- Podcasty
- Zdopravy Podcast
Poslechněte si podcast: Cesty Zdopravy - Radek Mátl
Přinášíme další ze speciálních vydání podcastu Cesty Zdopravy.cz, kdy náš host
odpovídá především na vaše čtenářské dotazy.
Pozvání do studia přijal Radek Mátl, který stojí už čtyři roky v čele Ředitelství silnic a dálnic, aby se během 60 minut popral s 25 dotazy čtenářů.
Česko právě teď prožívá stavební dálniční boom, v příštím roce by se mělo otevřít přes sto kilometrů nových dálnic, což naše země nepamatuje. Kdy bude ale kompletně dostavěná dálnice D6, kdy bude zcela funkční dálnice D35, kdy se poprvé kopne na středočeském úseku dálnice D3, jaký je stav v přípravách severního obchvatu hlavního města mezi dálnicemi D7 a D8, povede opravdu pražský okruh pod pražskou čtvrtí Suchodol a dojde někdy i na propojení dálnic D3 a D5 na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje?
I to jsou otázky, které vás zajímaly a Radek Mátl na ně v novém díle podcastu detailně odpovídá. Jedna z vašich otázek míří i k velmi očekávané silnici první třídy číslo 73 z Brna na sever směrem na Moravskou Třebovou, která byla dříve označována jako dálnice D43. Ta by měla vést z velké části v obdobné stopě, v které nacistické Německo rozestavělo dálnici Vídeň - Vratislav. A tak je otázka, zda není možné původní stavbu aspoň částečně využít „Z velké části ne, za ty roky se z toho stal biotop a kvalita náspu není dobrá. Povedeme tu trasu tímto
územím, ale budeme muset velkou část odtěžit, provádět sanace a budeme defacto stavět znovu. Ani mosty, které jsou dnes pomalu 80 let staré, si nedovedu představit, že bychom využili na stavbu nové dálnice s životností sto let,“ řekl v podcastu Radek Mátl.
Jako čtenáři jste se podivovali i nad tím, proč se u Brna rozšiřuje dálnice D1 na šest pruhů jen ve velmi krátkém úseku. „Nic jiného nám nezbylo, měli jsme povoleno rozšiřovat dálnici jen v tomto místě v délce 1,5 kilometru. Je to ten nejkomplikovanější úsek, kde jsou napojeny dálnice D2 a D52 a intenzity provozu jsou tam největší. Tady se nám podařilo proces urychlit, získat stavební povolení a mohli jsme se do toho pustit. Co se týká ostatních úseků, tam bohužel nemáme vydané ani územní rozhodnutí. Rádi bychom udělali celých 30 kilometrů,
tak to ale připravené nebylo. Rozšiřujeme úsek, který byl nejkritičtější,“ odpovídá čtenářům v podcastu Radek Mátl.
V rozhovoru otevíráme také téma kritického nedostatku kameniva pro dopravní stavby, který by mohl nastat už v řádu několika let, protože zásoby v českých lomech, které je možné vytěžit, se povážlivě tenčí.
Ptali jste se také na to, jak zrychlit přípravu dopravních staveb. „Možná všechny překvapím, ale potřebujeme se méně zabývat legislativou a víc efektivitou činnosti úředníků ale i projektantů, investorů a všech. Aby se procesy zrychlily. Jsme v demokratické zemi. Je dobře že je právo se odvolávat u důležitých staveb, které ovlivní životy spousty lidí. Na druhou stranu není možné, aby nám vyřízení odvolání pak trvalo 18 nebo 12 měsíců. To je špatně, to nás strašně zdržuje,“ říká Radek Mátl s tím, že by velmi pomohl také nový stavební zákon, který by sloučil územní a stavební řízení, čímž by jedno kolečko odvolání odpůrců výstavby
nových dálnic odpadlo.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Zdopravy Podcast
Dopravní témata podrobně a se zasvěcenými hosty.
Cesty Zdopravy - Pavel Hošek
Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je ředitel Hasičského záchranného sboru na pražském letišti Pavel Hošek. Loni oslavili zdejší hasiči 80 let a i když požárů jako takových je na letišti minimum, mají přes 600 zásahů za rok. Nejčastěji jsou to zdravotní problémy cestujících.
„Pokud by letadlo po přistání hořelo, naším hlavním úkolem je umožnit záchranu cestujících. Proto se snažíme být strašně rychlí. Odklonit požár tak, abychom vytvořili prostor pro evakuaci. Chceme zachránit lidi. A pak se budeme snažit letadlo uhasit,“ říká Pavel Hošek. Letištní hasiče vede 9 let, před tím sloužil už od roku 1989 u Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy a krátce působil také jako velitel jednotky hasičů Správy železnic.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty Zdopravy - Vít Janoš
Vít Janoš z Fakulty dopravní ČVUT v Praze učí studenty už více než 20 let technologii dopravy. Není však akademickým teoretikem, ale mužem, jenž je podepsán pod mnoha dopravními
koncepty nejen v Česku. Už pro jízdní řád 2004/2005 navrhoval se svými kolegy
hodinový takt mezi Prahou a Ostravou. Jen s tím tehdy příliš předběhli dobu. „Pro
tolik vlaků není poptávka. Proč do toho vrtáte, vždyť se lidé všude dostanou. Jaký
takt, je to jen teorie. Nejsme ve Švýcarsku. Nemáme na to lokomotivy,“ to byly podle
Víta Janoše nejčastější argumenty Českých drah na začátku milénia, proč nic jako
taktový jízdní řád na železnici nezavádět. Nakonec se to však povedlo a takt přinesl
brzy své ovoce v podobě nových cestujících.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty Zdopravy - Marek Smolka
Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je generální ředitel DT - Výhybkárny a strojírny Marek Smolka. Výhybky se v Prostějově vyrábí od roku 1956, kdy se sem přesunula jejich výroba z Vítkovicích železáren. Díky tomu tu mají k dispozici také rozsáhlý technický archiv, kde je možné najít dokumentaci i k dnes už archaickým kolejovým konstrukcím. Teď v lednu tu začínají testovat novou
vysokorychlostní výhybku, která má na délku neuvěřitelných 185 metrů, její jazyky jsou dlouhé 70 metrů a umožní jízdu do odbočky rychlostí až 230 km/h. Na jejím vývoji pracovala firma pět let.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty Zdopravy - Pavel Bergman
Pavel Bergman je ředitelem kontrolní sekce Inspekce silniční dopravy (INSID). INSID má za sebou prvního půl roku na našich silnicích, a tak v rozhovoru detailně rozebíráme případy, s nimiž se inspektoři setkali, odhalíme vám, na jaké prohřešky se zaměřují nejčastěji, i jaké návrhy na změnu legislativy chtějí přinést novému ministrovi dopravy.
Otevíráme třeba podvody s tachografy, které jsou stále dokonalejší. „Řidiči budou vždy o krok před námi, jejich lidová umělecká tvořivost je nedozírná. A bohužel se na to specializují i některé firmy. Vyškolený inspektor pozná, že je v tachografu něco v nepořádku. Z praxe můžu říct, že další snímač ovlivňující tachograf se dnes spíná třeba tím, že dvakrát prudce šlápnete na brzdu a prudce
přidáte plyn. A obdobným způsobem to zase vypnete. Už není potřeba mít někde
nějaký čudlík. Jsou skutečně zvídaví a bádaví,“ popisuje moderní podfuky v novém
díle podcastu Pavel Bergman.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty Zdopravy - Robert Bayer a Petr Prokeš
První podcast letošního roku věnujeme unikátní opravě jediné české ozubnicové tratě z Tanvaldu do Kořenova. Částka kolem 600 milionů korun je největší, jakou kdy někdo do opravy této tratě investoval. Téměř 400 miliony na ni přispěla v celé délce včetně polského úseku Evropská unie. Poslední opravou prošla česká zubačka v letech 1958-1962. Jak se tedy opravovala a jak bude vypadat historický provoz v letošním roce?
Hosty jsme tentokrát pozvali dva. V první půlce podcastu si povídáme o opravě tratě s přednostou Správy tratí Liberec Správy železnic Robertem Bayerem. V druhé půlce rozhovoru je naším hostem Petr Prokeš ředitel obecně prospěšné společnosti Železniční společnost Tanvald.
Proč je celá trať na Y pražcích? Proč v posledních letech nesměly na trať vyjíždět historické rakušanky? Jak vzpomíná Robert Bayer na devadesátá léta, kdy dělal traťmistra a diskuse o nerentabilitě tratě vedly až k zastavení provozu? A najdou se ještě nějaké pozůstatky elektrizace tratě z Polska do Kořenova?
Jak je technologicky řešen ozubnicový pohon na lokomotivě? Jak se lokomotiva „chytá“ na ozubnicový hřeben a proč při tom musí jet rychlostí 5 km/h? Proč zažila zubačka dvě velké železniční nehody? Jak do finální stopy tratě před více než sto lety promluvil lobbing rodiny Riedlů a jejich průmyslové zájmy? A proč došlo v první polovině dvacátého století k elektrizaci trati z Polska do Kořenova?
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty Zdopravy - Denisa Šteckerová
Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je pilotka společnosti Ryanair Denisa Šteckerová, kterou můžete znát z Instagramu, kde vystupuje jako @pilotdenisa. S Boeingy 737 bázovanými v Praze létá především po Evropě, ale potkat ji můžete i na lince do Jordánska. To je ostatně nejvzdálenější destinace, kam pražští piloti s letadly z Prahy létají.
Na palubě Boeingu začínala při studiu na vysoké škole jako letuška a už tehdy si přála být jednou v kokpitu. Zakousla se do přípravy, absolvovala pilotní školu, sama si zajistila potřebné kurzy, a nakonec se jí tenhle sen splnil.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty Zdopravy - Robert Linhart
Naším hostem je provozní ředitel, jeden ze zakladatelů a také třetinový majitel společnosti BF Logistics, Robert Linhart. Z pohledu objemu nákladní dopravy je to aktuálně dle statistik
ŽESNAD.CZ 21. dopravce co do počtu hrubých tunových kilometrů za prvních deset
měsíců letošního roku.
„Získat zákazníka, to je těžké, ale udržet si zákazníka je ještě stokrát těžší. Musíte
mu věnovat neustálou péči, hlídat jeho přepravy, komunikovat s ním a včas řešit
všechny problémy, které mohou nastat. Aby byl v obraze a mohl se mimořádnosti
připravit. Tahle péče tu musí být denně,“ říká v podcastu Robert Linhart, podle nějž
se na trhu rozjel naplno železniční kanibalismus mezi dopravci. „Tlučeme se a
vybíjíme mezi sebou. Z toho profituje zákazník, který může vycítit, že dopravci nemají
co vozit, a jdou tak s cenami dolů,“ dodává Linhart.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty Zdopravy - Jiří Ptáček
Hostem dalšího dílu podcastu je šéf Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Ptáček. Plzeňská MHD přepraví podle aktuálních čísel 100 milionů cestujících ročně a o její provoz se stará na 9 stovek zaměstnanců jen u samotných dopravních podniků. Provoz plzeňské MHD ročně vyjde na necelé dvě miliardy korun.
Cílem Plzně je mít v příštích letech zcela bezemisní MHD. „V budoucnu nebudeme
mít možnost pořizovat autobusy se spalovacím motorem a budeme muset
přepřáhnout na něco jiného. Ne všechno půjde zajistit tramvajovou nebo
trolejbusovou dopravou s bateriemi. Přestože jsme se elektrobusům dlouho bránili,
začali jsme oťukávat, co obnáší, abychom se mohli připravit. Zkušenosti jsou
s vozidly pozitivní, nemáme je ale zatím kde nabíjet,“ popisuje první zkušenosti
s testováním elektrobusů v Plzni Jiří Ptáček. V příštím roce nakoupí podniky ještě pět
autobusů, a nejspíš půjde podle slov ředitele už o poslední vozy se spalovacím
motorem.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty ZDopravy - Jan Paroubek
Jan Paroubek stojí v čele státního podniku CENDIS, léta pracoval jako strojvedoucí, vedl i
Odbor kolejových vozidel u Českých drah, stál u rozjezdu RegioJetu i Leo Expresu a
se svým synem Janem vdechl druhý život opuštěnému kutnohorskému depu.
V současnosti má CENDIS 320 lidí, polovina z nich pracuje v oblasti IT. Spadá pod něj například jízdenka OneTicket nebo prodej elektronické dálniční známky.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty Zdopravy - Jakub Kraus
Jakub Kraus je vedoucí Katedry letecké dopravy na Fakultě dopravní ČVUT v Praze a také muž, který už pět let předsedá Strategickému fóru bezpilotního letectví. Právě tady se schází zástupci všech do letectví zapojených organizací a spolků (včetně leteckých modelářů), aby společně posouvali pravidla bezpilotního létání dopředu. V novém díle tak probíráme drony a jejich budoucnost v českém vzdušném prostoru.
See omnystudio.com/listener for privacy information.