V příhraničních oblastech na okraji Schengenského prostoru, kde není moc pracovních příležitostí, prý není nic neobvyklého, když mezi příbuznými v rámci jedné rodiny najdete jak pašeráka, tak celníka. Platí zde nevyřčená dohoda, že na nelegální byznys je lepší neukazovat. V Lekárovcích, vesnici ležící asi půl kilometru od slovensko-ukrajinských hranic, si s tím ale hlavu nelámou. Manželé Vanda a Rudolf si tu totiž otevřeli muzeum, které fenomén pašeráctví vysvětluje turistům.

Mořská víla, Viking nebo Starý Tom – jména, která bychom možná hledali spíš v pohádkách nebo dobrodružných knížkách než na lahvích jedné estonské destilérky. Jmenují se tak ale opravdu druhy ginu, které tu teprve necelé tři roky destiluje dánsko-estonský pár Steen a Margit. Se svým alkoholem sklízejí úspěchy na mezinárodních soutěžích a zájem je i o jejich malou školu výroby ginu.

V šedožlutém Egyptě zazářil kousek zelené české krajiny. Na rohu jedné špinavé a zaprášené káhirské ulice totiž vystavuje malířka z Brandýsa nad Labem Jaroslava Bičovská. Skrze svého manžela má k arabskému světu velmi blízko. Nápad pořádat výstavy na dlouhé betonové zdi české ambasády v Káhiře je poměrně nový. Podle Českých center i káhirské veřejnosti se ale dobře ujal.

Židovská obec v Brandýse nad Labem vznikla před pěti sty lety a v době svého největšího rozkvětu byla velmi početná. Lidé židovského vyznání tvořili skoro desetinu obyvatel města. Tragický konec přišel během nacistické okupace Československa. Památka Židů z Brandýsa nad Labem ale žije dál, dokonce až v irském Dublinu.

Kresba byla ve výtvarné tvorbě dlouhou dobu popelkou vedle malby a sochařství. Teď má už druhým rokem svůj vlastní festival v jihofrancouzském městě Arles dosud spojeném především s obrazy Vincenta van Gogha nebo slavnou fotografickou přehlídkou. V letošním ročníku festivalu dokonce najdeme i československou stopu.

Známý podnikatel a jeden z nejbohatších Američanů v dějinách John Rockefeller věnoval v roce 1896 Clevelandu zalesněné údolí na východě průmyslového města k vybudování veřejného parku. V něm postupně vyrostly desítky zahrad uctívajících kulturní velikány národů, které tvoří pestrou směs obyvatel Clevelandu. Českou zahradu tu najdete už bezmála 90 let.

V maltské Gziře nedávno kotvil katamarán s neobvyklou posádkou. Pětičlenná americká rodina s česky znějícím příjmením, si koupila loď a už skoro rok s ní brázdí vody Středozemního moře. Otec rodiny Peter Šedivec přitom čerpá z výletů na lodi se svým tatínkem Josefem, který utekl z Československa v roce 1969.

V rumunském hlavním městě Bukurešti žijí necelé dva miliony lidí. A podle oficiálních statistik na ně připadá skoro jeden a půl milionu aut. Město se každý den noří do dopravního chaosu. Ale v jeho srdci najdeme taky nečekanou oázu klidu. Národní park Vacarest je s rozlohou přes 180 hektarů jedním z největších městských chráněných území v Evropě.

Erika Dzuriková se otáčí v moderní kuchyni s veškerým komfortem, chystá na stůl občerstvení, večer je v kulturní domě zábava. I domek vypadá jako ze škatulky. Erika s manželem chodí do práce, nejstarší syn studuje na střední škole a chystá se do Spojených států. Je to rodina, které byste si ani nevšimli, kdyby ovšem nežili v romské osadě v Medzevu čtyřicet kilometrů od Košic.