- Podcasty
- Rozhlasový sloupek
Poslechněte si podcast: Zdena Kolářová: Není volby
Někdy se stane, že se v životě objeví situace, na kterou nejsme připraveni, a nikdy nás nenapadlo, že ji budeme muset řešit. Pak to přijde a nedá se nikam uhnout.
Rozhlasový sloupek
Krátké glosy, které píší a poté i čtou zajímavé osobnosti našeho kraje.
Ivan Mls: Komár
Určitě jste to v létě také nejednou zažili. V klidu usínáte v posteli, a najednou se vám u ucha ozve protivné bzzzzzz. Komár. S klidným usínáním je rázem konec.
Hana Hosnedlová: Plavky
Jistě si každý vybavuje letní dny svého dětství a mládí. Jak jsme prožívali ty slastné dny prázdnin, chodili se koupat k rybníkům, řekám a říčkám nebo na plovárnu s dlouhou nakloněnou dřevěnou plochou na opalování.
Pavel Kroneisl: Vyčůraný řecký pes
Vraceli jsme se kdysi z dovolené v pěkném, malém řeckém přímořském letovisku Parga. Mimochodem, tohle místo si zahrálo i ve známé francouzské komedii Ukradli torzo Jupitera s Annie Girardot a Philippem Noiret v hlavních rolích.
Zdena Kolářová: Vedro v noci
To byla zase tuhle horká noc! Měla jsem pocit, že mám pod hlavou vyhřívací dečku a zoufale těkala po bytě. Tu jsem se šla napít, pak si dala vlažnou sprchu, což pomohlo jen na chvíli, šla jsem si sednout na balkon, kde bylo stejné vedro jako v bytě.
Jan Flaška: Lesní moudrost na houby
Je to zvláštní, jak některá slova fungují sama o sobě. Nepotřebují podmět ani předmět. Třeba takové „rostou“. Pokud jste Češi, je vám jasné, co roste a kde to roste. A jako každý správný Čech popadnete bez ohledu na počasí košík, kudlu a repelent a vrhnete se do lesa.
Kateřina Bolechová: Vinnetou a Sandokan
Každá doba má své filmové idoly, jak by ne. K těm mým patřil rozhodně Vinnetou. Dokonce jsem kdysi napsala text, který začínal: „Byli jsme panelákoví Apačové, kteří proháněli své vysněné koně po betonových prériích.“
Ivan Mls: Vedro
My lidé, jsme tvorové nevděční. Pořád se nám něco nezdá. Vezměte si třeba uplynulé dny – léto v půlce a my zažívali pořádná vedra. Místo abychom si je náležitě užili, brblali jsme.
Hana Hosnedlová: Medvědi
Jak jsem potkala svého prvního medvěda. To bylo tak. Hned v 90. letech jsem dvakrát navštívila Kanadu – pěkně po trampsku, stopem. Dostaly jsme se tehdy s kamarádkou do různých koutů téhle rozlehlé země a přidaly jsme i sousední americkou Aljašku.
Věra Hlaváčková: Hledej, brouku
Určitě znáte ten vtip, který často dávají k dobru muži s pivním břichem, u kterých nejde poznat, jestli jim je čtyřicet, padesát nebo šedesát. „Víte, proč by ženský po padesátce neměly hrát na schovávanou? Protože by je už nikdo nehledal.“ Cha, cha…
Kateřina Bolechová: Mravenci v kredenci
„Máme tady mravence,“ uslyšela jsem výkřik jedné z kolegyň. Rázem se mi v hlavě usadila písnička Ivana Mládka Mravenci v kredenci a nejen to, hned jsem si také vybavila patálie, které s nimi v interiéru bývají.