Bývalá československá herečka Adina Mandlová procestovala kus světa – Francii, Anglii, Španělsko nebo Itálii. Dlouhé roky žila taky na Maltě, kde našla klid, odpočinek, anonymitu a nadhled. Česká filmová herečka se na malý ostrov ve Středozemním moři přestěhovala v druhé polovině 60. let společně se svým manželem, módním návrhářem Benem Pearsonem. Její bývalý dům v maltské obci Balzan je oázou klidu i dnes.

Bulharskému Dimitrovgradu se dřív říkalo „město snů“ a dlouho platil za výkladní skříň tamního socialismu. Od konce 80. let ale přišlo vystřízlivění a postupný pád do šedi a zapomenutí. Odleskem minulé slávy města je planetárium pojmenované po italskému filosofu Giordanu Brunovi. Je nejstarší na Balkánském poloostrově a najdete ho v místním parku.

V příhraničních oblastech na okraji Schengenského prostoru, kde není moc pracovních příležitostí, prý není nic neobvyklého, když mezi příbuznými v rámci jedné rodiny najdete jak pašeráka, tak celníka. Platí zde nevyřčená dohoda, že na nelegální byznys je lepší neukazovat. V Lekárovcích, vesnici ležící asi půl kilometru od slovensko-ukrajinských hranic, si s tím ale hlavu nelámou. Manželé Vanda a Rudolf si tu totiž otevřeli muzeum, které fenomén pašeráctví vysvětluje turistům.

Mořská víla, Viking nebo Starý Tom – jména, která bychom možná hledali spíš v pohádkách nebo dobrodružných knížkách než na lahvích jedné estonské destilérky. Jmenují se tak ale opravdu druhy ginu, které tu teprve necelé tři roky destiluje dánsko-estonský pár Steen a Margit. Se svým alkoholem sklízejí úspěchy na mezinárodních soutěžích a zájem je i o jejich malou školu výroby ginu.

Příběh anglického burzovního makléře a filantropa Nicolase Wintona, který zachránil z nacisty okupovaného Československa 669 židovských dětí, není v Česku třeba představovat. Nedávno ho znovu převyprávěl film Jeden život s Anthony Hopkinsem v hlavní roli. Lady Milena Grenfell-Bainesová je jedním z takzvaných Wintonových dětí a stále žije ve Velké Británii. Svůj příběh neváhá navzdory vysokému věku vyprávět. Minulý týden navštívila českou školu Okénko v Londýně.

V šedožlutém Egyptě zazářil kousek zelené české krajiny. Na rohu jedné špinavé a zaprášené káhirské ulice totiž vystavuje malířka z Brandýsa nad Labem Jaroslava Bičovská. Skrze svého manžela má k arabskému světu velmi blízko. Nápad pořádat výstavy na dlouhé betonové zdi české ambasády v Káhiře je poměrně nový. Podle Českých center i káhirské veřejnosti se ale dobře ujal.

Židovská obec v Brandýse nad Labem vznikla před pěti sty lety a v době svého největšího rozkvětu byla velmi početná. Lidé židovského vyznání tvořili skoro desetinu obyvatel města. Tragický konec přišel během nacistické okupace Československa. Památka Židů z Brandýsa nad Labem ale žije dál, dokonce až v irském Dublinu.

Známý podnikatel a jeden z nejbohatších Američanů v dějinách John Rockefeller věnoval v roce 1896 Clevelandu zalesněné údolí na východě průmyslového města k vybudování veřejného parku. V něm postupně vyrostly desítky zahrad uctívajících kulturní velikány národů, které tvoří pestrou směs obyvatel Clevelandu. Českou zahradu tu najdete už bezmála 90 let.

V maltské Gziře nedávno kotvil katamarán s neobvyklou posádkou. Pětičlenná americká rodina s česky znějícím příjmením, si koupila loď a už skoro rok s ní brázdí vody Středozemního moře. Otec rodiny Peter Šedivec přitom čerpá z výletů na lodi se svým tatínkem Josefem, který utekl z Československa v roce 1969.