- Podcasty
- Zápisník zahraničních zpravodajů

Poslechněte si podcast: Obří těžební stroj měl razit cestu k lužickému uhlí. Přes 30 let už je z něj jen turistická atrakce
Těžební most F60 v Braniborsku patřil k chloubám východoněmeckých inženýrů. V provozu byl ale tento ocelový gigant jen krátce. Kdysi největší důlní stroj je dnes už jen připomínkou hornické tradice Lužice a taky vyhlídkovou atrakcí.
Zápisník zahraničních zpravodajů
Každý týden přinášíme hodinku reportáží o místech exotických i blízkých – vždy ale něčím zvlášť zajímavých, reportáže o málo známé historii. Nabízíme nové pohledy na známé dějiny, povídání o obdivuhodných příbězích a osudech, a to doslova ze všech koutů planety.
Jordánská poušť ukrývala byzantský poklad. Historické mozaiky v Madabě ožily díky práci archeologů
Historie jordánského města Madaba je dlouhá přes 5 tisíc let. Leží nedaleko hory Nebo, ze které podle biblických příběhů Mojžíš před svou smrtí spatřil Zemi zaslíbenou za řekou Jordán. Ještě před 150 lety byste ze starověkého města našli jen ruiny. Dnes je Madaba pokladem plným archeologicky i umělecky cenných mozaik.
Věznice, kde by chtěl žít každý? V Burlingtonu nabídli odsouzencům v 19. století víc světla i topení
Humanismus a osvícenství se projevovaly v kultuře, přístupu panovníků k poddaným, architektuře a také v justici. Příkladem toho je třeba okresní věznice v Burlingtonu v americkém státě New Jersey postavená v roce 1811. Navrhl ji Robert Mills, jeden z prvních architektů narozených už po vzniku Spojených států, který se proslavil třeba návrhem Washingtonova památníku. Věznice v Burlingtonu byla na svou dobu velmi moderní, a tak bývaly její cely zvláště v zimě poměrně zaplněné.
Osvětim bývala před válkou městem naděje. Pro Poláky představovala bránu k novému životu na západě
Polskou Osvětim si spojujeme hlavně s tragickou historií německého koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz. Před válkou ale toto město bývalo pro tisíce Poláků naopak místem naděje. Právě v Osvětimi totiž vznikla první emigrační kancelář na polském území. Cestovní kancelář Zofie Biesiadecké se pro tisíce Poláků stala výchozím bodem cesty za lepším životem na západě, třeba až v Americe.
V Paříži dodnes používají gilotinu, hlavy už ale neseká. Usnadňuje práci v rodinném rámařství
Už bezmála sto let se z uličky u pařížského Trocadéra, odkud je krásný výhled na Eiffelovu věž, line nezaměnitelná vůně laku, vosku a lepidla. Vychází z ateliéru v malebné vile z 18. století, kterému se říká Dům rámečku. Rodinnou dílnu tu coby třetí generace řemeslníků provozují sestry Hinda a Corrine Zerbibovy.
Ornitologická atrakce kousek od Bratislavy. Pozorovat dropa tam jezdí nadšenci z širokého okolí
Na jih od Bratislavy, v bodě, kde se setkávají hranice tří zemí, stojí trojúhelníkový stůl. Slovák, Maďar a Rakušan u něj mohou společně posvačit, aniž by opustili své domoviny. Navíc stačí tu zvednout hlavu a při troše štěstí spatříte hlavní místní atrakci – létající srny. Místní tak přezdívají dropům velkým, nejtěžším létajícím ptákům Evropy, kteří stále žijí na Slovensku. A daří se jim.
Pittsburské vysoké pece vyrobily moderní Ameriku. Železo je ale už jen vzpomínka
Přes tisíc tun železa za den zvládly vyrobit v době své největší slávy vysoké pece na předměstí amerického Pittsburghu. Z železa se pak vyráběla ocel, která „vybudovala současnou Ameriku“, jak hrdě tvrdí místní. Pece i většina okolních závodů jsou už sice už skoro půl století zavřené, na tvrdou práci se tam ale vzpomíná dodnes.
Jídlo, spánek a taky sprcha. Spokojený koalí život není nic složitého, přesto je čím dál těžší
Když před pěti lety rozsáhlé požáry zdevastovaly lesy ve velké části Austrálie a zabily desítky milionů živočichů, byli jedním z nejvíc postižených druhů koalové. Drobní šediví vačnatci byli ohrožení už předtím a požár navíc zničil značnou část jejich přirozeného prostředí – eukalyptové lesy. Ty se v Austrálii postupně obnovují a stejně tak se tamní ochránci přírody snaží obnovit populaci koalů.
Svišť Phil rozhodl: jaro ještě nepřijde, minimálně ne v Severní Americe
Pensylvánské město Punxsutawney je známé svou tradicí, kterou proslavil i snímek Na Hromnice o den více. Vždy 2. února tady totiž svišť Phil věští, jestli už přijde jaro, nebo bude dál zima. Malé město na severu Spojených států se tak díky němu dostane vždy na Hromnice do centra pozornosti všech Američanů.
Tradice s vůní moči a vápna. Kůže se v marockém Fezu zpracovávají stejně jako před staletími
V historické koželužně Chouara v marockém městě Fez se zvířecí kůže dodnes zpracovávají stejným způsobem jako ve středověku. Boty, brašny či kožené bundy pak místní prodávají ve svých obchůdcích v křivolakých uličkách Fezu a také je vyvážejí do celého světa.