Maďarsko mělo ještě v polovině dvacátého století jednu z nejlepších kožedělných tradic v Evropě. Kvalitní výrobky se tam zpracovávaly už od osmanské nadvlády a maďarské rukavice se vyvážely do celého světa. Jenže po nástupu komunismu staré řemeslo téměř zmizelo. V centru Budapešti se ho teď snaží oživit malá dílna, kde si návštěvníci vlastníma rukama vyrábějí kožené doplňky.

Žaludkem nemusí procházet zrovna láska, ale vytvářet spolu něco, co je dobré, a navíc i dobře chutná, to nepochybně sbližuje. Své o tom ví jeden Rus a několik Ukrajinek v německých Drážďanech. Spolu tam pro široké okolí vyrábějí vedle ukrajinských vareniků třeba i ruské pelmeně. Hájemství těstovinových pokrmů navštívil náš německý zpravodaj Tomáš Havlín.

Ještě před sto lety pokrývaly oblast Kepong severně od Kuala Lumpur travnaté pláně a mělká jezírka po těžbě cínu. Krajina byla pustá a lesy vykácené. Dnes se na stejném místě rozkládá divoký tropický prales, plný ptáků, motýlů, hadů a především obrovských stromů. Od přirozeného lesa je k nerozeznání, přitom byl uměle vysazený jako experiment. Sídlí tu Malajsijský ústav pro výzkum lesa, známý jako FRIM.

O chorvatském Osijeku nejčastěji slýcháme v souvislosti se sportovními událostmi – naposledy minulý týden, kdy se tam konalo mistrovství Evropy ve sportovní střelbě a Česko si odvezlo zlato v soutěži družstev. Méně se ale ví, že toto východochorvatské město je také domovem malé české besedy. Na oslavy Dne české kultury se tam vypravila naše spolupracovnice v Chorvatsku Tea Veseláková.

Projet se na slonovi nebo se s ním vykoupat může znít jako skvělý zážitek. Pro slony samotné je to ale stres a bolest. Přibývá míst, kde ježdění na sloním hřbetu zakazují. Už několik let to platí taky v oblíbeném chrámovém komplexu Angkor Wat v Kambodži. V zemi žije asi 600 divokých slonů a 70 zůstává v zajetí. Lepší podmínky zvířatům ale bohužel často nenabízejí ani turistické rezervace.

Pro většinu světa je ropná krize v Hormuzském průlivu tvrdou zkouškou. Existují ale země, které na ní vydělávají a jejich ekonomice výrazně pomáhá. Jednou z nich je Brunejský sultanát. Malý stát na severním pobřeží Bornea se stává znovu důležitým světovým hráčem.

Maďarská kuchyně má několik ikonických jídel – guláš, paprikáš nebo hovězí perkelt. Málokdo ale ví, že téměř vždy je doplňují takzvané nokedli, drobné nočky podobné slovenským haluškám. V Budapešti teď vznikl podnik, který z této obyčejné přílohy udělal hlavní chod.

Během ruské války na Ukrajině vyhodili útočníci i obránci do povětří několik přehrad. Nejznámější je asi Kachovská přehrada na Dněpru, kterou před dvěma lety zničili Rusové, aniž by to mělo vojenský význam. Hned na začátku války ale odpálili přehradu na řece Irpiň ze strategických důvodů sami Ukrajinci. Voda zalila téměř třicet kilometrů čtverečních, tedy plochu srovnatelnou s menším českým okresním městem, a vytvořila jezero, ze kterého se stává tak trochu rekreační zóna.

Jeden den v roce se z Phoenixu v americké Arizoně stává mexické město. Tancuje se, zpívá, jí tacos a pije se k tomu nápoj ze speciálního plodu. Naše americká zpravodajka Jana Ciglerová se zajela na letošní oslavy mexického svátku Cinco de Mayo podívat a tento lahodný načervenalý nápoj ochutnat.

Panamy, fascinátory, fedory i borsalina – v centru Paříže, nedaleko Elysejského paláce, se ukrývá malé království klobouků. Obchod vede charismatická osmdesátiletá Adeline, která o sobě neříká, že je prodavačka, ale umělkyně. Klobouky navrhuje, vyrábí a zdobí pro kolemjdoucí zákazníky i pro šlechtické rodiny a významné politiky. Náš zpravodaj v Paříži Martin Balucha ji navštívil.