a etnografů té doby.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 10. května 1940 a Evropou zmítá druhá světová válka. Ještě před necelými dvěma roky se přitom zdálo, že se podaří bojům vyhnout. Když v září 1938 uzavřely evropské mocnosti Mnichovskou dohodu, britského premiéra Chamberlaina národ po návratu do Londýna nadšeně vítal jako zachránce míru. Jeden z mála poslanců, kteří tehdy podpis smlouvy kritizovali, byl Winston Churchill. Teď, v polovině května 1940, je už všem jasné, že 65letý politický matador měl pravdu – cesta k míru nevede přes dohodu s nacisty, ale jedině přes jejich totální porážku. Smířlivý Chamberlain tak na premiérské pozici končí. Nově teď povede Spojené království právě Winston Churchill – muž, kterému se díky jeho houževnatosti a brilantní rétorice podaří v nadcházejících zlých časech přesvědčit národ, že naděje žije dál i v té nejtemnější hodině …

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Píše se 14. březen 1899 a jistý Mustafa Kemal nastupuje na vojenskou akademii v Istanbulu, oficiálně stále ještě Konstantinopoli. Je mu 18 a zatím je to neznámý mladý muž z nevýznamné rodiny. Jsme v hlavním městě Osmanské říše, v jejíž čele tradičně stojí sultáni a kde islámské náboženství ovládá všechny aspekty života od rodiny, přes typickou orientální módu i kulturu. Málokdo by asi řekl, že právě tento plavovlasý a modrooký muž to během svého života všechno změní. Že právě on se stane největším národním hrdinou, stvořitelem moderního Turecka a zarytým reformátorem, který zažité pořádky obrátí vzhůru nohama. A že nakonec díky tomu všemu dostane i čestné jméno Atatürk, Otec Turků. 

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 9. dubna 1865 a v buditelském deníku Národ vychází první část textu s názvem Idea státu rakouského od Františka Palackého. 67letý autor vyslovuje v samém závěru svého textu slavnou, výhružnou větu: „ Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm“. 

U mnohých to vyvolá překvapení, protože ještě před pár lety byl Palacký jedním z největších zastánců české budoucnosti v rámci mnohonárodnostní rakouské říše. Radikální změna názoru však dobře dokumentuje dynamickou dobu dnes nazývanou „národní obrození“, během níž se Češi formovali v moderní národ. Sám Palacký byl jedním z největších hybatelů celého tohoto procesu. Ne náhodou dostane ještě za svého života přezdívku Otec národa … a ne náhodou si ho od vzniku samostatného státu v roce 1918 nosíme v peněžence, vyobrazeného na tisícikoruně. 

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.