Dismanův rozhlasový dětský soubor vychoval obrovské množství herců a dalších osobností. Zakladatelem a prvním vedoucím souboru byl redaktor a hlavně vlídný pedagog Miloslav Disman. Ten se výuce dětí věnoval už od mládí. Velký zlom v jeho životě nastal roku 1930, kdy se přestěhoval do Prahy a začal vyučovat na Masarykově pokusné reformní škole v Nuslích. Tady založil roku 1931 dětský recitační kroužek, který v té době už jako spolupracovník Radiojournalu využíval ve vysílání.

Obec Netřebice v sousedství města Velešína na Českokrumlovsku měla v 19. století vlastní školu. Zdejší učitelské poměry však rozhodně nebyly jednoduché.

Salvatore Riina (1930–2017) byl už v devatenácti letech odsouzen za vraždu a na svobodu se v roce 1956 dostal, když vrcholila první válka o post šéfa sicilské mafie. Riina se v ní stal jedním ze tří nejmocnějších mužů. V čele sicilské mafie stál v 70. a 80. letech a na vrchol Cosa Nostry doslova provraždil. Jenže brutální násilí se mu stalo osudným: sami jeho lidé řekli dost. Jak se podařilo Riinu dopadnout? Nejen o tom hovoří v Portrétech historik Jan Adamec.

S koncem poddanství a nástupem kapitalismu v polovině 19. století řešili zemědělci i stát problém, jak vzdělávat své nástupce – budoucí sedláky, šafáře a vůbec odborníky na slovo vzaté. Při prosazování nových řešení sehrála důležitou roli česká Vlastenecko-hospodářská společnost a její dva členové, kníže Schwarzenberg a hrabě Thun-Hohenstein.

Ve čtyřicátých letech 18. století se jižní Čechy staly dějištěm významných událostí válek o rakouské dědictví, v nichž byla monarchie mladičké Marie Terezie ohrožována z několika stran: Prusy a jejich francouzskými, bavorskými a saskými spojenci.

Velká hospodářská krize, která vypukla krachem na newyorské burze na konci října roku 1929, ochromila v následujících čtyřech letech trh práce. Lidé přicházeli o zaměstnání a nezřídka se ocitali v existenčním ohrožení. Krize zasáhla i jihočeský region a vedla k různým incidentům.

Od starověku se lidská společnost snažila definovat lidská práva a občanské svobody jako univerzální právní ochranu všech lidí. Pomyslnou tečkou byl prosinec 1948, kdy Valné shromáždění OSN přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Ta platila na Západě: lidé mohli cestovat, kam chtěli, stejně tak studovat, demonstrovat, získávat informace bez cenzury a žít v právním státě. Jinak tomu bylo ve státech, kde vládli komunisté. Přestože i oni tvrdili, že lidská práva dodržují.

Město Tábor máme spojené s husity. Poté, co ho v roce 1420 založili a mohutně opevnili, se stalo jejich hlavní základnou. Jenomže historie místa je mnohem starší a zdejší strategická přírodní poloha lákala lidi odpradávna.

Chemický ústav, ve kterém pracoval, díky němu stále dostává miliardy korun. Jaké léky díky jeho objevům vznikly?