- Podcasty
- Historie Plus
Poslechněte si podcast: Židé na Holešovsku a záhadné nápisy v kurovické tvrzi
Židovská komunita byla po dlouhá staletí nedílnou součástí společnosti také na Moravě. Přestože přístup zemských vládců i šlechty k této vrstvě obyvatelstva byl proměnlivý, Židé tvořili důležitou složku hospodářského života především v menších městech. Pozornost si v tomto ohledu zaslouží i Holešov dnes ležící v okrese Kroměříž.
Historie Plus
Věnujeme se osobnostem a dějinným událostem nejen z českého prostředí.
Jan Hus. Vše, co jste o životě církevního reformátora nevěděli
Je to už 652 let (kolem roku 1370) od narození kazatele Jana Husa. Napadlo vás někdy, že o jeho životě víme už dnes opravdu všechno? Historikové, za kterými se David Hertl vypravil při natáčení toho následujícího pořadu, vás možná vyvedou z omylu: není úplně jasné, kde se Hus narodil, ani to, kde přesně byl vysvěcen na kněze.
Ženy na politickém poli středověku? Zakládaly kláštery i vystupovaly na podporu reformačních hnutí
Důkazem toho, že i 10. století v českých zemích nabízelo patřičně urozeným ženám prostor pro jistou seberealizaci, může být postava Mlady Přemyslovny.
Lidice po Lidicích. Jaký byl další osud vsi, kterou chtěli nacisté vymazat ze světa?
Po atentátu na Reinharda Heydricha se středočeská obec Lidice ocitla v hledáčku nacistů. Její obyvatelé údajně pomáhali atentátníkům, a tak se okupanti rozhodli k exemplárnímu „trestu“. Srovnat obec ze zemí a její obyvatele zlikvidovat.
Proč román Na cestě autora Jacka Kerouaca oslovil i čtenáře za železnou oponou?
Před sto lety se v americkém státě Massachusetts narodil literát a básník, který společně s několika svými přáteli vytvořil generaci beatniků, dílem přispěl ke vzniku světového hnutí hippies a tvorbou ovlivnil mnoho dalších spisovatelů i textařů a hudebníků.
Maloměsto versus velkoměsto 19. století
Najdeme ještě dnes podobné vzorce životního stylu, stereotypy a jazykové přívlastky z období, kdy vlastenectví, národní zájmy i tradice se ideově a politicky stabilizovaly v 19. století? Jak žilo maloměsto a velkoměsto pod vlivem společenských, sociálních i průmyslových změn a které osobnosti se vymanily ze zažitých modelů?
Svobodní zednáři – elita první republiky a zastánci československé státnosti
Alfons Mucha, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Antonín Švehla, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Zdeněk Štěpánek, bratři Čapkové, Jan Masaryk a mnoho dalších, které také jistě znáte. To byli svobodní zednáři. Jejich společenství je stále pro mnohé tajemným a rojí se kolem něj řada fantaskních teorií. Pravda je o mnoho prostší. U nás se jim dařilo hlavně za první republiky.
František Moravec vlastními slovy
Poslechněte si hlas generála Františka Moravce, legionáře, meziválečného vysokého štábního důstojníka a velitele československé vojenské rozvědky za druhé světové války. Je považovaný za hlavního autora myšlenky atentátu na Reinharda Heydricha.
„Barokní malířka Artemisia Gentileschi by si rozuměla se sociálními médii,“ míní historička
Na konci 16. století, v roce 1593, se v Římě narodila výjimečná malířka tzv. „caravaggiovské školy“, která zůstala až do začátku 20. století zapomenutá. Jde o Artemisii Gentileschi, ženu vášnivého charakteru, jež předčila svého otce – učitele. Dokázala se prosadit v typicky mužském malířském prostředí a jako první ženě jí bylo umožněno studovat na prestižní florentské akademii Belle Arti. Tam se také naučila pracovat s živými modely, což do té doby nebyla obvyklá praxe.
I ženy chtěly na frontu. Čechoslovačky ve vojenských jednotkách za druhé světové války
Jak vypadal život našich žen na východní frontě? I když bojovat přímo neměly, občas se dostávaly do žhavých válečných zón. Proti tomu se působení československých žen v britských armádních pomocných sborech mohlo zdát podstatně jednodušší. Ale zdání občas klame.
Nedopsaný deník Franty Kocourka
Byl reportérem a novinářem popisujícím nejtemnější události v historii Československa. Jeho hlas provázel například příjezd říšského protektora na Pražský hrad, vojenskou přehlídku ozbrojených sil Velkoněmecké říše na Václavském náměstí, komentoval Hitlerův projev. Mohl odmítnout, ale neudělal to.