Francouzské město Dijon si letos připomíná 105 let od otevření česko-francouzské sekce na tamním Carnotově gymnáziu. Mezi jeho známé absolventy patří třeba herec Jiří Voskovec nebo režisér Zdeněk Troška. V Dijonu najdete taky kampus prestižní Univerzity Sciences Po, kde studují i čeští studenti. A češtinu uslyšíte také na Burgundské Univerzitě v Dijonu.

Začátkem května před 80 lety se 2. světová válka v Evropě chýlila ke konci, daleko na východě v Tichém oceánu ale ještě Japonsko svádělo proti spojencům tvrdé boje. Do nich se zapojila i americká válečná loď USS Wisconsin, která dnes stojí v přístavu Norfolk ve Virginii jako ukázka plavidla, které bylo s přestávkami v aktivní službě skoro 50 let.

Věznici Lukiškes v centru litevského Vilniusu byste rozhodně neminuli bez povšimnutí. Její dominantou je totiž monumentální pravoslavný kostel. Stejně jako celý areál, i on je obehnán vysokou cihlovou zdí s ostnatým drátem. Trestu a nápravě přestala věznice sloužit teprve v roce 2019, jen o dva roky později v ní našly zázemí stovky umělců a umělkyň. Dnes je Lukiškes místem, kde obyvatelé Vilniusu nacházejí kulturní vyžití, odpočinek i politické debaty.

Bez mobilního telefonu už si život asi ani nedokážeme představit. Používáme ho nejen k volání a posílání zpráv, ale i k placení nebo hledání trasy. Neustálému koukání na obrazovku se rozhodli zamezit ve francouzském městě Seine-Port, když tamní radnice zakázala používání mobilů na veřejnosti. Jak to v první obci bez mobilu v praxi funguje?

Čestná stráž v Černé hoře oficiálně vznikla teprve před 19 lety s osamostatněním této balkánské republiky, přesto má staletou tradici. Navazuje totiž na odkaz elitních bojovníků, kteří kdysi chránili samotného krále. Za krátkou dobu své existence v moderních dějinách ale už stihla přivítat řadu světových lídrů včetně tehdy ještě prince Charlese, dnešního krále Karla III.

Krajané v Chorvatku dokazují, že jejich pouto s vlastí předků je těžké přetrhnout. Ukazuje to i náklonnost národnostních Čechů k českému jazyku. Pro mnohé z nich sice není mateřský, ale přesto nacházejí důvody, proč se v něm zdokonalovat.

Když počátkem dubna prezident Petr Pavel navštívil Ghanu a Mauritánii, zamířil do dvou politicky nejstabilnějších zemí západní Afriky. Jejich hlavní města jsou od sebe vzdálená víc než dva tisíce kilometrů a leží ve zcela odlišných přírodních podmínkách – Ghana je z větší části v oblasti tropických lesů, zatímco 90 % Mauritánie tvoří poušť. Jak ale ukazuje národní muzeum v mauritánském Nuakšotu, spojuje je historie a sláva jedné středověké říše.

Během zemětřesení, které začalo 25. dubna 2015 v Nepálu, za necelou minutu zemřelo na 9 tisíc lidí a otřesy poničily milion domů. Na pomoc zemi zasažené katastrofou uspořádal sbírku také Český rozhlas. Její výtěžek zamířil k lidem v postižených vesnicích, dostali vybavení na zimu i stavební materiál. Za vybrané prostředky se opravila škola a postavila se tři komunitní střediska. V jednom z nich ve vesnici Baruwa dnes sídlí družstvo, které vzniklo právě i díky pomoci z Česka.

Několik amerických prezidentů po sobě zanechalo v dějinách velkou stopu. Dva z nich si Američané pamatují i proto, že se stali obětí atentátu. Jsou to John Fitzgerald Kennedy a Abraham Lincoln. Prezident, který vedl zemi v době občanské války Jihu proti Severu, podlehl kulce atentátníka před 160 lety. Bylo to ve Fordově divadle ve Washingtonu 14. dubna 1865.