- Podcasty
- Diagnóza F
Poslechněte si podcast: Zavřené herny a kasino v kapse. Chování hráčů a sázkařů se změnilo, někteří se do heren už nevrátili
Doba, kterou jsme během covidu trávili u počítačů studiem, prací, komunikací nebo hraním počítačových her, se oproti časům předchozím značně prodloužila. O tom, jak to proměnilo naše chování na internetu a zda to přivedlo do poraden pro závislosti více gamblerů, mluvil v Diagnóze F psychoterapeut Pepa Šedivý z Drogového informačního centra Sananim.
Diagnóza F
Nejen o duševních nemocech s psychology, psychiatry a psychoterapeuty.
Mámě expřítele vadilo, že bych mohla porodit nemocné dítě, říká Eliška se schizoafektivní poruchou
Ve dvanácti letech vzala provaz a šla do lesa, aby ukončila svůj život. Díky špatnému odhadu vybrané větve přežila. Ještě několik let se dál potýkala s úzkostmi, depresemi a později psychózami, než našla pomoc. Podle lékařů má schizoafektivní poruchu. Pracuje v chráněné dílně, píše povídky a o svém příběhu promluvila v Diagnóze F.
Před dvaceti lety se lidé styděli za to, že ke mně chodí, říká psychiatr Tomáš Rektor
Český rozhlas oslavil 100 let vysílání na našem území. V Diagnóze F jsme tuto příležitost využili k ohlédnutí za tím, jak se v čase proměňuje způsob informování o duševním zdraví nejen v médiích, a také, jaký vliv to má na lidi, kteří se s duševními poruchami potýkají.
Věta „Hlavně si to tolik neber“ by měla zmizet ze světa, říká autor VR filmu o depresi Moravec
Animovaný VR film Tmání původně neměl být jeho autobiografickým příběhem, nakonec se jím ale stal. Virtuální realita je podle filmaře Ondřeje Moravce ideálním formátem, který může zprostředkovat lidem bez zkušenosti zážitek toho, co se skutečně může dít v hlavě člověka s depresí.
Úskalím léčby lidí se zkušeností s psychózou je, že se necítí být nemocní, říká psychiatr
Psychózy jsou nevyléčitelné, lidé s psychotickým onemocněním jsou nebezpeční svému okolí a bez hospitalizace na psychiatrii to nejde. To jsou asi nejčastější mýty, které se o psychózách a lidech, kteří s nimi žijí, tradují. I o nich mluví v Diagnóze F vedoucí lékař Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov Michal Risler.
Jak se vyhnout psychiatrické hospitalizaci? Možností jsou lázně. Napsat je může ambulantní psychiatr
Málo se ví, že lidé s duševním onemocněním mají vedle farmakoterapie a psychoterapie také možnost využít lázeňské péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Pro některé z nich to může být způsob, jak předejít případné hospitalizaci.
Deprese, závislosti, chuť na sladké. Vyřeší naše problémy magnetická stimulace mozku?
Lidé, kteří mají potíže s přejídáním a se závislostí na jídle, se v budoucnu už nebudou muset spoléhat jen na svou pevnou vůli, případně léky na omezení chutě k jídlu. Jednou z variant léčby by mohla být i tzv. repetitivní transkraniální magnetická stimulace.
Přechod z ústavní výchovy je jako skok ze skály do neznáma. Při osamostatnění může pomoci „patron“
Kluci v dětských domovech čelí velké výzvě – většinu svého života tráví ve velmi feminizovaném světě. Ve školách i v dětských domovech se mnohem častěji setkávají se ženami v rolích autorit než s muži. Jejich otcové mnohdy také nefungují nebo nejsou k dispozici, a tak jim někdy chybí setkání s obyčejným chlapem. Právě na tuto myšlenku navazuje program Patron.
„Je lepší vědět, že jste zebra než nefunkční kůň.“ Natálie přijala diagnózu autismus s úlevou
Poruchy autistického spektra jsou vrozená neurovývojová postižení některých mozkových funkcí. Mohou mít různé podoby v závislosti na tom, v jaké části spektra se člověk nachází. Natálie Ficencová o sobě píše jako o vysokofunkční autistce. Autismus přitom bere jen jako jednu ze svých stránek.
Rizikem psychofarmak je vytváření dojmu, že můj život je v pořádku a nemusím nic měnit
Psychiatrů je málo a pacientů hodně. Času na povídání nad rámec příznaků a diagnostiky mnoho nezbývá a psychofarmaka fungují. Z dálky to může vypadat jako funkční a efektivní systém, někdy se v něm ale zapomíná na člověka a jeho příběh.
Stáří jako téma pro mladé? Když nežiju aktivně celý život, těžko to budu měnit v pětašedesáti
Od roku 1990 se v Česku věk dožití zvýšil o 10 let. Místo abychom se radovali, mnohdy nahlížíme na seniory jako na někoho, kdo „potřebuje pomoc, je nemocný a zatěžuje sociální systém“. Stáří sice není diagnóza, ale někdy k němu tak přistupujeme.