- Podcasty
- Jihočeská vlastivěda

Poslechněte si podcast: Ze Zlatokorunského rukopisu 160 písní čerpal i Erben. Od té doby je ale zpěvník nezvěstný
Obec Zlatá Koruna je proslavena nejen klášterem. Z hudebního hlediska jí věhlas přinesl takzvaný Zlatokorunský rukopis 160 písní, z něhož čerpal do své sbírky i Karel Jaromír Erben. Majitelem zpěvníku byl houslista František Hůlka a sepsal jej jeho otec Ondřej.
Jihočeská vlastivěda
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Jedna z nejstarších českých obor byla v Ledenicích na Českobudějovicku. Zbyl po ní jen název ulice
Nejstarší lovecké obory si zakládali panovníci a příslušníci nejvýznamnějších šlechtických rodů už ve 13. a 14. století. V českých zemích to byla například královská obora v Praze nebo obora u západočeského Lokte. Mezi nejstarší obory v Čechách počítáme také tu v jihočeských Ledenicích, která patřila pánům z Landštejna.
První zábavní vlak vyjel z Budějovic do Hluboké nad Vltavou v září 1868. Málem se ale nevrátil
Se zahájením pravidelného železničního provozu na trati České Budějovice – Plzeň se začaly konat také zábavní výlety za památkami a uměním. První takový zábavní vlak vyrazil 8. září 1868 z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou. Cestujícím však na konci dne do smíchu příliš nebylo.
V Dunajovické hoře těžili kámen i železnou rudu. Pak se z kamenolomu stalo veřejné koupaliště
Ano, i v rovinaté krajině lze nalézt vesnici v podhůří. Dunajovice na Třeboňsku takovou výsadu určitě mají. Vyvyšuje se nad nimi totiž Dunajovická hora s pouhými 504 metry nad mořem.
Silné zemětřesení zasáhlo jižní Čechy v roce 1590. Chvěly se domy, praskalo sklo a zvony zněly
Jižní Čechy jsou v mnoha ohledech klidný kraj, a tak i otřesy země jsou tu vzácné. Výjimečnou událostí bylo zemětřesení 7. března 2024 u Mirotic na Písecku, které pocítili obyvatelé v širokém okolí. Jedno z největších v minulosti přišlo v roce 1590.
V krčmě U Kokota se scházeli lapkové, Kokotem se nazývala i předsunutá věž hradu Choustník
Hanlivě vyznívající podstatné jméno kokot znamenalo u našich prapředků kohouta, ale přeneseně i to, čím se mnozí nelichotivě častují ještě dnes. Přesto se s tímto názvem můžeme na jihu setkat i v místním pojmenování, a to dobře čtyřikrát.
Za pozdní příchod na robotu, pasení na panském nebo odmlouvání dostávali poddaní „pětadvacet“
Uprostřed obce Komařice na Českobudějovicku stojí renesanční zámek, který se v současné době opravuje. Jako své sídlo si jej v polovině 16. století vystavěl rod Kořenských z Terešova, předtím zde bývala tvrz. V roce 1623 jej koupil cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě. Cisterciákům patřil až do první pozemkové reformy, na jejímž základě jej koupila rodina Chalušů.
Každý opuštěný hrad se rychle stal cílem nájezdů lidí z okolí. Brali trámy, cihly i kamení
Když panstvo nadobro opustilo některý už nepotřebný hrad, jako by lidem z okolí řeklo: Berte si. A lidé neváhali. Brali trámy, vždyť jinak by shnily, odváželi cihly a kamení v malém i ve velkém. Někde dokonce vybudovali až ke zřícenině novou pevnou cestu, aby mohli přijet s vozem a nakládat materiál přímo ze zbořených zdí.
Panenka Marie Podsrpenská, kterou vzýval farář Otík v trilogii Slunce, seno…, stojí ve Strakonicích
Ve známé trilogii Slunce, seno… se objevuje řada skutečných jihočeských míst a reálií, nebo se tam o nich alespoň mluví. Znalci těchto filmů si jistě vybaví slovo síbrťák nebo vzývání faráře Otíka: Panenko Marie Podsrpenská, vidíš to? K osvětlení obojího se musíme vypravit do Strakonic.
Lovit ryby z řeky Malše u vesnice Plav na Českobudějovicku mohl po staletí pouze jediný selský rod
Obec Plav, nazývaná původně Plavo, je starobylá vesnice ležící asi osm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic v sousedství obce Doudleby. Pravěké osídlení dokazují mohyly ze střední doby bronzové, které byly odkryty v místním lese. Zvláštní název obce vznikl údajně podle toho, že na místo připlavali na voru tři bratři a založili zdejší osadu.