Libanonský národní světec se jmenuje svatý Šarbel a uctívají ho lidé bez rozdílu náboženství. Tento týden se u jeho svatyně poprvé v historii pomodlil i papež Lev XIV. Ten navštívil Libanon během své první zahraniční cesty a slíbil přinést zemi poselství míru. Svatý Šarbel by mu měl být pravou rukou.

Na předměstí Paříže vyrostl před 50 lety jeden ze skvostů moderní architektury. Takzvané Sídliště mraků v obci Nanterre leží nadohled od slavné moderní čtvrti La Défense. Unikátní věžáky vznikly jako projekt výstavby sociálních bytů. Současná krize bydlení se ale nevyhýbá ani Francii, a tak tomuto místu hrozí restrukturalizace. Nejistou budoucnost to znamená i pro volnočasovou neziskovou organizaci pro děti, která na lukrativní adrese sídlí.

Desetimilionová thajská metropole stále zlepšuje svou hromadnou dopravu. Nové moderní linky metra přibývají i v těch částech města, kde by kvůli nebezpečným přírodním podmínkám doprava vůbec neměla procházet pod zemí. A Bangkok plánuje další smělé projekty.

Stát Pará na severu Brazílie dal název plodu, který v Česku známe jako para ořechy. Metropolí tohoto regionu je Belém, kterému se přezdívá „brána do Amazonie“ a někdy také „město mangovníků“. Ty v něm totiž lemují všechny hlavní bulváry a místní tak mají kdykoli po ruce šťavnatou svačinu. Někteří toho využívají i k poměrně snadnému přivýdělku.

Varšavský úsek Visly má hned několik vyhlášených pláží, ale u žádné z nich není dovolené se koupat. Neregulovaná řeka má totiž nerovné dno a nebezpečné jsou i silné proměnlivé proudy. Jednu z mála příležitostí, kdy se ve Visle vykoupat, tak přináší Škola otužování. Tu teď každou adventní neděli pořádá magistrát spolu s takzvanou Čtvrtí Visla a hlásí se na ni desítky zájemců.

Vídeňské klobásové stánky nejsou jen rychlé občerstvení, ale pro mnoho místních také součást identity města. Historie tohoto občerstvení sahá do doby Rakouska-Uherska, uživili se díky němu například invalidní veteráni první světové války. Klobásový stánek je dodnes podle Vídeňanů místo, kde mizí sociální rozdíly a kde se vedle sebe už více než sto let můžou najíst profesor i popelář. Fenomén této kultury se dokonce loni dostal na seznam kulturního dědictví UNESCO.

V honosné budově lucemburské národní banky, která slouží i jako umělecká galerie, se minulý týden sešli lucemburský velkovévodský pár, bohatí sběratelé umění, a především čeští i lucemburští řemeslní umělci. Konala se tam totiž slavnostní vernisáž bienále Z rukou mistrů představujícího výjimečné artefakty ze dřeva, skla či kamene, na kterou byli čeští tvůrci přizváni jako hosté.

České pivo má ve světě stále skvělý zvuk. Ochutnat ho můžete i v africké Keni. Indičtí majitelé pivovaru Bila Shaka nedaleko Nairobi začali ve spolupráci s pivovarem Budějovický Budvar vyrábět keňsko-indicko-český ležák Czech Mates s říznou chutí.

Polsko bylo v roce 1985 zemí s přídělovým systémem, kde nesměly svítit neony a kde lidé přestávali věřit, že se kdy dočkají svobody. Právě do této atmosféry přijela americká folková zpěvačka Joan Baez. Sešla se s disidentem Lechem Wałęsou a celkem neplánovaně se tehdy ocitla i v Lublinu. V tehdy ne příliš hezkém a bezpečném městě odehrála svůj nejrychleji zorganizovaný koncert v kariéře. Organizátoři i návštěvníci tehdejšího koncertu se nedávno v Lublinu po 40 letech sešli.

Školní projekt nemusí být jen skupinový plakát nebo prezentace. Někdy z toho třeba může být i společenská akce, která se stane důstojnou připomínkou a ještě podpoří dobrou věc. Přesně tohle se podařilo pětici studentů jedné z bratislavských středních škol. Na výročí 17. listopadu uspořádali vůbec první ročník Běhu za svobodu. Zúčastnilo se ho víc než 250 lidí.