Chytré domácnosti podle výrobců usnadňují práci, šetří čas a zvyšují pohodlí i bezpečnost. Jak to ale vidí ženy, na kterých stále většinou leží většina domácích prací? Podle socioložky Niny Fárové dnešní „chytré domácnosti“ zatím příliš chytré nejsou, jsou spíše jen „automatizované“. Neumí předvídat a učit se z našeho chování.

Africká savana není divočina bez řádu. Je to systém. A právě ten zkoumá zoolog a ekolog David Homoláč z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Když voda mizí, zvířata se musí rozhodovat. Kdo přežije sucho? Kdo změní své chování? A co se stane, když se rovnováha naruší? Poslechněte si další díl Žárovek a dozvíte se, jak se zvířata rozhodují v krajině, kde voda znamená život a co takové cesty znamenají pro Davida a jeho blízké.

Jaderná energie. Dvě slova, která vyvolávají řadu emocí. Od obav z bezpečnosti až po radost ze zachráněných životů. S jaderným fyzikem a velkým popularizátorem vědy Ondřejem Kořistkou jsme probrali, zda potřebujeme jaderné elektrárny nebo už máme lepší zdroje energie. Také nám vysvětlil, co to jsou malé modulární reaktory a kde všude pomáhá ionizační záření v medicíně.

Ekonom Tomáš Dvořák z Oxford Economics pracuje s poněkud neobvyklými zdroji dat. Ta mu pomáhají předvídat, kam se česká i evropská ekonomika skutečně ubírá. V tomto díle vědeckého pořadu se dozvíte, proč Česko před několika lety označil za „nemocného muže Evropy“, jestli se tohle jeho hodnocení změnilo i jak hledá v dnešní době naději i energii do svojí práce.

Neurolingvistka Martina Dvořáková zkoumá, jak se jako miminka učíme mateřský jazyk. Možná vás překvapí, že ihned po narození už umíme rozlišit hlas matky, cizí přízvuk v češtině, ale i slova jako parník a perník.

Co kdybychom jednou dokázali vyrábět plasty nebo důležité léky ne z ropy, ale z rostlinného odpadu? Hostem našeho rozhovoru je bioložka Barbora Jankovičová z Masarykovy univerzity, která zkoumá enzymy rozkládající složitou strukturu rostlinné biomasy. Jejím dlouhodobým cílem je upravit bakterie tak, aby dokázaly přetvářet nestravitelnou biomasu na hodnotné látky využitelné v průmyslu, nebo při výrobě léků.

Náhlá slabost, ochrnutí jedné strany těla, potíže s řečí, poruchy vidění nebo silná bolest hlavy. To jsou nejčastější příznaky cévní mozkové příhody neboli mrtvice. Pokud vás postihnou v Ostravě, tak máte šanci, že potkáte neurologa Ondřeje Volného.

Odpověď zná bioložka Anna Mrázová, která zkoumá fascinující vztahy mezi rostlinami, hmyzem a jejich predátory. V tomto díle Žárovek vás vezmeme do skrytého světa, kde se listy brání, housenky útočí a ptáci hrají klíčovou roli v rovnováze celých ekosystémů. Dozvíte se, jak vědci pomocí kamerových systémů, terénních experimentů i umělé inteligence odhalují to, co je lidským očím běžně skryto.

Částicový fyzik Martin Rybář zkoumá počátek vesmíru na pražském matfyzu, švýcarském CERNU i na řadě dalších zahraničních institucí. Konkrétně studuje hmotu, která existovala krátce po velkém třesku a snaží se pochopit takzvanou „silnou sílu“, ale i srážet světlo. Těmito výzkumy mimo jiné potvrzuje, že by teoreticky mohly fungovat světelné meče ve Hvězdných válkách.