Ve speciálním vydání Zápisníku zahraničních zpravodajů se vracíme k reportážím Pavla Nováka, který téměř tři roky působil jako zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech. Hrdina jednoho z jeho příběhů je známým americkým meteorologem. Žádný krasavec to ale není. Má velké přední zuby, je zarostlý a váží čtyři kilogramy. Svišť Phil z pensylvánského Punxsutawney na Hromnice předpovídá, jak dlouhá bude zima. Ani po zbytek roku však tento sviští prognostik nezahálí.

Americkou vlajku s padesáti hvězdami a třinácti pruhy pozná téměř každý. Letos, v roce 250. výročí nezávislosti, ji Američané vystavují doslova na každém rohu. Podle legendy tu první ušila ve Filadelfii švadlena Betsy Rossová. Za takový čin ji ale podle příběhu hrozila smrt oběšením.

Před 145 lety se narodil skotský lékař a vědec Alexander Fleming, jehož objev penicilinu položil základy moderní antibiotické léčby. Lék, který zachránil životy stovek milionů lidí, objevil téměř náhodou ve své malé laboratoři v londýnské nemocnici. Ta je dodnes k vidění nedaleko nádraží Paddington.

Tradiční svatební rituály z východu Alžírska dřív trvaly tři dny, dnes už je svatba většinou jednodenní – hlavně kvůli drahým pronájmům svatebních sálů. Na čem ale alžírské nevěsty šetřit nechtějí, jsou svatební šaty. Často si jich koupí hned několik a během svatebního dne je postupně převlékají. Svatební krámky ve staré čtvrti hlavního města Alžíru ale nejsou celé bílé – naopak hrají různými barvami i střihy.

Když se řekne světově proslulý alkohol, většině lidí se vybaví francouzské víno nebo skotská whisky. Jen málokoho by napadla medovina. A ještě ze Slovenska. Přitom právě pod Malými Karpaty vznikají medoviny, které několikrát získaly titul nejlepší na světě.

Po generace pěstovala Claudova rodina v okolí Bordeaux vinnou révu. Teď na svých pozemcích poprvé vysazuje také olivovníky. Jeden z nejslavnějších vinařských regionů světa se potýká s dlouhodobým suchem, rostoucími teplotami i klesající spotřebou vína. Někteří vinaři proto hledají nové možnosti, co na své půdě pěstovat.

V Německu ji hrají miliony lidí a její kolébkou je durynský Altenburg. Právě tam vznikla karetní hra skat, která se stala součástí německé kultury. Do města karet nás zavede zpravodaj Pavel Polák.

O Jordánsku bylo v poslední době slyšet hlavně v souvislosti s íránskými údery na americké základny. Ale zatímco nad pouští na východě země armáda sestřelovala rakety, zachovalé ruiny antického města Džeraš už po čtyřicáté přivítaly na uměleckém festivalu hudebníky – převážně ty arabské. Blízkovýchodní zpravodajka Jana Karasová si z programu vybrala koncert místních kapel.

Přestože Lotyšsko obývají necelé dva miliony lidí, je to země etnograficky neobyčejně pestrá. Jednotlivé regiony si dodnes zachovávají svou kulturu i tradice. Jeden region ale přeci jen vyčnívá – Latgalsko. Tamní obyvatelé totiž dodnes používají specifický dialekt, latgalštinu. Nechybělo přitom mnoho a autoritářské režimy ve 20. století mohly tento jazyk zahubit. Naše zpravodajka Kateřina Havlíková natáčela s folklorní skupinou Ceidari, která latgalské tradice udržuje.

Šplhají po stromech a riskují zranění. A to všechno kvůli několika šiškám. V rakouském Tyrolsku z nich totiž dodnes vyrábějí tradiční likér, jehož recept si rodiny předávají po generace. Na sběr těch nejlepších mají jen několik letních týdnů. Jak to vypadá, zjišťovala naše zpravodajka Bára Vránová.

Leckdo by si mohl myslet, že zahrádkářské kolonie jsou něco specificky českého. Zdaleka tomu tak ale není. Tento fenomén je typický pro řadu evropských zemí a měst. Dlouhou tradici má i ve Velké Británii. I tam se kdysi zrodil z nutnosti. Stejně jako u nás, i v Británii měly zahrádkářské kolonie na kahánku. Dnes zažívá zahrádkaření úplnou renesanci. Do zahrádkářské kolonie v severním Londýně se vydáme s reportérem Jaromírem Markem.