- Podcasty
- MUDr.ování
Poslechněte si podcast: Zdravotní patálie, jež trápí maminky na mateřské i svalnatce z posiloven
V noci vás budí bolest a přes den všechno padá z ruky. A začalo to přitom nenápadně. Koho by občas nebolely ruce, když tahá něco těžkého! Ale proč se nepříjemné pocity vrací, i když vezmete do ruky třeba jen skleničku s vodou?
MUDr.ování
Rozhovory o zdraví se zdravým nadhledem. Publicistka Lucie Šilhová zpovídá lékaře a odborníky v podcastu MUDr.ování a s jejich pomocí hledá odpovědi na otázky, které zajímají většinu z nás. Poslouchejte mudrování s odborníky každou středu v 11:00 na ProZeny.cz
Jak si zachovat pevné kosti do stáří? Musíte jim říct, že je potřebujete
Co nestihnete do třiceti let, nemáte šanci dohnat. Nemyslíme tím všechny radosti svobodného života, ale zdraví kostí. Právě v tomhle věku se totiž zastaví jejich růst. Pak je nějakých dvacet let klid, ale po padesátce začne kostní hmota vlivem nižší hladiny hormonů ubývat. Kdo nebude mít v tuhle chvíli z čeho brát, může už jen smutně vzpomínat na dobu, kdy si ošklivil kefír. Lidská kost není nějaká statická věc, která jednou naroste a pak už s ní nic nehne. „Tento důmyslný orgán je po celý život v neustálé přeměně. Tvoří se v lůně matky, buduje se do nějakých pětadvaceti až třiceti let. Roste do délky i do šířky. Po dosažení vrcholu zůstává proces novotvorby a odbourávání více méně vyrovnaný,“ říká v podcastu MUDr.ování doktorka Eva Dokoupilová z revmatologické a osteologické kliniky Medical Plus v Uherském Hradišti. I ta nejzdravější kost ale jednou zestárne, respektive zestárne její majitel. Ženy i muže přestanou chránit hormony, které mají na kvalitu kostí také vliv. Dámy to postihne v menopauze, muže přibližně po pětašedesátce. Kosti řídnou, křehnou. Ty silné, v mládí „vykrmené“, to zvládnou. Ale zhruba milion lidí postihne nemoc zvaná osteoporóza. Stačí škobrtnout Ne každý o své nemoci ví. A pokud se o ní dozví, tak často bolestivým způsobem. Stačí zakopnout a křehká kost povolí. „Ostoeporotické zlomeniny nevznikají třeba při pádu z výšky, ale stačí, když prudce dosednete,“ vysvětluje Eva Dokoupilová. A i když kostem nelze vrátit jejich sílu zpětně, existuje návod, jak je aspoň posílit, aby osteoporóza neútočila při každém prudším pohybu. „Důležitý je pohyb,“ říká odbornice s tím, že svým pacientkám doporučuje nejméně padesát minut rychlé chůze třikrát týdně. Další položka je dostatečný příjem bílkovin a samozřejmě vápníku. A kvůli jeho vstřebávání, k němuž potřebujeme vitamin D, také pobyt venku. „Osmdesát procent vitaminu D se tvoří v kůži tím, že na ni svítí sluníčko. Čím více na severu lidé žijí, tím méně potřebného UVB záření mají. Finové měli tak nízkou hladinu vitaminu D, že ho začali přidávat do potravy, aby snížili jeho deficit,“ říká lékařka. Neplatí ovšem logická úvaha, že čím víc na jihu lidé žijí, tím zdravější kosti mají. Proč tomu tak je, vysvětluje odbornice v podcastu MUDr.ování. Královská nemoc Víte, kdo z našich předků zemřel na následky zlomeniny krčku, která je pro osteoporózu typická? Byl to císař a král Karel IV. Z toho je patrno, že osteoporóza není nová nemoc. Jen diagnostické přístroje jsou z hlediska historie nové a nemoc jako taková byla lékařsky definována v roce 1994. „V minulosti lidé většinou umírali dříve, takže se osteoporózy nedožili,“ říká Eva Dokoupilová a doporučuje všem ženám nad padesát let podstoupit vyšetření zvané denzitometrie. „Je šetrné, nevstřikuje se při něm do těla žádná kontrastní látka a trvá jen pár minut.“ Co se stane, když vyšetření zjistí, že vám řídnou kosti? Existuje na osteoporózu lék? Skutečně platí, že někdo váží hodně, protože má takzvaně těžké kosti? Co je potřeba dělat, aby kosti byly zdravé? A jaké nápoje zabraňují vstřebávání vápníku z potravy? Celý rozhovor s lékařkou Evou Dokoupilovou si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? MUDr. Eva Dokoupilová, MBA, pracovala jako lékařka na interním oddělení a později jako primářka na revmatologickém oddělení Nemocnice Uherské Hradiště. V současné době je vedoucí lékařkou revmatologického a osteologického centra Medical Plus, které založila. Kromě léčení se věnuje publikační činnosti doma i v zahraničí, přednáší na odborných akcích. Je držitelka ocenění Osobnost Zlínského kraje. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
Klouby, vlasy a paměť: Po jakých doplňcích stravy nejvíce prahneme a má smysl je brát preventivně?
Za doplňky stravy lidé utratí i několik tisícovek měsíčně. Někteří dokonce užívají preparáty pro zvířata, protože slyšeli, že jsou účinnější. Nestačil by ale pestrý jídelníček? Gumoví medvídci nebo tlačenka přece obsahují želatinu dobrou na klouby a čerstvé lupení zase kyselinu listovou vhodnou pro těhotné ženy. Doplňky stravy se nám skrz reklamu zarývají do podvědomí tak moc, že pokud nějaký neužíváme, přemýšlíme, zda trochu nešidíme zdraví své či blízkých. „Reklamy skutečně v člověku vzbudí dojem, že pokud si člověk konkrétní přípravek nekoupí, bude trpět až do smrti, a ta přijde brzy,“ říká s nadsázkou v další epizodě podcastu MUDr.ování praktický lékař Jiří Štolfa. Odborník v žádném případě doplňky stravy nezatracuje, jen je prý potřeba dobře zvážit, který si koupíte. Protože to, co funguje u známého, nemusí právě vám udělat dobře. Důležité je také množství účinné látky. A to prakticky nemáte šanci zjistit. Na rozdíl od léku, kde je množství účinné látky ověřeno. V doplňcích stravy její maximální množství sice nesmí být překročeno, ale spodní hranice je velmi rozostřená. „Účinnost potravního doplňku je navíc různá nejen tím, že je v něm účinné látky více nebo méně, ale také tím, s čím je smíchaná, na co je navázaná, jak dobře se tráví a podobně,“ upozorňuje Roman Štolfa. Mamuty už nelovíme Podle zkušeností z ordinace doktora Štolfy se lidé nejvíc zajímají o kloubní doplňky, preparáty na erekci, paměť a vlasy. „Mladší se radí kvůli muskulatuře a ženy zase kvůli kráse.“ Každého asi nejvíc zajímá, jestli potravní doplňky vůbec fungují. „Jak který a jak u koho, neexistuje jedna rada a jedno doporučení pro všechny,“ říká lékař. Záleží totiž nejen na tom, co chcete řešit, ale jaký životní styl je vám vlastní. Kolik máte stresu, jak moc fyzicky pracujete, jaký je váš jídelníček. Á propos, jídelníček. Nestačilo by vyladit množství a kvalitu jídla na talíři místo užívání doplňků stravy? Podle Josefa Štoly ne. „Pračlověk lovil mamuty, měl spoustu pohybu a málo jídla. A tak snědl, co mohl, včetně zdravých rostlin a zdravých zvířat bez chemie, antibiotik a kortikoidů.“ Kdyby se dnešní člověk mohl stravovat zrovna tak, pak by to asi stačilo. Ale realita je jiná. „Nejspolehlivější cesta, jak užívat správný potravní doplněk přesně pro vás, je poradit se s lékařem,“ říká odborník s tím, že i na něj se jeho pacienti s takovou žádostí občas obrátí. Prevence vs. profylaxe Je lepší užívat doplňky stravy preventivně, anebo až ve chvíli, kdy řešíme nějaký akutní problém? Něco mezi. „Preventivní užívání mi hraničí s jakousi závislostí na přísunu barevných tabletek. K tomu se nekloním. Spíš bych řekl profylakticky, z medicínského hlediska k potřebě ochrany, což jsou třeba období viróz, chřipek, onemocnění dýchacích cest, tehdy bych je užíval. Ale neříkal bych tomu prevence, spíš zmenšení současných hrozeb,“ vysvětluje lékař. Dá se doplňky stravy předávkovat tak, že to ohrozí zdraví? Není nebezpečné užívat na klouby preparáty určené koňům? A je rozdíl mezi tím, jak na doplňky stravy reaguje žena a jak muž? A jak je to s těmi gumovými medvídky? Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? MUDr. Josef Štolfa je praktický lékař a vedoucí výukového pracoviště praktického lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
Obyčejná únava versus chronický únavový syndrom: Příznaky, kterých byste si měli všímat
Taky se vám teď v předjaří nechce po ránu pomalu ani vstát z postele? Ale nakonec vstanete, protože musíte, jak by řekl klasik. Jarní únava je prevít, ale nakonec ji vždycky nějak přepereme. Horší to je s únavou chronickou, kterou může mít na svědomí třeba nedoléčená viróza. Jarní únava není diagnóza, ale stav našich biologických hodin. A protože jedou na solární energii, mají v tomhle „zataženém“ období problém. Copak o to, slunce bylo během zimních měsíců v naší zeměpisné šířce vždycky méně než na jihu. Ale lidé také méně pracovali. „Ani nebylo jak, je víc tma, víc zima, některá zvířata se dokonce ukládají k zimnímu spánku. My jsme ve výsledku podobní, také máme útlum. Ale doba nás tlačí do výkonu pořád,“ vysvětluje v nové epizodě podcastu MUDr.ování internista Tomáš Pluhař ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, proč se cítíme na konci zimy unavení možná více než naši předci. Když odpočinek nepomáhá Ne každá únava je ale spojená s předjařím. Patří ke spoustě nemocí, někdy může být dokonce předzvěstí těch velmi vážných. Doktor Pluhař říká, že pokud cítíte nevysvětlitelnou únavu déle než půl roku, měli byste to řešit s lékařem. Imunologie, neurologie, revmatologie, laboratoře a další specializovaná pracoviště se budou snažit najít příčinu. Co když se ale vrátíte na začátek s tím, že vyšetření nic neprokázala? Pak se může jednat o chronický únavový syndrom. „Název není úplně šťastně vybraný, lepší je intolerance zátěže nebo by se to dalo nazvat zvýšená únavnost oproti tomu, co znal člověk před tím,“ říká Tomáš Pluhař, jenž je na tuto diagnózu odborník. Stav lidí postižených chronickým únavovým syndromem popisuje tak, že jsou pořád v módu „padám únavou“ a odpočinek jim nepomůže. Těmto lidem se často rozsype celý život, někteří zvládnou pracovat aspoň na půl úvazku, pro jiné je ale problém vůbec vyjít z domu. Příčiny vzniku chronického únavového syndromu nejsou zcela jasné, ale zhroucení z extrémního přepracování to nejspíš nebude. „Tady bych asi sázel na syndrom vyhoření nebo na stresovou poruchu. Chronický únavový syndrom spíš začne virózou, z níž se člověk už nikdy zcela nezotaví,“ říká doktor Pluhař. Mrazivá zpověď Na serveru neunavni.cz, který je chronickému únavovému syndromu zasvěcen, si můžete přečíst příběh pacientky s touto diagnózou, která popisovala, jakou úlevou pro ni bylo, když ji lékař sdělil, že má k tomu ještě rakovinu. Je to mrazivá zpověď, která jen dokresluje těžký úděl nemocných. Na chronický únavový syndrom totiž revizní lékaři nemají tabulku na přiznání invalidity. Není tedy divu, že se ženě s rakovinou paradoxně ulevilo, protože systém ji konečně přijal mezi nemocné. Tomáš Pluhař k tomu říká, že teď, po covidu, se povědomí trochu zlepšilo, protože je patrné, že se něco stane s imunitním systémem po prodělání virózy. „Dřív to bylo třeba mononukleóza, teď covid, díky kterému nyní na toto téma probíhá spousta studií,“ dává odborník do budoucna naději všem, kteří bojují s únavou ta velkou, že i krátká procházka je vyřadí z provozu na několik dní. Nastupuje chronický únavový syndrom pozvolna, anebo udeří jako chřipka? Jaké je v lékařské veřejnosti povědomí o této nemoci? A existuje nějaká prevence? Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? MUDr. Tomáš Pluhař z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je specialista v oboru vnitřního lékařství. Dlouhodobě se specializuje na diagnózu chronický únavový syndrom, věnuje se osvětě mezi odborníky i laiky. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
Záhadná nemoc, kterou trpí každá desátá žena aneb Proč nepovažovat bolest břicha za úděl
Přesto, že ji vídeňský patolog a rodák z Hradce Králové Karel Rokitanský popsal už v roce 1860, není ani dnes pro lékaře snadné endometriózu rozpoznat. Stanovení přesné diagnózy je někdy proces na dlouhá léta. Povědomí o nemoci se snaží zvýšit i celosvětová kampaň #ENDOMARCH, která se tradičně odehrává v březnu, jenž je endometrióze věnován. Bolest v podbřišku, ale ne u každé ženy. Částečky děložní sliznice roztroušené ve všech možných koutech těla, anebo jedno ložisko. Překážka v těhotenství, ale ne stoprocentně. To všechno může být endometrióza, nemoc, při které ložiska děložní sliznice doputují třeba až do plic. „Není to časté, ale děje se to. Jediný orgán, kde ještě nebyla endometrióza popsána, je slezina,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování Martin Němec, primář gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice ve Frýdku Místku. Není divu, že endometrióza, jež trápí deset procent žen v produktivním věku, bývá zařazována mezi tzv. enigmatic disease neboli záhadné nemoci. Smířené s bolestí Než lékař stanoví diagnózu, může to trvat sedm až deset let. „Léze nejsou mnohdy na ultrazvuku viditelné a nejdou nahmatat ani běžným vaginálním vyšetřením. V tom je toto onemocnění specifické, navíc se u každé ženy chová úplně jinak,“ říká primář Němec. Nejčastějším projevem nemoci je bolest v podbřišku. Některé ženy se s ní naučily žít, protože nabyly dojmu, že to tak prostě má být. „Bolest ženám připadá normální, protože ji mají od chvíle, kdy začaly menstruovat,“ říká odborník s tím, že endometrióza může být i dědičného původu. Tím spíš se pak žena utvrdí v tom, že bolest není nic neobvyklého, protože maminka to tak mívala také… Není ale v pořádku trpět. Zvlášť, když to ženu vyřadí dočasně z provozu. „I jedno ložisko endometriózy může způsobit tak velkou bolest, že žena není schopna fungovat,“ potvrzuje primář Martin Němec a v podcastu vysvětluje, co přesně tyto potíže způsobuje. Překážka v těhotenství Ne každá bolest v podbřišku však musí hned znamenat, že jde o onemocnění endometriózou. „Příčin může být více, protože malá pánev u ženy je místo, kde se může bolestí projevit například stres. Anebo chronický zánět střeva, případně zánět močového měchýře. Diferenciální diagnostika je opravdu velmi složitá,“ popisuje odborník náročnost problému, jehož řešení bývá pro ženu nepříjemně zdlouhavé. Zejména tehdy, když se snaží otěhotnět. Doktor Martin Němec uvádí, že schopnost otěhotnět se při endometrióze snižuje asi desetinásobně. Situace ale není beznadějná, je však důležité začít řešit věci včas a neodbývat cyklické bolesti v podbřišku s tím, že to už je holt úděl ženy. Pokud se totiž nemoc zanedbá, může vést postupně k rozvoji cyst, srůstů a vzniku vazivových uzlů pronikajících do okolních orgánů. Nejtěžší formy pak mohou skončit i operací s dočasným střevním vývodem. Jak při diagnostice endometriózy pomůže hormonální antikoncepce? Má na vznik nemoci vliv brzký nástup menstruace? Pomohou alternativní způsoby léčby? Anebo nemoc sama ustoupí, když se ženě podaří otěhotnět? Kde najdou pacientky specializovanou a vysoce kvalifikovanou pomoc? Celý rozhovor s odborníkem si poslechněte v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? MUDr. Martin Němec, MBA je primář gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice ve Frýdku-Místku. Je členem České lékařské společnosti JEP, České urogynekologické společnosti a mezinárodních společností souvisejících s jeho specializací, kterou je léčba endometriózy, urogynekologie a všeobecná gynekologie. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
Češi hodně cvičí, ale špatně se hýbou. Jak se ze zdravého sportu stane nezdravá závislost
Stále se mluví a píše o tom, že Češi málo sportují a vykazují nízkou tělesnou zdatnost. Podle odbornice na pohyb však neexistují objektivní studie, které by toto tvrzení definitivně prokázaly. Potíž vidí spíš v tom, že někdy se hýbeme až moc a hlavně nezdravě. Studie, které zkoumají tělesnou zdatnost národa, jsou prováděny na malých vzorcích osob. Takže jejich vypovídající hodnota je nízká. „A obávám se, že je v tom i určitá tendence dojít k negativním závěrům. Jsem přesvědčená, že Češi se velmi zlepšili, chodí do fitness center, běhají, parametry tělesné zdatnosti se určitě zvedají,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování docentka Daniela Stackeová, fyzioterapeutka se zaměřením na psychosomatiku, která působí jako pedagožka na několika vysokých školách. Odbornice vidí jiný neblahý trend, a to, že někdy z touhy zbavit se napětí a stresu cvičíme příliš intenzivně a příliš často. „Lidé pak mají třeba lepší úroveň kardiovaskulární zdatnosti, ale chybí jim psychologické benefity pohybu. Přitom by se očekávalo, že se budou cítit lépe, že budou mít lepší náladu.“ Jenže ta se ne vždy dostaví. Což může postihnout i ty, kteří začnou cvičit kvůli lepší postavě. Tělesné dispozice ale nepřecvičíte, což může vést k frustraci a poškozené sebedůvěře. Neblahá závislost Kdysi býval populární slogan „Sport je naše droga“. V poslední době se ukazuje, že nebyl zase tak daleko od pravdy. Byť je pohyb pro člověka nezbytný, závislost na něm může způsobit mnoho problémů. Jak se ale může stát, že člověk cvičení propadne natolik, že přestane vnímat zdravou hranici? Podle docentky Stackeové se většinou sejde víc faktorů: „Jeden z nejvíc častých je sociální tlak na to provádět tělesné aktivity, které směřují ke zvýšení atraktivity jedince. Pak to ale není o prožitku z pohybu, ale o tom, že pohybovou aktivitu používáme jako prostředek ke změně těla.“ Cvičení je společností vnímané velmi pozitivně, sklízíme za něj potlesk i palce nahoru, takže člověku, který se cítí v životě nejistý nebo nedoceněný, může kompenzovat tolik potřebné uznání. Od toho už může být jen krůček k závislosti. Všimne si jí ale spíš okolí než člověk samotný. „Vidí, že to není zdravá forma pohybové aktivity, když se jedinec soustředí pouze na cvičení a začne zanedbávat další aspekty života. Odborníci tomu říkají obsedantně kompulzivní porucha, kdy dotyčný sleduje úzkostlivě parametry tréninku, nutkavě dodržuje výživový plán a tak podobně. A i když to po čase působí na tělo destruktivně, pokračuje v pohybové aktivitě dál,“ přibližuje Daniela Stackeová. Nauka o vlastním těle Je vůbec možné ubránit se vzniku takové závislosti, když nás všichni k pohybu nabádají, hvězdy sportovního nebe jsou adorovány a vyrýsované svaly jsou předmětem všeobecného obdivu? „Jedinci, kteří trpí závislostí na pohybu, jsou přesvědčeni, že jednají správně. Tohle nastavení změníte obtížně. Jediná možná cesta je zařadit toto téma do primárního vzdělávání, kde se bude hovořit o zdravém vztahu k pohybu, k vlastnímu tělu,“ myslí si docentka Daniela Stackeová. Proč někomu stačí pohybu méně, když ho jiný potřebuje hodně? Lze léčit závislost na sportu sportem? A proč bychom se neměli snažit za každou cenu uběhnout půlmaraton? Celý rozhovor o tom, že i pohyb může člověku uškodit, pokud se to přežene, si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? Doc. Daniela Stackeová absolvovala studium fyzioterapie (specializace somatopsychoterapie) na Fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze a trenérství kulturistiky a fitness tamtéž. Působí na VŠTVS Palestra a externě spolupracuje s dalšími školami. Je autorkou knihy Cvičení na bolavá záda. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
Čůrání v morseovce aneb Co pro muže znamená prostata a proč nechodit na vyšetření po cyklovýletu
Vyšetření prostaty patří k jistotám mužů po padesátce stejně jako řídnoucí kštice a důchodové pojištění. Tato pohlavní žláza se totiž s postupujícím věkem zvětšuje a je třeba zjistit, zda její růst nevěstí nic horšího než prostý fakt, že nikdo nemládne. Většina nálezů je sice nezhoubná, ale ani diagnostikovaný karcinom neznamená konec. Ani života, ani sexu. „Ty taky močíš v morseovce?“ ptá se v jednom komediálním seriálu stárnoucí herec kolegy. Pak mu předá kontakt na svého urologa s upozorněním, že problémy s prostatou není radno podceňovat. Jak to, že právě na toaletě se může projevit problém s orgánem, který není součástí močového ústrojí? „Prostata obklopuje jako prstenec močovou trubici. S věkem u všech mužů roste, a tím pádem může postupně utlačovat močový měchýř,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování profesor Roman Zachoval, přednosta Urologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. „Dodneška nevíme úplně přesně, proč se prostata zvětšuje, u někoho více, u někoho méně. Ale je to určitě vlivem hormonálních hladin, hormonů je celá řada a navzájem na sebe působí,“ vysvětluje profesor Zachoval. Trochu jiný pocit Přesto, že je většina nálezů, které u nás lékaři vyšetří, nezhoubná, je rakovina prostaty nejčastější nádorové onemocnění mužů v rozvinutých zemích a po karcinomu plic druhá nejčastější příčina úmrtí z onkologických důvodů. Přitom je ale třeba říci, že naprostá většina pacientů po pěti letech od stanovení diagnózy stále žije. Podle profesora Romana Zachovala je to díky včasné diagnostice a také vysoké profesionalitě českých onkologů a urologů. Někdy je ale nutné celý orgán odebrat. „Mužů bez prostaty je u nás několik desítek tisíc. A žijí docela dobře. Mohou mít i sex, ale nedochází k ejakulaci, protože jsou pohlavní cesty přerušeny. K vyvrcholení ale dochází, i když je to trochu jiný pocit,“ říká odborník. Zvětšování prostaty není jediný problém, které dokáže muže potrápit. Ve středním věku se totiž vyskytuje ještě jedno onemocnění, a tím je chronický zánět prostaty. Je to velmi nepříjemná a urputná nemoc spojená s bolestmi v oblasti pánve a jak říká profesor Roman Zachoval, pacienty vyčerpává hlavně psychicky. Bod G v mužském těle? Občas se mluví o tom, že na prostatu má negativní vliv cyklistika. Jediné spojení, které Roman Zachoval vidí, není v tom, že by tento sport ohrožoval zdraví, ale u jedinců, kteří mají orgán citlivější, může zkreslit výsledky krevních testů. „Existuje nádorový marker, který se jmenuje PSA, jehož zvýšená hladina může signalizovat, že pacient může mít rakovinu prostaty. U některých mužů po jízdě na kole hodnota PSA přechodně stoupne, proto se jim doporučuje několik dní před vyšetřením cyklistiku vynechat.“ Díky citlivosti bývá prostata občas označována za mužský bod G. Do jaké míry je to oprávněné vysvětluje odborník v podcastu. Pokud jde o prevenci onemocnění rakovinou, ta primární neexistuje. „A pokud nejste jogín, nemůžete provádět ani samovyšetření,“ říká s nadsázkou profesor Zachoval. Přesto mají muži dostatek možností, jak zdraví prostaty hlídat. Nejdůležitější je sekundární prevence, tedy screening. V současné době máme tři celostátní screeningové programy, pro ženy na rakovinu prsu a rakovinu děložního čípku, od roku 2024 by se měl přidat čtvrtý, právě na rakovinu prostaty. Jaké konkrétní potíže s močením mohou signalizovat zvětšenou prostatu? Existují léky na zmenšení? Kterým mužům prostata nikdy nezbytní? A fungují speciální potravinové doplňky, kterých jsou plné reklamy? Celý rozhovor s odborníkem si přečtěte v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? Prof. MUDr. Roman Zachoval PhD, MBA, přednosta Urologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, předseda České urologické společnosti JEP a člen řady národních a mezinárodních odborných společností. Sám nebo v kolektivu autorů obdržel řadu cenu za publikační či prezentační aktivity v rámci České republiky i na mezinárodních fórech. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
Ještě neškodné pití, anebo už závislost? Napovědět vám můžou signály během Suchého února
Představa, že někdo dítěti zabodne do ruky jehlu a vpraví mu do těla heroin je šílená. A přece se najdou rodiče, kteří drogu svému potomkovi bez skrupulí nabídnou. Neboť co jiného, než droga je například pivo. A droga velmi nebezpečná, nutno dodat. Pokud totiž srovnáte dopad alkoholu a heroinu na lidský organismus, není zde velký rozdíl. Jsme právě v polovině měsíce, kdy mnoho z nás testuje svůj vztah k alkoholu. Vydržím? Nevydržím? A když se napiji, jsem na cestě k závislosti? A co to vlastně závislost je? Snad ne ta moje sklenička červeného vína, kterou si dávám pravidelně po večeři! „Někdy to možná není jedna sklenička, ale víc,“ zamýšlí se v další epizodě podcastu MUDr.ování psychoterapeut Břetislav Kantor. Pokud se dny, kdy vypijete vína víc, nápadně množí, může to být začátek problému. „A právě Suchej únor vám může napovědět, jak na tom s alkoholem jste. Někdo na to nepotřebuje ani celý měsíc,“ říká odborník. Pokud je vám období bez alkoholu nepříjemné a hledáte důvody, jak si obhájit, že jste se nakonec napili, není to v pořádku. A to i přes fakt, že většina lidí má tendenci nadužívání alkoholu zlehčovat. Ty nepiješ? A nejsi divný? Tohle mi nehrozí, alkohol mám pod kontrolou, říkáte si možná právě teď. Třeba máte i pravdu. Ale pozor na tu hranici, kdy už věci pod kontrolou nemáte. Zeptejte se čas od času sebe sama, zda jste ten, kdo tady vládne, anebo už vás řídí alkohol. „Musíte si sami upřímně přiznat, nakolik jste otroci, kteří vše podřizují alkoholu. Troufnu si říci, že tohle dokáže rozpoznat mnohem více lidí, než si myslíme. A dokonce dokážou přestat pít bez pomoci,“ dává naději Břetislav Kantor. Co je v případě, že se rozhodneme přestat pít alkohol, důležitější? Pevná vůle, anebo správná motivace? „Vůle vám bude k ničemu, když nemáte motivaci. Když nejste motivovaní, tak proč byste na svém životě něco měnili? Já bych dokonce slovo vůle nepoužíval, lepší je sebedisciplína,“ míní psychoterapeut a dodává, že osobně nemá rád ani výraz abstinence. „V naší společnosti je to negativně vnímaná nálepka. Lidé se skoro bojí říkat, že abstinují. Hned jim začne někdo říkat, hele, ty jsi nějaký divný. Anebo nemocný.“ Nealkoholické pivo je pořád pivo Alkohol je společensky tolerovaná droga, a to i přesto, že její dopady na lidské zdraví i společnost, jsou drtivé. „Ne nadarmo se mu říká metla lidstva,“ říká psychoterapeut a dodává, že míra tolerance je tak obrovská, že první dávku drogy člověku v naprosté většině podají jeho rodiče. „Někdy se tím dokonce chlubíme, hele, jemu je šest a už si cucnul piva. Tohle plus tlak společnosti může být začátkem závislosti.“ Dobrá volba není ani pivo bez alkoholu. „Pořád je to pivo,“ míní odborník s tím, že se nedoporučuje ani lidem, kteří abstinují. Žádné nápoje, které chutí či na pohled připomínají ty alkoholické, by lidem, kteří se rozhodli s alkoholem přestat, neměly sloužit jako berlička. Jaká je doporučovaná denní dávka alkoholu, kterou bychom neměli překročit? Proč ženy upadají do závislosti snáz než muži? Z jakých důvodů nejčastěji pijeme nad míru? Čemu říká odborník na závislosti „Černobyl“? A v čem bychom si měli vzít příklad z krys? Celý rozhovor na téma závislost na alkoholu si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? Mgr. Břetislav Kantor působí jako psychoterapeut v denním stacionáři a v ambulanci centra pro léčbu závislostí Alkos. Byl předsedou odborné sekce A.N.O. (Asociace nestátních organizací poskytujících adiktologické a sociální služby pro osoby ohrožené závislostním chováním, nyní APAS) pro ambulantní služby v adiktologii. Dále je členem SNN (Společnost pro návykové nemoci), ČAP (Česká asociace pro psychoterapii) a SOFT (Společnost rodinných a systemických terapeutů). MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
Jak byste chtěli umřít? Bavte se se svými nejbližšími o smrti a nechte je odejít
Podle Českého statistického úřadu u nás nejvíc lidí umírá v únoru. Statistika je věc jedna, ale když se smrt dotkne naší rodiny, nezáleží na tom, jaký je či měsíc. Truchlení je proces, který si musíme odžít, ať je zima nebo léto. Opravdu platí, že na vyrovnání se se ztrátou blízkého člověka potřebujeme dva roky? A je rozumné brát malé děti na pohřeb?
Poradí si s afty či opary, s rýmou umí zázraky: Jak fungují homeopatika a pro koho se hodí
Už je to více než třicet let, co byla homeopatie prohlášena ministerstvem zdravotnictví za lékařskou metodu. Pořád o ní ale panuje spousta mýtů a nepřesných informací. Co je vlastně principem homeopatické léčby a na které neduhy zabírá lépe než prostředky západní medicíny?
Co se děje s pamětí po padesátce a jak vzniká opilecké okno aneb Vše o mozku a jeho spolehlivosti
Přiznejte se, kolikrát jste už dneska hledali brýle nebo jste chtěli něco udělat, a vzápětí jste zapomněli, co to bylo? Paměť si s námi pohrává od rána do večera a umí být pěkně šálivá. Na to je třeba dát pozor hlavně při manželských hádkách.