- Podcasty
- Jihočeské kroniky
Poslechněte si podcast: Že jsem vodňanská, je výhodou, míní kronikářka Vodňan Kateřina Mašlová
Bez nadšení a bez zájmu se kronika psát nedá, musí ji vést člověk, který chce po sobě něco zanechat pro budoucí generace, uvažuje dále kronikářka. Český rozhlas České Budějovice
Jihočeské kroniky
Setkání Petra Kroniky s kronikářkami a kronikáři vesnic a měst našeho kraje.
Zápisy z roku 1968 musel kaplický kronikář vyříznout a přepsat. Původní verzi ale tajně schoval
Gedenkbuch von Kaplitz a Gedenkbuch der Stadt Kaplitz jsou nadpisy původních německých pamětních knih Kaplice. Zaznamenávají období mezi lety 1904 a 1939. „Jedním z kronikářů byl Hans Waltenberger, učitel a ředitel školy, regionální spisovatel, který je uveden v Kohoutím kříži Jihočeské vědecké knihovny,“ říká Daniela Wimmerová, současná kronikářka města.
Házení ječmene na dívky, beseda nad kronikou. Staré i nové vánoční zvyky popsal kronikář Doudleb
Kronikář nemůže zapsat, jak Vánoce slaví každá rodina doma, ale může zaznamenat, jak se odehrávají na veřejnosti. V Doudlebech na Českobudějovicku Jan Šimánek do kroniky zachytil vánoční, silvestrovské a novoroční dění na ulicích a místech setkávání v obci.
Na barvě desek nezáleží, ale velikost kroniky práci kronikáře značně ovlivňuje
Na stole v domě Václava Janoucha tři kroniky vesnice Prostřední Svince. V obecní knihovně Benešova nad Černou na stole předchozí kronika a na pulpitu současná vedená Růženou Lepšovou. Kronikář v první polovině tohoto dílu seriálu Jihočeské kroniky a kronikářka ve druhé dokončí minule načaté vyprávění.
Zvláštností kroniky Benešova na Černou jsou ilustrace, které zobrazují výjevy z obce
„Ocenění je příjemná věc, ale je spousta lidí, kteří jednak už ho dostali a jednak by si ho zasloužili, jenže na ně ještě nedošlo,“ říká ke svému titulu Jihočeský knihovník roku 2016 Růžena Lepšová z obecní knihovny v Benešově nad Černou. K tomu pracuje v přidruženém infocentru, připravuje obecní zpravodaj, podílí se na pořádání místních kulturních aktivit a vede kroniku obce.
Hraje hry od rána do večera a odmlouvá. Doudlebský Mikuláš uchovává seznam dětských hříchů v kronice
„Jak se slavily Vánoce v minulosti, o tom se ve starých místních kronikách moc nenajde,“ říká kronikář Doudleb Jan Šimánek. To ho podnítilo, aby popsal průběh adventu a Vánoc v obci sám. Učinil tak v roce 2008.
V kronice vsi Prostřední Svince chyběly zápisy z mnoha poválečných let. Místní ji dokázali doplnit
Svince, Doubka, Zlámanice. To jsou místa v bydlišti kronikáře Václava Janoucha. Druhá polovina názvu vesničky Prostřední Svince na Českokrumlovsku, stejně osad Dolní Svince a Horní Svince, má pravděpodobně spojitost s chovem vepřového dobytka.
Raritou adventu ve Zbelítově je betlém ze sena s postavami v životní velikosti, připomíná kronikářka
Četla jsem ji jedním dechem. Tak vyjadřuje poděkování za knihu „Zbelítov, historie a současnost“ v dopise adresovaném starostce pisatelka, která se ve vesničce u Milevska narodila před 86 lety a po válce se odstěhovala.
Knihu o historii i současnosti Zbelítova napsala zdejší kronikářka
„Kroniky byly odrazovým můstkem pro napsání knihy Zbelítov, historie a současnost,“ říká ke zrodu letos v létě vydané publikace kronikářka Ludmila Přibylová.
Setkání s kronikářkou Zbelítova Ludmilou Přibylovou
Kronikářkou Zbelítova u Milevska je Ludmila Přibylová. Z obce sice nepochází, ale získala k ní vřelý vztah. Rod z matčiny strany navíc má zbelítovské kořeny. Stejně tak rod manžela Ludmily Přibylové, Václava Přibyla. A který z rodů přišel do Zbelítova dříve? K poslechu zve Petr Kronika.
Tři rozmanitá setkání nad kronikami
Profese kronikářek a kronikářů jsou rozličné. Znovu to potvrdí vyprávění Zdeňky Chadtové z Klenovic v první třetině tohoto dílu Jihočeských kronik. Poví také, jak si s manželem prohodili kronikářské pověření.