Po generace pěstovala Claudova rodina v okolí Bordeaux vinnou révu. Teď na svých pozemcích poprvé vysazuje také olivovníky. Jeden z nejslavnějších vinařských regionů světa se potýká s dlouhodobým suchem, rostoucími teplotami i klesající spotřebou vína. Někteří vinaři proto hledají nové možnosti, co na své půdě pěstovat.

V Německu ji hrají miliony lidí a její kolébkou je durynský Altenburg. Právě tam vznikla karetní hra skat, která se stala součástí německé kultury. Do města karet nás zavede zpravodaj Pavel Polák.

O Jordánsku bylo v poslední době slyšet hlavně v souvislosti s íránskými údery na americké základny. Ale zatímco nad pouští na východě země armáda sestřelovala rakety, zachovalé ruiny antického města Džeraš už po čtyřicáté přivítaly na uměleckém festivalu hudebníky – převážně ty arabské. Blízkovýchodní zpravodajka Jana Karasová si z programu vybrala koncert místních kapel.

Přestože Lotyšsko obývají necelé dva miliony lidí, je to země etnograficky neobyčejně pestrá. Jednotlivé regiony si dodnes zachovávají svou kulturu i tradice. Jeden region ale přeci jen vyčnívá – Latgalsko. Tamní obyvatelé totiž dodnes používají specifický dialekt, latgalštinu. Nechybělo přitom mnoho a autoritářské režimy ve 20. století mohly tento jazyk zahubit. Naše zpravodajka Kateřina Havlíková natáčela s folklorní skupinou Ceidari, která latgalské tradice udržuje.

Šplhají po stromech a riskují zranění. A to všechno kvůli několika šiškám. V rakouském Tyrolsku z nich totiž dodnes vyrábějí tradiční likér, jehož recept si rodiny předávají po generace. Na sběr těch nejlepších mají jen několik letních týdnů. Jak to vypadá, zjišťovala naše zpravodajka Bára Vránová.

Leckdo by si mohl myslet, že zahrádkářské kolonie jsou něco specificky českého. Zdaleka tomu tak ale není. Tento fenomén je typický pro řadu evropských zemí a měst. Dlouhou tradici má i ve Velké Británii. I tam se kdysi zrodil z nutnosti. Stejně jako u nás, i v Británii měly zahrádkářské kolonie na kahánku. Dnes zažívá zahrádkaření úplnou renesanci. Do zahrádkářské kolonie v severním Londýně se vydáme s reportérem Jaromírem Markem.

Okcitánština, korsičtina, baskičtina, franko-provensálština nebo třeba alsaština. Francie má 75 regionálních jazyků. Zaměříme se na jeden z nich, a sice na bretonštinu, kterou na západě Francie mluví přes 200 tisíc lidí. Naučit se ji můžete ve specializovaných školách jménem Diwan nebo v kulturních střediscích.

Jednou z událostí, kterou zpravodaj Martin Balucha ve Francii sledoval, byla rekonstrukce slavné pařížské dominanty – katedrály Notre-Dame. Předloni v prosinci ji po ničivém požáru znovu otevřeli veřejnosti. Hned první měsíc poté navštívily Notre-Dame statisíce lidí.

Další ročník Tour de France je u konce. Největší cyklistický závod světa ale není jen o sportovních výkonech a žlutém trikotu pro vedoucího závodníka. Pomáhá taky při uchovávání tradic a zvyklostí. Před časem se o tom přesvědčil i náš zpravodaj Martin Balucha.

Pařížské předměstí má nový doprvní i turistický tahák. Největší městská lanovka v Evropě se otevřela před půl rokem. Pětikilometrová trasa s pěti stanicemi nabízí cestujícím nejen výhled na Eiffelovu věž a další pařížské dominanty, ale hlavně rychlejší a pohodlnější spojení. Ještě před návratem do Česka se v lanovce stihl svézt náš zpravodaj ve Francii Martin Balucha. Jeho nejposlouchanějším reportážím z Francie se budeme věnovat i v následujících dnech.

Mezinárodní divadelní festival ve francouzském Avignonu slaví 80. narozeniny. Sjelo se na něj 1400 divadelních souborů z celého světa, které nabízejí téměř 1800 představení. Premiéru tu letos měl i nedokončený text bývalého českého prezidenta a dramatika Šeřík. V silné konkurenci se znovu prosadili také čeští umělci a sourozenci Raphael Ruiz a Daniela Hirsh s inscenací L’Indiscipline.