Co kdyby lékař dokázal odhalit nemoc ještě dřív, než se objeví první příznaky, jen díky chytrému algoritmu? Jak blízko jsme době, kdy budou algoritmy běžnou součástí ordinací? Nejen to, ale i o životě ve Finsku a kloubení mateřství s kariérou v tomto díle Žárovek s Kamilou Dvořák.

Tomáš Čermák má za sebou již v osmnácti obrovské množství vědeckých úspěchů a to napříč obory. Naposledy přišel s inovativním nápadem na čištění vody, za který získal globální ocenění Earth Prize. To je něco jako ekologická „nobelovka“ pro středoškoláky. Jak si vybírá témata, kterým se věnuje? Proč si pro další studium zvolil právě biomedicínské inženýrství na Imperial College London? Jak svým příběhem boří všechny stereotypní představy o autismu? A proč začal háčkovat?

Doktorand na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity, kde zkoumá bičíky a řasinky. Dříve pracoval s lidskými buňkami, nyní se věnuje parazitům způsobujícím spavou nemoc a zkoumá proteiny, které bičíky utvářejí a ovlivňují jejich funkce. Ve volném čase se věnuje popularizaci vědy – píše články a komentuje novinky v pořadu Týden ve vědě pro projekt Vědátor.

Co dělat pro zdravou imunitu? I tomu se věnuje lékařka a vědkyně Zuzana Ozaniak Střížová. Potkat ji můžete v ordinaci ve Fakultní nemocnici Motol, ale i v laboratoři, kde zkoumá, jak by šla využít imunoterapie pro léčbu rakoviny.

Odpověď zná bioložka Anna Mrázová, která zkoumá fascinující vztahy mezi rostlinami, hmyzem a jejich predátory. V tomto díle Žárovek vás vezmeme do skrytého světa, kde se listy brání, housenky útočí a ptáci hrají klíčovou roli v rovnováze celých ekosystémů. Dozvíte se, jak vědci pomocí kamerových systémů, terénních experimentů i umělé inteligence odhalují to, co je lidským očím běžně skryto.

Neurolingvistka Martina Dvořáková zkoumá, jak se jako miminka učíme mateřský jazyk. Možná vás překvapí, že ihned po narození už umíme rozlišit hlas matky, cizí přízvuk v češtině, ale i slova jako parník a perník.

V lidském genomu jsou tři miliardy písmen. A přesto každý protein najde ten úsek DNA, který mu patří. Jak? To je jedna z otázek, které řeší bioinformatika, tedy obor na rozhraní biologie, chemie a počítačové vědy. Kateřina Balážová Faltejsková z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty UK vyvíjí algoritmy, které z obrovských objemů sekvenačních dat pomáhají odhalit zákonitosti genové regulace.

Jaké to je na vlastní oči vidět start mise Artemis? Co vše nám přináší výzkum vzdáleného vesmíru? A co je největší chloubou Štefánikovi hvězdárny v Praze? O tom všem jsem si přímo na hvězdárně povídala s popularizátorem vesmíru a budoucím novinářem Ondřejem Heiglem.

Víte, proč je nikotin tak návykový? Nebo proč nám funguje mozek? Za obojím stojí nenápadné síly, které drží pohromadě molekuly v našem těle. Dvaadvacetiletý chemik z Akademie věd Matěj Červenka tyhle exotické síly zkoumá. V téhle epizodě Žárovek se bude mluvit nejen o exotických reakcích, ale i o surfingu nebo o tom, jaké to je mít přítelkyni jako kolegyni ve výzkumu.

Materiálová chemička Markéta Ilčíková zkoumá nové polymery. Přímo v laboratoři na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně nám ukázala, jak vznikají materiály pro použití v medicíně.