Muzea už dávno nejsou jen vitríny s historickými artefakty. Stávají se místem setkávání, experimentování i seznamování s novými technologiemi. S Vojtěchem Leischnerem z Muzea hl. m. Prahy jsem si povídali o tom, kde umělá inteligence v muzejnictví dává smysl a kde je to jen levný marketing.

Co kdyby lékař dokázal odhalit nemoc ještě dřív, než se objeví první příznaky, jen díky chytrému algoritmu? Jak blízko jsme době, kdy budou algoritmy běžnou součástí ordinací? Nejen to, ale i o životě ve Finsku a kloubení mateřství s kariérou v tomto díle Žárovek s Kamilou Dvořák.

Fyzikální chemik Vítek Svoboda jako vůbec první Čech vyhrál vědeckou soutěž Dream Chemistry Award. Ta oceňuje odvážné a revoluční nápady mladých vědců. Vítek chce využít chirální (neboli zrcadlově nesymetrické) molekuly k vytvoření ultrarychlých kvantových počítačů. Místo elektřiny a křemíku by využívaly světlo, kvantovou fyziku a „levotočivé“ a „pravotočivé“ molekuly. Právě světlo Vítka fascinuje již od dětství a je tak skvělým hostem do pořadu Žárovky.

Každý den posíláme zprávy, platíme kartou, přihlašujeme se do účtů. Většina z nás vůbec netuší, jak jsou jejich data chráněná. O post-kvantové kryptografii, skautingu a tom, co se děje pod pokličkou chování lidí online nám poví Ivana Trummová.

Vývojářů počítačových her je na světě mnoho, ale Jan Borecký si vybral netradiční zaměření. Během studia na pražském Matfyzu totiž vyvinul počítačovou hru pro nevidomé, ve které se orientuje podle zvuku.

Co když se nemoc nezačne projevovat bolestí, ale nenápadnou změnou jediné molekuly? Parkinsonova choroba a další podobná onemocnění vznikají dávno předtím, než si jich všimneme. Chemik Tomáš Fiala se snaží pochopit úplný začátek těchto procesů a jestli bychom je uměli cíleně vypnout. O chemii a dlouhé cestě přes Ameriku a Švýcarsko zpět do Brna si povíme v Žárovkách.

Chytré domácnosti podle výrobců usnadňují práci, šetří čas a zvyšují pohodlí i bezpečnost. Jak to ale vidí ženy, na kterých stále většinou leží většina domácích prací? Podle socioložky Niny Fárové dnešní „chytré domácnosti“ zatím příliš chytré nejsou, jsou spíše jen „automatizované“. Neumí předvídat a učit se z našeho chování.

Africká savana není divočina bez řádu. Je to systém. A právě ten zkoumá zoolog a ekolog David Homoláč z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Když voda mizí, zvířata se musí rozhodovat. Kdo přežije sucho? Kdo změní své chování? A co se stane, když se rovnováha naruší? Poslechněte si další díl Žárovek a dozvíte se, jak se zvířata rozhodují v krajině, kde voda znamená život a co takové cesty znamenají pro Davida a jeho blízké.

Jaderná energie. Dvě slova, která vyvolávají řadu emocí. Od obav z bezpečnosti až po radost ze zachráněných životů. S jaderným fyzikem a velkým popularizátorem vědy Ondřejem Kořistkou jsme probrali, zda potřebujeme jaderné elektrárny nebo už máme lepší zdroje energie. Také nám vysvětlil, co to jsou malé modulární reaktory a kde všude pomáhá ionizační záření v medicíně.

Ekonom Tomáš Dvořák z Oxford Economics pracuje s poněkud neobvyklými zdroji dat. Ta mu pomáhají předvídat, kam se česká i evropská ekonomika skutečně ubírá. V tomto díle vědeckého pořadu se dozvíte, proč Česko před několika lety označil za „nemocného muže Evropy“, jestli se tohle jeho hodnocení změnilo i jak hledá v dnešní době naději i energii do svojí práce.