Neurolingvistka Martina Dvořáková zkoumá, jak se jako miminka učíme mateřský jazyk. Možná vás překvapí, že ihned po narození už umíme rozlišit hlas matky, cizí přízvuk v češtině, ale i slova jako parník a perník.

V lidském genomu jsou tři miliardy písmen. A přesto každý protein najde ten úsek DNA, který mu patří. Jak? To je jedna z otázek, které řeší bioinformatika, tedy obor na rozhraní biologie, chemie a počítačové vědy. Kateřina Balážová Faltejsková z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty UK vyvíjí algoritmy, které z obrovských objemů sekvenačních dat pomáhají odhalit zákonitosti genové regulace.

Jaké to je na vlastní oči vidět start mise Artemis? Co vše nám přináší výzkum vzdáleného vesmíru? A co je největší chloubou Štefánikovi hvězdárny v Praze? O tom všem jsem si přímo na hvězdárně povídala s popularizátorem vesmíru a budoucím novinářem Ondřejem Heiglem.

Víte, proč je nikotin tak návykový? Nebo proč nám funguje mozek? Za obojím stojí nenápadné síly, které drží pohromadě molekuly v našem těle. Dvaadvacetiletý chemik z Akademie věd Matěj Červenka tyhle exotické síly zkoumá. V téhle epizodě Žárovek se bude mluvit nejen o exotických reakcích, ale i o surfingu nebo o tom, jaké to je mít přítelkyni jako kolegyni ve výzkumu.

Materiálová chemička Markéta Ilčíková zkoumá nové polymery. Přímo v laboratoři na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně nám ukázala, jak vznikají materiály pro použití v medicíně.

V dnešním díle to bude pěkně bzučet! Vypravíme se totiž tam, kde se věda a hmyz potkávají doslova tváří v tvář. V laboratoři Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se starají vědci a vědkyně také o živé včely. A právě tady pracuje Silvie Dostálková. Biochemička, která se rozhodla zasvětit svůj výzkum otázce, o které si většina z nás nikdy neuvažovala: jak vlastně funguje imunitní systém včely?

Mikuláš Klenor je skvělým důkazem, že věda je skutečně pro všechny. V šesti letech mu diagnostikovali těžké zrakové postižení. A tak uposlechl rady rodičů, že by se měl živit hlavou, a stal se vědcem. Zabývá se molekulovým modelováním, kdy na počítači teoreticky navrhuje nová léčiva nebo zkoumá chování molekul. Jeho „domovským pracovištěm“ je Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v pražských Dejvicích. Aktuálně je ale na vědecké stáži ve Finsku.

Kolik hodin denně strávíte v autě? A co kdyby na tom měl podíl způsob, jakým jsou postavena vaše města a obce? Jan Bittner z pražského ČVUT zkoumá, proč jsou obyvatelé předměstí doslova závislí na svých autech. V tomto dílu Žárovek budeme hledat odpověď na otázku, jestli to jde změnit tím, že jim postavíte školu, obchod nebo ordinaci na dosah pěšky. A které město má nejlepší kombinaci městské hromadné dopravy a místního piva.

Osmnáctiletý chemik Václav Verner sbírá prvenství. Letos se stal prvním laureátem ceny Neuron Rising Star pro mladé vědecké naděje. Třikrát získal zlato na mezinárodní chemické olympiádě a naposledy skončil na absolutně druhém místě, což je historicky vůbec nejlepší české umístění. V šestnácti se stal nejmladším vědcem na Ústavu organické chemie a biochemie – aktuálně zkoumá vznik života.

Měřit stres na Antarktidě? Simulovat pobyt na Měsíci v lávové jeskyni na Islandu? Chystat s NASA misi na sto dní? Jak je libo, tohle všechno totiž stihla Lucie Ráčková do třiceti let. Lucie je výzkumnice, analogická astronautka a vyučující na vysoké škole.