Vývojářů počítačových her je na světě mnoho, ale Jan Borecký si vybral netradiční zaměření. Během studia na pražském Matfyzu totiž vyvinul počítačovou hru pro nevidomé, ve které se orientuje podle zvuku.

Co když se nemoc nezačne projevovat bolestí, ale nenápadnou změnou jediné molekuly? Parkinsonova choroba a další podobná onemocnění vznikají dávno předtím, než si jich všimneme. Chemik Tomáš Fiala se snaží pochopit úplný začátek těchto procesů a jestli bychom je uměli cíleně vypnout. O chemii a dlouhé cestě přes Ameriku a Švýcarsko zpět do Brna si povíme v Žárovkách.

Chytré domácnosti podle výrobců usnadňují práci, šetří čas a zvyšují pohodlí i bezpečnost. Jak to ale vidí ženy, na kterých stále většinou leží většina domácích prací? Podle socioložky Niny Fárové dnešní „chytré domácnosti“ zatím příliš chytré nejsou, jsou spíše jen „automatizované“. Neumí předvídat a učit se z našeho chování.

Africká savana není divočina bez řádu. Je to systém. A právě ten zkoumá zoolog a ekolog David Homoláč z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Když voda mizí, zvířata se musí rozhodovat. Kdo přežije sucho? Kdo změní své chování? A co se stane, když se rovnováha naruší? Poslechněte si další díl Žárovek a dozvíte se, jak se zvířata rozhodují v krajině, kde voda znamená život a co takové cesty znamenají pro Davida a jeho blízké.

Jaderná energie. Dvě slova, která vyvolávají řadu emocí. Od obav z bezpečnosti až po radost ze zachráněných životů. S jaderným fyzikem a velkým popularizátorem vědy Ondřejem Kořistkou jsme probrali, zda potřebujeme jaderné elektrárny nebo už máme lepší zdroje energie. Také nám vysvětlil, co to jsou malé modulární reaktory a kde všude pomáhá ionizační záření v medicíně.

Ekonom Tomáš Dvořák z Oxford Economics pracuje s poněkud neobvyklými zdroji dat. Ta mu pomáhají předvídat, kam se česká i evropská ekonomika skutečně ubírá. V tomto díle vědeckého pořadu se dozvíte, proč Česko před několika lety označil za „nemocného muže Evropy“, jestli se tohle jeho hodnocení změnilo i jak hledá v dnešní době naději i energii do svojí práce.

Neurolingvistka Martina Dvořáková zkoumá, jak se jako miminka učíme mateřský jazyk. Možná vás překvapí, že ihned po narození už umíme rozlišit hlas matky, cizí přízvuk v češtině, ale i slova jako parník a perník.

Co kdybychom jednou dokázali vyrábět plasty nebo důležité léky ne z ropy, ale z rostlinného odpadu? Hostem našeho rozhovoru je bioložka Barbora Jankovičová z Masarykovy univerzity, která zkoumá enzymy rozkládající složitou strukturu rostlinné biomasy. Jejím dlouhodobým cílem je upravit bakterie tak, aby dokázaly přetvářet nestravitelnou biomasu na hodnotné látky využitelné v průmyslu, nebo při výrobě léků.

Náhlá slabost, ochrnutí jedné strany těla, potíže s řečí, poruchy vidění nebo silná bolest hlavy. To jsou nejčastější příznaky cévní mozkové příhody neboli mrtvice. Pokud vás postihnou v Ostravě, tak máte šanci, že potkáte neurologa Ondřeje Volného.

Odpověď zná bioložka Anna Mrázová, která zkoumá fascinující vztahy mezi rostlinami, hmyzem a jejich predátory. V tomto díle Žárovek vás vezmeme do skrytého světa, kde se listy brání, housenky útočí a ptáci hrají klíčovou roli v rovnováze celých ekosystémů. Dozvíte se, jak vědci pomocí kamerových systémů, terénních experimentů i umělé inteligence odhalují to, co je lidským očím běžně skryto.