V šedožlutém Egyptě zazářil kousek zelené české krajiny. Na rohu jedné špinavé a zaprášené káhirské ulice totiž vystavuje malířka z Brandýsa nad Labem Jaroslava Bičovská. Skrze svého manžela má k arabskému světu velmi blízko. Nápad pořádat výstavy na dlouhé betonové zdi české ambasády v Káhiře je poměrně nový. Podle Českých center i káhirské veřejnosti se ale dobře ujal.

Židovská obec v Brandýse nad Labem vznikla před pěti sty lety a v době svého největšího rozkvětu byla velmi početná. Lidé židovského vyznání tvořili skoro desetinu obyvatel města. Tragický konec přišel během nacistické okupace Československa. Památka Židů z Brandýsa nad Labem ale žije dál, dokonce až v irském Dublinu.

Kresba byla ve výtvarné tvorbě dlouhou dobu popelkou vedle malby a sochařství. Teď má už druhým rokem svůj vlastní festival v jihofrancouzském městě Arles dosud spojeném především s obrazy Vincenta van Gogha nebo slavnou fotografickou přehlídkou. V letošním ročníku festivalu dokonce najdeme i československou stopu.

Známý podnikatel a jeden z nejbohatších Američanů v dějinách John Rockefeller věnoval v roce 1896 Clevelandu zalesněné údolí na východě průmyslového města k vybudování veřejného parku. V něm postupně vyrostly desítky zahrad uctívajících kulturní velikány národů, které tvoří pestrou směs obyvatel Clevelandu. Českou zahradu tu najdete už bezmála 90 let.

V maltské Gziře nedávno kotvil katamarán s neobvyklou posádkou. Pětičlenná americká rodina s česky znějícím příjmením, si koupila loď a už skoro rok s ní brázdí vody Středozemního moře. Otec rodiny Peter Šedivec přitom čerpá z výletů na lodi se svým tatínkem Josefem, který utekl z Československa v roce 1969.

V rumunském hlavním městě Bukurešti žijí necelé dva miliony lidí. A podle oficiálních statistik na ně připadá skoro jeden a půl milionu aut. Město se každý den noří do dopravního chaosu. Ale v jeho srdci najdeme taky nečekanou oázu klidu. Národní park Vacarest je s rozlohou přes 180 hektarů jedním z největších městských chráněných území v Evropě.

Erika Dzuriková se otáčí v moderní kuchyni s veškerým komfortem, chystá na stůl občerstvení, večer je v kulturní domě zábava. I domek vypadá jako ze škatulky. Erika s manželem chodí do práce, nejstarší syn studuje na střední škole a chystá se do Spojených států. Je to rodina, které byste si ani nevšimli, kdyby ovšem nežili v romské osadě v Medzevu čtyřicet kilometrů od Košic.

Belgické město Mechelen před pár dny ovládla česká hudba. V koncertních halách vystupovali světoznámí umělci jako zpěvačka a houslistka Iva Bittová či smyčcové kvarteto Pavel Haas Quartet, ale také vycházející hvězdy – mladí klavíristé. A nechyběla ani moravská cimbálovka. Ti všichni do Mechelenu vyrazili v rámci Českého týdne, který je součástí hudebního festivalu Lunalia.

Do čtvrti za řekou Vilnia ve Vilniusu by se ještě před třiceti lety odvážil zajít jen dobrodruh nebo neznalec, zvlášť po setmění. Dnes je to místo pouličního umění, galerií, ateliérů, kaváren a bláznivých oslav. A to díky skupině umělců a utopistů, kteří tu na Apríla roku 1997 vyhlásili nezávislou republiku Užupis.

Woodrow Wilson byl americkým prezidentem v době 1. světové války. Výrazně se zasloužil o poválečné uspořádání Evropy a také o vznik Československa. Od mladého státu tehdy dostal darem ve své době unikátní kapesní hodinky s ciferníkem ukazujícím, kolik je hodin v různých městech na světě. Jsou uložené ve Washingtonu v domě, ve kterém Woodrow Wilson po skončení prezidentského mandátu až do roku 1924 bydlel.