Víte, proč je nikotin tak návykový? Nebo proč nám funguje mozek? Za obojím stojí nenápadné síly, které drží pohromadě molekuly v našem těle. Dvaadvacetiletý chemik z Akademie věd Matěj Červenka tyhle exotické síly zkoumá. V téhle epizodě Žárovek se bude mluvit nejen o exotických reakcích, ale i o surfingu nebo o tom, jaké to je mít přítelkyni jako kolegyni ve výzkumu.

Materiálová chemička Markéta Ilčíková zkoumá nové polymery. Přímo v laboratoři na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně nám ukázala, jak vznikají materiály pro použití v medicíně.

V dnešním díle to bude pěkně bzučet! Vypravíme se totiž tam, kde se věda a hmyz potkávají doslova tváří v tvář. V laboratoři Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se starají vědci a vědkyně také o živé včely. A právě tady pracuje Silvie Dostálková. Biochemička, která se rozhodla zasvětit svůj výzkum otázce, o které si většina z nás nikdy neuvažovala: jak vlastně funguje imunitní systém včely?

Mikuláš Klenor je skvělým důkazem, že věda je skutečně pro všechny. V šesti letech mu diagnostikovali těžké zrakové postižení. A tak uposlechl rady rodičů, že by se měl živit hlavou, a stal se vědcem. Zabývá se molekulovým modelováním, kdy na počítači teoreticky navrhuje nová léčiva nebo zkoumá chování molekul. Jeho „domovským pracovištěm“ je Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v pražských Dejvicích. Aktuálně je ale na vědecké stáži ve Finsku.

Kolik hodin denně strávíte v autě? A co kdyby na tom měl podíl způsob, jakým jsou postavena vaše města a obce? Jan Bittner z pražského ČVUT zkoumá, proč jsou obyvatelé předměstí doslova závislí na svých autech. V tomto dílu Žárovek budeme hledat odpověď na otázku, jestli to jde změnit tím, že jim postavíte školu, obchod nebo ordinaci na dosah pěšky. A které město má nejlepší kombinaci městské hromadné dopravy a místního piva.

Osmnáctiletý chemik Václav Verner sbírá prvenství. Letos se stal prvním laureátem ceny Neuron Rising Star pro mladé vědecké naděje. Třikrát získal zlato na mezinárodní chemické olympiádě a naposledy skončil na absolutně druhém místě, což je historicky vůbec nejlepší české umístění. V šestnácti se stal nejmladším vědcem na Ústavu organické chemie a biochemie – aktuálně zkoumá vznik života.

Měřit stres na Antarktidě? Simulovat pobyt na Měsíci v lávové jeskyni na Islandu? Chystat s NASA misi na sto dní? Jak je libo, tohle všechno totiž stihla Lucie Ráčková do třiceti let. Lucie je výzkumnice, analogická astronautka a vyučující na vysoké škole.

Sledování ptáků, focení motýlů, mapování hvězdné oblohy nebo analýza snímků galaxií či záznamů z fotopastí. I tak vypadá nabídka projektů Občanské vědy, do kterých se může zapojit kdokoliv. S Terezou Srnečkovou jsme probraly, jak amatérští vědci a vědkyně pomáhají skutečně velkým objevům.

Proč mají právě vážky něco říct o tom, v jakém stavu je naše příroda? Eva Bílková z Ostravské univerzity to ví. Zkoumá vážky jako živé indikátory zdraví vodních ekosystémů, chodí za nimi do terénu od Jeseníků po Jižní Afriku ao své vášni dokáže mluvit tak poutavě, že vyhrála první ročník popularizační soutěže Český Vševěd. Za vážkami z celého světa se vypravíme v tomto díle Žárovek.

Muzea už dávno nejsou jen vitríny s historickými artefakty. Stávají se místem setkávání, experimentování i seznamování s novými technologiemi. S Vojtěchem Leischnerem z Muzea hl. m. Prahy jsem si povídali o tom, kde umělá inteligence v muzejnictví dává smysl a kde je to jen levný marketing.