Hosty dalšího dílu jsou Martin Uher starší, zakladatel stejnojmenného
autobusového dopravce, a také jeho syn Martin Uher, který teď přebírá od svého táty autobusové podnikání. Generační výměna v této rodinné firmě právě teď probíhá.
Martin Uher firmu nikdy neprodal, i přes to, že nabídek v měl v minulosti několik. Chtěl počkat až synové vyrostou a rozhodnou se, jestli v podnikání budou chtít pokračovat. „Firma je v dobré kondici. Co se týká řidičů, je nás kolem sedmdesátky, mechaniků je šest. Autobusů máme do 40. Pravidelných výjezdů máme 33, ostatní jsou záložní autobusy. Kluci to povedou dobře, sleduji je už pět let, že vlohy k tomu mají. Bude to dobrý,“ říká v novém díle podcastu Martin Uher starší.

 See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem nového dílu podcastu Cesty zdopravy.cz je Aleš Stejskal. Od roku 1998 vede organizátora dopravního systému v Moravskoslezském kraji, což je společnosti Koordinátor ODIS. Je také předsedou České asociace organizátorů veřejné dopravy, tedy ČAOVD.

Moravskoslezský kraj bude letos prvním krajem, kde vyjedou bateriové vlaky. Tedy elektrické RegioPantery doplněné o baterie pro provoz na neelektrifikovaných tratích. S prvními čtyřmi se svezou cestující už v letošním prosinci, dalších 15 vlaků je má doplnit od prosince 2026. 

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jak to chodí v leteckém handlingu a co stálo za kufrovou krizí pražského letiště letos v letní sezóně? Hostem nového dílu je Jiří Jarkovský,  staronový šéf
Czech Airlines Handling. 

Do čela jedné ze dvou handlingových společností na pražském letišti se vrátil letos v létě po čtyřleté pauze, kdy vedl DPOV ze skupiny Českých drah. O jeho návratu se psalo jako o nástupu krizového manažera, v rozhovoru ale říká, že nejde jen o krizové angažmá, ale o dlouhodobější spolupráci, jejímž výsledkem bude i revitalizační plán společnosti Czech Airlines Handling. Do zisku chce dostat
tuto dceřinou společnost Letiště Praha v roce 2026.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem jubilejního 100. dílu je Martin Borovka, generální ředitel VINCI Construction CS. Nejznámější z portfolia firem VINCI je Eurovia, která je také z celé skupiny největší.  V jejím čele stál Martin Borovka od roku 2007, je tak nejdéle sloužící šéf velké stavební firmy u nás.

 See omnystudio.com/listener for privacy information.

Železniční vzdělávání v Česku. Právě o tom si povídáme těsně před začátkem školního roku v novém díle podcastu Cesty Zdopravy.cz s ředitelem střední školy technické a dopravní Gustava Habrmana v České Třebové Janem Kovářem. Klasické železniční vzdělávání v Česku už téměř neexistuje, a to se týká i České Třebové, která bývala doslova vzdělávací Mekkou budoucích železničářů. Jenže pak přišla devadesátá léta, a ta přinesla zájem o úplně jiné obory. Školy na to tehdy reagovaly, aby nepřišly o studenty. „Všechno se měnilo, železniční
vzdělávání tak trochu začalo ztrácet na kreditu, v dopravě bylo velké množství lidí, kteří třeba najednou neměli práci. To všechno mělo vliv i na zájem studentů,“ říká v podcastu ředitel školy Jan Kovář.
Ten dnes do školy v České Třebové postupně vrací železniční vzdělávání zpátky. A velmi úspěšně. Počet studentů tu roste, což hodnotí kladně i poslední zpráva školní inspekce, která mimo jiné pochválila Jana Kováře za nastavení koncepce rozvoje školy. „Studenty, kteří k nám přichází se zájmem o železnici, vnímám jako jedny z nejlépe vyhraněných a nejlépe motivovaných studentů, co vůbec máme. Protože oni mají svůj dětský sen. Chtějí na školu, kde se železničáři potkávají a kde dostanou něco navíc. Vidím, že řada mladých lidí chce pracovat na železnici,“ dodává v podcastu Jan Kovář.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je ředitel Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomír Fojtů. Rekreační plavba zažívá boom v celé Evropě a Česko není výjimkou. Naopak nákladní doprava na českých řekách dlouhodobě slábne, především kvůli nízkému stavu Labe u Děčína, kde mohou plout nákladní lodě jen několik měsíců v roce. A tak v první části rozhovoru detailně rozebíráme právě aktuální situaci kolem stavby a prosazování tzv. plavebního stupně Děčín.

Z pohledu lodní dopravy (nákladní i rekreační) je u nás nejhustší provoz v centru Prahy. „Vodní cesta je tu velmi intenzivně využívána pražskými betonárkami v Troji a na Rohanském ostrově, kam se naváží po vodě ročně asi 300 000 tun štěrkopísku. A co se týká rekreační a osobní plavby, tak plavební komora Smíchov v Praze je už za hranicí své kapacity. Propluje tu 28 000 plavidel za sezonu. Je to nejvytíženější plavební komora ve střední Evropě,“ říká Lubomír Fojtů.

Detailně v rozhovoru rozebíráme, jak se vyvíjí projekt splavnění Labe do Pardubic, jak to vypadá se splavněním Odry do Bohumína, prodloužením vodní cesty až do centra Českých Budějovic nebo majiteli plavidel sledovanými lodními výtahy na Orlíku a Slapech.

„Výtahy by měly zvládnout i větší osobní lodě, které se nedostanou přes přehrady. K tomu, aby tyto investice bylo možné realizovat, je nutné spočítat ekonomiku. Státní fond dopravní infrastruktury nedá peníze na nic, co nebude ekonomicky zhodnoceno. Podklady zpracovávalo Povodí Vltavy a předložilo je ministerstvu dopravy,“ říká v podcastu Lubomír Fojtů.

Diskutujeme také o prodloužení splavných částí Baťova kanálu směrem k Hodonínu i ke Kroměříži. Na kanál se vypraví každý rok na 90 000 turistů. „Finální plán pro Baťův kanál neexistuje, technicky je možné ho prodloužit až do Olomouce, i o tom se tady kdysi mluvilo, byť vím, jaký je postoj kraje a města, takže o tom nemá smysl diskutovat. Jsou i možnosti prodloužení kanálu pod Hodonín, ale to je otázka velkých investic. Myslím, že na dlouhá léta bude fungovat Baťův kanál mezi Kroměříží a Hodonínem,“ dodal Lubomír Fojtů.

ŘVC pracuje letos s rozpočtem 800 milionů korun, největším projektem letošního roku je pro něj nová plavební komora Rohatec na Baťově kanále. Na příští rok by mělo hospodařit s cca 1,3 miliardy korun. Nárůst je způsoben tím, že v příštím roce by ŘVC rádo začalo s prohlubováním Vraňansko-hořínského plavebního kanálu.

 See omnystudio.com/listener for privacy information.

David Chovančík je projektový manažer dopravce Slezské zemské dráhy a také
projektový manažer obecně prospěšné společnosti Osoblažská úzkorozchodná dráha. Slezské zemské dráhy jsou dopravcem turistických parních vlaků na trati z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy.

Osoblažská úzkorozchodná dráha je pak společností založenou většinou obcí podél tratě,která převzala do své správy nádražní budovy na trati a kompletně je z dotací nechala zrekonstruovat. Od letošního prosince by měla převzít také zdejší provoz pravidelných vlaků v objednávce kraje od Českých drah. Právě tomuto tématu se detailně v rozhovoru. 

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Milan Jiroš je českým sběratelem autobusů značky Ikarus a také profesionálním řidičem autobusu. První kloubový Ikarus si pořídil z Jindřichova Hradce ještě při
studiích na vysoké škole a přivezl ho rodičům na zahradu. Dnes má 22 Ikarusů a základ sbírky tvoří kloubové vozy 280 přezdívané čabajky.

Ty pak sběratel postupně doplňoval o méně známé kousky, až dal dohromady jedinou ucelenou sbírku Ikarusů v České republice. „Modré linkové jsou dva,
červených je šest,“ vypočítává Milan Jiroš ty kloubové, které u nás masově jezdívaly. „Troufám si říct, že tři čtvrtiny sbírky jsou funkční, po doplnění akumulátoru jsou ta vozidla schopna fungovat,“ dodal v podastu Milan Jiroš. Celou svou sbírku udržuje provozní sám vlastními silami. Jeho velkým snem je mít autobusy na jednom místě v soukromém muzeu.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem nového dílu podcastu je Tomáš Konopáč, manažer programu implementace ETCS Správy železnic. Zbývá necelý půl rok do okamžiku, kdy se na některých českých koridorech začne jezdit povinně pod dohledem evropského vlakového zabezpečovače ETCS. Vlak, který ho mít nebude, se na tratě s výhradním provozem nepodívá.

Takzvaný výhradní provoz dnes funguje na trati Olomouc-Uničov-Šumperk, která se stala fakticky laboratoří, kde se technologie zkouší v praxi. Od ledna se k ní přidají koridory z Prahy do Ostravy, z České Třebové do Břeclavi a z Břeclavi do Přerova.

"Datum 1.1.2025 se někdy zbytečně démonizuje, pro strojvedoucí i provozovatele vozidel, kteří je mají vybavená a strojvedoucí zapínají ETCS, se
nezmění vůbec nic. Už dnes pod ETCS jezdí a budou pokračovat, jak byli zvyklí,“ říká v podcastu Tomáš Konopáč. A přidává statistiky, které říkají, že nejčastěji strojvedoucí zatím využívají ETCS v úseku Beroun-Ejpovice, kde jede pod jeho dohledem více než 50 procent vlaků už teď. Například na trati z
Břeclavi na Přerov a Ostravu je to pak 20-30 % vlaků.

See omnystudio.com/listener for privacy information.