Náhlá slabost, ochrnutí jedné strany těla, potíže s řečí, poruchy vidění nebo silná bolest hlavy. To jsou nejčastější příznaky cévní mozkové příhody neboli mrtvice. Pokud vás postihnou v Ostravě, tak máte šanci, že potkáte neurologa Ondřeje Volného.

Odpověď zná bioložka Anna Mrázová, která zkoumá fascinující vztahy mezi rostlinami, hmyzem a jejich predátory. V tomto díle Žárovek vás vezmeme do skrytého světa, kde se listy brání, housenky útočí a ptáci hrají klíčovou roli v rovnováze celých ekosystémů. Dozvíte se, jak vědci pomocí kamerových systémů, terénních experimentů i umělé inteligence odhalují to, co je lidským očím běžně skryto.

Částicový fyzik Martin Rybář zkoumá počátek vesmíru na pražském matfyzu, švýcarském CERNU i na řadě dalších zahraničních institucí. Konkrétně studuje hmotu, která existovala krátce po velkém třesku a snaží se pochopit takzvanou „silnou sílu“, ale i srážet světlo. Těmito výzkumy mimo jiné potvrzuje, že by teoreticky mohly fungovat světelné meče ve Hvězdných válkách.

Doktorand na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity, kde zkoumá bičíky a řasinky. Dříve pracoval s lidskými buňkami, nyní se věnuje parazitům způsobujícím spavou nemoc a zkoumá proteiny, které bičíky utvářejí a ovlivňují jejich funkce. Ve volném čase se věnuje popularizaci vědy – píše články a komentuje novinky v pořadu Týden ve vědě pro projekt Vědátor.

I malá chvilka klidu a jeden vědomý nádech je lepší než nic, doporučuje lékařka a lektorka mindfulness Monika Lekárová. V rámci svého doktorského studia na Masarykově univerzitě v Brně se zaměřuje na výzkum účinků meditace na tělesné i psychické zdraví lidí s onkologickým onemocněním.

Jaké to je se podílet na výzkumu, který místy připomíná žánr sci-fi? Lasery, zlaté kostky plující vesmírem, umělou inteligenci a ohromnou dávku lidského důmyslu a šikovnosti. Tyhle všechny věci totiž spojuje obor výzkumu gravitačních vln.

Třiadvacetiletý Jan Hrebík byl málem profesionálním skokanem do výšky. Nakonec ho ale zlákala věda a letos na jaře dokončil bakalářský program Udržitelná chemie v Dublinu. Nyní pokračuje na prestižním ETH v Curychu, kde studuje mezioborový program, který propojuje vědu a technologie s ekonomií a managementem.

Jaderná elektrárna je ohromný a opravdu složitý kolos. Nezměrná energie, se kterou pracuje a všichni ji využíváme, však potřebuje neustálou kontrolu. A právě tomu, jak takový stroj řídit a kontrolovat, se věnuje Adéla Chalupová. Je operátorkou jaderné elektrárny v Temelíně a taky člověk, který o jádru mluví srozumitelně na sociálních sítích i pro děti ve školách. Co ji k energetice vedlo a v čem vidí i její budoucnost?

Co dělat pro zdravou imunitu? I tomu se věnuje lékařka a vědkyně Zuzana Ozaniak Střížová. Potkat ji můžete v ordinaci ve Fakultní nemocnici Motol, ale i v laboratoři, kde zkoumá, jak by šla využít imunoterapie pro léčbu rakoviny.

Albert Bouchal má totiž na starosti rozvoj kosmických aktivit přímo v hlavním městě a zároveň působí ve spolku Czech Rocket Society. S Albertem o tom, jak Praha míří ke hvězdám, i o tom, jak se k vesmíru dostal on sám.