Když se den uloží k spánku a probudí se noc, pozemskou krajinu ovládne černočerná tma. Alespoň do nedávna tomu tak bylo. Bylo to ale dobře, nebo špatně? Posuďte sami. V České republice jsme temnou noc, takovou, jakou znali naši předkové, v podstatě vymýtili. Kvůli pouličním lampám, billboardům, ale i v domácnostech instalovaným svítilnám za šera uléháme, spíme a také se probouzíme.

Hvězdárny jsou velké i malé. Nové i staré. Hojně navštěvované i zaměřené na individuální návštěvníky. Vzkvétající i čekající na znovuvzkříšení. Všechny jsou ale vedeny láskyplnými hvězdáři, kteří se nejen sami dívají do vesmírných dálek, ale doprovází i nezkušené hvězdoplavce na cestě oblohou. Mezi takové patří Hvězdárna Boleslava Tecla, která se skromně choulí na jihovýchodě Moravské Třebové, u pravého okraje výpadovky na Jevíčko.

Na první pohled představuje astronomickou periferii České republiky, jelikož díky pohoří Jeseník je odtud všude skutečně „daleko“ (jen do Polska blízko). To však neznamená, že nemá smysl sem cestovat. Naopak. Nejen za čarokrásnou hvězdnou oblohu, kterou severní Morava nabízí, ale také Petřkovského hvězdárnou ve městě Jeseník.

Představte si, že se ocitnete v pohádkovém obchodě, kde máte jakoukoli myslitelnou hračku na dosah ruky. Podobně blažený pocit zažijete v okamžiku, kdy vejdete do libereckého science centra iQLANDIA.

Nepříliš pohledný panelák, avšak korunovaný podivuhodnou nástavbou, ve které se vám otevře moderní okno do vesmíru. Tak vypadá přírodovědné centrum s planetáriem na severovýchodním okraji Havlíčkova Brodu.

Tuhle malebnou hvězdárnu s dvojicí kopulí najdete na vrcholu Ládví, na severním okraji hlavního města. Její budova je doslova vrostlá do skály, jako kdyby tady stála po celá staletí. Tak dlouho tady samozřejmě není, ale z místního kamenného ostrohu se naši předci na nebe i na krajinu dívali už před desítkami tisíc roků.

Tady se ztratit nemůžete. Z Masarykova náměstí se po modré turistické značce vydáte pořád do kopce. Projdete mezi prvorepublikovým Divadlem Aloise Jiráska a základní školou bratří Čapků, minete budovu Husova sboru i cestu ke hřbitov. Když za sebou po pravé ruce zanecháte poslední obytné budovy, uvidíte odbočku doleva a skrz vzrostlé stromky také budovu Hvězdárny v Úpici.

V Olomouci máte na výběr. Můžete vyšlápnout k lošovské hvězdárničce na severovýchodě města. Zastavit se na Horním náměstím u orloje s půl tisíciletí starými základy, jehož podobu přemlela nedávná současnost. Zajít do archivu zdejší univerzity, kolem které se v minulosti pohybovala řada astronomů. Nebo projít hvězdnou bránou a potkat se s vesmírem všemi smysly.

Jakkoli se jedná o akademický svět, ve kterém pracují samí profesionální astronomové pátrající po odpovědích na ty nejpodivuhodnější vesmírné otázky, areál nejstarší české hvězdárny je volně přístupný laické veřejnosti.

Najdete ji na severním okraji města, jen deset minut chůze z centra, v těsném sousedství hřbitova, v místech kdysi ozdobeném pěti lípami, dnes celou řadou krásně vzrostlých stromů. Stačí přitom pootevřít mírně vrzající branku, nebo ji jen přeskočit, a hned se ocitnete ve světě, kde vládne astronomie.