Doktorand na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity, kde zkoumá bičíky a řasinky. Dříve pracoval s lidskými buňkami, nyní se věnuje parazitům způsobujícím spavou nemoc a zkoumá proteiny, které bičíky utvářejí a ovlivňují jejich funkce. Ve volném čase se věnuje popularizaci vědy – píše články a komentuje novinky v pořadu Týden ve vědě pro projekt Vědátor.

Co dělat pro zdravou imunitu? I tomu se věnuje lékařka a vědkyně Zuzana Ozaniak Střížová. Potkat ji můžete v ordinaci ve Fakultní nemocnici Motol, ale i v laboratoři, kde zkoumá, jak by šla využít imunoterapie pro léčbu rakoviny.

Odpověď zná bioložka Anna Mrázová, která zkoumá fascinující vztahy mezi rostlinami, hmyzem a jejich predátory. V tomto díle Žárovek vás vezmeme do skrytého světa, kde se listy brání, housenky útočí a ptáci hrají klíčovou roli v rovnováze celých ekosystémů. Dozvíte se, jak vědci pomocí kamerových systémů, terénních experimentů i umělé inteligence odhalují to, co je lidským očím běžně skryto.

Neurolingvistka Martina Dvořáková zkoumá, jak se jako miminka učíme mateřský jazyk. Možná vás překvapí, že ihned po narození už umíme rozlišit hlas matky, cizí přízvuk v češtině, ale i slova jako parník a perník.

V lidském genomu jsou tři miliardy písmen. A přesto každý protein najde ten úsek DNA, který mu patří. Jak? To je jedna z otázek, které řeší bioinformatika, tedy obor na rozhraní biologie, chemie a počítačové vědy. Kateřina Balážová Faltejsková z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty UK vyvíjí algoritmy, které z obrovských objemů sekvenačních dat pomáhají odhalit zákonitosti genové regulace.

Jaké to je na vlastní oči vidět start mise Artemis? Co vše nám přináší výzkum vzdáleného vesmíru? A co je největší chloubou Štefánikovi hvězdárny v Praze? O tom všem jsem si přímo na hvězdárně povídala s popularizátorem vesmíru a budoucím novinářem Ondřejem Heiglem.

Víte, proč je nikotin tak návykový? Nebo proč nám funguje mozek? Za obojím stojí nenápadné síly, které drží pohromadě molekuly v našem těle. Dvaadvacetiletý chemik z Akademie věd Matěj Červenka tyhle exotické síly zkoumá. V téhle epizodě Žárovek se bude mluvit nejen o exotických reakcích, ale i o surfingu nebo o tom, jaké to je mít přítelkyni jako kolegyni ve výzkumu.

Materiálová chemička Markéta Ilčíková zkoumá nové polymery. Přímo v laboratoři na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně nám ukázala, jak vznikají materiály pro použití v medicíně.

V dnešním díle to bude pěkně bzučet! Vypravíme se totiž tam, kde se věda a hmyz potkávají doslova tváří v tvář. V laboratoři Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se starají vědci a vědkyně také o živé včely. A právě tady pracuje Silvie Dostálková. Biochemička, která se rozhodla zasvětit svůj výzkum otázce, o které si většina z nás nikdy neuvažovala: jak vlastně funguje imunitní systém včely?

Mikuláš Klenor je skvělým důkazem, že věda je skutečně pro všechny. V šesti letech mu diagnostikovali těžké zrakové postižení. A tak uposlechl rady rodičů, že by se měl živit hlavou, a stal se vědcem. Zabývá se molekulovým modelováním, kdy na počítači teoreticky navrhuje nová léčiva nebo zkoumá chování molekul. Jeho „domovským pracovištěm“ je Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v pražských Dejvicích. Aktuálně je ale na vědecké stáži ve Finsku.