- Podcasty
- Příběhy 20. století
Poslechněte si podcast: Židovského chlapce mučili, přesto neprozradil úkryt rodiny. Popravili ho spolu s muži ze Zákřova
Výročí konce 2. světové války slavíme obvykle kladením věnců u památníků. Veřejnost se těší z volného dne. O masakrech, brutálních vraždách, zákeřných popravách bezbranných obyvatel raději mlčíme. Mají je na svědomí nejen příslušníci gestapa, wehrmachtu, ale i Češi v tzv. Revolučních gardách.
Příběhy 20. století
Vyprávíme příběhy, na které se zapomnělo, nebo se na ně mělo zapomenout.
Holčička z Berlína. Příběh židovské dívky Judis Urbanové rozené Baerové
V roce 1943 (ale mohlo to být i o něco dřív) přijel do Bohušovic nad Ohří transport z Německa. Byli v něm staří Židé, zničení dlouhou cestou a ve velmi špatném stavu, posbíraní pravděpodobně po různých starobincích. Měli jít do ghetta v Terezíně. Mezi tamními vězni, kteří měli na starost vykládání a prohlídku vlaku, byl i František Leiner, který našel v jednom z vagónů plačící asi dvouletou holčičku, zabalenou v potrhané dece.
V dnešních Příbězích 20. století se bude Adam Drda věnovat osudům Judis Urbanové
Narodila se roku 1940 v Berlíně, nacisté ji připravili o rodiče a jako osamělá holčička se v roce 1943 dostala do ghetta v Terezíně s transportem starých lidí.
Rozhlas slaví 18. května výročí 100 let své existence
Máme k dispozici tisíce různých příběhů spjatých s rádiem. Jsou shromážděné ve zvukovém archivu Paměť národa. Tato svědectví prostudoval a do rozhlasového dokumentu Příběhy 20. století zpracoval Mikuláš Kroupa.
Rozhlas slaví sto let. Stále žijí lidé, kteří za svobodné rozhlasové vysílání nasazovali své životy
Bubnování dešťových kapek o celtu stanu. Bouřka. Štěkot psa. Rozechvělá slova radiotechnika Vlacha: „Haló, haló, zde radiostanice O. K. P. Kbely u Prahy, prozatímní vysílací stanice Radiojournalu...“ Pak zahrála trubka státní hymnu. Takto poeticky začal vysílat 18. května 1923 ve 20 hodin a 15 minut z vypůjčeného skautského stanu rozhlas, který slaví sto let. Jsou s ním spojeny tisíce lidských dramat.
Dnešní Příběhy 20. století zaznamenaly vzpomínky Marty Neužilové z Bohušovic nad Ohří
Její matka Olga Klicperová patřila k protinacistickému odboji, pomáhala lidem, vězněným v terezínském ghettu, a v roce 1943 byla zavražděna v Osvětimi. Příběh zaznamenal Adam Drda.
Máma si asi nepřipouštěla, co jí hrozí… Příběh židovské odbojářky Olgy Klicperové a jejích dětí
Městečko Bohušovice nad Ohří leží v litoměřickém okrese, v těsném sousedství Terezína. Od podzimu 1941 do léta 1943 přijížděly na tamní nádraží židovské transporty, lidé odtud pokračovali pěšky do ghetta. V Bohušovicích před domem číslo 105 na Masarykově ulici je dnes možno narazit na kámen zmizelých (Stolpersteine), připomínající památku Olgy Klicperové.
Do československých kriminálů přes moskevskou Lubjanku. Příběh Jana Maška, dalšího z „králů Šumavy“
Nedávno jsme publikovali Příběhy 20. století, věnované slavnému převaděči přes hranice Josefu Hasilovi. Přezdívalo se mu „král Šumavy“ – a v úvodu pořadu zaznělo, že oněch „králů“ bylo víc. Archivní dokumenty dokládají, že Státní bezpečnost tak označovala, na základě informací posbíraných mezi lidmi, také Jaroslava Kasku (1925–2004) a jeho přítele Jana Maška, jehož vzpomínky jsme zaznamenali v roce 2010 ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Nechtěla jsem, aby mi děti jednou řekly: „Mami, proč jste si to nechali líbit?“ Příběh Dany Němcové
Bývala politická vězeňkyně, disidentka, signatářka Charty 77, maminka sedmi dětí Dana Němcová, která zemřela v úterý 11. dubna 2023 ve věku 89 let, vyprávěla svůj příběh pro Paměť národa. Pro veřejnost je ke stažení takřka devět hodin záznamu jejích vzpomínek. Svěřuje se v nich o strachu z lidské lhostejnosti, o touze žít podle svého svědomí a o obavách, aby nezklamala své děti.
Bůh o tom ví a to stačí. Příběh sestry Bohdanky, občanským jménem Boženy Knotkové
Silná víra. Ta je tématem Příběhů 20. století o sestře Bohdaně, její jméno všichni zdrobňovali na Bohdanka, která příslušela k dominikánskému řádu. Poprvé oblékla řeholní roucho v lednu 1950 a ve stejném roce ji internovali v rámci tzv. Akce Ř, což bylo rušení a ničení ženských klášterů. Komunisté nasazovali řeholnice do výroby a zvláště novicky nutili, aby se vrátily k běžnému civilnímu životu.